Diskuze: Fyzika - výpočet tepla
Člen
Zobrazeno 9 zpráv z 9.
Myslela jsem, že jako rozdíl teplot vezmu pouze 22°C
22 °C je teplota vody na počátku pokusu. Jelikož vás pravděpodobně zajímá, kolik tepla (energie) voda přijala po dvou, čtyřech ... deseti minutách (či v jednotlivých dvouminutových úsecích), budete vždy dosazovat rozdíly t1 - t0, t2 - t1 (druhé dvě minuty), t3 - t2 (třetí dvouminutovka) atd.
Pro zjištění celkového tepla (energie), které voda při zahřívání přijala, stačí pak výsledky za jednotlivé dvouminutovky sečíst (a nebo prostě vzít t5 - t0 za předpokladu, že se voda během pořád zahřívala a nikdy neochlazovala).
Ten vzorec v sobě neobsahuje samotnou hodnotu teploty, ale rozdíl teplot (proto ten trojúhelníček, odborně nazývaný delta). Proto nedává smysl tam třeba dosazovat přímo t0 (22 °C), protože se zkrátka nejedná o rozdíl dvou teplot, ale hodnotu. Pokud jej tam dosadíte, dostanete teplo/energii, které voda přijme/vydá, když se zahřeje/ochladí o 22 °C.
Ono to zavisi od toho, že čo ideš merať. Pri začiatočnom stave voda
ešte neprijala ani nevydala žiadne teplo, teda delta t bude 0, čím ti
vznikne vo vzorci niečo krát 0, takže Q bude nula na začiatku pokusu.
Môžeš teda merať teplo, ktorá voda prijme každé dve minúty (mala by to
byť vždy rovnaká hodnota, ak nepridávaš/neuberáš horák, ale horí
konštantným plameňom). Samozrejme v praxi tá hodnota rovnaká nebude, lebo
čím je horúcejšia voda, tým skôr sa ochladzuje so vzduchom, ale to tak už
býva v školských podmienkach. či máte kalorimeter?
Dobře, děkuji.
Ještě tedy, mám počítat Q0, nebo ne? V zadání je psáno, že mám
vypočítat teplo v jednotlivých časových úsecích. Pokud bych to ale brala
tak, že dosadím tyto teploty k výpočtu:
Q0 | t1 - t0
Q1 | t2 - t1
Q2 | t3 - t2
Q3 | t4 - t3
Q4 | t5 - t4
Q5 | ? (celkové teplo?)
Takhle jsem to pochopila od spolužačky.
Pokud však píšete: ,, t2 - t1 (druhé dvě minuty)", mělo by to vypadat
nějak takhle:
Q0 | ? (má cenu ho počítat? teplo voda nepřijala, ne? popřípadě jaké
hodnoty?)
Q1 | t1 - t0
Q2 | t2 - t1
Q3 | t3 - t2
Q4 | t4 - t3
Q5 | t5 - t4
Celkové teplo vezmu buď sečtením všeho Q v časových úsecích nebo
výpočtem, kde k rozdílu vezmu t5 - t0, chápu.
Teraz ti trosku nerozumiem. Dokym sa nezmeni teplota vody, tak Q bude nula. To je predsa logicke. Ked mas vodu, ktora ma 20 stupnov teraz a aj o hodinu, tak ziadne teplo neprijala, ne?
Souvisí to s přesným významem jednotlivých pojmů -
"slovíčkaření"
V podstatě můžeš postupovat dvěma cestami.
nebo
Pro tvůj laboratorní příklad je vhodnější použít způsob 2),
protože je názornější.
Bude platit:
při t0 = 22°C => Q0(dodané) = 0
při t1 = 41°C => Q1(dodané) = m . c . delta t
atd...
Na závěr potřebuješ spočítat celkové dodané teplo =>
Q(celkové dodané) = Q0 + Q1 +...
Oba jmenované způsoby/postupy jsou vlatně shodné; jen v prvním používáte Q0, Q-1, ..., Q4, ve druhém Q1, ..., Q5, takže vlastně jen jiné označení jednotlivých hodnot, kterých bude vždy pět.
Ahoj, mám prosbu. Dcera má laboratorní práci z fyziky na výpočet tepla, určit teplo přijaté vodou a odevzdané kovovým válečkem o vyšší teplotě ponořeným do vody. Výsledek Q1 a Q2 by měl být roven, případně s menší odchylkou, ale vychází nám velká odchylka. Je to možné?
google = teplo přijaté vodou a odevzdané kovovým válečkem odchylka
https://slideplayer.cz/slide/2308996/
(tady neco podobne pocitaji; google ukazuje i obrazek s lepsimi vzorecky, ale na
te strance to neni)
Kazdopadne, odchylka je technicky pojem. Je na to spesl vzorecek. Nevim,
mozna myslis jen rozdil hodnot.
Pokud ano, tak rozdil nemuze byt velky. Kdz ponoris rozhaveny mes do vody, aby
bylo zelezo tvrdsi, tak prakticky okamzite se zchladi, preda sve teplo. Takze
nic nebrani prestupu a vstrebavani tepla vodou, ktera se ihned rozpali.
Totez u konvicky s vodou.
Rozdily tedy nemuzou byt velke. Barieru tvori odparovana voda. Coz pri 100
stupnich prilis nenastava. U 400 stupnich rozhavene oceli ano.
Zobrazeno 9 zpráv z 9.