Kódování, šifrování, redundance, detekční a opravné kódy

Kódování

Převod jednoho souboru znaků do jiného souboru znaků (např. barva na čísla, desítkové číslo na binární).

Šifrování

Podle klíče změníme obsah. Snažíme se, aby převedený soubor byl rozšifrovatelný pouze pro povolané osoby.

Čísla se zobrazují pouze v číslicové soustavě.

Zobrazitelné znaky se kódují nejčastěji v ASCII, který je sedmibitový, tudíž přenášení je také sedmibitové. Národní abecedy mají 128b a více, využívají 8b, ale přenos je pouze 7b.

Kódování češtiny – KOI8, MECDIC, CODPAGE 1250, CODEPAGE pro Win., CODEPAGE 852, ISO latin 2, latin 2.

UNICODE – 16b kódování (každý znak je zakódován 16b), rozšířený ASCII kód, do předřazených 8b se zakóduje typ národní abecedy.

Redundance

Vysoká redundance nebo-li nadbytečnost může vést až k zahlcení přenosových linek. Proto se vždy musí volit kompromis mezi kvalitou zabezpečení přenosu dat a ještě únosnou redundancí.

Detekční kódy

umožňují detekci chyb. Základní detekční kódy detekují jen jednu chybu. Nejčastější a nejjednodušší je parita.

Parita – k 1B se vždy doplní 1b.

• sudá (even parity, EP) – doplňuje na sudý počet jedniček.
• lichá (odd parity, OD) – doplňuje na lichý počet jedniček.

Křížová parita – mimo paritního bitu vytvořím paritní B (sudý nebo lichý) k celému bloku dat. Umožňuje přesnější detekci chyby a případně i opravu.

Opravné kódy

opravují zjištěnou chybu.

Lze použít křížovou paritu pro odhalení jedné chyby, nebo složitější polynomické (polynom se skládá z mocniné řady) kódy jako je

• ECC (error corecting code) – používá se u kratších bloků dat, například u pamětí.
• CRC (cyclic redundancy check) – používá se u delších bloků dat, například CD nebo disků.