Lekce 11 - Stavíme si počítač - Instalace a výběr HDD a SSD disku

V minulé lekci, Stavíme si počítač - Vývoj a druhy pevných disků (HDD a SSD), jsme se věnovali pevným diskům, popsali jsme si SSD a HDD, jejich vývoj a řekli si, co je defragmentace či swapování.

V dnešním hardware tutoriálu se budeme dále věnovat pevným diskům. Povíme si o možném selhání disku a představíme si možnosti, jak této nepříjemné situaci předejít. Také se naučíme vybrat správný pevný disk pro stavbu našeho počítače podle parametrů od výrobce.

Chyby pevných disků

Ačkoli jsou HDD i SSD ve výsledku velmi spolehlivé, tak ve skutečnosti často chybují. Tyto chyby se většinou samy opraví díky částečné redundanci dat, takže si jich ani nevšimneme. Každý disk (HDD i SSD) má totiž několik procent kapacity navíc. Tato dodatečná kapacita je na disku "tajně" a výrobce ji neuvádí.

Disky ve svém firmwaru obsahují systém, který umožňuje přemapovat data z poškozených částí disku na jiná místa. To platí zejména pro SSD disky. U HDD zase dochází k problému se ztrátou magnetické informace kvůli velmi malým rozměrům stopy. Tento problém se obchází ukládáním fragmentů informace ještě na jiné místo. Takto je při selhání disku možné poškozená data zrestaurovat.

Technologie S.M.A.R.T.

Disky obsahují technologii S.M.A.R.T., která funguje podobně jako např. diagnostika u automobilů. Na její data se můžeme podívat např. aplikací HDTune nebo Speedfan.

Na obrázku můžeme vidět test technologie S.M.A.R.T.:

Systém RAID

Kvůli možnému selhání disku vznikl systém RAID. Ten umožňuje připojit do počítače několik disků tak, aby se data sama zálohovala. Více disků se potom tváří jako jeden fyzický disk.

Můžeme tak např. dva disky zrcadlit, a tak minimalizovat riziko ztráty dat (RAID1). V tomto případě budeme mít data uložená dvakrát.

Samozřejmě můžeme dva disky také spojit kapacitně a získat tak dvakrát větší disk (RAID0). Pomocí RAID0 dosáhneme také rychlejšího čtení a zápisu dat. Každý další bit se totiž zapisuje střídavě na jeden ze dvou disků. RAID0 ale naopak neřeší redundantní zálohování dat. V případě poškození části disku tak o naše data nenávratně přijdeme.

Existují ještě další RAID úrovně s využitím více spojených disků. Umožňují např. rychlejší čtení nebo ochranu v případě selhání dvou disků najednou.

Zálohování dat

Neznám asi nikoho, koho by někdy nepotkalo selhání pevného disku. Zejména mechanické disky jsou konstrukčně složitá zařízení a často se stane, že vypoví službu. Může se jednat o případy:

• zničení řídící elektroniky,
• mechanické poškození povrchu disku, např. zkřivením čtecího ramena,
• nebo také o softwarovou chybu, tedy poškození souborového systému.

Ačkoli to bude možná znít jako klišé, nejlepším řešením selhání disku je prevence. Pokud ještě nepoužíváme cloudové služby jako Dropbox, SkyDrive a podobné, je nejvyšší čas s tím začít. Naše dokumenty se automaticky synchronizují s webovým úložištěm, aniž bychom se o to museli starat. Výsledkem je naprostá nezávislost na datech na disku.

Pokud se nám poškodí disk s nezálohovanými daty, máme poměrně velký problém. Softwarovou chybu, kdy se disk nehlásí kvůli poškozenému souborovému systému, lze většinou jednoduše opravit. V tomto případě použijeme např. utilitu GetDataBack.

U fyzického poškození disku je to horší. Tehdy se musíme obrátit na specializované firmy. Tyto firmy mají skladem náhradní díly a dokáží tak poškozenou část disku nahradit. Když se jim data podaří zachránit, bude nás to stát několik tisíc korun.

Připojení disku

Pojďme se nyní podívat, jak pevný disk instalovat v naší case. K disku připojujeme dva kabely:

• SATA kabel k základní desce a
• napájení ze zdroje.

2,5" disky musíme vložit do kovového rámečku, než je přišroubujeme do case.

Před prvním použitím disku ho je někdy nutné zformátovat.

Diskové oddíly

Fyzický disk je softwarově rozdělen na jeden nebo více diskových oddílů. Každý oddíl může používat jiný způsob ukládání dat, který záleží hlavně na operačním systému a velikosti disku. Obvykle se využívá souborový systém NTFS od Microsoftu, případně nějaký linuxový (např. ext3).

Jakmile chceme disk poprvé použít, musíme na něm vytvořit oddíl s určitým souborovým systémem. Disk takto naformátujeme, abychom s ním mohli pracovat. Disk za nás většinou naformátuje a připraví instalátor Windows, externí disky jsou většinou již naformátované výrobci.

Formátování způsobí ztrátu informace o předchozích datech na disku.

Výběr disku

Jako disk k počítači kupujeme vždy SSD, a to alespoň o kapacitě 128 GB. Mechanické disky jsou pro start PC a práci s operačním systémem velmi pomalé a dávno překonané.

Obvykle si pořídíme i druhý disk na multimédia (např. hudbu nebo filmy), kterým již bude mechanický HDD. Systém instalujeme na SSD disk, kde nepotřebujeme takovou kapacitu, ale vyžadujeme vysokou rychlost. Multimédia používáme jen občas a zabírají mnoho místa, proto je uložíme na HDD.

Výběr HDD disku

U HDD sledujeme tyto parametry:

• kapacita by měla být velká alespoň 1 TB,
• paměť cache, u většiny disků má velikost 64 MB,
• otáčky/min by měly být na hodnotě 7200.

Pomalejší disky určitě nekupujte. Rychlejší disky jsou stále ještě zbytečně drahé a používají se spíše pro servery.

Pozor, u některých disků není hodnota uvedena, zjistěte si ji.

Výrobci pevných disků rádi také uvádějí, že jejich disk běží na rozhraní SATA 3 s rychlostí 6Gb/s. Tento údaj nemá však vůbec žádnou hodnotu, protože mechanické disky jsou pomalé. A to nezávisle na tom, k jak rychlému rozhraní je připojíme.

Kvalitní HDD disky vyrábí např. Samsung nebo Western Digital.

Kapacita disku

Jedním z klíčových parametrů u disků je právě jejich kapacita. Co může možná někoho zmást, je fakt, že disk bude po připojení do PC o něco menší. Je to z marketingových důvodů. Výrobci uvádějí kapacitu disků podle jednotek SI, kde kilo odpovídá hodnotě 1000. V IT je však kilo 1024. Další kapacitu si vezme samotný souborový systém disku. Proto má disk vždy o nějaké to procento kapacity méně.

Výběr SSD disku

SSD disk by měl splňovat následující parametry:

• kapacita SSD by měla být alespoň 128 GB,
• rychlost čtení alespoň 500 MB/s,
• rychlost zápisu alespoň 500 MB/s.

Rychlost zápisu má mnoho nekvalitních disků velmi nízkou. Někdy dosahuje pouze 1/5 rychlosti čtení. Na tento údaj se zaměříme při výběru disku nejvíce.

Co se týče výrobců SSD, velmi kvalitní disky nabízí např. Corsair, Crucial nebo Samsung.

Pokud kupujete disk pro rozhraní mSATA, budete potřebovat tento slot na základní desce, nebo mSATA kabel. Rozhraní mSATA a SATA jsou plně kompatibilní, jen mají jinak velký konektor.

SSD disky se vyrábějí ve velikosti 2,5" a většinou u sebe obsahují redukci pro vsazení disku i do desktopu.

V příští lekci, Stavíme si počítač - Vývoj a výběr monitoru, si představíme monitory a jejich vývoj. Zaměříme se na LCD displeje a popíšeme si všechny parametry pro správný výběr monitoru.