První kroky v Tails OS

V prvním článku této série jsem vás seznámil s operačním systém Tails, v druhém díle s tím, jak si ho nainstalovat a nyní vás ve třetím díle seznámím s pracovním prostředím a nastavením persistence. Pokud se vám podařilo Tails spustit, máte před sebou následující obrazovku:

Pro případ, že sedíte před Linuxem poprvé, dovolte, abych vás seznámil s pracovní plochou. Na horní liště jsou zleva doprava nabídka aplikací, nabídka souborů, čas s datem, status sítě Tor (právě nedostupný), usnadnění přístupu a jazyk klávesnice. Pod posledním trojtlačítkem se nachází nastavení, nastavení síťového připojení, hlasitosti a vypnutí počítače.

V pravém dolním rohu je přehled pracovních ploch, mezi kterými můžete přeskakovat stisknutím Ctrl + Alt + Šipka nahoru nebo Šipka dolů. Na spodní liště najdete všechny a právě otevřené soubory a spuštěné programy na současné pracovní ploše.

Když najedete myškou do levého horního rohu, otevře se vám přehled, ve kterém si můžete spravovat spuštěné programy nebo přetahováním spravovat pracovní plochy. Pod usnadněním přístupu můžete najít "screen keyboard" (virtuální klávesnici), to je možnost, jak obejít hardwarový keylogger. Pokud chcete vymazat nějaký soubor, uděláte to klávesou Del. Soubor na disku zůstane, jen se pro uživatele "zneviditelní" (tak to dělají všechny operační systémy). Na harddisku se před vymazaný soubor napíše "poznámka", že může být přepsaný. A zůstane na něm, dokud jej nepřepíšete jiným souborem. Při použití vhodného programu není problém obnovit celý vymazaný harddisk. Proto místo tlačítka Del používejte v Tails možnost wipe, která soubor přepíše. Klikněte na vybraný dokument pravým tlačítkem myši a z nabídky vyberte wipe.

Ciťte se ve svém novém operačním systému jako doma a prohlédněte si nabídku programů. Po rozkliknutí "application" se vám rozbalí nabídka "témat". V Tails jsou programy seřazeny podle druhu. V "chlívku" "favorites" (oblíbené) jsou nejčastěji používané programy.

Persistence

Persistence je v podstatě druhý virtuální disk na vašem flashdisku. I když je zašifrovaný, je při použití správných nástrojů viditelný. To je dobré vědět, protože když padne váš Tails OS do nepřátelských rukou, může "špion" zjistit o co jde.

Bezpečné heslo

Na otevření persistence nepotřebuje mít nabootovaný Tails, stačí na to běžná cyber-forenzní laboratoř a dostatek času na bruteforce-attack. Nebo z vás mohou získat vaše heslo lstí (keylogger nebo štěnice v klávesnici). Proto by vaše heslo mělo být dostatečně dlouhé a zároveň by mělo obsahovat malá i velká písmena a nějakou tu číslovku.

Dobrá metoda na tvorbu silného hesla je například vzít si libovolný slovník, naslepo do něj píchnout prstem, opsat si slovo, za něj napsat číslo stránky a zopakovat to třikrát nebo klidně pětkrát. Heslo pak bude vypadat následovně: Macocha295Nabalit351Obstarat475. Nebo můžete vzít svůj oblíbený knižní citát a místo znaků s nabodeníčky napsat číslovky, které se nachází na těch samých klávesách se Shift. Například z části citátu ze Stopařova průvodce po galaxii „Toto je příběh oné strašně pitomé katastrofy a některých jejích důsledků“ vytvoříte heslo: TotoJep592hOn0Stra3n2Pitom0katastrofiAN2kter7chJej9chD“sledk“. Takto vytvořená hesla by měla odolat nejjednodušším útokům. Například slovníkový útok (kdy se vezme slovník českých slov a vyzkouší se každé z nich) nebo sociálnímu inženýrství (kdy si útočník projde váš Facebook a zkusí si heslo tipnout).

Když již víte, co je persistence a máte vybrané heslo, tak vám ukáži, jak si persistenci vytvořit. Nastavení persistence najdete po rozbalení hlavní nabídky Application -> Tails -> configure -> persistent volume. Po kliknutí na "persistent volume" vyčkejte pár vteřin, než vyskočí okno. Do pole nadepsaného "passphrase" napište své budoucí heslo a do pole pod ním jej opište. Pak stiskněte "Create" (vytvořit). V dalším kroku můžete povolit a nebo zakázat programům používat persistenci. Abyste mohli začít persistenci využívat, musíte Tails OS restartovat. Okno, ve kterém jste minule nastavovali jazyk a čas, se trochu změnilo:

Čas a jazyk musíte nastavit znovu a ještě k tomu přibylo nové okénko "Encrypted Persistent Storage" (zašifrované persistenční úložiště), pod které můžete napsat heslo k odemknutí persistence. Pokud se ale nechcete tímto krokem zdržovat, můžete dešifrování přeskočit kliknutím na "Start Tails". Po spuštění najdete ve správci souborů jeden soubor s názvem persistence, tam si nyní můžete své rozpracované projekty uložit na příště.

Správa uživatelů

Pokud potřebujete udržet své rozdílné internetové identity přehledně oddělené, mohla by se vám hodit správa různých uživatelských účtů. Pro každou identitu jeden účet. Jestli si je chcete nastavit, klikněte na trojtlačítko v pravém horním rohu a v rozbalené nabídce najděte nastavení (symbol kladiva a klíče). V otevřeném okně jsou na posledním řádku dvě postavičky s popiskem Users (uživatelé). Po kliknutí na ně se vám ukáže správce uživatelů, nastavte heslo pro uživatele Amnesia, nebo si vytvořte nový účet.

Superuser

K tomu, abyste mohli využívat Tails se vším všudy včetně sudo (druh příkazu v terminálu), musíte si zařídit superuživatelský účet. To přispěje ke zvýšení bezpečnosti. I kdyby se někdo dostal k vašemu Linuxu, bez administrátorského hesla je velice obtížné do Tails OS nainstalovat něco, co tam nepatří. Navíc s jeho pomocí můžete instalovat a updatovat programy. Superuživatelské heslo můžete nastavit při spuštění vašeho Tails OS. V okně, ve kterém odmykáte persistenci, je v levém dolním rohu plus. Po rozkliknutí si zde můžete superuživatelské heslo nastavit.