Lekce 1 - Úvod do operačního systému Linux

Vítejte u první lekce kurzu o operačním systému Linux. Tento kurz vás provede od prvního vyzkoušení tohoto systému, přes jednoduché uživatelské úkony v grafickém rozhraní, pokročilejší úkony v příkazové řádce a nakonec až ke konfiguraci vlastního linuxového serveru. Získáte v něm základní dovednosti s tímto operačním systémem, které by měl každý ajťák znát a to i když používá primárně Windows. Linux se totiž vyskytuje na naprosté většině serverů a právě webová platforma je v dnešní době ta nejdůležitější.

Seriál je určen pro všechny, kteří se s Linuxem ještě nesetkali nebo se v něm nedostali příliš daleko. Na úvod musím říci, že jsem spokojeným uživatelem Microsoft Windows a mou hlavní motivací k sepsání této série je naučit se s Linuxem pracovat a postavit si domácí server. Nejsem zaujatý ani na jeden systém a proto budu přistupovat objektivně ke všem probíraným tématům.

Po sepsání tohoto kurzu jsem na operační systém Linux kompletně přešel a nezaznamenal jsem při tom větší potíže.

Co je to Linux

Profesionální uživatelé Linuxu mi jistě odpustí, když historii a filosofii Linuxu podstatně shrnu a zmíníme si pouze určité milníky, které jsou důležité k pochopení pojmu Linux.

Historie

V roce 1969 byl na trh uveden operační systém UNIX. V této době se jednalo o revoluční operační systém, jelikož podporoval běh více aplikací současně (multitasking), umožňoval využívání systému více uživateli zároveň (multi-user operating system) a mnoho dalšího. UNIX byl však vydán pod placenou licencí, a tak každý, kdo chtěl UNIX využívat na svém počítači si ji musel zakoupit. V roce 1985 přišel Richard Stallman s myšlenkou operačního systému, který by mohl kdokoliv svobodně využívat, studovat a šířit. Založil tak projekt svobodného operačního systému GNU [GNU:].

V roce 1991 měl Linus Torvalds na svém počítači operační systém MINIX, odlehčenou verzi UNIXu, která mu ale nestačila. Linus chtěl využívat UNIX, avšak v té době byl studentem vysoké školy, a tak si ho nemohl dovolit. Vytvořil proto vlastní jádro operačního systému inspirované UNIXem, které nazval Linux. Název Linux je odvozen z jeho jména, ale také označuje rekurzivní zkratku Linux Is Not UniX, tedy Linux není UNIX. O rok později začal vydávat nové verze jádra Linux pod záštitou projektu GNU (Gnu is Not Unix), čímž vznikl plnohodnotný operační systém GNU/Linux.

Linux tedy sám o sobě není operační systém, je to pouze jádro operačního systému. Když tedy řekneme, že používáme operační systém Linux, máme tím na mysli GNU/Linux.

Linux není jeden systém, ale pouze označení rodiny operačních systémů, které jsou svobodné a založené na linuxovém kernelu. Konkrétní Linuxy vycházejí jako různé distribuce a obsahují různá uživatelská prostředí, balíčkovací systémy a aplikace. Mezi nejznámější Linuxové distribuce patří například Debian nebo Ubuntu (to z Debianu vychází).

Struktura Linuxu

Operační systém Linux se skládá z

• jádra (kernelu),
• systémových a aplikačních programů,
• a grafického nebo textové rozhraní.

Grafické či textové rozhraní nám umožňuje ovládat počítač pomocí grafických ovládacích prvků nebo příkazů. Systémové a aplikační programy pak určují jakým způsobem můžeme operační systém využívat. Jádro si můžeme představit jako základovou desku celého operačního systému, která dokáže komunikovat s hardwarem pomocí ovladačů. Pokud chceme spustit například kalkulačku, využijeme grafické rozhraní a klikneme na ikonu aplikace. Tím dáme pokyn jádru, že tuto aplikaci chceme spustit a jádro pomocí příslušných ovladačů předá informaci hardwaru. Výsledkem tohoto procesu je, že se nám na monitoru zobrazí kalkulačka čekající na další pokyny.

Proč bych měl používat Linux?

Obsluha Linuxu patří k základním znalostem IT pracovníků, je to třeba jako bychom se ptali proč se učit angličtinu. Nicméně jeho užití se na desktopu a na serveru velmi liší.

Linux na desktopu

Co se týče desktopů, tak je situace pro Linux velmi slabá. Používá ho zde asi 1% uživatelů. Linux je v dnešní době již velmi vyspělý a když se člověk smíří s některými komplikacemi, tak ho lze na desktopu i rozumně používat. Běžnému uživateli ale jen těžko nabídne něco, co mu Windows nedá. A když k tomu přičtete problémy se spuštěním běžných aplikací a problémy s ovladači (zejména u notebooků), není se čemu divit, že se zde neprosadil.

Linux na desktopu používají zejména 2 druhy lidí:

Sekretářka

Linux je pro firmy velmi výhodný, jelikož kupují licence po desítkách kusů a velmi na něm ušetří. Na jakém systému bude jejich účetní zpracovávat dokumenty ve finále přeci vůbec nezáleží.

IT profesionál

Linux s oblibou používají ti ajťáci, kteří nepotřebují aplikace z Windows. Jedná se zejména o webdesignery (i když zde velmi konkuruje MacOS, na kterém si ten Photoshop spustíte), systémové administrátory a programátory v jazycích jako Java nebo PHP. Najdeme zde také skupinu náročných uživatelů, kteří si chtějí operační systém přizpůsobit přesně podle sebe a které Windows omezuje.

Obyčejných lidí (těch mezi sekretářkou a profesionálem) s Linuxem na desktopu moc nenajdete a bohužel jsou mezi nimi často fanatici, kteří jeho používáním revoltují proti společnosti a všude se kvůli tomu hádají, což dle mého názoru Linuxu moc neprospívá.

Je možné, že se situace na desktopech v budoucnu zlepší, jelikož se hodně aplikací přesouvá do cloudů a prohlížečů, čili v podstatě již nezáleží na jakém operačním systému vám prohlížeč běží. Prakticky nejsou výrobci moc ochotní vydávat linuxové ovladače a neočekávám masivní přestup na Linux již jen proto, že pro běžného uživatele opravdu nenabízí nic převratného kromě nulové ceny, přičemž Windows je jako software velmi levný.

Linux na serveru

Na serverech je situace naprosto opačná. Windows je zde neohrabaný, problémový a drahý, zatímco Linux se snadno konfiguruje a nestojí vůbec nic. Není divu, že na něm běží 70% všech serverů, což je obrovské číslo a jistě si dokážete uvědomit, jak velký význam Linux v této oblasti má. Nejčastěji ho nalezneme v podobě tzv. LAMP serverů, což je zkratka z technologií Linux, Apache, MySQL a PHP. Tato čtveřice technologií pohání většinu internetu.

Provozování webové aplikace na Linux serveru je poměrně snadné, máte k dispozici spoustu webhostingů, frameworků a podpory. Pro Windows je dobrých webhostingů málo a jsou v porovnání se stejnou technologií na Linuxu zbytečně drahé. Mezi malými a středními weby Windows server prakticky nenalezneme. Co se týče velkých webů, tak tam je pro Microsoft situace mnohem lepší, avšak otázkou je na kolik je použití Windows jen obchodní rozhodnutí managementu podniku, který servery provozuje.

Linux bývá také častou volbou pro firemní doménový server, jelikož celé řešení představuje značnou finanční úsporu za licenci. V některých přípapdech tato úspora převyšuje částku 20 000 Kč. Například distribuce NethServer pak obsahuje grafické prostředí umožňující snadnou a intuitivní správu domény, uživatelů, sdílených složek a podobně. Ne vždy je však možné Linuxový server využít, protože některé specializované firemní programy jsou napsané pouze pro Windows.

Předsudky

Kolem Linuxu panuje hodně zbytečných nedorozumění, pojďme si ty nejzákladnější zmínit.

Opravdu Linux vyvíjí komunita lidí z nadšení a úplně zadarmo?

Linux je opravdu složen jen ze softwaru se svobodnou licencí. To, že je software svobodný, ovšem vůbec neznamená, že ho vytvořil někdo zadarmo. Nadšení v praxi rychle opadne a ačkoli tento princip v nějaké míře funguje, výsledky by nebyly nikdy tak dobré, aby Linux mohl reálně konkurovat Windows. Linux je masivně financován velkými korporacemi, které díky jeho používání ušetří obrovské peníze za licence. Někteří vývojáři Linuxů jsou přímo placení, aby se stíhaly řešit všechny požadavky a systém rozumně vycházel. Například za Ubuntu stojí firma Canonical Ltd., která zaměstnává stovky lidí po celém světě a poskytuje firmám s Linuxem komerční podporu. V roce 2020 měla obrat 81 milionů dolarů.

Kolik lidí Linux používá?

Na desktopu kolem 1%, na serverech 70%. Pro zajímavost můžeme zmínit, že Linux používají všechny superpočítače (to jsou ty opravdu rychlé například na univerzitách) a běží na něm také velké množství mobilních telefonů a tabletů (72% podílu trhu), tam je však Linux velmi upravený a omezený. Windows používá pro srovnání na desktopu kolem 70% uživatelů, na serveru kolem 30%, v telefonech 3%.

Je Linux Lepší než Windows?

K této otázce budu velmi stručný, protože na ni existuje překvapivě jednoduchá odpověď. Systémy Linux a Windows jsou poměrně odlišné a záleží na tom, kdo systém používá a na co ho používá. Nikdo vám nemůže říci, že je jeden systém lepší než druhý a pokud vám to řekne, tak byste se tím už ve vlastním zájmu neměli řídit. Je to asi jako byste se ptali, zda je lepší automobil nebo motocykl. Oba vás dopraví z bodu A do bodu B, ale každý úplně jiným způsobem.

Buďte lepší

Na závěr úvodního dílu bych rád řekl, že kvalitní člověk si dokáže vzít ze všeho to, co se mu líbí, aniž by se musel rozčilovat nad věcmi, které se mu nelíbí. Proto respektujte rozhodnutí ostatních, kteří používají Windows na desktopu nebo Linux na desktopu nebo Windows na serveru nebo zkrátka jakoukoli kombinaci. Vždyť to neplatí jen u operačních systémů. Odsuzovat celou rozvětvenou technologii je stejně tak nešťastný nápad, jako odsoudit celého člověka kvůli tomu, že vás rozčiluje tím, že má divné vlasy nebo odsoudit zemi podle toho, že vám nechutná jejich kuchyně. Máme tu vedle sebe Windows a Linux, hloupí lidé se budou hádat co je tam a tam lepší, ti opravdu chytří využijí ty nejlepší vlastnosti z obou systémů a dokáží věci, které by jinak nedokázali. Zkuste být lepší, zahoďte předsudky a pojďte si s námi zkusit něco nového.

V příští lekci, Instalace Linuxu Ubuntu, si představíme linuxovou distribuci Ubuntu, vytvoříme bootovatelný flash disk s live verzí a poté plnohodnotně Ubuntu nainstalujeme.