1. díl - Úvod do PHP a webových aplikací

PHP Základní konstrukce Úvod do PHP a webových aplikací American English version English version

Vítejte u prvního dílu seriálu tutoriálů o PHP, který je určen pro úplné začátečníky. Budeme zde vytvářet jednoduché dynamické webové doplňky, jako např. emailový formulář, anketu nebo knihu návštěv. Ukážeme si také, jak generovat stránky pomocí PHP do připravené šablony. Pokud již máte znalosti HTML a CSS, máte výhodu. Pokud ne, budete to mít trochu těžší, ale určitě to zvládnete i tak.

PHP se v čase velmi vyvíjí a mění. Tento seriál je moderní a je psán tak, aby vás naučil programovat správně a bezpečně. Také vás připraví na další seriály, které se věnují pokročilejšímu objektově orientovanému programování nebo MVC architektuře. Vycházel jsem ze staršího seriálu, který nám sem sepsal Mirek. Moc se mi líbila jeho osnova, ale některé věci byly zastaralé nebo málo vysvětlené. Původní seriál případně naleznete na http://www.mircosoft.mzf.cz.

Než začneme se samotným programováním, udělejme si obecný úvod do webových aplikací. Když máme s PHP pracovat, měli bychom vědět jak funguje :)

Výhody webových aplikací

Není náhoda, že se většina dnešních aplikací píše pro web. Je to z toho důvodu, že webové aplikace mají oproti klasickým (desktopovým) mnoho výhod a jejich vývoj je výhodnější a také vydělají obvykle více peněz nebo přitáhnou více uživatelů.

Abychom tyto výhody a principy pochopili, udělejme si krátkou odbočku do historie a vysvětleme si, co ke vzniku webových aplikací vůbec vedlo.

Mainframy

Když se počítače poprvé dostávaly mezi lidi a do firem, byly velmi drahé. Bylo nepředstavitelné, že by měl každý zaměstnanec svůj počítač. Z toho důvodu se zakoupil jeden centrální počítač (který byl na tu dobu velmi výkonný) a k tomuto centrálnímu počítači se jednoduše řečeno připojilo několik klávesnic a monitorů. Všichni zaměstnanci pracovali současně na tomto jednom počítači, který je obsluhoval.

Kdyby se tedy např. jednalo o kancelářskou aplikaci Word, každý uživatel by měl na mainframe nějakou svou složku s dokumenty a všichni by pracovali s tím jedním Wordem, který je na mainframu nainstalovaný.

Architektura mainframu

Výhody této architektury jsou následující:

  • Snadná správa - Aby mohli uživatelé používat nějakou aplikaci, stačí tu aplikaci nahrát na mainframe. V tu chvíli je přístupná všem uživatelům. To samé platí pro aktualizaci, aktualizujeme mainframe a všichni již používají novou verzi aplikace.
  • Vysoká bezpečnost - Všechna data jsou uložena v databázi na mainframu, nikoli na stanicích zaměstnanců. To samé platí o samotných aplikacích, k jejich kódu se nikdo nedostane.

Máme tu samozřejmě i nevýhody:

  • Nízký výkon a vysoká cena - Mainframe vyžaduje vysoký výkon a zpracovává úplně všechny úlohy aplikace. Jeho provoz je nákladný.

Mainframy se již téměř nepoužívají, ale dodnes ještě v některých podnicích fungují.

Desktopové aplikace

Jak se počítače začaly rozšiřovat mezi menší firmy a potom dokonce i do domácností, začala samozřejmě klesat jejich cena. Osobní počítač si již mohl dovolit každý. Mainframům odzvonilo a nebyl důvod, aby každý zaměstnanec nebo obecně uživatel neměl svojí aplikaci ve svém počítači.

Když opět použijeme náš příklad s Wordem, zde má každý uživatel své dokumenty a svůj Word ve svém počítači (desktopu).

Architektura desktopových aplikací

Výhody desktopových aplikací:

  • Vysoký výkon - Veškerý výkon aplikace zajišťuje klientský počítač. Někdy v tomto případě hovoříme o tzv. tlustém klientovi. Tehdy aplikace komunikuje se serverem, který se stará jen o zasílání dat a neřeší např. vykreslování formulářů, což za něj dělá právě aplikace.

Nevýhody:

  • Složitá správa - Pokud vydáme novou verzi naší aplikace, musíme zajistit, aby si každý klient aktualizoval svůj počítač. To se nám samozřejmě nepodaří a proto řešíme problémy se starými verzemi. Instalace a stahování aplikací je pro uživatele otravná.
  • Nízká bezpečnost - Jelikož je u klienta přítomná celá aplikace, může se ji snažit disassemblovat (hackovat), což není u dnešních vysokých jazyků příliš velký problém. Může nám z aplikace ukrást části zdrojových kódů nebo nějaká data.

Webové stránky

S rozšířením internetu nejprve vzniklo obrovské množství statických webových stránek. Určitě jste si nějaké webové stránky někdy zkusili vytvořit, jedná se o textový soubor, kde pomocí značek označíte určitou část jako nadpis, odstavec, obrázek a podobně. Výsledná stránka je (jak již bylo řečeno) statická. Nemůže se tedy měnit, je to pouze elektronický dokument, který můžeme jen číst.

HTML stránky (HTML je značkovací jazyk) jsou jednoduše uložené na serveru. Jakmile klient (uživatel s webovým prohlížečem) pošle požadavek na server, server mu jednoduše vrátí přesně tu stránku, co má uloženou. Této architektuře se říká klient-server.

Architektura klient-server

Určitě jste si všimli, že se architektura nápadně podobá mainframu. Vracíme se tedy ke kořenům a získáváme následující výhody:

  • Malá zátěž - Server pouze zasílá HTML stránky a již neřeší jejich zobrazení, ovládání klávesnice uživatele, jeho monitoru a podobně. To vše se děje na klientském počítači.
  • Snadná správa - Jakmile změníme obsah na serveru (např. přidáme nějaký dokument), uvidí ho tam okamžitě všichni uživatelé.
  • Vysoká bezpečnost - Pokud chceme zakázat přístup k nějakým dokumentům, klient se k nim prostě nemá jak dostat, jelikož jsou na serveru.

Nevýhodou je samozřejmě to, že server umí zasílat jen statické HTML stránky. Není způsob, jak serveru odeslat nějaká data a na jejich základě dostat výstup (třeba nechat na stránce vzkaz v diskuzi, hlasovat v anketě nebo zobrazit ve stránce kdo má dnes svátek).

Webové aplikace

Po obrovském rozmachu internetu a webových stránek se hledaly způsoby, jak do stránek přidávat nějakou dynamickou funkčnost. Tyto pokusy došly postupem času tak daleko, že v dnešní době jsme schopni dosáhnout toho, aby se webová stránka chovala úplně stejně, jako desktopová aplikace (třeba MS Word z desktopu je na webu dostupný jako Office 365 nebo např. přes Google Docs). Takové webové stránce se říká webová aplikace.

Webové aplikace fungují tak, že se klient zeptá serveru na určitý dokument. Na serveru ale běží tzv. CGI skript, což je program, který dokáže vygenerovat do stránky to, co uživatel požaduje. Stránka tedy na serveru již neleží, ale je dynamicky vytvářena podle toho, co uživatel chce. Právě PHP je nejpoužívanějším CGI skriptovacím jazykem, ve kterém se webové aplikace píší.

Architektura webových aplikací v PHP

Často je scénář následující:

  1. Uživatel vyťuká do prohlížeče URL adresu (třeba eshop.cz/tiskarna-epson-123) a tím pošle požadavek serveru
  2. Server zavolá PHP modul
  3. PHP modul zpracuje požadavek (zde chce uživatel vypsat informace o tiskárně). Připojí se k databázi a načte data, která chce klient. Na základě dat vygeneruje webovou HTML stránku.
  4. Hotová stránka je zaslána klientovi. Ten vidí již jen statickou webovou stránku, která však byla dynamicky vytvořená podle jeho požadavku.

Všechna data jsou v databázi a webová aplikace, zde v příkladu nějaký eshop s IT, má rozhraní, přes které může personál jednoduše přidávat nové produkty, upravovat jejich cenu a podobně. Je vám asi jasné, že kdyby data nebyla v databázi, ale každý produkt měl svou statickou HTML stránku, tak by bylo extrémně obtížné takovou spoustu stránek spravovat. Navíc by se potom nedalo pomocí skriptu třeba hledat podle ceny, psát k produktům komentáře a podobně.

Právě jsme si tedy popsali princip dynamického webu a také jeho příklad. Jaké jsou tedy výhody webových aplikací?

  • Snadná správa - Novou verzi aplikace nahrajeme a v tom okamžiku ji používají úplně všichni.
  • Vysoká bezpečnost - Web i databáze jsou na serveru a pokud neobsahuje nějaké bezpečnostní chyby, je velmi nesnadné aplikaci ukradnout.
  • Vysoká uživatelská základna - Lidé jsou líní stahovat a instalovat. U webové aplikace jen kliknou na odkaz a již s ní pracují. Uživatelů, kteří by používali tu samou aplikaci, kdyby byla na desktopu místo na webu, by bylo podstatně méně. A právě kvůli uživatelům aplikace přeci píšeme. Ať jsou zadarmo nebo jsou placené, vždy chceme, aby je používalo co nejvíce lidí. Toto je hlavní důvod, proč se v poslední době dělá v podstatě veškerý software webový.
  • Vysoká kompatibilita - Jelikož na web přistupujeme přes webový prohlížeč, vůbec nás nezajímá operační systém klienta, naše aplikace funguje prakticky všude, dokonce i na mobilu.
  • Přetrvávají také výhody klientského počítače, tedy že server není zatěžován např. vlastním zobrazováním stránek, to dělá webový prohlížeč.

Je vidět, že webové aplikace jsou budoucnost. A kdo je umí, ten se bude mít dobře.

Jejich asi jedinou nevýhodou je, že jejich vývoj je o něco náročnější, než u aplikací desktopových. Je to z toho důvodu, že web byl zprvu navržen pro statické dokumenty a existují určitá omezení, která se musí obcházet. Nicméně technologie se stále vyvíjejí a mnoho věcí jde oproti minulosti již podstatně snadněji. Mohou za to zejména nové standardy HTML 5 a CSS 3.

Složitější webové aplikace jsou většinou ještě doplněny dalším programovacím jazykem - JavaScriptem. Ten běží v klientském počítači a zpracovává vizuální část aplikace. Zde na ITnetworku je v JavaScriptu naprogramované např. navigační menu. JavaScript slouží spíše pro takové doplňky v uživatelském rozhraní a je podstatný až u složitých webových aplikací.

To by bylo do úvodu vše, příště si nainstalujeme PHP a vytvoříme svou první webovou aplikaci.


 

  Aktivity (4)

Článek pro vás napsal David Čápka
Avatar
Autor pracuje jako softwarový architekt a pedagog na projektu ITnetwork.cz (a jeho zahraničních verzích). Velmi si váží svobody podnikání v naší zemi a věří, že když se člověk neštítí práce, tak dokáže úplně cokoli.
Unicorn College Autor se informační technologie naučil na Unicorn College - prestižní soukromé vysoké škole IT a ekonomie.

Jak se ti líbí článek?
Celkem (58 hlasů) :
4.844844.844844.844844.844844.84484


 



 

 

Komentáře
Zobrazit starší komentáře (18)

Avatar
antonin.stribrny:

Děkuji za rady všem, no já to zatím jedu v PSPadu...ten má i to zvýraznění, a i na kurzu co ted chodím ho taky používáme :D

 
Odpovědět 6.4.2014 10:29
Avatar
Michal Žůrek (misaz):

za 20 měsíců z tebe bude profesional, ale musíš se o to zajímat.

Odpovědět 6.4.2014 10:36
Nesnáším {}, proto se jim vyhýbám.
Avatar
mkub
Redaktor
Avatar
mkub:

to mas pravdu, na PHP staci aj notepad, co je vo Windowse, ale zvyraznovanie syntaxe zlepsuje orientaciu v kode

 
Odpovědět 6.4.2014 13:28
Avatar
mkub
Redaktor
Avatar
Odpovídá na antonin.stribrny
mkub:

PSPad nie je zly editor programoveho kodu, len treba sa tomu aktivne venovat a hlavne si na to najst cas

Editováno 6.4.2014 13:30
 
Odpovědět  +2 6.4.2014 13:29
Avatar
antonin.stribrny:

no já jakožto nezaměstnaný na to mam času dosti ...:D

 
Odpovědět 6.4.2014 14:46
Avatar
daniel
Člen
Avatar
daniel:

Aktualizuj si Javu.

 
Odpovědět 23.12.2014 10:38
Avatar
debeneesse
Člen
Avatar
Odpovídá na mkub
debeneesse:

Pro GNU/Linuxové distribuce (za mě Ubuntu 14.10), můžu doporučit editor Geany.

Editováno 3.3.2015 14:00
 
Odpovědět  +2 3.3.2015 14:00
Avatar
mkub
Redaktor
Avatar
Odpovídá na debeneesse
mkub:

Geany je aj moj editor

 
Odpovědět  +2 3.3.2015 17:44
Avatar
Šimon Rataj
Člen
Avatar
Šimon Rataj:

Já mám rád PSPad, protože dokáže ukládat soubory na FTP.

 
Odpovědět 28. června 12:05
Avatar
Ladislav
Člen
Avatar
Ladislav:

Ahoj to není o věku, ale o tom co opravdu chceš. Já se například přes deset let živil jako obchodník. Pořád mě to však táhlo k IT a tak jsem ve svém volnu tvořil weby pro svou zábavu. Později pro kamarády a pak se na mě začali obracet lidi, které jsem neznal, protože dostali doporučení. Dělat weby na vedlejšák po večer bylo dost vyčerpávající. Proto jsem skončil v zaměstnání a vydal se za dobrodružstvím jako freelancer. Učím se za pochodu, je to náročné, ale stojí to zato!

 
Odpovědět 8. září 18:42
Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zobrazeno 10 zpráv z 28. Zobrazit vše