5. díl - PostgreSQL - Řazení, Limit a agregační funkce

PostgreSQL PostgreSQL - Řazení, Limit a agregační funkce

V minulém dílu seriálu tutoriálů o PostgreSQL databázi jsme si připravili testovací data a naučili se základy dotazování, tedy příkaz SELECT a několik operátorů. Dnes se podíváme na řazení a agregační funkce.

Řazení

Doposud jsme nijak neřešili pořadí nalezených položek, které nám dotaz SELECT vrátil. Ono vlastně žádné ani neexistovalo, databáze uvnitř funguje pomocí určitých sofistikovaných pravidel (které jsou nad rámec tohoto seriálu) a vrátila nám položky tak, jak se jí to zrovna hodilo. Kdybychom v databázi provedli nějakou změnu a zavolali znovu ten samý dotaz, pořadí by pravděpodobně vypadalo úplně jinak. Databáze nám ale navrácený výsledek samozřejmě seřadit dokáže.

Řadit můžeme podle kteréhokoli sloupce. Když budeme řadit podle id, máme položky v pořadí, v jakém byly do databáze vloženy. Dále můžeme řadit podle číselných sloupců, ale i podle těch textových (řadí se podle abecedy). Řadit můžeme i podle datumu a všech dalších datových typů, databáze si s tím vždy nějak poradí. Pojďme si vybrat úplně všechny uživatele a seřaďme je podle příjmení. Slouží k tomu klauzule ORDER BY (řadit podle), která se píše na konec dotazu:

SELECT jmeno, prijmeni FROM uzivatel ORDER BY prijmeni;

Výsledek:

Václav       Blažek
Ondřej       Bohatý
Marie        Černá
Petr         Černý
Vítezslav    Churý
Pavel        Dušín
...

V dotazu by samozřejmě mohlo být i WHERE, pro jednoduchost jsme vybrali všechny uživatele.

Řadit můžeme podle několika kritérií (sloupců), pojďme si uživatele seřadit podle napsaných článků a ty se stejným počtem řaďme ještě podle abecedy:

SELECT jmeno, prijmeni, pocet_clanku FROM uzivatel ORDER BY pocet_clanku, prijmeni;

Výsledek:

Matěj        Horák        0
Michal       Krejčí       0
Petr         Černý        1
Miroslav     Kučera       1
Vladimír     Pokorný      1
Jana         Veselá       1
František    Veselý       1
Ludmila      Dvořáková    2
Věra         Svobodová    2
Jiří         Veselý       2
...

Směr řazení

Určit můžeme samozřejmě i směr řazení. Můžeme řadit vzestupně (výchozí směr) klíčovým slovem ASC a sestupně klíčovým slovem DESC. Zkusme si udělat žebříček uživatelů podle počtu článků. Ti první jich tedy mají nejvíce, řadit budeme sestupně. Ty se stejným počtem článků budeme řadit ještě podle abecedy:

SELECT jmeno, prijmeni, pocet_clanku FROM uzivatel ORDER BY pocet_clanku DESC, prijmeni;

Výsledek:

Petr      Dvořák      18
Jan       Novák       17
Eva       Kučerová    12
Tomáš     Marný       12
Pavel     Dušín       9
Otakar    Kovář       9
...

DESC je třeba vždy uvést, vidíte, že řazení podle příjmení je normálně sestupné, protože jsme DESC napsali jen k pocet_clanku.

Limit

Zůstaňme ještě u našeho žebříčku uživatelů podle počtu článků. Takto budeme chtít vypsat 10 nejlepších uživatelů. Když jich bude ale milion, asi není dobrý nápad je všechny vybrat a pak jich v aplikaci použít jen 10 a těch 999 990 zahodit. Dáme databázi limit, tedy maximální počet záznamů, které chceme vybrat. Zároveň uvedeme i řazení. Limit píšeme vždy na konec dotazu:

SELECT jmeno, prijmeni, pocet_clanku FROM uzivatel ORDER BY pocet_clanku DESC, prijmeni LIMIT 10;

Zkuste si to.

LIMIT a ORDER BY lze používat i u dalších příkazů, např. u DELETE nebo UPDATE. Můžeme si tak pojistit, aby byl vymazán nebo editován vždy jen jeden záznam.

Agregační funkce

Databáze nám nabízí spoustu tzv. agregačních funkcí. To jsou funkce, které nějakým způsobem zpracují více hodnot a jako výsledek vrátí hodnotu jednu.

COUNT (Počet)

Příkladem takové funkce je funkce COUNT(), která vrátí počet řádků v tabulce, splňující nějaká kritéria. Spočítejme, kolik z uživatelů napsalo alespoň jeden článek:

SELECT COUNT(*) FROM uzivatel WHERE pocet_clanku > 0;

Výsledek:

29

Na COUNT se ptáme pomocí SELECT, není to příkaz, je to funkce, která se vykoná nad řádky a její výsledek je vrácen selectem. Funkce má stejně jako v jiných programovacích jazycích (alespoň ve většině z nich) závorky. Ta hvězdička v nich znamená, že nás zajímají všechny sloupce. Můžeme totiž počítat třeba jen uživatele, kteří mají vyplněné jméno (přesněji kteří ho nemají NULL, ale to nechme na další díly).

Určitě by vás napadl i jiný způsob, jak tohoto výsledku docílit. Jednoduše byste si vybrali nějakou hodnotu jako doposud (třeba jméno), tyto řádky byste si přenesli do své aplikace a spočítali, kolik jmen je. Data byste poté zahodili. Takový přenos je ale zbytečně náročný na databázi a zpomaloval by aplikaci. COUNT přenáší jen jedno jediné číslo. Nikdy nepočítejte pomocí výběru hodnoty, pouze funkcí COUNT!

AVG()

AVG označuje průměr z daných hodnot. Podívejme se, jaký je průměrný počet článků na uživatele:

SELECT AVG(pocet_clanku) FROM uzivatel;

Výsledek:

5.3225806451612903

SUM()

Sum vrací součet hodnot. Podívejme se, kolik článků napsali dohromady lidé narození po roce 1980:

SELECT SUM(pocet_clanku) FROM uzivatel WHERE datum_narozeni > '1980-1-1';

Výsledek:

65

MIN()

Funkce Min() vrátí minimum (nejmenší hodnotu). Najděme nejnižší datum narození:

SELECT MIN(datum_narozeni) FROM uzivatel;

Výsledek:

1935-05-15

Pozor, pokud bychom chtěli vybrat i jméno a příjmení, tento kód nebude fungovat:

-- Tento kód nebude fungovat
SELECT jmeno, prijmeni, MIN(datum_narozeni) FROM uzivatel;

Chyba

ERROR:  column "uzivatel.jmeno" must appear in the GROUP BY clause or be used in an aggregate function
LINE 1: SELECT jmeno, prijmeni, MIN(datum_narozeni) FROM uzivatel;
               ^

********** Error **********

ERROR: column "uzivatel.jmeno" must appear in the GROUP BY clause or be used in an aggregate function
SQL state: 42803
Character: 8

Agregační funkce pracuje s hodnotami více sloupců a vybrané sloupce (jmeno a prijmeni) nebudou nijak souviset s hodnotou MIN(). Problém bychom mohli vyřešit poddotazem nebo ještě jednodušeji se funkcím MIN() a MAX() úplně vyhnout a použít místo nich řazení a LIMIT:

SELECT jmeno, prijmeni, datum_narozeni FROM uzivatel ORDER BY datum_narozeni LIMIT 1;

Výsledek:

Alfons    Svoboda    1935-05-15

MAX()

Obdobně jako MIN existuje i funkce MAX, najděme maximální počet článků od 1 uživatele:

SELECT MAX(pocet_clanku) FROM uzivatel;

Výsledek:

18

Existuje ještě řada dalších agregačních funkcí, ale na ukázku prozatím budou stačit ty, které jsme si uvedli.

Seskupování (Grouping)

Položky v databázi můžeme seskupovat podle určitých kritérii. Seskupování používáme téměř vždy spolu s agregačními funkcemi. Pojďme seskupit uživatele podle jména:

SELECT jmeno FROM uzivatel GROUP BY jmeno ORDER BY jmeno;

Výsledek:

Alfons
Eva
František
Jan
Jana
...

Vidíme, že každé jméno je zde zastoupeno jen jednou, i když je v databázi vícekrát. Přidejme nyní kromě jména i počet jeho zastoupení v tabulce, uděláme to pomocí agregační funkce COUNT(*)

SELECT jmeno, COUNT(*) FROM uzivatel GROUP BY jmeno ORDER BY jmeno;

Výsledek:

Alfons       1
Eva          1
František    1
Jan          2
Jana         1
...

Vidíme, že třeba Jany máme v databázi dva.

Seskupování výsledků v PostgreSQL

AS

Pro zjednodušení si můžeme v dotazu vytvořit aliasy, tedy přejmenovat třeba nějaký dlouhý sloupec, aby byl dotaz přehlednější. S tímto se ještě setkáme u dotazů přes více tabulek, kde je to velmi užitečné. U tabulek AS používáme ke zjednodušení operací uvnitř dotazu. U sloupců se AS používá k tomu, aby aplikace viděla data pod jiným názvem, než jsou skutečně v databázi. To může být užitečné zejména u agregačních funkcí, protože pro ně v databázi není žádný sloupec a mohlo by se nám s jejich výsledkem špatně pracovat. Upravme si poslední dotaz:

SELECT jmeno, COUNT(*) AS pocet FROM uzivatel GROUP BY jmeno ORDER BY jmeno;

Výsledek (ve výsledku je sloupec s názvem "počet" a nikoliv "count"):

Aliasy v PostgreSQL

Příště si řekneme něco o hodnotě NULL a představíme si tabulku datových typů v PostgreSQL. Následně mám pro vás další testovací data pro redakční systém, abychom mohli dělat pokročilejší dotazy :).


 

  Aktivity (1)

Článek pro vás napsal vita
Avatar
vita

Jak se ti líbí článek?
Celkem (3 hlasů) :
4.666674.666674.666674.666674.66667


 


Miniatura
Všechny články v sekci
PostgreSQL databáze krok za krokem
Miniatura
Následující článek
PostgreSQL - Datové typy a NULL

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!