Lekce 4 - Kompozice
V minulé lekci, Expoziční trojúhelník, barevnost a černobílá fotka, jsme se věnovali expozičnímu trojúhelníku, barevnosti a černobílé fotce.
V této lekci si vysvětlíme pojem kompozice a řekneme si, proč bychom ho vůbec měli znát a k čemu nám slouží.
Kompozice
Kompozice je přehled doporučení a jakýchsi pravidel pro uspořádání prvků v uměleckém díle. To znamená, že se znalost kompozice využívá napříč všemi uměleckými žánry – v malbě, designu, video tvorbě nebo dokonce i v sochařství. Naprostá většina kompozičních triků však pochází z malířství.
Kompozičních pravidel je opravdu mnoho, proto se podíváme a vysvětlíme si ty nejzákladnější. Začneme u prvku, který nejvíce ovlivní naši fotografii a to u umístění objektu.
Umístění objektu
Když fotíme, většinou máme spoustu možností, jakou kompozici zvolit, proto je dobré znát základní kompoziční techniky pro umístění objektů na fotografii.
Zlatý řez
Ne nadarmo se mu říká zlatý. Umístění hlavního objektu podle pravidla zlatého řezu je pro divákovo oko nejvíce harmonické a lichotivé, i proto se používá už od dob renesance. Můžeme jej dokonce pozorovat i v přírodě v podobě květu slunečnice, schránky plže atd. Zlatý řez je nejzákladnější kompoziční technika, a proto by ji měl znát každý fotograf.
Funguje následujícím způsobem: obraz se rozdělí dvěma vodorovnými a dvěma svislými čarami, které se vzájemně protínají. Na levý dolní průsečík oněch čar se umístí hlavní objekt. Samotné rozdělení obrazu by určitě šlo popsat mnohem odborněji a detailněji, ale v praxi taková znalost nemá využití, proto nám zcela postačí znát tuto jednoduchou definici.
Pravidlo třetin
Pravidlo třetin je velmi podobné zlatému řezu, akorát s tím rozdílem, že focená scéna je rozdělená na 9 naprosto stejných obdélníků, oproti zlatému řezu, kdy čáry dělí fotografii na několik různých obdélníků. Pravidla třetin dobře využijeme, pokud se na focené scéně nachází více hlavních objektů. V našem zájmu ale je, aby si divák našeho hlavního objektu všiml jako prvního a až poté případně objektů dalších, a proto je dobré vědět, že oko se prvně zaměří na levý horní a pravý horní průsečík, a následně až pak na levý dolní průsečík a jako poslední na pravý dolní průsečík.
Středová kompozice
Umístění hlavního objektu na střed využijeme, pokud je focená scéna symetrická – vpravo i vlevo se nachází stejné prvky, střed fotografie tedy bude nejvíce vynikat. Takovéto kompozice můžeme využít u focení architektury, která je téměř vždy symetrická nebo při focení cest, celkově u fotek, kde postranní linie jsou na obou stranách stejné a vedou do středu. Středová kompozice působí velmi klidně, používejte ji tedy jenom tam, kde se opravdu hodí.
Při umisťování hlavního objektu přemýšlejte, jak bude kompozice působit, co bude vyjadřovat a čeho danou kompozicí chcete docílit.
Barevná kompozice
Při kombinování barev na fotografii je dobré znát barevný kruh – jaké barvy se k sobě hodí a jaké nikoliv. Velkou výhodou je znalost psychologie barev. Každá barva působí na lidský mozek jinak, a proto si něco málo o každé barvě řekneme.
- Červená - symbolizuje energii, hněv, vášeň, lásku. Je velmi výrazná a na fotce na sebe bude poutat pozornost.
- Oranžová - barva, která působí přátelsky, mile, hravě. Je to barva, která není hojně využívaná, a proto fotky na kterých dominuje tato barva, jsou většinou velmi originální.
- Žluta – optimistická, energická, hravá. Na fotkách na sebe strhává pozornost.
- Fialová – kreativní barva, která je hravá, záhadná. Na fotkách může vyjadřovat jak záhadno, tak luxus.
- Modrá – vyjadřuje stabilitu, sílu, bezpečí. Na fotkách bude vyvážená a nebude na sebe poutat pozornost.
- Zelená – přírodní barva. Reprezentuje zdraví, prosperitu, klid. Na fotkách působí harmonicky a hodí se téměř ke všem barvám.
Zmíněné barvy by se daly rozdělit do teplých (červená, oranžová, žlutá, zelená) a studených (modrá a fialová). Teplé barvy vyvolávají dojem sluce, tepla, oproti tomu studené vyvolávají pocit zimy a chladu. Myslete na to před focením, když se budete rozhodovat, jakým stylem chcete fotit. Barvy totiž výrazně ovlivňují kompozici a celkový dojem fotografie.
Další tipy ke kompozici
Vodící linie
Linie nám pomáhají vést divákovu pozornost k hlavnímu objektu. Pod liniemi si můžeme přestavit stín, zábradlí, architektonické prvky a spoustu dalšího, bude tedy lepší, když vám ukážu konkrétní příklady.
Vodící linie v podobě zábradlí
vedou divákovo oko k modelce.
Lano vede divákovu pozornost přímo k lodi,
která je hlavní objekt fotografie.
Ořezávání
Spousta začínajících fotografů se bojí oříznout fotku, protože si myslí, že naprosto ztratí kvalitu fotografie. To ovšem vůbec není pravda. Dnešní foťáky mají natolik vysoké rozlišení, že i při větším ořezu se nemusíme bát ztráty kvality. No a proč vlastně ořezávat fotky? To proto, abychom měli na fotografii jenom to opravdu potřebné. Jenom objekty, které dotvářejí kompozici a neruší od hlavního objektu. Např. pokud fotím květinu, vyplním květem celý hledáček. Nepotřebuji vidět, že za květinou je sekačka, vedle ní je postavený zahradní trpaslík atd. Chci "vypíchnout" pouze to hlavní.
Tato fotografie je oříznuta téměř o
polovinu její původní velikosti. Hlavním objektem jsou hrozny, a proto byly
všechny okolní předměty, které narušovaly kompozici, oříznuty.
Horizont
Kam umístit horizont na fotografii je častá otázka začínajících krajinářů. Existuje na ní ale poměrně jednoduchá odpověď. Fotografii si rozdělíme na třetiny, podle výše popsané techniky a na jednu z vodorovných čar umístíme horizont. Pokud je obloha dominujícím prvek fotografie, umístíme horizont na spodní čáru. Tím pádem bude obloha tvořit 2/3 fotografie. Fotíme-li krajinu, kde je nejzajímavější objekt/objekty v dolní polovině scény, umístíme horizont na horní čáru. Doprostřed fotografie se většinou horizont neumisťuje. Fotografie potom působí nevyváženě a nepřirozeně.
Pár tipů na konec
- 1. Před objektem, který je v pohybu, by mělo být více místa, než za ním.
- 2. Opakující se prvky ve fotografii působí rytmicky a vyvolávají pocit nekonečna.
- 3. Křivky na fotografii působí dynamicky, uvádějí fotografii do pohybu.
- 4. Přímky přitahují divákovo oko na místo, kde končí.
- 5. Nebojte se vyzkoušet více možných kompozicí.
- 6. Pozorujte kompozici na všech fotografiích, které uvidíte a všímejte si použité kompozice a technik. Po nějakém čase sami uvidíte, jak vám toto cvičení rozšíří přemýšlení nad fotografií.
Na konec bych ještě rád řekl, že všechna pravidla, která jsem dnes zmínil, nejsou svatá. Jsou to všeobecně uznávané rady, které byste měli znát, ale rozhodně se jich nemusíte držet. Pravidla jsou od toho, aby se porušovala, obzvlášť ta fotografická, proto vezměte foťák a jděte si to všechno sami vyzkoušet.
V následujícím kvízu, Kvíz - Expoziční trojúhelník a kompozice, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.
