Body zdarma Java týden
Využij podzimních slev a získej od nás až 40 % bodů zdarma! Více zde
Pouze tento týden sleva až 80 % na Java e-learning!

Lekce 2 - Základní fotografické pojmy

Unicorn College Tento obsah je dostupný zdarma v rámci projektu IT lidem.
Vydávání, hosting a aktualizace umožňují jeho sponzoři.

V minulé lekci, Jak vybrat správný foťák a objektiv, jsme si řekli kritéria, podle kterých vybrat fotoaparát, který nám a našemu stylu nejlépe sedne. Dnešní lekce bude věnována základním fotografickým pojmům a nastavení fotoaparátu jako takového.

Základní fotografické pojmy

První spuštění

Domů Vám přijde nový, zabalený fotoaparát a vy nemáte ponětí jak ho zapnout, natož jak v něm něco nastavit. Proto silně doporučuji si v rámci tohoto prvního kroku přečíst návod. Usnadní vám to spoustu práce a ušetří hodně nervů. Poté, co se nám ho podaří zapnout, na fotoaparát nasadíme objektiv a před námi se objeví menu se všemi těmi možnostmi a ukazateli. Na začátek je dobré říct si, v jakém formátu budeme fotit.

RAW nebo JPEG?

RAW je v podstatě surový, neupravený soubor, který je poměrně náročný na paměť. Jedna fotka ve formátu RAW může mít kolem 24 MB (u full framových zrcadlovek může dosahovat až 40 MB). Proč jsou RAWy tak velké? Protože zachycují vysoký dynamický rozsah (rozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší́ oblastí) a obsahují velké množství dat, tedy obrazových informací, které umožňují značnou úpravu fotek, od zvýšení kontrastu až po barevné tónování.

Oproti tomu JPEG je hotová fotka, která jde upravit, ale změny už nebudou tak markantní. Dalo by se to jednoduše shrnout - pokud chcete fotky editovat v programech jako Lightroom, Photoshop apod. je nejlepší fotit do RAWu, ovšem pokud s fotografiemi nemáte takové úmysly a chcete pouze přenést fotky do počítače a o nic dalšího se nestarat, je pro vás JPEG.

Je tady i možnost ukládání jak JPEG tak RAWu najednou. To ale značně zpomalí záznam na SD kartu a zabírá obrovské místo, proto je lepší rozhodnout se mezi formáty už na začátku.

Raw

Režim ostření

Ostření je snad nejdůležitější věc na focení. Pokud je fotka rozmazaná, pozná to i naprostý laik, proto je důležité vědět něco a režimech ostření, o tom jak fungují a na co se používají. Režimy ostření by se daly rozdělit do 4 skupin:

Tento výukový obsah pomáhají rozvíjet následující firmy, které dost možná hledají právě tebe!

1. AF-S (One shot)

  • AF-S je automatické jednosnímkové ostření. Funguje na principu dvoufázové spouště, ostatně jako všechny automatické režimy ostření. V první fázi namáčkneme spoušť a fotoaparát zaostří (budeme muset chvilku počkat, než se fotka dokonale zaostří), následně spoušť domáčkneme a fotka se vyfotí. Tento režim se hodí na focení objektů, které se nepohybují.

2. AF-C (Al Servo)

  • AF-C je režim, který funguje na principu průběžného zaostřování. Namáčkneme spoušť a od této chvíle začne foťák ostřit do té doby, dokud spoušť nedomáčkneme .Režim automatického ostření se používá při focení pohybujících se objektů, jako jsou auta, lidé, zvířata atd.

3. AF-A (Al Focus)

  • AF-A je inteligentní ostření, které kloubí oba předchozí režimy dohromady. Pokud se na fotografované scéně nic neděje - fotoaparát nezaznamenává žádný pohyb, vyhodnotí za nejvhodnější režim AF-S, avšak pokud se na scéně něco začne pohybovat, fotoaparát se sám přepne do režimu AF-C. Tento režim se nejčastěji používá u objektů, u kterých nejde předvídat pohyb. Můžou to být děti, pohyb zvířete nebo například sportovní utkání.

4. MF

  • Manuální ostření je vysoce přesný druh manuálního ostření, který nabízí plné převzetí kontroly nad ostřením, které využijeme u focení krajiny, architektury a makra. Celkově u statických objektů. Scéna se dá díky manuálnímu ostření dokonale zaostřit, avšak k tomuto ostření jsou nezbytné určité zkušenosti. Z toho důvodu je důležité ostření trénovat a plně pochopit jeho podstatu.

Oblast ostření

S režimem ostření úzce souvisí oblast ostření, nebo-li místo, kam umístíme ostřící body při automatickém režimu ostření. To jednoduše znamená, že kde budou ostřící body, tam fotoaparát zaostří. Je více možností kam body umístit, proto si o nich něco řekneme.

Nabízí se nám 2 možnosti - buď můžeme nechat výběr umístění bodů na fotoaparátu, nebo si body můžeme navolit sami tam, kde je chceme. Při focení žánrů, kde se objekty rychle pohybují, nemáme většinou čas vybírat oblast ostření, proto je lepší nechat si body automaticky nastavit. Režimy, které automatické umístění bodů umožňují, se můžou jmenovat: Oblast ostření střed nebo Oblast ostření široká. Každá značka má trochu jiné názvy a možnosti.

V případě, že fotíme žánr, u kterého máme dostatek času na nastavování, je dobré si sami zvolit místo, kde chceme ostřící body umístit. Pro manuální nastavení oblasti slouží režimy: Oblast ostření zóna nebo pohyblivý bod. Opět se názvy můžou lišit v zavilosti na značce fotoaparátů.

Měření expozice

Každá kamera měří procházející světlo, pokud ovšem měří špatně, nebo je funkce měření expozice špatně nastavená, fotografie může být podexponovaná nebo přeexponovaná. Proto existují 3 druhy měření, které nám dopomohou k dokonale exponované fotografii.

1. Bodové měření

  • K exponování je použita malá část focené scény okolo prostředku, přibližně 3 %. Zbylých 97 % fotoaparát nezajímá. Toto měření se využívá při výjimečných případech jako focení měsíce, západu sluce, koncertů a celkově u extrémně kontrastních fotografií.

2. Poměrové měření

  • Poměrové měření je nejpoužívanější mód měření. Fotoaparát změří expozice ve všech částech focené scény a následně vytvoří jakýsi průměr naměřených hodnot. Tento režim se hodí na žánry jako je krajina, architektura apod.

3. Středové měření expozice

  • Tento režim pracuje na podobném principu jako poměrové měření, avšak je kladen důraz na střed focené scény – na hlavní objekt. Z toho důvodu se režim středového měření používá u portrétu, makra a dalších žánrů, kdy je důležitý jeden hlavní objekt a zbytek nás až tolik nezajímá.
Měření expozice

Teď už máme nastavenou většinu parametrů a můžeme se pustit do samotného focení. V menu byste jistě našli další parametry, které jdou nastavit, ale tento článek je o základech, nehledě na to, že se znalostí parametrů, které jsem popsal výše (nebo popíši v příštím článku), by vám do začátku vašeho fotografického života měly bohatě stačit.

Můžeme si tedy zvolit, v jakém režimu budeme fotit. Na výběr máme poměrně široké spektrum od automatického režimu až po plně manuální. Někde mezi automatickým režimem a manuálem jsou poloautomatické režimy, ve kterých se manuálně nastavuje pouze jeden parametr, např. v prioritě clony se nastavuje pouze hodnota clony a zbylé parametry jako ISO a expoziční čas dopočítá a nastaví fotoaparát.

Já osobně bych doporučoval fotit v manuálním režimu už od začátku. Sice to může být trochu složitější, ale vyhnete se případnému převykání a už od začátku budete mít nad fotkou plnou kontrolu. Příště, Expoziční trojúhelník, barevnost a černobílá fotka, si vše dopodrobna vysvětlíme a naučíme se používat manuální režim.


 

 

Aktivity (4)

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!