Lekce 10 - Plovoucí obsah v HTML

V minulé lekci, Layout a pozadí v HTML, jsme započali tvorbu layoutu. V ní budeme nyní v HTML/CSS tutoriálu pokračovat.

Skončili jsme vložením tagu article, ve kterém se nacházela hlavička (header) a sekce s článkem (section). Náše stránka vypadá zjednodušeně asi takto:

Elementy header a section jsou blokové (jako třeba odstavce). Jejich výchozí chování je, že se roztahnou přes celou šířku elementu, ve kterém jsou vložené (tedy přes celý article) a poskládají se pod sebe.

My ale nyní budeme chtít následující rozložení kvůli hezčímu a nápaditějšímu designu:

Header a section budeme chtít vedle sebe, nikoli pod sebou. Docílíme toho tím, že je označíme jako plovoucí. Plovoucí elementy se řadí vedle sebe za předpokladu, že jim nastavíme rozměry.

Přesuňme se do styl.css a nastavme headeru v článku šířku a že je plovoucí. Dosud bychom to uměli jen tak, že bychom dali headeru v HTML nějakou třídu a použili třídní selektor. My ale můžeme použít tento selektor:

article header {
}

Selektor vybere všechny hlavičky všech článků na stránce (tedy elementy header, vložené v elementu article). Jelikož na stránce budeme mít vždy jen jeden článek a v něm jednu hlavičku, bude to fungovat správně. Ono by vlastně stačilo vybrat jen header, ale v budoucnu jich na stránce budeme mít více, proto ta podmínka s article.

Daný zápis funguje i v případě, že by byl header vložen v článku třeba ještě takto v tagu div (k čemu je si vysvětlíme později):

<article>
        <div>
                <header>
                ...
                </header>
        </div>
        ...
</article>

Selektoru stačí, že bude někde uvnitř article. Kdybychom chtěli, aby selektor vybral jen přímo vnořený element (hovoříme o dítěti = child), použijeme >:

article > header {
}

Nyní by se header v příkladu výše nevybral, jelikož není přímo v article.

To bylo jen malé odbočení, abychom si rozšířili zásobu selektorů. Jaký použijete je na vás.

Plovoucí obsah

CSS nám umožňuje určité elementy na stránce označit jako plovoucí. Plovoucí elementy se řadí vedle sebe a jsou neplovoucím obsahem obtékány.

Přejděme k vlastnostem, headeru nastavíme šířku na 250 pixelů a vlastnost float na left. To znamená, že element je plovoucí a bude se mezi další plovoucí elementy na stránce řadit zleva.

article header {
        width: 250px;
        float: left;
}

Stejně vybereme i section, které opět nastavíme šířku a že má být plovoucí zleva. Dále ji nastavíme bílé pozadí (je to přeci jen pro text čitelnější, při návrhu webů se vyhněte textu na jimém pozadí, než je bílá).

article section {
        width: 710px;
        float: left;
        background: white;
}

Webové stránky se většinou dělají široké 960px, aby se vešly na většinu monitorů (i když v dnešní době se nemusíte bát i lehce překročit tisícovku). Když se podíváte na rozměry, tak součet šířky obou sloupců dává přesně 960 pixelů.

Když se podíváme nyní na naší stránku, čeká nás nepříjemné překvapení:

Elementy s nadpisem a obsahem článku (header a section) jsou sice vedle sebe, ale zmizelo nám pozadí elementu article. Jak je to možné?

Pokud vedle sebe skládáme plovoucí elementy, musíme za posledním elementem v řadě ukončit plovoucí obsah. To se dělá CSS vlastností clear (jako vyčistit), do CSS si vložme nový třídní selektor:

.cistic {
        clear: both;
}

Hodnota both znamená, že chceme zastavit obtékání z obou stran, můžeme zadat i jen left nebo right.

Nyní přejděme do HTML a za </section> vložme element div se třídou cistic. Tento element obtékání ukončí:

</section>
<div class="cistic"></div>

Výsledek je poté již dle našeho očekávání:

Jen pro zopakování: V article jsou elementy header a section, oba mají nastavenou šířku a float na left, řadí se tedy vedle sebe. Za posledním je div s clear, který obtékání zastaví.

Tag div nemá z hlediska HTML vůbec žádný význam a používá se jen ke stylování. Je to element blokový. Ve starém HTML se divy používaly k definici hlavičky, patičky, článku a podobně, když ještě neexistovaly HTML 5 tagy. Existuje ještě element span, který je také bez významu a je řádkový. Často se využívá ke stylování textu, např. takto:

<p>Mám rád <span class="fialovy">fialovou</span> barvu.</p>

Pokud bychom v CSS k ukázce výše nastavili do třídního selektoru fialovy fialovou barvu, bylo by slovo "fialovou" v textu výše fialové. I když je to asi jasné, pro jistotu zopakuji, že span je naprosto nevhodný k označování např. tučného textu, jelikož mu nedodává žádný význam a jen ho ostyluje. Proto se divy a spany používají co nejméně je to možné.

Obtékání

Zůstaňme dnes ještě chvíli u vlastnosti float, kterou jsem nakousl a která toho označuje ještě trochu více, ať to máme pohromadě v jednom článku.

Pokud máme okolo plovoucích elementů nějaký neplovoucí obsah, třeba text okolo plovoucího obrázku, bude text obrázek obtékat. Tento termín opět jistě znáte z MS Wordu.

Na naší stránce takový obrázek máme a máme ho v samostatném odstavci. Budeme chtít, aby byl vložen do textu, vložme ho tedy do odstavce s textem:

<p><img src="obrazky/avatar.png" alt="Programátor HoBi" />Jmenuji se Honza Bittner a je mi 16 let...

Výsledkem bude, že se obrázek vloží do řádku:

Definujme si nyní v CSS třídní selektor vlevo, který nastaví elementu float na left:

.vlevo {
        float: left;
}

A našemu obrázku přidejme třídu vlevo:

<img src="obrazky/avatar.png" alt="Programátor HoBi" class="vlevo" />

Výsledek:

Vidíme, že neplovoucí obsah (text) obtéká náš plovoucí obrázek, který je zarovnán vlevo. Zkusme si obtékání opět ukončit divem s třídou cistic, udělejme to někde mezi odstavci:

...sportuju.</p>
<div class="cistic"></div>
<p>Mým hlavním koníčkem...

Obtékání se ukončí před posledním odstavcem a ten již bude na samostatném řádku:

Již tedy umíme obtékat obrázky a další obsah a také skládat elementy vedle sebe. Můžete si obrázek vrátit do samostatného odstavce, vypadalo to v tomto případě asi lépe, nicméně někdy obtékání určitě využijete. Web je jako vždy níže ke stažení. V příští lekci, Rámeček, stín a boxmodel v CSS, si vysvětlíme tzv. boxmodel a dokončíme oblast s článkem.