Budoucnost umělé inteligence

V tomto článku si uvedeme zajímavá zjištění vědců a úvahy spojené s budoucností umělé inteligence. Pro zájemce článek obsahuje odkazy na další zdroje, kde je vysvětlená funkčnost neuronových sítí.

Začneme jednoduše – jak vlastně umělou inteligenci popsat? Jedná se o jeden z mnoha oborů informatiky, avšak beze sporu o jeden z nejzajímavějších. Když někdo řekne umělá inteligence, hodně lidem se vybaví humanoidní roboti, kteří se snaží napodobit chování člověka. Ano, to je sice také druh umělé inteligence, ale jedná se spíše o okrajový projekt. AI (z anglického artificial intelligence – umělá inteligence) se však daleko častěji používá v případech, kde nestačí běžné algoritmy. Mnohdy si možná činnost AI ani neuvědomíte, proto si dále uvedeme některé příklady

AI v každodenním životě

S umělou inteligencí se většina z nás setkává každý den, občas o tom však ani nevíme. Jak jsme si totiž řekli, AI je dnes v podstatě všude. Například se velice často využívají AI, které na základě získaných dat predikují hodnotu akcií dané firmy pro další měsíc. Toho samozřejmě často využívají spíše firmy, a ne každý se s tím může setkat. Ale co třeba převod textu na řeč? Nebo rozpoznání nakreslených znaků a následný převod na text? To vše je dnes automatizováno právě díky AI a zejména pak strojovému učení, což je její podobor, o kterém si také něco řekneme.

Můžeme zde zmínit ještě zdravotnictví, kde je samozřejmě AI velkým přínosem. Kdo by nechtěl doktora s veškerými znalostmi medicíny? Takto vznikl například čínský robot Xiaoyi, který pracuje přesně na základě získaných dat a zkušeností, a podle toho dokáže s velikou přesností stanovit diagnózu pacientů. A to často ještě dříve, než se objeví symptomy, prostě na základě porovnávaní dat! Není to úžasné? A takhle se dá pokračovat do nekonečna – automatické rozeznávání tváří, cílený marketing, kdy vám e-shopy nabízejí zboží, které si často prohlížíte, doprava, a tak dále...

Machine learning

Abych tedy dokončil dřívější myšlenku. Machine learning neboli strojové učení je určitě jeden z nejpoužívanějších podoborů AI. Používá se totiž k většině již zmíněných činností, jako například rozpoznávání nakreslených znaků. Jak již název napovídá, pracuje právě na základě simulací, které program vede často sám se sebou. Základním vstupem je velké množství dat, např. aby AI dokázala rozeznat spolehlivě písmena, potřebuje spoustu různě napsaných písmen, různými fonty, barvami, různé kvality, různého zakřivení a podobně. Tím se stále cvičí ve svém oboru a zdokonaluje se. Je to v podstatě snaha o napodobení neuronových sítí v mozku, kdy se my lidé také rozhodujeme na základě četných pokusů-omylů a dat, která při nich nasbíráme.

Nebudu se zde pouštět do hlubšího vysvětlování, jelikož o této problematice zde na síti již existují podrobné články. Zájemci se mohou podívat na článek Deep learning na 3 řádky obsahující vysvětlení architektury AI pro rozpoznávání obrázků nebo na e-learning kurz Neuronové sítě a deep learning v Pythonu.

Spolupracují spolu umělé inteligence?

Vědci z organizace zvané DeepMind se rozhodli, že otestují různé situace a chování AI agentů (umělá inteligence řídící dané zařízení), o kterých jsme se již bavili. Proto vytvořili dvě hry s danými pravidly a nechali týmy řízené umělou inteligencí, aby spolu soupeřily.

Gathering

První hrou, kterou se teď budeme zabývat, je hra Gathering. Jde o to, že dva AI agenti soutěží, kdo sebere více jablíček objevujících se na mapě. Každý má navíc laserovou zbraň, kterou může použít dle vlastního uvážení, například k omráčení soupeře/kolegy. Bylo tedy pouze na nich, zda budou spolupracovat nebo soupeřit. Co myslíte, jak to dopadlo?

Ze začátku agenti spolupracovali, ale když jablek na mapě začalo ubývat a jeden agent měl výrazně méně jablek než druhý, začali soupeřit a používat zbraně. Příčina byla v tom, že ze začátku bylo pro roboty výpočetně náročné používat zbraně, zejména kvůli hledání soupeře a míření, takže usoudili, že lepší bude spolupracovat a to se jim více vyplatí. Zbraně tedy začali používat, až když to bylo nutné.

Kdyby jim bylo na začátku přidáno více inteligence (měli by lepší hardwarové prostředky), nebylo by pro ně střílení tak náročné a začali by zbraně používat už na začátku, protože tehdy by se vyplatila více tato varianta. Ukázalo se tedy, že správné fungování AI agentů záleží na jejich inteligenci, čili výpočetních prostředcích.

Wolfpack

Druhou hrou, na které chtěl DeepMind otestovat chováni AI agentů, je právě hra jménem Wolfpack. Dva AI agenti se snaží najít ztraceného kamaráda, který se pohybuje někde jinde po mapě. Opět mají možnost spolupracovat, nebo pátrat na vlastní pěst. Jenže když kamaráda najde jeden agent a v jeho blízkosti bude i druhý, dostanou body oba. Myslíte, že došlo ke spolupráci?

Zpočátku roboti téměř vůbec nespolupracovali, jelikož neměli dostatečný výkon. Když ho však dostali, vyplatila se jim spolupráce více, jelikož po navázání byla výpočetně výhodnější, a tak začali pátrat společně. Opět tedy vidíme, že to, jakým způsobem AI agenti pracují, záleží na nastavení koordinace a výkonu.

Projekt DeepMind je stále aktivní a vyjádřili se k němu osobnosti jako např. Elon Musk. Níže se můžete podívat na další projekt, kde se Google AI naučila chodit:

Budoucnost

A jak to bude vypadat v budoucnosti? To se samozřejmě nedá přesně určit. Velice pravděpodobně se však nechystá žádné zabíjení rukou androidů, jako v Terminátorovi. Něco takového je prostě jen šílená konspirační teorie, alespoň prozatím. To ale neznamená, že nás v budoucnu nebude ovládat a že nebude fungovat jako naše nadvědomí.

Je děsivé si představit, že tyto počítačové a neuronové sítě nás budou časem ovládat, ale to se přeci děje už teď! Představte si například situaci, kdy stojíte před semaforem, kde svítí červená, a vlastně jen čekáte na to, až vás AI agent nechá projít.

Automatické město?

Vědci si tedy položili otázku, jak by tito agenti řídící například hromadnou dopravu fungovali jako otevřený systém a zda by spolupracovali jako celek? Je tedy na místě se zeptat, zda by AI agenti plnili své úkoly agresivně, nebo naopak ustoupili z nároků, aby mohli lépe spolupracovat s ostatními. Je tedy třeba si představit situaci, kdy agent řeší nějaké morální dilema, třeba zda přepnout semafor tak, aby se vybourala žena s dětmi, nebo mladý muž, který jede sám, ale také má celý život před sebou. Čemu byste dali přednost vy? Ale i tomuto by se dalo předejít spoluprací.

Představte si situaci, kdy jeden agent řídí MHD, a druhý semafory ve městě. MHD agent je agresivní a jde mu pouze o to, aby co nejlépe splnil svůj úkol, a tak posílá jeden autobus za druhým a tím se tvoří zácpy. Kdyby se ale rozumně dohodl s agentem, který řídí semafory, mohl by zpomalit a agentovi, který řídí semafory, by se lépe pracovalo a provoz by byl plynulejší.

AI se tedy pravděpodobně stane neodlučitelnou součástí našeho života a již bez ní nebudeme moci normálně fungovat. Děsivé? Ani ne. Stále je to projekt lidstva a stále nad ním máme kontrolu. Jen to nesmíme přehnat

Programování

A na závěr asi ta nejzajímavější část – programování AI. Jednoznačně nejoblíbenějším jazykem pro vývoj AI mezi developery je Python. Je to zejména kvůli jeho velice jednoduché syntaxi.

Na rozdíl od jazyků jako C/C++ nebo Java totiž není tolik strojově orientovaný a uživatel zkrátka píše tak, jak přemýšlí. Zároveň se tento jazyk používá nejčastěji pro již zmíněný machine learning a hluboké učení, což jsou hlavní pilíře AI a existují pro něj již předpřipravené knihovny pro tyto účely.

Shrnutí

Abychom si tedy vše shrnuli. Umělá inteligence již dnes dělá ohromné pokroky a je prakticky všude, nejen v PC nebo mobilním telefonu. V současnosti ji již běžně využíváme prakticky každý den. I tak ale ještě není na vrcholu, ale naopak téměř na začátku svého vývoje, z hlediska každodenního života.

Není to přeci tak, že jedete ráno do práce či do školy a všude kolem jsou samořídící auta, ne? V tom případě nám ani nehrozí, že by nás chtěla zabít nebo něco podobného. Nemělo by však trvat dlouho, vzhledem k exponenciálnímu pokroku vědy, a tyto otázky budou více aktuální. To může znít sice děsivě, ale je třeba uvážit, že je to přeci náš výtvor a my jsme za něj a za jeho činy zodpovědní, a tuto budoucnost přijímáme dobrovolně. Chvíli to tedy potrvá, ale za poměrně krátkou dobu by mohla být opravdu většina úkonů, které dnes provádíme, plně automatizována, právě díky umělé inteligenci.

A jak si vy myslíte, že vše dopadne?