'Stavařině jsem se věnovala 20 let', říká programátorka Anna

Anna si vybrala IT, protože nabízí vysoké platové ohodnocení i bez vysokoškolského vzdělání. Jak se rekvalifikovat na Java programátorku při zaměstnání a s dvěma malými dětmi? Anna to vše zvládla a dokonce ji i Úřad práce rekvalifikaci proplatil. Dnes pracuje jako junior programátorka v liberecké společnosti na zajímavých projektech. Jak se jí to povedlo?

Od stavebního inženýrství k IT

Jak jsi se dostala k IT?

Moje původní vzdělání je stavební inženýrka. Před 15 lety jsme se s manželem přestěhovali z Ukrajiny do Čech. Nějakou dobu jsme museli pracovat jako dělníci a v momentě, kdy byly naše doklady v pořádku uznány úřady, mohli jsme zase pracovat jako inženýři.

Pak jsem byla na mateřské s dětmi. V průběhu té doby jsem měla už pocit, že mám ze své práce syndrom vyhoření. Po skončení mateřské jsem se ještě pokoušela dát svém oboru šanci, ale cítila jsem prázdnotu.

Jak tě nakonec napadlo zkusit obor IT?

Prozkoumávala jsem různé obory, kde by se dalo uplatnit bez vysokoškolského vzdělání. Protože představa, že bych musela začínat od 0 a dalších 5 let studovala, se mi už v mém věku moc nezamlouvala.

Jenže jsem v určitou dobu ještě neměla dostatek informací a málem jsem podala přihlášku na VŠ do Liberce na studium němčiny, že bych překládala.

Prozkoumávala jsem různé obory, kde by se dalo uplatnit bez vysokoškolského vzdělání. Protože představa, že bych musela začínat od 0 a dalších 5 let studovala, se mi už v mém věku moc nezamlouvala.

Co se stalo, že to tak nedopadlo?

Nakonec na mě vyskočila na Facebooku reklama o webináři programování. Přihlásila jsem se a tam vysvětlovali, jak dlouho to trvá, co je potom výstupem atd. To mě tehdy zaujalo. Dostala jsem zde mnoho různých informací a já už věděla, že to je to, co chci dělat.

Kdy nastal ten moment, že jsi rozhodla, že chceš opravdu změnit obor a opustíš nadobro stavebnictví?

Stavařině jsem se věnovala 20 let s různými pauzami. Neviděla jsem žádnou perspektivu, kam se mohu dál posunout. Možná to bylo ovlivněné tím, že jsem pracovala ve firmě s rodinným zázemím. Takže rozvoje člověk může dosáhnout jen do určitého stupně a dál už ne.

Stavařině jsem se věnovala 20 let s různými pauzami. Neviděla jsem žádnou perspektivu, kam se mohu dál posunout.

Pracovala jsi během kurzu?

Ano. To bylo poměrně těžké. Na prezenčním školení jsem pak zjistila od různých rekvalifikantů, že oni nepracovali. Měli tedy více volného času. Já jsem byla zaměstnaná a doma měla 2 malé děti a pokoušela se do toho všeho ještě o rekvalifikaci. Bylo to velice náročné. Ani jsem sama nevěřila, že to zvládnu. Nakonec jsem zkoušku absolvovala na první pokus.

Proplatil ti kurz Úřad práce?

Zázrakem se mi povedlo projít úspěšně žádostí Úřadem práce o proplacení.

Probíhalo to všechno v pořádku?

Naprosto. Všichni byli velice vstřícní na libereckém Úřadě práce. Byli ochotní mi opravdu pomoci. Tím, že jsem nebyla nezaměstnaná ani v ohrožení ztráty zaměstnání či ve výpovědní lhůtě, či jakákoliv rizika v práci, bylo vlastně složité doložit Úřadu nějaký důvod, proč by mi to měli proplatit.

Tak jsem jim navrhla, že si najdu svého budoucího zaměstnavatele. To se mi povedlo a nakonec i pro ÚP to byla dostatečná motivace.

Jak jsi si našla zaměstnavatele, který ti byl ochoten dát příslib práce?

To byl skoro zázrak. Když se mi to všechno takhle povedlo, byla jsem v neskutečné euforii a tím spíš jsem se cítila ubezpečená, že jsem na správné cestě.

Oslovila jsem jedinou firmu, která má sídlo v Liberci. Ten den mi odpověděli, že nové pracovníky rozhodně hledají. Já jim vysvětlila, že jsem zatím stavební inženýrka a chystám se na rekvalifikaci na programátora. A že mi vlastně jde jen o nezávazné potvrzení, že by o podobného pracovníka, jako jsem já, měli zájem. Hned mi vydali příslib. Po 4 měsících jsem je oslovila s tím, že už mám kurz hotový a zda by o mě měli opravdu zájem. Odpověděli mi, že ano a chtěli vidět závěrečný projekt. A pak jsem nastoupila do práce.

Když jste všichni stejní 'blbci'

Jak bys popsala začátky kurzu?

V mém případě to bylo velmi náročné, jak jsem říkala. Učení jsem se věnovala spíš pozdě večer, někdy do noci a o víkendech.

Naštěstí je na začátku HTML, které opravdu dodá člověku potřebnou motivaci. Je vidět výsledek práce a snažení hned a celkem jednoduše.

Později už přišla Java a ta byla mnohem složitější. Ale i přesto, že jsem musela zapojit logiku a matematiku, mě to neodradilo. Asi mi pomohlo maličko i to, že jsem během studií na vysoké škole měla předmět Informatiku. Pracovali jsme v Turbo Pascalu a Basicu a sice to bylo něco úplně jiného než Java, ale bavilo mě to. Dokonce jsem dělala úkoly pro všechny své spolužáky.

Líbil se ti koncept kurzu a přístup lektora?

Ano. Jen dříve nebyl součástí rekvalifikace verzovací systém Git, přitom si myslím, že je nezbytný pro každého v IT. (Dnes je Git součástí kurzu, pozn. red.)

Co se ti v kurzu líbilo nejvíce a co nejméně?

Nejméně se mi líbil ten časový tlak. Což bylo způsobeno tím, že jsem měla rekvalifikaci hrazenou ÚP a 4 měsíce je jejich stanovený požadavek. Určitě by se mi líbilo mít více času, ale to se asi nedá ovlivnit.

Nejvíce se mi líbila pak sekce o databázích. Především lektor, který nás učil, byl od pohledu velmi zkušený a působil skvělým dojmem. Všichni byli skvělí, ale výklad pana Pejši mi utkvěl v paměti nejvíce.

Překvapilo tě něco během kurzu?

Asi to, že nás byla v učebně polovina holek.

Co pro tebe bylo z kurzu jednoduché a co naopak složité?

Asi nejtěžší bylo začít myslet jako programátor. A také donutit mozek se učit. Po letech v práci se člověk odnaučí se učit. Chce to čas.

Tím, že funguje podpora na fóru, je zde možnost najít radu. Někdy mi nesmírně pomohlo, že jsem si na pomoc zavolala manžela a vysvětlovala mu, co mám za problém. On programování nerozumí, ale je technický typ a to, že jsem problém formulovala nahlas a přemýšlela o něm jinak, mi pak pomohlo najít řešení.

Nakonec programátor stejně musí umět pracovat s informacemi. Vědět, kde a co hledat a pracovat i s oficiální dokumentací. Takže, ve zkratce, je důležité umět hledat.

Doporučila bys ITnetwork dál?

Určitě bych ITnetwork doporučila. Tento akreditovaný kurz s možností nechat si ho proplatit ÚP či si ho proplatit sám, je skvělý. Člověk zde získá obrovské množství informací a znalostí, s možností vysvětlení. Necítila jsem se tak na všechno sama. Lektor nás na první prezenční hodině uklidnil, že je normální, že se cítíme blbě (někteří spolužáci použili i slovo 'jako blbec'), protože všemu nerozumíme. I to mi nesmírně pomohlo. Mohli jsme se ptát na cokoliv a všichni jsme na tom s byli stejně.

Lze to zvládnout i při práci, protože prezenční školení jsou o víkendu. Přijde mi, že je to dobře sestavený kurz, kdy má člověk podporu zkušených programátorů. Není na to sám a získá zde vše, co potřebuje.

Určitě bych ITnetwork doporučila. Tento akreditovaný kurz s možností nechat si ho proplatit ÚP či si ho proplatit sám, je skvělý. Člověk zde získá obrovské množství informací a znalostí, s možností vysvětlení. Necítila jsem se tak na všechno sama... Lze to zvládnout i při práci, protože prezenční školení jsou o víkendu. Přijde mi, že je to dobře sestavený kurz, kdy má člověk podporu zkušených programátorů. Není na to sám a získá zde vše, co potřebuje.

Co byla tvá motivace?

Já potřebuji to, co začnu, také dovést do konce. Měla jsem samozřejmě obavy, zda si najdu snadno práci. Chtěla jsem být solidní kandidát na pozici junior programátora. A ta firma, která mi dala příslib, se mi líbila a proto jsem na ně chtěla udělat dobrý dojem, aby mě přijali.

Splnil kurz tvé očekávání?

Mám práci v IT, takže ano. Docela často se vracím ke znalostem z kurzu. Díky tomu, že si člověk nemusí vše pamatovat, ale stačí vědět, kde hledat, internet případně poradí. A často odpovědi na své otázky nalézám na ITnetwork.

Přemýšlíš o absolvování dalšího kurzu a vzdělávání?

Jsem dokonce nucená. Naše firma je malá. Tady v Liberci je menší pobočka s hlavním zázemím v Praze. Takže tím, že jsem junior, přidělují mě tam, kde je nejvíce potřeba, abych vypomohla. Nepracuji tedy stále na back-endu. Poslední dobou dokonce pracuji více na front-endu. Takže se teď intenzivně učím React. S tím jsem se v kurzu ani nesetkala. Měla jsem pouze základy JavaScriptu.

Vracím se na stránky ITnetwork a dokoupila jsem si React, abych se měla o co opřít.

Vracím se na stránky ITnetwork a dokoupila jsem si React, abych se měla o co opřít.

DevOps - holka pro všechno

Jaké byly tvé myšlenky po ukončení kurzu?

Tím, že jsem nestihla závěrečný projekt v termínu, tak jsem ho dodělávala po kurzu. Díky tomu jsem prakticky aplikovala to, co jsem se naučila v kurzu. V současném vývojovém prostředí jsou často různé věci zjednodušené. Spoustu toho udělá za programátora, jenom je třeba o tom přemýšlet a vědět, co programátor chce.

Jak probíhal první kontakt po kurzu s firmou, která ti dala příslib práce?

Celá naše dosavadní komunikace probíhala pomocí emailů. Po kurzu jsme si pak dohodli online konferenci a měli jsme hodinový pohovor. Nejednalo se tehdy tak zcela o přijímací pohovor. Jen si zjišťovali, co jsem se naučila, zda budu schopná zastat práci, na kterou někoho shánějí.

Mého, dnes již nadřízeného, velice zaujalo, jak byl kurz poskládaný a pochválil kombinaci všech mých znalostí. Poté jsem poslala svůj projekt, který ani nebyl v té době dokončený. Poslali mi zpětnou vazbu, co lze zlepšit, abych opravdu dosáhla na úroveň juniora. Dokončit projekt mi pomáhal dnes již můj kolega a mentor. Nesmírně mi to pomohlo a samozřejmě celý projekt urychlilo.

Mého, dnes již nadřízeného, velice zaujalo, jak byl kurz poskládaný a pochválil kombinaci všech mých znalostí.

Kolik Vás na pobočce pracuje?

Okolo 20 lidí. Jinak má zaměstnance i z Peru, Mexika i Česka a Ukrajiny. Moc mi vyhovovalo, že mohu pracovat v kanceláři a nemusím ani nikam dojíždět. Nechtěla jsem pracovat jen z domova. Jsem ráda v kontaktu s lidmi a i se takto více naučím.

Jaký je tvůj projekt?

Můj nynější projekt je pro rumunskou firmu, která se zabývá dodáváním elektřiny. Bude to stránka s přístupem pro různé lidi - administrátory i uživatele. Bude vytvářet reporty o použití energií - tedy zanášet data do grafu. Stránka také bude nabízet různé druhy tarifů pro různé typy uživatelů - pro velké/střední/malé firmy i pro domácnosti.

Vytvořili jsme tehdy API.

Pracovala jsem zpočátku na back-endu a teď pracuji čím dál více na front-endu. Neumím sice zatím v této disciplíně pracovat samostatně, ale zvládám třeba editovat, opravovat chyby a podle vzoru vytvořit podobnou stránku.

Kolega s humorem říká, že jsem tzv. DevOps, což znamená holka pro všechno.

To je tvůj první projekt?

Ještě předtím jsme pracovali na jiném projektu pro Škoda Auto. Ten je zděděný z koncernu Volkswagen, takže jsem tam dodělávala různé věci. Zde jsem také měla především roli výpomoci. Z toho jsem byla poměrně paf, když jsem se podílela na reálném velkém programu. Už tady jsem se podílela na front-endu.

Takže se z tebe snaží udělat full-stack programátora.

To bych takhle neformulovala, prozatím. Mám ještě daleko do toho, abych si tento titul vysloužila. Zatím mám tím směrem našlápnuto.

Co se ti na tvé současné práci líbí?

Je to úplně něco jiného, než na co jsem byla doteď zvyklá. A také se mi velmi líbí, že výsledek práce je vidět okamžitě. Každý znak něco udělá a něco znamená. Samozřejmě se k tomu pojí i velká opatrnost. Kolegové říkají, že když se něco povede, tak je důležité prostě sedět, nic nedělat a kochat se.

Ty jsi vlastně neprošla klasickým pohovorem a ani ti nikdo nedal znalostní test, jak si tě tedy oťukali? Jen díky závěrečnému projektu?

Ony ty naše telefonáty byly takové pohovorové. Nebyla zde ale žádná kola a nebyli ani přítomni HR manažeři. Spíše skutečně zjišťoval vše o tom, co umím a co neumím. A přesně, jak bylo řečeno, ten závěrečný projekt byl ukázkou všech mých schopností. Znalostní test mě měl čekat, ale nakonec k tomu nedošlo.

Jak bys motivovala někoho, kdo se teprve rozhoduje, zda jít do rekvalifikace nebo ne?

Když už je člověk rozhodnutý změnit obor, tak IT je rozhodně krokem vpřed. Je to samozřejmě velká změna. Navíc v tomto oboru se člověk bude a musí rozvíjet až do konce kariéry. Dokonce bych si troufla tvrdit, že žádný developer nemůže o něčem tvrdit, že to umí nebo ovládá opravdu dobře, protože pak přijde zase něco nového. Například moji nadřízení a softwaroví architekti a další, ti o sobě neříkají, že umí všechno a perfektně. Jsou skromní a vědí, že vždycky je prostor pro další rozvoj.

I prostředí IT je navíc velmi benevolentní a otevřené novým nápadům. Člověk se pohybuje mezi vzdělanými lidmi klidně z celého světa a s možností pracovat odkudkoliv.

Když už je člověk rozhodnutý změnit obor, tak IT je rozhodně krokem vpřed.

Další zajímavé články