Rekvalifikace mi úplně změnila život, říká tester Přemek

Přemek se věnoval obchodu od střední školy. Pěkně šplhal po kariérním žebříčku a měl stále více zodpovědnosti. Ačkoliv ho určitá část jeho práce bavila, ta druhá mu doslova vysávala život. Díky rekvalifikaci si našel uplatnění v IT a jak sám říká, ani mu nepřijde, že by teď chodil do práce. Navíc zvládá skloubit rodinný a pracovní život, jak si přál.

Co ho donutilo změnit obor? Jak a kde si sháněl práci, že byl schopen zvládat i 10 online pohovorů denně? Jak to, že ho dnešní práce tak naplňuje a co přesně jako tester dělá?

Když práce baví, ale je čas na změnu

Kde jsi pracoval naposledy před rekvalifikací?

Pracoval jsem v obchodě asi 15 let, naposledy jako projektový manažer v korporátní společnosti věnující se fitness. Měl jsem na starosti větší tým lidí. Nakonec jsem z toho vyhořel. Ani ne tak z té práce jako takové, ta mě bavila, ale z lidí.

Covid hodně ovlivnil moji práci a to byl první impulz k uvažování o změně oboru.

Co přesně jsi dělal jako projektový manažer?

Měl jsem na starosti různé projekty a také jsem zajišťoval kompletní chod pobočky. Staral jsem se i o spolupráce a domlouval a sháněl kontakty na nové partnery.

Zní to jako hodně zodpovědnosti. To je to, co tě nakonec donutilo přemýšlet o změně?

Spíš ta práce s lidmi. Je složitá. A tím myslím vést tým různých lidí, kteří nesdíleli filozofii firmy. Už ze mě jen vysávali energii. Snažil jsem se tým povzbuzovat, ale už se mi nic z toho, co jsem jim dával, nevracelo. Byl jsem ke konci na všechny až podrážděný. Po těch 15 letech jsem potřeboval změnu.

Kdy jsi se rozhodl změnit svou práci a odvětví?

Přišlo to asi v březnu roku 2020 po první vlně Covidu. Pobočka byla kvůli restrikcím zavřená a moje manželka byla tehdy těhotná. Nikdo jsme nevěděli, co bude dál.  

Musím říct, že se k nám firma zachovala skvěle. Měl jsem 100% plat během lock-downu. Ale pořád ve mně hlodalo, že se taková situace může opakovat a podruhé už to nemusí pro mě dopadnout tak dobře. Založení rodiny navíc pro mě znamenalo velkou zodpovědnost zachovat stálý finanční příjem. 

Jak tě napadlo přejít z obchodu a fitness prostředí právě do IT?

Mám spoustu kamarádů a známých, kteří pracují v IT. Kdykoliv jsme se sešli a potkali, jsem měl pocit, že jich se Covid nedotkl ani trochu. Neřešili docházení do práce a vše s tím spojené (karanténa, očkování, testování, ...). Vlastně měli naopak víc práce, když byli doma.

Spousta firem přešla mohutně do online světa, přestože se tomu předtím třeba bránila. A jeden kamarád, co pracuje v online marketingu, dokonce ani nestíhal. Najednou všichni chtěli online reklamy, e-shopy. 

To tě nahlodalo.

Opravdu mě to motivovalo. Chtěl jsem být tak v pohodě jako oni. Jediné, co k práci potřebují, je počítač, připojení k internetu a mohou pracovat klidně z domova. To byla ta myšlenka, která ve mně zůstala.

A co byla tvá třešnička na dortu, která tě donutila podat výpověď v tvé staré práci? 

Spíš to byla poslední kapka. Zanedlouho po tom setkání s přáteli jsem měl v práci neshodu. Rozhodl jsem se, že odejdu. Podepsal jsem i horší podmínky odchodu. Nemohl jsem tam zůstat. 

Náhoda nebo osud? Jak se Přemek o rekvalifikaci dozvěděl

Kdy a jak jsi se dozvěděl o rekvalifikaci?  

To byla neskutečná náhoda nebo zásah shůry. Jednou jsem poslouchal rádio Expres FM. Neměl jsem zrovna dobrý den v práci. A v momentě, kdy jsem se natahoval, že rádio vypnu, jsem zaslechl reklamu ITnetworku. 

Našel jsem si vás hned na internetu. Druhý den, jsem měl v práci tu neshodu a podal později výpověď a začal řešit rekvalifikaci.  

Takže jsi šel na Úřad práce.

Přesně tak. Volal jsem si s Michalem Čápkou (pozn. red.: Michal vede tým, který se stará o rekvalifikace). Na Úřadu práce jsem pak tlačil tu byrokracii před sebou. Přes ty paní úřednice, které jejich práce nebaví a vy je nutíte něco řešit, je to občas těžké. Pak jsem musel dělat i psychologický pohovor. 

Co mi hrálo do karet bylo, že jsem dřív vytvářel jednoduché stránky ve WordPressu a pracoval jsem v online marketingu. 

Z čeho sestával psychologický pohovor?

Probíhalo to po telefonu. Pan psycholog se mě ptal, proč jsem se rozhodl změnit obor. Popsal jsem mu svoje důvody a on to chápal. Dal mi doporučení, aby mě schválili. 

Občas začátky dřou, ale nakonec se to zlomí

Vzpomeneš si na nějaký silný zážitek ze školení, který se ti stal?

Ano. Na úplně první hodině jsem si říkal, že s tím seknu Stalo se totiž několik věcí. Před školením mi spadl informační email do SPAMu a v něm stálo, že mám mít nainstalované Visual Studio. Wi-fi tehdy v učebně byla příšerná a nešlo mi stáhnout. Zavolal jsem Michalovi a do příště bylo vše v naprostém pořádku. 

Odnesl jsem si z toho nakonec velmi pozitivní zkušenost, že s ITnetworkem se dá na čemkoliv domluvit. 

... s ITnetworkem se dá na čemkoliv domluvit.

Jak jsi jinak vnímal začátky kurzu?

Na mě ten kurz byl opravdu pořádně obsáhlý. Neměl jsem na učení víc času než 2 - 3 hodiny denně. Moji kolegové studenti neměli malé dítě, někteří bydleli dokonce u rodičů. Alespoň ti, se kterými jsem se bavil. Bylo to náročných 5 měsíců. A napoprvé jsem zkoušku neudělal. Povedl se mi až druhý pokus. 

Jak jsi se tehdy cítil? 

Když vztek asi po týdnu opadl a probrali jsme situaci s Michalem, tak jsem si uvědomil, že to naštěstí není jeden z těch kurzů, kam člověk přijde, zaplatí a oni mu na konci dají papír o absolvování, který ale ve skutečnosti nic neznamená. ITnetwork v mých očích získal tímhle váhu. To osvědčení si musí člověk zasloužit. 

O měsíc později jsem šel na opravnou zkoušku a tu jsem už dal.

Když vztek asi po týdnu opadl a probrali jsme situaci s Michalem, tak jsem si uvědomil, že to naštěstí není jeden z těch kurzů, kam člověk přijde, zaplatí a oni mu na konci dají papír o absolvování, který ale ve skutečnosti nic neznamená. ITnetwork v mých očích získal tímhle váhu. To osvědčení si musí člověk zasloužit.

Takže to nakonec bylo tím, že jsi potřeboval víc času.

Přesně tak. To množství informací, narození dítěte a potřeba zajistit rodinu finančně nebyla úplně ideální kombinace.

Co se ti na kurzu líbilo nejvíc a co nejméně?

Líbil se mi osobní přístup Michala. Kolikrát se mi stalo, že jsme neměli hlídání a dcera byla nemocná, nebo bylo třeba něco zařídit. Někdy jsem se nemohl dostavit na školení a měl jsem strach, aby s tím neměl problém ÚP. Michal mě uklidňoval, že mám být v klidu a pokaždé mi vyšel vstříc.

Domluva s Michalem byla vždy na výbornou. Individuální přístup a ochota opravdu pomoci. 

Druhá věc, která se mi také líbila, byla, že se mě i další členové týmu ITnetwork ptali neustále na to, jak vše zvládám. Byli se mnou v kontaktu. 

Doporučil bys ITnetwork dál?

Určitě doporučil. Jestli si chce někdo zlepšit život, tak mu v tom rekvalifikace rozhodně pomůže. Především po finanční a rodinné stránce to člověku může pomoci. Nikdo za vámi v IT nestojí s bičem a nechodí se do práce na píchačky. Je třeba si plnit úkoly a povinnosti, ale nezáleží na tom kdy a kde.

Programátorů je málo. Opravdu nejsou. Je to obrovská díra na trhu.

Co bylo v kurzu nejtěžší?

Nejtěžší bylo, a pravděpodobně pro mě stále ještě je, pochopit, jak funguje programování Samotný začátek kurzu byl ale opravdu těžký. Především, pokud začínáte tzv. s čistým štítem. Sice jsem tvořil webovky, ale jen trochu. Na střední jsem stavěl počítače a hrál hry. 

Programování je ale úplně o něčem jiném. A OOP je něco jiného na druhou. Prvních 14 dní kurzu bylo bolestivých, pak se to zlomilo. 

Když to zhodnotím zpětně, to nejtěžší přišlo ovšem až po kurzu. Tím myslím, najít si práci. Těžké bylo najít zaměstnavatele, který je ochoten člověku dát šanci [pracovat]. Veškeré náklady jsou totiž na jeho straně. Člověk to ale nesmí vzdát. Tu šanci dřív nebo později prostě dostane. Samozřejmě je nutné na sobě stále pracovat. O tom IT je - celý život se učit.

Člověk to ale nesmí vzdát. Tu šanci dřív nebo později prostě dostane.

Jaké technologii jsi se věnoval? 

C# .NET vývoj webových aplikací. Programování mě sice baví, ale zjistil jsem, že to zatím není pro mě. Teď jsem na pozici tester analytik a to mi sedí mnohem víc. Už si teď i umím představit, co takový programátor opravdu musí umět na front-endu i na back-endu.

IT není jen programování

Kde sis sháněl práci?

Na startupjobs.cz a jobstack.it. Byl jsem jen na těchto 2 serverech a našel jsem spoustu nabídek. Vyplatí se zaplatit si i premium na LinkedIn zhruba na 1 či 2 měsíce. Člověk se dostane na pohovory, které standardně vidět nejsou, protože je spravují personální agentury nebo head-hunteři.

Měl jsem klidně i 10 pohovorů za den. Samozřejmě vše probíhalo online. Díky svým zkušenostem z obchodu a své výřečnosti, jsem většinou neměl problém dostat se přes první 2 kola, ale narážel jsem na úkoly. Přišlo mi, že se nejednalo o požadavky pro junior programátora, ale laťka byla mnohem výš.  

Snažil jsem se najít jinou cestu, jak zůstat v IT, vyhnout se programování jako takovému, ale stále být v kontaktu s kódem. Nápad zkusit nejdříve pozici testera vzešel dokonce od mého budoucího šéfa. Poslechl jsem a byla to velmi dobrá rada. Ale v kurzu byli jiní, šikovní studenti, kteří pozice programátora dosáhli ihned.

Snažil jsem se najít jinou cestu, jak zůstat v IT, vyhnout se programování jako takovému, ale stále být v kontaktu s kódem. Nápad zkusit nejdříve pozici testera vzešel dokonce od mého budoucího šéfa. Poslechl jsem a byla to velmi dobrá rada. Ale v kurzu byli jiní, šikovní studenti, kteří pozice programátora dosáhli ihned.

 

Co myslíš, že ti na pozici testera tak vyhovuje?

Být tester a řešit software s analytikem mě baví a naplňuje. To teď dělám. Opravdu jsem se v tom našel. Rozhodně víc než v programování. 

Tím, že jsem byl i v předchozí práci zvyklý na preciznost a dbal na to, aby všechno fungovalo tak, jak má a bylo na správném místě, má s tím tato pozice ledasco společného. Neberu to tak, že bych hledal chyby vývojářů, ale ladíme aplikaci jako tým dohromady. Mojí prací je odchytávat chyby softwaru a aby fungoval tak, jak se domluvil analytik se zákazníkem. 

Taky jsem moc spokojený, že jsem teď vlastně zodpovědný jen sám za sebe. Funguji v rámci týmu, ale nemám nikoho na starosti. Odvádím své úkoly a svou práci. Pořád jsem v kontaktu s kódem. Často přemýšlím, proč to ten vývojář napsal zrovna takhle, co to dělá. Učím se tím, že koukám, jak to dělají jiní.  

Bez rekvalifikace ani přes práh

Co bys řekl, že ti rekvalifikace přinesla, když nebudeme hledět jen na nové znalosti a zkušenosti?

Vstoupil jsem do světa IT, kde je neskutečné množství příležitostí. Když to není programování, je tu klidně online marketing, tvorba webových stránek, tvorba mobilních aplikací, správa sítí a mnoho dalšího.

Pořád jsem stejný člověk, ale teď mám navíc papír. Firmy na mě proto koukají úplně jinak. Vím, že mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale to, že jsou se mnou ochotny všechny ty společnosti dělat pohovor, je prostě skvělé. Bez rekvalifikace bych se nedostal ani přes práh dveří.

Za to jsem nesmírně rád. Změnil se mi život k lepšímu. Jsem teď opravdu šťastný a spokojený. Dokonce to došlo tak daleko, že nemám pocit, že bych chodil do práce. A navíc si můžu vybrat, jestli chci pracovat z domova nebo dojíždět do kanceláře. 

Změnil se mi život k lepšímu. Jsem teď opravdu šťastný a spokojený. Dokonce to došlo tak daleko, že nemám pocit, že bych chodil do práce.

Jezdíš tam občas?

Jezdím tam na 3 dny v týdnu a 2 dny jsem pak doma. Funguje mi teď rodinný život tak, jak jsem si přál. Jako součást týmu jsem s kolegy chtěl ovšem zůstat v kontaktu. Přijde mi to důležité. 

Vracíš se k výukovým materiálům ITnetwork?

Ano. Sice teď už tolik neprogramuji, ale pracuji si na svém projektu - testovacím webu, pro který si píši automatické testy v JavaSriptu. Jsem moc rád, že mám k materiálům přístup i po skončení kurzu a jsou všechny pohromadě na jednom místě. A výklad je srozumitelný. Obrovská výhoda je i to, že se člověk může podívat na řešení, jak mělo cvičení vypadat. Především, když to člověku nejde a potřebuje pomocnou ruku. 

Jak bys motivoval někoho, kdo o rekvalifikaci přemýšlí, ale není si jistý, zda je to pro něj to pravé? 

Že mu to změní život. Poskytne mu to spoustu příležitostí. IT je opravdu nesmírně široký obor. Protože s počítačem dnes pracuje kdekdo a zkušenosti z předchozího zaměstnání může uplatnit i tady, aniž by to mohl tušit. 

Chtěl bych zdůraznit, že nikdy není pozdě na změnu. Já jsem nakonec zjistil, že mi programování tolik nesedí a přesto jsem si našel skvělou práci v IT. Díky ní se k programování třeba oklikou v budoucnu dostanu. 

Další zajímavé články