Virtuální influenceři - Máme se jich obávat?
Ve světě, kdy lze realisticky napodobit něčí hlas či obraz v digitální formě, je těžké jen tak něčemu nenaletět, nebo naopak čemukoliv uvěřit. Z technologického hlediska jsou napodobeniny skutečných lidí stále realističtější. Existují už poměrně snadno dostupné nástroje na syntézu nebo klonování hlasu - Lyrebird, Voicepods nebo Deep Voice. Tvorba zábavných nebo edukativních videí politiků, celebrit či významných historických osobností je jedna věc, ale tvorba zcela unikátních veřejných osob za účelem reklamy, už je věc druhá.
Jak se mísí realita a faleš dohromady? Jak nás virtuální influenceři budou ovlivňovat? Jak se proti nim bránit?
Když se trochu pravdy smíchá s velkou lží
Influenceři sami o sobě mají velkou zodpovědnost za to, jak vystupují, jak se prezentují a co zastávají. Vzhlíží k nim mnoho lidí, a především dětí a teenagerů. Často ale tyto osobnosti sdílí na sociálních sítích pokřivený dokonalý obrázek či dokonce úplnou lež. To se nyní posouvá ještě dál. Ve virtuálním světě lze nyní v reálném čase promítat živé a neexistující obrazy. Vloggeři již brzy nebudou muset opouštět své domovy. Ami Yamato je matoucím příkladem toho, jak lze zaměnit skutečné a falešné. Její video kanál se proto jmenuje "Videa, která matou lidi". Je na nich jasně vidět, že sice ona sama je stvořenou animací, ale běhá po londýnských ulicích, které jsou skutečné. Což může působit jakési smíšené pocity.
Nový standard realističnosti těchto výtvorů nastavila agentura Magic Leap, která v říjnu 2018 ukázala světu virtuální asistentku Micu, lidského avatara, kterého lze obdivovat pomocí brýlí pro rozšířenou realitu. Díky nim mohl každý vstoupit do prostoru, kde se mu Mica dívá tázavě do očí a navrhuje určitou hudbu podle jeho nálady. Ve virtuální místnosti měli lidé možnost sedět s Micou u stolu. Mica sice nemluvila, ale dokázala dát jasně najevo, co chce. Na stole ležel rámeček s obrazem a několika gesty rukou dala najevo, že musí být pověšen na zeď. Jakmile holý rám visel na hřebíku, Mica se ho dotkla prstem a objevil se slavný obraz Ceci n'est pas une pipe od belgického surrealistického malíře René Magritta, který znázorňuje, že nic není takové, jak se zdá. Mica pak s chichotáním vzala dýmku z obrazu, strčila si ji do úst a zmizela za zdí.
Vzestup hyperrealistických influencerů
Skuteční influenceři z masa a kostí mají nyní konkurenci: počítačovou variantu. Nejznámějším falešným influencerem je Lil Miquela Sousa, devatenáctiletá brazilsko-americká (nebo španělská) modelka. Není skutečná. Jde o simulaci reálného života, kterou je mnohdy těžší, jindy trochu jednodušší odlišit od skutečné. Má pihovatý obličej, plné rty a na hlavě dva malé drdůlky.
Miquela je počítačová animace vyvinutá společností Brud, která se specializuje na roboty a umělou inteligenci a jejich využití v digitálních médiích. Spolu se svými virtuálními kolegy influencery Bermudou a Blawkem a konkurencí Noonoouri a crowdsourcovanou popovou hvězdou Hatsune Miku stírá hranici mezi realitou a sociálními médii, kde se realita už tak těžko hledá. Lil Miquela je "přehnanou verzí standardu krásy" typického pro Instagram.
Server virtualhumans.org uvádí, že Miquela samozřejmě nosí drahé značkové oblečení, dostává vstupenky do zákulisí exkluzivních akcí, byla na obálkách 2 renomovaných časopisů, dočasně převzala účet Prady, aby propagovala její novou kolekci oblečení, a přes Spotify vydala dobře poslouchatelný singl "Not Mine". Zasazuje se také o práva transsexuálů, podporuje komunitu LGBTQ+ a hnutí Black Lives Matter. Samozřejmě, že dělá, nosí a říká tohle všechno. Vede dokonalý život, o kterém sní dospívající dívky po celém světě, a reprezentuje všechny hodnoty, které tato nová generace tolik miluje. Milují ji především marketéři. Je to totiž influencer, který se snadno kontroluje, neodmlouvá, nepotřebuje odpočívat a rozhodně nemá (alespoň zatím) žádné kostlivce ve skříni.
Zapoj se do světa IT, které stále roste a poskytuje nekonečné množství příležitostí pro každého. Rekvalifikuj se na junior programátora už za 4 měsíce a uč se v kurzu pečlivě sestaveném tak, abys znal základy všeho, co správný programátor potřebuje:
Autenticita jako jádro všeho
Podle mnohých je klíčem popularity influencerů především autenticita. Dokážu se s ním jako člověk ztotožnit? Shoduje se s mými životními názory? Jak "pravý" nebo "falešný" je druhý člověk? Pojem "autenticita" se stal v dnešní době velmi složitým. Lidé ho prožívají jako úkol být věrný sám sobě, ale zároveň nemají jasné kritérium, podle kterého by ho mohli měřit, co přesně znamená být sám sebou. Přitom často chtějí být někým jiným a tak se sami sobě ztrácí. Zároveň jsou na sociálních sítích posuzováni podle své autenticity, ať už tedy pro každého člověka zvlášť znamená cokoliv. Takže se tak trochu točíme v začarovaném kruhu.
Špičkový fotograf Cameron-James Wilson šel se svým výtvorem Shudu Gram ještě o krok dál. Jeho digitální postava je první digitální supermodelkou na světě. Díky svému výraznému vzhledu má Shudu Gram nyní více než 200 000 sledujících na Instagramu. Jeho důvod, proč se do něčeho podobného pustil, je ten, že vidí společnost, jako neuvěřitelně falešnou. A rozdíl mezi pravým a falešným je v mnohých situacích minimální. Jestli se jedná o umělecký záměr s hořkým patosem na konci, nebo jen čistě o pokus o sebezviditelnění, to ví jen autor sám.
Jenže, jak už bylo několikrát zmíněno, tajemstvím úspěchu je jakási pravdivost. Jak se ale lidé mohou ztotožnit s umělým výtvorem? Jak mohou lidé navázat lidský kontakt s někým (něčím), kdo (co) nezná hlad, šikanu, smutek, bezpráví a bezmoc, ztrátu, lásku nebo radost? A přesto... Možná v tom hraje velkou roli naše zvědavost, možná obdiv k technologickému pokroku.
Jak proti infokalypse
Pokud tento problém nebudeme brát vážně, zabředneme do apatie reality, protože se budeme muset neustále ptát, zda je něco pravdivé, nebo falešné, zmanipulované, nebo autentické.
Projekt Anti AI nabízí umělou inteligenci jako řešení pro rychlé odhalování falešných informací. Jedná se o neuronovou síť vycvičenou k rozpoznávání syntetických médií.
Evropská unie přišla s akčním plánem proti dezinformacím, který se zaměřuje zejména na ruské fake news a evropské volby. Výkonná služba, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), přijala v roce 2019 přibližně 50 nových zaměstnanců a na plnění svých úkolů vyčlenila více než 3 miliony eur. Kromě této monitorovací funkce musí informační průmysl dodržovat kodexy chování. Tímto způsobem by měli být omezeni producenti falešných zpráv. Technologické platformy musí mnohem více vysvětlovat, jak fungují, a poskytovat kontrolorům faktů přístup na své platformy, vysvětluje server virtualhumans.org.
Na nových standardech pracuje i samotný reklamní průmysl. Například ve Spojeném království vydal Úřad pro reklamní standardy (ASA) příručku pro influencery, která má influencery poučit o pravidlech reklamy. Cílem je, aby reklama influencerů byla pravdivá a poutavá v mezích toho, co je přípustné.
Získej znalosti o technologiích, vytvářej si vlastní projekty a vydělávej pěkné peníze. Znalost programování je dnes víc než jen užitečná a díky 4 měsíčnímu kurzu se jej můžeš naučit i ty. Studuj už od 0 Kč a získej osvědčení zaštítěné MŠMT:
Další zajímavé články
