Vydělávej až 160.000 Kč měsíčně! Akreditované rekvalifikační kurzy s garancí práce od 0 Kč. Více informací.
Hledáme nové posily do ITnetwork týmu. Podívej se na volné pozice a přidej se do nejagilnější firmy na trhu - Více informací.

Lekce 18 - Kybernetické útoky na sociálních sítích

V předchozím kvízu, Kvíz - Zabezpečení e-mailu, telefonu a pracovního prostoru, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

V tutoriálu kyberbezpečnosti se zaměříme na nástrahy, s nimiž se setkáme především na sociálních sítích. Popíšeme si, co je to kyberšikana, sexting a kybergrooming. Nejde o klasické kybernetické útoky, které se snaží zavirovat náš počítač nebo odcizit naše citlivá data. Často souvisí s vydíráním, ponižováním nebo šířením pornografického materiálu.

Kybernetické útoky na sociálních sítích

Útoky, které si dnes popíšeme, probíhají prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Mezi nejznámější sociální sítě patří Instagram, Facebook, YouTube nebo různé aplikace na seznamování (Badoo, Tinder). Některé formy obtěžování a útoků, jako je šikana, vydírání, manipulace nebo sexuální zneužívání, mohou probíhat jak v online prostředí, tak i v reálném světě. Obecně však u těchto kybernetických útoků platí, že mají tendenci rychleji eskalovat, protože při nich většinou nedochází k přímému styku útočníka s obětí.

Možnosti obrany

Pokud máme podezření, že nás na sociálních sítích někdo takto nepřiměřeně obtěžuje, začneme o tom shromažďovat důkazy. Pořídíme například screenshoty konkrétní konverzace, uložíme si i případné další materiály s tím spojené. Tyto materiály poté předáme příslušným orgánům, které se kybernetickými útoky zabývají, aby bylo možné útočníka dopadnout.

Obětí některého z těchto kybernetických útoků se často stane teenager. Je dobré, aby se dotyčná osoba svěřila dospělé osobě, ideálně rodičům. Může také informovat zaměstnance školy, pokud je útočníkem spolužák, nebo se alespoň svěřit svému nejlepšímu kamarádovi či kamarádce. Ti pak mohou pomoci nezletilé osobě kontaktovat policii, aby případ řešila.

V případě, kdy je obětí některého z těchto kybernetických útoků kolega, doporučujeme o této skutečnosti informovat svého nadřízeného nebo přímo policii.

Kyberšikana

Jedná se formu šikany, která probíhá po internetu. Útočník, resp. útočníci si vytipují svou oběť a snaží se ji nějakým způsobem zastrašit nebo ponížit. Hrozí pak, že daný člověk propadne psychickým problémům a získá pocit méněcennosti. Motivů tohoto útoku je velké množství, důvodem je například msta, závist nebo potřeba dominance. Někdy tyto útoky směřují k vydírání a podobně.

Obětí kyberšikany se obvykle stává spíše teenager nebo osoby, které se nějakým způsobem odlišují od ostatních. Je to tak proto, že se nedokážou proti tomuto útoku bránit a bojí se, aby se vzniklá situace ještě nezhoršila.

Sexting

V případě sextingu se útočník snaží ze své oběti vylákat její intimní fotografie, videa, nahrávky a podobně. Dochází i k případům, kdy jsou oběťmi tohoto kybernetického útoku osoby nezletilé. Častěji to jsou ženy, ale není to pravidlem. K tomuto jednání může docházet i ve vztahu dvou lidí. Jsou známé i případy, kdy útočník vyláká svoji oběť na modelingové focení. Při něm se pak pokusí pořídit nahé fotografie své oběti.

Je proto velmi důležité si zapamatovat, že nikomu z našeho okolí neposíláme své intimní fotografie apod. Nesmíme to udělat dokonce ani ve vztahu. Nikdy totiž nevíme, co dotyčný s daným materiálem udělá a kdy ho může proti nám použít. Také je dobré si uvědomit, že na internetu a sociálních sítích lze snadno vytvořit falešný profil a vydávat se tak za někoho zcela jiného.

Sexting je velmi často spojený s šířením pornografie, které na tento útok obvykle navazuje.

Šíření pornografie

Pokud se útočníkovi podaří získat pornografický materiál, může ho umístit na internet. V některých případech se útočník snaží svou oběť vydírat výhrůžkou, že dané materiály zveřejní nebo rozešle rodině, přátelům či zaměstnavateli. Za to, že vyděrač tyto materiály nezveřejní od své oběti žádá buď další pornografický materiál, nebo finanční obnos. K útoku opět může dojít i ve vztahu, kdy je to mnohdy horší. Svému partnerovi či partnerce přece věříme, že by to nebyli schopní udělat. Ve většině případů je bohužel opak pravdou.

Praktický příklad sextingu a šíření pornografie

Ukažme si oba předešlé kybernetické útoky na praktickém příkladu.

Chlapec s dívkou spolu začali chodit asi před měsícem. Jsou to spolužáci, dívka se jmenuje Bára a chlapec Tomáš. Po měsíci Tomáš Báře napsal na Instagram, jestli by mu nemohla poslat své nahé fotky:

Sexting – žádost o intimní fotku na Facebooku - Kybernetická bezpečnost

Po této konverzaci mu zamilovaná Bára svoji nahou fotku poslala. Udělala ale velkou chybu. Hned po tom, co Tomáš získal fotku nahé Báry, jí napsal takovouto zprávu:

Sexting – reakce po získání intimní fotky - Kybernetická bezpečnost

Báře se po této zprávě zhroutil celý svět. Člověk, kterému tak moc věřila a kterého tak strašně milovala, jí ublížil nejvíc, jak mohl. Všichni spolužáci ve škole se s ní přestali bavit, začali o ní vykládat lži a pomlouvat ji. Došlo to až do bodu, kdy se Bára pokusila o sebevraždu. Spolykala prášky. Poté, co si rodiče přečetli dopis na rozloučenou, se tímto případem začala zabývat policie.

Ponaučení z této situace

Ihned potom, co Tomáš Báře napsal, že její nahou fotku posílá celé třídě, měla Bára celý problém okamžitě řešit s pomocí dospělých. Měla se obrátit na rodiče, případně rovnou na policii. Potom by měl velký problém Tomáš. Dle §191 trestního zákoníku se totiž dopustil trestného činu šíření pornografie nebo minimálně přestupku.

Kybergrooming

Kybergrooming označuje situaci, kdy dospělá osoba používá internet nebo jiné digitální komunikační prostředky k budování důvěry s nezletilou osobou s cílem sexuálního zneužití. Útočník se snaží vylákat svoji oběť k fyzickému setkání. Toto setkání má však směřovat k psychickému nebo fyzickému napadení. V některých případech může dojít i ke znásilnění oběti.

Obrana před kybergroomingem

Pokud se tedy s někým seznamujeme prostřednictvím sociálních sítí, je dobré být obezřetní. To platí i v případě, že si danou osobu nejdříve „prověříme“ tím, že si s ní budeme nějaký čas pouze dopisovat. Před prvním osobním setkáním je dobré informovat o našem záměru nám blízkou osobu, ideálně někoho z rodiny. Ještě lepším řešením je, když se necháme na první schůzku někým blízkým doprovodit.

V příští lekci, Bezpečnost kyberprostoru a anonymita na internetu, si blíže popíšeme, jak funguje internetová komunikace, a zaměříme se na téma anonymity a (ne)dohledatelnosti na internetu.


 

Předchozí článek
Kvíz - Zabezpečení e-mailu, telefonu a pracovního prostoru
Všechny články v sekci
Kybernetická bezpečnost
Přeskočit článek
(nedoporučujeme)
Bezpečnost kyberprostoru a anonymita na internetu
Článek pro vás napsal Šimon
Avatar
Uživatelské hodnocení:
20 hlasů
Nechvátal Šimon
Aktivity