V předchozím kvízu, Online test znalostí C++, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z kurzu.
Proč se chceš vyhnout použití dynamické alokaci paměti? Je to respekt pracovat s ukazateli nebo k tomu máš jiný důvod? To co řešíš není to, jak uložit hodnoty do struktury (přístup k prvkům struktury za použití tečkového operátoru používáš), ale aby kód měl nějakou úroveň. Nechceš si předefinovat konstanty, které bys použil jako velikost pole, aby si zbytečně neplácal pamětí. To je správné! Snažíš se o to vytvářet proměnné ne v čase kompilace, ale v průběhu programu. Možná si někdy slyšel o VLA (Variable Length Arrays) a chtěl bys to použít, je to nová věc ve standardu C99. Vtip je v tom, že ne každý překladač to umí a dost pravděpodobně se to v nejbližší době ani nezmění.
Cituji hlášku z nejnovějšího VISUAL STUDIO 2015:
Variable length arrays are not currently supported in Visual C++.
Proto jako řešení použij dynamickou alokaci paměti, používání ukazatelů se pro psaní efektivních programů tak jako tak nevyhneš. Není to nic těžkého.
Není problém použít dynamickou alokaci paměti. Problém je v tom, že v prvních projektech na naší škole nesmí být použita. Velikost matice je specifikována ve vstupním souboru. Vstupní soubor vypadá takto.
3 3
2 3 4
3 4 7
3 4 2
Pokud dynamická alokace nemůže být použita, tak budeš muset udělat pro každou velikost novou třídu a nebo vytvořit to pole s nějakou předem známou velikostí, kterou budeš brát jako maximum.
Ještě poslední otázka. Proč toto nevypíše samé sedmičky?
...
int nactenaMatice[3][3];
nactiMatici(&nactenaMatice);
vypisMatici(nactenaMatice);
void nactiMatici(int (*matice)[3][3]) {
int i, j;
for(i = 0; i < 3; i++) {
for(j = 0; j < 3; j++) {
*matice[i][j] = 7;
}
}
}
void vypisMatici(int matice[3][3]) {
int i, j;
for(i = 0; i < 3; i++) {
for(j = 0; j < 3; j++) {
printf("%d ", matice[i][j]);
}
putchar('\n');
}
}
...protože si při těch psích kusech nehlídáš pořadí operátorů 
(*matice)[i][j] = 7;
Zobrazeno 6 zpráv z 6.