Diskuze – Funkce a prototypy v C++

Chtěla bych se zeptat na ten princip s těmi více soubory. Už jsem tento způsob viděla, ale dvě věci na něm nechápu:

1. Jak program najde definici (funkci včetně těla), když soubor "umocni.cpp" není nikde includován (includován je jen "umocni.h")?
2. Proč se používá tento způsob? Nebylo by lepší psát funkce jen jednou, jak je tomu v prvním případě a ušetřit si tak vytváření dalších dvou souborů navíc? Nebo v případě OOP vytvořit jeden soubor pro jednu třídu, jak je tomu např. v Javě?

Předem díky za odpovědi.

1. Překládač automaticky pospojuje .h a .cpp nebo .obj co k sobě patří = stejný název. Takže tohle dělá překládač
2. Protože jsou určité návrhové vzory, které se používají, pro c++ byl vymyšlen tenhle, chtělo se myslím omezit používání transakčnímu skriptu a měl být přehledný kod. Ale je tu ještě jeden důvod, pokud dáš někome část svého projektu, např. vytvoříš knihovnu, která má funkce a chceš, aby nikdo nevěděl jak vypadají, pospleš dotyčnému obj soubor, zkompilovan z .cpp, ale nevěděl by pak nikdo, jak to použít, proto máš hlavičkový soubor, který jen popisuje syntaxe atd. Tedy neví nikdo nic o funkčnosti, jen ví názvy fci a co vrací a jaké má vstupy, tohle je důležitější než vzory a proč ne jak Java? Protože Java si to umí přečíst a nabídne použití v intelisense, ale tohle dřív c++ neumělo

1. při překladu dáš cestu k .cpp souborům přímo překladači, includované soubory už dohledá sám

gcc -o program.o *.c *.cpp
tím řekneš překladači, že chceš přeložit všechny soubory s danými koncovkami a includované soubory už si dohledá sám
pokud pracuješ v IDE, vyvolá prostředí za tebe takový příkaz a postará se o celou konfiguraci samo

2. protože C a C++ jsou jednoprůchodové překladače

to znamená, že než se můžeš odkázat na nějakou funkci nebo proměnnou nebo typ, musíš je nejprve deklarovat
k tomu slouží headery, kde máš všechny potřebné deklarace, abys mohla prolinkovat jednotlivé knihovny

Aha, díky vám oběma, vypadá to, že se toho budu muset ještě hodně učit. Dík, hezké vysvětlení.