Diskuze: Zánik vesmíru
Mno, to jsou asi velmi vousaté znalosti 
Dnešní představy astronomů a kosmologů preferují téměř 100%
nekonečné rozpínání a tedy i vychladnutí, ale ještě brutálnější,
prostě vesmír se má úplně roztrhat a to i na úrovni atomů. Je tomu tak
proto, že bylo změřeno, že se rozpínání vesmíru neustále zrychluje.
Kdyby se použil výše zmíněný model koule, tak aby to bylo tak, že se
vesmír nafoukne a pak se smrští, muselo by se rozpínání zpomalovat.
Jestliže se i po 13 a něco miliardách let neustále zrychluje to
rozpínání, pak zde něco dodává další a další energii, která to
rozpínání živí. Té se říká temná energie, protože nikdo netuší co
by to vůbec mohlo být. A je jí strašně hodně moc a ještě o něco víc.
Veškerá hmota ve vesmíru, která je viditelná a detekovatelná (všechny
hvězdy, planety, mlhoviny, galaxie) představuje jen 4% vesmíru. Pak je tu 23%
temné hmoty a zbytek, 73% je zmíněná temná energie.
Tolik asi ve stručnosti
Martin Vejvoda:25.7.2017 21:11
Omylem jsem můj dotaz neoznačil jako odpověď, takže se zeptám ještě
jednou. Je nějaký důvod,
proč by měl vesmír zaniknout?
Vladimír Suchan:25.7.2017 21:53
co když je stálé zrychlování rozpínání vesmíru způsobeno nedostatkem času jak jsem viz výše uvedl na modelu projektilu? Co když jsem jen pořád na začátku a tedy ještě ve fázi zrychlování?
No, pokud není dodávána dodatečná energie, nemůže dále zrychlovat. Stejně jako kulka. Té je udělena energie výmetné náplně v okamžiku výstřelu, ale dál už žádnou energii nedostává a jen zpomaluje. Takže s výjimkou samotného třesku by vesmír měl zpomalovat. Ale on zrychluje.
Jinak je to ještě složitější, protože zřejmě je tady ještě ve hře sada dalších faktorů. Například "temný proud" - ukazuje se, že vesmír se nejen rozpíná rychleji a rychleji, ale také "plyne" jedním směrem. A dále se také ví, že vesmír rozhodně není koule. Navíc rychlost světla nemusí nutně být naprostým limitem, tedy je pro hmotu, ale není jen hmota, je i prostor a ten se může rozpínat i rychleji než světlo (teorie inflace) a tak dále.
Rád na to téma podiskutuji, ale zase nechci se vnucovat
Martin Dráb:25.7.2017 22:40
nebo byly dokázány jen experimentálně (já zastávám názor, že experiment není důkaz).
Jak by měli fyzici své teorie dokazovat, aby jsi jim uvěřil? ALe máš samozřejmě pravdu v
tom, že takový postup je v principu špatný, protože experimenty málokdy
(pokud vůbec někdy) dokážeš pokrýt celou teorii. Krom toho, jeden
experiment může být platný pro více teorií (dokonce pro nekonečně
mnoho). Ale nenapadá mě způsob, jak to ve fyzice dělat lépe.
Martin Dráb:25.7.2017 22:56
S matematikou/logikou je ta potíž, že s ní dokážeš spočítat prakticky cokoliv v závislosti na tom, jaké si definuješ předpoklady/axiomy.
Ano, můžeš se snažit zadat co nejméně předpokladů a pokusit se z nich postavit celý svět. Nebo vybudovat na nich celé matematické poznání. O což se snaží třeba teorie množin. Zajímavé ale je, že nedefinuje (nějak formálně), co to množina je.
Navíc, pokud předpokládáš, že reálný svět je tak složitý, že jej
nelze namodelovat přirozenými čísly a sčítáním (tohle je dost nepřesná
parafráze), tak se začnou objevovat výroky (a je jich nekonečně mnoho),
které se svými předpoklady nedokážeš dokázat ani vyvrátit (a to, že to
nedokážeš, je dokázáno
). Jistě, čím víc tvrzení si do začátku definuješ jako pravdivých, tím
víc výroků dokážeš rozhodnout, ale nikdy to nebudou všechny.
Také jsem si dříve myslel, že matematika+logika dokáže všechno, ale po roce-dvou na MFF jsem pochopil, že opravdu ne.
Problém fyziků/přírodovědců je, že oni mohou provést pouze konečný počet experimentů ohledně fungování našeho světa. A z těch musí odvodit, jak náš svět funguje, což znamená zobecnění.
Představ si, že svět je reálná funkce f jedné proměnné a že každý experiment získá její hodnotu v nějakém x. Pokud známe n hodnot té funkce, nemůžeme věrohodně určit zytek, protože existuje nekonečné množství funkcí, které se v našich n bodech shodují. Je to samozřejmě velké zjednodušení, ale myslím, že pořád i tak dost přesné.
David Oczka:26.7.2017 8:22
Postavit své názory na tom, co kdo viděl nebo ne, je dosti krátkozraké. To by pak neexistovalo nic, co je našim očím neviditelné. Třeba všechna elekromagnetická záření kromě viditelného světla. A přesto tvoří rentgenové snímky a ničí nádorové buňky.
Jinak moc hezká diskuze pánové. 
Mít znalosti, jako Vy, také se zapojím...
Zobrazeno 29 zpráv z 29.