Diskuze: Matematika - příklad na pravěpodobnost

Člen

Zobrazeno 19 zpráv z 19.
//= Settings::TRACKING_CODE_B ?> //= Settings::TRACKING_CODE ?>
Pravděpodobnost se počítá vždy jako počet možností lomeno počet celkový...
Pokud budeš mít třeba 12 modrých kuliček a 6 červených, celkově 18. Pravděpodobnost že si vytáhneš modrou kuličku je 12/18 a červenou 6/18.
no jasný, ale v tom příkladě jde o to, jaká je pravděpodobnost, že tam ještě nějaká úloha zbude
Pokud ještě při každém tahu kuličku nevrátíš, celkový počet je menší a menší. Pokud nevíš jaké kuličky jsi vytáhl v kroku 1,2 atd. tak počet jednotlivých skupin zůstává, pravděpodobnost se tedy zvyšuje.
Například:
0.
M: 12/18
Č: 6/18
--
1.
M: 12/17
Č: 6/17
2.
M: 12/16
Č: 6/16
--
Pokud víš tahy několika prvních kol, můžeš pravděpodobnost zpřesnit, stačí jen upravit počet kuliček ve skupině.
Myslím si že jo, zní to logicky, čím méně míčků tím větší pravděpodobnost..
ale nemělo by se nějak počítat i s tím, že už tam nemusí ten míček být?
Ještě jsem zapomněl na to, že když chceš vypočítat výslednou pravděpodobnost tak musíš jednotlivé pravděpodobnosti mezi sebou vynásobit.
Tzn. pravděpodobnost, že vytáhneš M, Č, Č je :
tzn. pokud počítám vše správně tak
12/18 * 6/17 * 5/17 => 6.92% že vytáhneš kombinaci M Č Č
https://www.google.cz/#q=((12%2F18)+*+(6%2F17)+*+(5%2F17))*100&safe=off
Ten vzoreček v odkazu je správně.
Dá se to počítat buď kombinatoricky nebo před podmíněnou pravděpodobnost, ale kombinatorika je tady mnohem jednodušší.
Zajímá tě, jaká je pravděpodobnost P, že uspořádáš otázky tak, aby mezi prvními osmi byly maximálně dvě typu C (tedy nula, jedna nebo dvě). To je doplněk pravděpodobnosti Q, že v uspořádání budou tři otázky typu C mezi prvními osmi. Takže P = 1 - Q
(8 nad 3) - počet možných uspořádání C mezi prvními osmi, na zbytku
nezáleží
(20 nad 3) - počet možných uspořádání C mezi všemi dvaceti
Q = (8 nad 3) / (20 nad 3) = 0,049
P = 1 - Q = 0,951
A jako cvičení si můžeš zkusit spočítat následující úlohy
Nápověda k (a):
Čtyři lidé si tahají otázky, které nevrací zpět, otázky jsou celkem
čtyři, 3x typu A, 1x typu B.
Který člověk má nějvětší šanci si vytáhnout otázku typu B?
(a samozřejmě předpokládáme uniformní distribuci náhodné proměnné)
Možná pořadí tahání:
AAAB
AABA
ABAA
BAAA
První má tedy šanci 1/4 na otázku B,
druhý má šanci 1/4 na otázku B
a kupodivu ostatní také
Takže správná odpověď je?
s těma kuličkama je to asi trochu jinak... když se počet kuliček snižuje a nikdo neví jaké zůstávají, tak se vychází z prvního rozdělení šancí. Tedy všichni mají šanci 2/3 získat červenou.
Pokud vím pořadí a mám ho takovéto:
Tak vím přeci vím, že: (bold je B)
1. 3/4 * 2/3 * 1/2 * 1/1
https://www.google.cz/search?q=google+&oq=google+&aqs=chrome..69i57j69i60l3j0j69i65.1916j0j7&sourceid=chrome&es_sm=122&ie=UTF-8#q=((3%2F4)+*+(2%2F3)+*+(1%2F2)+*+(1%2F1))*100&safe=off
2. 3/4 * 2/3 * 1/2 * 1/1
https://www.google.cz/search?q=google+&oq=google+&aqs=chrome..69i57j69i60l3j0j69i65.1916j0j7&sourceid=chrome&es_sm=122&ie=UTF-8#q=((3%2F4)+*+(2%2F3)+*+(1%2F2)+*+(1%2F1))*100&safe=off
3. 3/4 * 1/3 * 2/2 * 1/1
https://www.google.cz/search?q=google+&oq=google+&aqs=chrome..69i57j69i60l3j0j69i65.1916j0j7&sourceid=chrome&es_sm=122&ie=UTF-8#q=((3%2F4)+*+(1%2F3)+*+(2%2F2)+*+(1%2F1))*100&safe=off
4. 1/4 * 3/3 * 2/2 * 1/1
https://www.google.cz/search?q=google+&oq=google+&aqs=chrome..69i57j69i60l3j0j69i65.1916j0j7&sourceid=chrome&es_sm=122&ie=UTF-8#q=((1%2F4)+*+(3%2F3)+*+(2%2F2)+*+(1%2F1))*100&safe=off
Takže i takto můžeš vidět, že vždy máš 25% šanci ( 1/4 ) na tyto posloupnosti, avšak vždy máš jinou šanci na vytáhnutí B.
Problém ve tvém výpočtu spočívá v tom, že "víš pořadí". V těch vzorečkách pak počítáš pravděpodobnost jednotlivých jevů a chováš se k nim jako k nezávislým událostem.
Jenže - nechtěně jsi začal počítat tzv podmíněnou pravděpodobnost, která má ovšem jiný výpočet - viz Bayesova věta http://cs.wikipedia.org/…va_v%C4%9Bta
Na začátku vlákna píšeš Pravděpodobnost se počítá vždy jako počet možností lomeno počet celkový - ale v tomhle případě jsi to zapomněl udělat.
Podívej se třeba na případ AABA: Máš sice ppst 1/2, že si v tomhle uspořádání vybereš B. Jenže musíš vzít v úvahu celkový počet možností - v tomhle případě pravděpodobnost, s jakou se do takového uspořádání dostaneš - a to je 1/2 (to už v tom tvém vzorci není vidět, musíš to spočítat). Vynásobením získáš pravděpodobnost na B ve třetím tahu - (1/2)*(1/2) = 1/4
Stejně tak u ostatních možností ti vždy vyjde šance na vytáhnutí B stejná, tj 1/4.
Tím, že jsi místo kombinatoriky použil pravděpodobnosti jevů, sis
zkomplikoval život a došel k nekompletnímu vzorci. Ale na druhou stranu se
tohle na střední škole neučí, takže pokud jsi pochopil moje vysvětlení,
tak gratuluji, předběhl ses o 2 roky, než se to budeš učit na VŠ.
No jo, počítám pořád pravděpodobnost na určité pozici.
Tak tedy děkuji za upřesnění, se na to někdy podívám a naučím se to!
Mimochodem, na toto téma na Devbooku není článek, pokud koukám
dobře. Nechtěl by jsi něco sepsat a tak?
Napsat článek je hezký nápad, ale základy pravděpodobnosti přesahují středoškolské vzdělání.
Základem jevů s diskrétní náhonou proměnnou je kombinatorika a limity
("vydělit počet pokusů celkovým množstvím" je klasická definice, která
je omezená, zatímco statistická definice přes limitu je mocnější
nástroj).
Základem jevů se spojitou náhodnou proměnnou jsou integrály - a těm
musíš rozumět, na gymplu se maximálně probere existence Newtonova
integrálu, ale (paradoxně jednodušší) Riemannův integrál je mnohem
důležitější.
O kousek výš jsem uváděl dva příklady pro zábavu a procvičení, zkus se podívat na ten (b), kdy si do nekonečna taháš otázky.
Pokud dojdeš ke správnému výsledku, vyjde ti přes klasickou definici
paradox.
Na druhou stranu statistická definice mění chápání nemožného jevu a
výsledek je naprosto korektní.
Zobrazeno 19 zpráv z 19.