Letní akce PHP týden
Pouze tento týden sleva až 80 % na kurzy PHP. Lze kombinovat s akcí Letní slevy na prémiový obsah!
Brno? Vypsali jsme pro vás nové termíny školení Základů programování a OOP v Brně!

Srovnání kancelářských balíků MS Office, LibreOffice, Google

Unicorn College Tento obsah je dostupný zdarma v rámci projektu IT lidem.
Vydávání, hosting a aktualizace umožňují jeho sponzoři.

Abychom mohli začít s kurzy Microsoft Office, potřebujeme k tomu odpovídající programové vybavení. Jednotlivé programy často bývají součástí tzv. kancelářských balíků, které obsahují programy pro úpravu textu, tabulkové procesory, programy pro tvorbu prezentací a další. V tomto článku si ukážeme, které programy se aktuálně nejčastěji používají a jaké jsou jejich možnosti.

Nelze říci, který z kancelářských balíků je nejlepší – každý má svá pro a proti a každému uživateli vyhovuje něco jiného. Desktopové aplikace a on-line aplikace jsou jen těžko srovnatelné, proto je rozdělíme do dvou kategorií.

Desktopové kancelářské balíky

Desktopové balíky jsou klasické programy, které nainstalujeme do našeho počítače pomocí instalátoru a následně je z našeho disku spouštíme. Výhodou desktopových programů jsou plynulé reakce, nabídka pokročilejších funkcí a možnost pracovat off-line, tedy bez připojení k internetu, například na cestách.

MS Office

Začneme samozřejmě s kancelářským balíkem MS Office. Tato varianta je mezi uživateli nejpopulárnější, a to i přes to, že je placená. Většinu programů lze používat jak na PC, tak na mobilních zařízeních s dotykovými obrazovkami, na které jsou dobře přizpůsobeny.

Microsoft PowerPoint

Soubory

MS Office ukládá soubory nejčastěji ve formátu *.doc a *.docx (dokumenty), *.xls a *.xlsx (tabulky) a *.ppt a *.pptx (prezentace), dále také *.pdf. Nejnovější verze by měly být schopné otvírat i soubory ODF (*.odt, *.ods a *.odp), při ukládání nebo čtení těchto souborů však často dochází k poškození formátování a znehodnocení celého souboru.

Obsah balíku

Každá verze obsahuje programy Word (pro vytváření textových dokumentů), Excel (tabulkový procesor) a PowerPoint (pro vytváření prezentací). Od roku 1990 vyšlo již přes 10 verzí, v průběhu času se změnil design aplikace a byly přidávány nové funkce. Aktuálně se můžeme nejčastěji setkat s verzí MS Office 2013 až 2019, buď jednorázově zakoupené, nebo zaštítěné předplatným MS Office 365 (spolu s cloudovými i dalšími službami).

Existuje několik možností, jak toto předplatné zakoupit.

Microsoft Office pro domácnosti

Programy seženete jednorázově za tuto cenu:

Microsoft Office pro domácnosti jednorázově

Mimo to Microsoft nabízí zvýhodněné ceny pro podniky. Takové předplatné může obsahovat i další administrativní programy.

Microsoft Office pro firmy

Školy dokonce láká na přístup zdarma, avšak jedná se pouze o on-line verze kancelářských programů, které jsou zdarma běžně. Přidává pouze několik programů vhodných pro školní administrativu.

Microsoft Office pro školy

Další informace můžete najít zde.

OpenOffice

Vývoj dříve oblíbeného kancelářského balíku byl dnes již téměř zastaven. Nahradil jej LibreOffice, který je aktuálnější a nabízí více funkcí.

OpenOffice

LibreOffice

Tento open source program vznikl odtržením od OpenOffice. Je to vhodná alternativa k MS Office – nabízí přibližně stejné možnosti a je zdarma. Lze říci, že jako jeden z mála může MS Office konkurovat. LibreOffice existuje i v mobilní verzi, která ale mívá problém s rychlostí a stabilitou. Určená je především k prohlížení souborů, editace je označena jako experimentální. Je však neustále ve vývoji, takže se poměrně rychle zlepšuje.

Programy

Libre Office nabízí programy Writer - textový procesor, Calc - tabulkový procesor, Impress - nástroj na tvorbu prezentací a další.

Kompatibilita souborů

Tento balík má největší problém s kompatibilitou souborů. Nedokáže si správně poradit se soubory s formáty MS Office, které jsou považovány za standardní. Oficiálně je umí otevírat i vytvářet, ale v realitě se mnoho těchto souborů zobrazí nebo uloží se špatným formátováním. Výchozími soubory jsou soubory ODF, které se v MS Office často zobrazují zdeformovaně. Proto se nedoporučuje je v tomto formátu sdílet (pokud si nejste jisti, že je příjemce bude mít možnost otevřít v LibreOffice). Tento problém může částečně vyřešit použití formátu *.pdf, ten je však určen především pro čtení.

I přes výrazné změny v posledních verzích není uživatelské prostředí stále tak přívětivé, což je dalším důvodem, proč si mnoho uživatelů raději připlatí.

LibreOffice

Oficiální stránky naleznete zde.

Jak se rozhodnout?

Pokud vám nevadí investovat, pořiďte si MS Office, který je nejpoužívanější a bývá považován za naprostou špičku. Proto o něm také na itnetwork.cz vznikají články. LibreOffice za ním však zaostává jen poměrně málo a méně náročným uživatelům, kteří platit nechtějí, většinou vyhovuje dostatečně.

Online kancelářské balíky

Hlavní výhodou on-line kancelářských balíků je jednoduchý přístup bez instalace, přirozenější propojení s cloudovým úložištěm (tedy dostupnost svých dokumentů odkudkoli) a také skutečnost, že nezabírají místo na disku. Nevýhodou může být jejich rychlost (která závisí na rychlosti internetového připojení a chod aplikace tedy často není zcela plynulý) a pro některé uživatele i funkce, které nedosahují kvality desktopových programů.

Google Dokumenty, Tabulky a Prezentace (Google Docs, Sheets and Slides)

Google oproti většině konkurence nabízí pro počítače pouze on-line verzi svých kancelářských programů. Aplikace pro Android fungují i off-line, ale jejich funkčnost je omezena. Na obou platformách můžeme používat tabulkový procesor a vytvářet prezentace i dokumenty.

Google si s formáty od Microsoftu také příliš nerozumí. Před tím, než je možné je upravovat, je musí konvertovat do vlastního formátu - ne vždy 100% úspěšně.

Google Docs

Základní kancelářský balík je zdarma, ale pomocí předplatného G Suite k němu získáte pokročilejší administrativní programy a navýšení on-line úložiště na Disku Google.

G Suite předplatné

Kliknutím zde se dostanete do prostředí Google Dokumentů.

MS Office online

MS Office má také svou on-line verzi, ta je po registraci dostupná zdarma. Funkcemi se značně podobá balíku od Google, místy je trochu podrobnější. Oproti desktopové verzi je nicméně o mnoho funkcí osekaná.

Rozdíl mezi desktopovou a online verzí

Word Online například neumí vytvořit obsah, nelze v něm vytvářet vlastní styly a nepodporuje ani vkládání bibliografie, citace, vlastních tvarů, WordArtů a SmartArtů. Pokročilejší možnosti rozložení stránky (počet sloupců apod.) nastavit nelze. Nezobrazuje pravítko ani mřížku.

S PowerPointem Online nevytvoříte záhlaví ani zápatí a není zde možnost si přizpůsobit animace – pouze si vybrat z těch již hotových. Pravítko a mřížku v něm nenajdete. Také chybí některé grafické možnosti.

V Excelu Online chybí některé pokročilé operace, vytváření kontingenčních tabulek a podmíněné formátování.

Např. PowerPoint Online najdete tady.

Jak se rozhodnout?

Dilema, zda zvolit spíše Google Dokumenty, Tabulky a Prezentace nebo MS Office online může být opravdu velké, ale ani jedním chybu neuděláte. Oba programy si jsou podobné. Pokročilejší funkce MS Office Online vyvažuje například absence pravítka a vodících linek.

Rozhodnout se můžete také s pomocí vašeho oblíbeného cloudového úložiště – pokud používáte Microsoft OneDrive, zvolte MS Office, a pokud preferujete Google Drive, je výhodnější Google Dokumenty atd. Produkty od jedné společnosti by totiž měly být plně kompatibilní, mezi různými společnostmi to tak však již být nemusí.

Pokud si stále nejste jisti, jak se rozhodnout, můžete použít následující diagram.

Diagram k rozhodnutí mezi MS Office, Libre Office, Google Docs a MS Office Inline

V našich kurzech budeme používat pravděpodobně stále nejrozšířenější kancelářský balík MS Office.


 

 

Aktivity (3)

 

 

Komentáře

Avatar
Robert Michalovič:18. června 5:52

Protože používám OpenOffice denně už hezkých pár let přidám info :

Open Office není mrtvý projekt. Verze vychází každý rok a takže se stále udržuje, a je dost stabilní. Pokud např. převádíte excel soubory s rozsáhlými makry tak mám zkušenost, že u LibreOffice se makro rozbije ale OpenOffice to zvládne. Prostě pokud nepotřebujete mít každého 1/4 roku novou verzi a "neprožíváte" každou novou funkci, kterou stejně nevyužijete nebo si ji nechcete pamatovat tak OpenOffice je plně funkční a vhodný též pro práci s textem a tabulkami.

 
Odpovědět  +3 18. června 5:52
Avatar
Martin Bruna
Člen
Avatar
Martin Bruna:18. června 14:43

Za mě kvůli možnosti jednoduchého sdílení a malé náročnosti vedou určitě Google Sheets. Co se týče dokumentů Ani Writer ani Word mi nedokáže nabídnout to co LaTeX, ale asi zaleží na člověku Word by mohl stačit. A co se týče prezentací na to Libre Office stačí popřípadě lze sáhnout po Prezi.

 
Odpovědět 18. června 14:43
Avatar
Alex
Redaktor
Avatar
Alex:18. června 15:47

I když mám už starý MS OFFICE 2007, nedám na něj dopustit.

 
Odpovědět 18. června 15:47
Avatar
neutr
Člen
Avatar
neutr:29. června 6:53

Já používám "Apache OpenOffice" (AOO) což je oficiální název, protože "OpenOffice" jako takový už dávno neexistuje. Na screenu je to vidět - ale pro úplnost je to stále ještě důležité. Setkáváme se na portálu OOo s uživateli kteří mají dotazy právě na původní staré OpenOffice.

Nejvíc je používán balík LibreOffice (LO). Já ho používám primárně. Když něco udělám, tak teprve následně testuji na AOO. A nejen to. Základní instalaci LO mám pro Windows. Musí se otestovat ještě verze (LO, AOO) pro Linux. To je časově dost náročné a někdy i obtížné.

To co autorka neuvedla je právě multiplatformnost kancelářských aplikací AOO a LO. To co autorka uvedla jen částečně jsou mobilní aplikace. Ano mají charakter vývojových aplikací nebo spíš prohlížeček ale na tom se stále pracuje. Navíc existují verze pro Android a iPhone/iPad. Desktopová verze existuje nejen pro Windows, ale i pro Linux a MacOS.

Přispivatel Robert Michalovič uvedl :

Pokud např. převádíte excel soubory s rozsáhlými makry tak mám zkušenost, že u LibreOffice se makro rozbije ale OpenOffice to zvládne.

Toto má dobrý důvod. Makra ve VB, VBA vyžadují pro každé makro samostatný list Modulu. AOO tento koncept akceptuje. Je to funkčně zbytečné. LO umí spustit script (makro, funkce) přímo z místa kde je v jediném Modulu IDE zapsáno. Není nutné nastavit volání z první pozice (to je důvod proč mají makra VB, VBA samostatné moduly které jsou mimo volání makra zcela prázdné). Toto doceníte při ladění.

LO umí zpracovat některá makra přímo v notaci VBA. Stačí zapsat VBA support 1 a makra lze spustit více VBA v LibreOffice

Při zpracovávání maker LO (LO Basic - mutace s malými odchylkami deklarací StarBasicu) lze přepínat na a z VBA pomocí "VBA support (1/0)". Ne všechny konstrukce z VBA LO umí provést. Takto se dají nedostatky překlenout, nebo původní kód rozšířit a podobně.

V LO lze scriptovat také pomocí BeanShell, JavaScript nebo Python. V AOO je to stejné. To co není správně popsáno je skutečnost, že konverze LO v MSO je skutečně velice špatná. Naopak konverze vlastní z LO do MSO je až na malé detaily velmi dobrá. LO si poradí i s posledními formáty na bázi XML, což AOO nedává.

To co mi celkem vadí je autorčino konstatování :

I přes výrazné změny v posledních verzích není uživatelské prostředí (pozn. LO) stále tak přívětivé, což je dalším důvodem, proč si mnoho uživatelů raději připlatí.

Jenomže konzervativnější uživatel se nechce vždy znovu učit ovládání aplikace které často mění menu a raději použije takovou aplikaci, kterou zná z dřívější praxe. Toto je případ zejména AOO. V LO existují "vývojáři" kteří si libují v přehazování nabídek hlavního menu, nebo v "programování" barevných sad pro ovládání. Přes to je i LO celkem podobné s MSO 95/97.

Připadá mi ubohé takové vylepšování zejména kvůli trendům "módy". Něco jiného je v případě potřeb sjednotit nabídky desktopu s responzivními mobilními aplikacemi, ale ani to nějak extra nezdůvodňuje proč by se měla upravovat zrovna desktopová verze. Když ji otevřu třeba po několika měsících, nebo i roce chci mít orientaci nabídek na kterou jsem si zvykl. Neměl by být problém konvertovat (emulovat) menu mobilní aplikace do dosktopové. Objem potřebné práce by byl přibližně stejný.

Celkem chápu, že autorka zná MSO a o LO, nebo AOO ví jen velmi málo. U mne je to obráceně (MSO vůbec nemám). Takže z mého pohledu je sice logické že porovnání kancelářských aplikací je neobjektivní, ale také uznávám je to uvedeno na správnou míru posledním řádkem (odstavcem) článku :

V našich kurzech budeme používat pravděpodobně stále nejrozšířenější kancelářský balík MS Office.

K tomuto si dovolím ještě poslední poznámku. Dnes používají LO velké státní organizace místo MSO. Je to hodně městských správ, ale také stále častěji různá zejména silová ministerstva. Velká Británie migrovala zcela na LO už před několika lety. Malé ostrovní státy nebo země 3. světa také - podívejte se na článek Aktuality z dění LibreOffice . Poslední případ úplné migrace oznámilo Rusko. Nepochybujte o tom, že přejde celá Evropa postupně na LO. LO se totiž vyvíjí v Německu (The Document Foundation).

Takže lze předpokládat, že celé státní sektory včetně školství budou pracovat jenom v LO a nejspíš pod OS Linux. Ten kdo se zabývá profesně kancelářskými aplikacemi by si neměl nechat ujet vlak.

 
Odpovědět  +1 29. června 6:53
Avatar
tom.klicka
Člen
Avatar
Odpovídá na neutr
tom.klicka:30. června 12:02

Já můžu pouze souhlasit s neutr v jeho hodnocení a popisu situace. Za sebe dodám pouze malý dodatek - používám (A)OO a LO doma už cca 20 let. Na počátku byly problémy s načítáním MS formátů skutečně poměrně velké, nicméně dnes už minimální. Pracuji ve velké státní organizaci (řádově desetitisíce uživatelů a PC) pouze na MS produktech a můžu říct, že nasazení MS produktů je, až na vzácné výjimky, zbytečné. To, co uživatelé zpracovávají, zvládne levou zadní i LO. Doma jedu vše v LO a MSO používám pouze při vývoji SW, ve kterém musím používat MSO Automation. Zkušenost s rozbitím formátování mám spíše opačnou, než je uvedeno v článku. V OO a LO se mi přesně zobrazí spousta smetí, které MSO před uživatelem skrývá a ten ani netuší, jaké informace v souborech nechtěně odesílá. Což oceňuji. GUI aplikace je čistě subjektivní za každého uživatele - dle mého názoru by nemělo být předmětem objektivního hodnocení. Za mně oba produkty dobré, každý pro určitou skupinu uživatelů má význam a je na uživateli, do čeho půjde. Ve většině organizací typu státní správy by v dnešní době, až na výjimky, LO určitě stačil ;-)

 
Odpovědět  +3 30. června 12:02
Avatar
Odpovídá na neutr
Michal Štěpánek:1. července 9:31

Takže lze předpokládat, že celé státní sektory včetně školství budou pracovat jenom v LO a nejspíš pod OS Linux.

S tím Linuxem si dovolím nesouhlasit. Organizace, které mají svoji práci založenou jen na Officech mohou pohodlně fungovat i pod Linuxem a LO nebo AOO, nicméně takových organizací je poměrně málo. Většinou mají nějaký svůj Business SW a výrobci těchto programů se soustředí téměř výhradně na vývoj pro Windows (protože vývoj pro jiné OS se jim jednoduše nevyplatí) a ne pro všechny firmy se hodí systém virtuálních ploch, kdy program běží jen na serveru a na stanicích jsou pouze "obrázky".
Pokud firma používá kontingenční tabulky, tak se bez klasických MS Office neobejde...
Nechci, aby to vyznělo, jakože odsuzuji LO nebo AOO (naopak, sám LO taky využívám), jen konstatuji, že to není cesta pro každého...

Editováno 1. července 9:32
Odpovědět 1. července 9:31
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
neutr
Člen
Avatar
Odpovídá na Michal Štěpánek
neutr:1. července 11:32

Michal Štěpánek napsal : S tím Linuxem si dovolím nesouhlasit. Organizace, které mají svoji práci založenou jen na Officech mohou pohodlně fungovat i pod Linuxem a LO nebo AOO, nicméně takových organizací je poměrně málo.

Jste na omylu. Já mám osobně několik málo zkušeností právě se státním sektorem - konkrétně MVCR. Státní správa ČR používá MSO, ale potichu přechází na LO. Je to právě kvůli nákladům za proprietární SW.

Vznik SW aplikací pro státní správu a možná i samosprávu vznikal chaoticky. Proto co resort - to jiná firma. Setrvačnost v používání proprietárního SW - většinou na bázi MSO je dána provizní politikou poskytovatele. Takže toto si firmy osvojili jako dobrý benefit ještě v dobách kdy konkurence k MSO neexistovala. Na distribuční návyky státních správ dbají lobisté. Ve Velké Británii distributoři nejen slibovali, ale i vyhrožovali - a neuspěli. Také v Německu se setkali s politickým tlakem v Mnichově. Nejčastějším prostředkem jsou právě pomluvy nebo přechvalování MSO. Já jsem na vlastní kůži zažil nátlak na redakci OOo. Stačilo napsat že si uživatel nemusí platit školitele - stačí zaplatit zkoušky. Já bych se osobně soudil, ale redakce na to nemá.

Důsledkem je to, že ze škol a kurzů chodí uživatelé MSO. Podmínkou získání práce znalost práce s Excelem a Wordem. Většina lidí ani neví, že existuje plnohodnotný ekvivalent, respektive ekvivalenty k MSO. Tito rádi kdákají, že LibreOffice je o dekádu za MSO, ale pravda to není.

Michal Štěpánek uvedl : Pokud firma používá kontingenční tabulky, tak se bez klasických MS Office neobejde... Nechci, aby to vyznělo, jakože odsuzuji LO nebo AOO (naopak, sám LO taky využívám)

To je přesně případ nedostatečné informovanosti. "Kontingenční tabulky" jsou standardním nástrojem jak v LibreOffice, tak v Apache OpenOffice. V Apache OpenOffice a shodně i v Libre Office je to pod volbou DATA > KONTINGENČNÍ TABULKA.

Podobné argumenty si můžete pamatovat zřejmě z dávné historie a nejspíš od někoho kdo má interes na zavedení MSO.
_____________­________________________­__________________

LIbre Office a Apache OpenOffice jsou zcela zdarma jako OpenSource. Lidé si to často pletou v souvislosti na placení práce. Ten kdo pracuje s, nebo na OpenSource nepracuje zadarmo. Takže i psychologie typu "za kvalitu se platí" respektive "nemám dost peněz abych kupoval laciné věci" hraje určitou úlohu - dlužno dodat že nekorektní.

OpenSource znamená především otevřený kód. To není pravidlem ale poměrně vzácnou možností u placeného SW. Takže IT který aplikaci vysoustruží v OpenSource může nahradit a plnohodnotně zastoupit jiný IT. Majitel se nemusí obávat, že by nenašel náhradu. Je toho ale více proč používat například Libre Office místo MSO.

Já osobně dělám v Libe Office rozsáhlé projekty a jsem si jist, že mojí práci si nikdo nemůže legálně přivlastnit. Podívejte se na své EULA (tralala) licence :-)

konstatuji, že to není cesta pro každého...

Naopak - je to pro každého. To co uváděl diskutující tom.klicka :

MSO používám pouze při vývoji SW, ve kterém musím používat MSO Automation

Je úplně o něčem jiném. Automotion existuje i pro Libre Office. Pokud to nevíte, tak se jedná o automatizační procesy jako je čtení reportů nebo posílání příkazů na strojní linky a podobně. Tato část je ale většinou komerční stejně jako MSO Automation. Viděl jsem zdarama jen RS 232. Faktem je že komunikovat s průmyslovými periferiemi je v rámci MSO mnohem snadnější a možná i rychlejší. O tom nic moc nevím. Přes to i pro LO (AOO) existují C-čkové, nebo Java a jiné - nadúrovňové kódy takže moje posouzení je v tomto směru pouze "dojem" laika.

ne pro všechny firmy se hodí systém virtuálních ploch, kdy program běží jen na serveru a na stanicích jsou pouze "obrázky".

Tohle mi připadá jako blábol. Stejnou technologii používají snad všechny browsery a mnoho různých SW také. Jedná se o promptní načítání výchozích obrazovek které se za běhu aktualizují. Vykreslování od prázdného plátna je možné ale u graficky jednoduchých GUI. Nevím co by Vám řekli programátoři 3D her.

Celkem nechápu ani to proč by LO muselo běžet jen na serveru. To je nesmysl. Instalace je zdarma a může mít každý stroj vlastní. Tahle výhoda že by byla výhodou MSO? Pro dodavatele SW určitě ano.

 
Odpovědět 1. července 11:32
Avatar
Odpovídá na neutr
Michal Štěpánek:1. července 14:49

V první řadě byl můj nesouhlas ohledně Linuxů a nikoliv LO. Prostě mnoho firem používá Business SW, který se v Linuxech spustit nedá. Zkoušeli jsme to, ale výsledek byl naprosto nevyhovující... A srovnávat browser s programem pro složitou pracovní agendu je naprosto zcestné...

V Apache OpenOffice a shodně i v Libre Office je to pod volbou DATA > KONTINGENČNÍ TABULKA.

K běžnému používání LO na běžné tabulky a texty je to dostačující, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že s kontingenčními tabulkami jsme u LO a OO tvrdě narazili. Prostě to tam nefunguje. Když už to vyplivlo nějaký výsledek, tak byl naprosto "mimo mísu". Proto (ač neradi) jsme i byli nuceni pořídit vyšší verzi MSO, páč v 2003 to taky hází nesmysly...

Odpovědět 1. července 14:49
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
neutr
Člen
Avatar
Odpovídá na Michal Štěpánek
neutr:1. července 19:20

Ano chápu že odbočka na OS je jiné kafe. Také jsem uváděl "že nejspíš". Pokud to budu brát mimo kancelářské aplikace tak Linux umí některé věci spustit z VirtualBoxu a podobná udělátka. Obsahuje také emulátory Windows ale pokud vím tak to moc spolehlivě nepracuje.

Jenomže Linux má ke stejnému účelu většinou podobné aplikace i když jsou často také placené.

Dnes už je běžné, že se používají v rámci intranetů Informační systémy založené na protokolech https, respektive ftps nebo přímo v cloudech. OS tak zůstává doménou spíš lokálních strojů. Sdílení dokumentů je většinou ve formátu XML jak zvenčí tak zevnitř.

Zase asi 70% všech serverů je Linuxových a nikoho to netrápí. Klíčovým SW bývá databáze a například "veřejnoprávní průvodce" - což jak víte je většinou chytrá kopírka která má zabudovaného emailového klienta a OCR - nejčastěji FineReader který má také verzi pro Linux. Používá se to kvůli GDPR.

OS se potom týká intranetu sekundárně - podle typu sítě. Tam jsou často Windows server ale ne proto že by nešel nahradit - ale protože to někdo kdysi zavedl.

Je pravdou, že existují SW které chodí jen pod Windows a jsou stále funkční. Také OS Windows stárne a tak není nutné okamžitě zrušit to co je funkční a je už zapalcené. Stačí se připravit na okamžik kdy program nebo OS chcípne. Nová zakázka by měla být provedena už na Linux.

Kancelářské aplikace LO a AOO mohou chodit na všem a tak MSO není potřebné kupovat. Stačí počkat až dojde licence. V pohodě následně přejít na LO. Většina uživatelů potřebuje pouze psát, nebo počítat v tabulkovém procesoru. Toto se pak převádí do PDF a je jedno na čem bylo PDF vytvořeno. Mimo toho je ODF standardem státní správy stejně jako MSO nebo PDF.

Michal Štěpánek uvedl : Pokud firma používá kontingenční tabulky, tak se bez klasických MS Office neobejde...

Tohle vypadá že Kontingenční tabulka je výsadou Excelu. Když uvedu, že je má také AOO i LO uvádí tentýž přispivatel kontruje :

z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že s kontingenčními tabulkami jsme u LO a OO tvrdě narazili. Prostě to tam nefunguje. Když už to vyplivlo nějaký výsledek, tak byl naprosto "mimo mísu".

To už je jiná řeč a ne bezbřehé kritizování. Je to ale stejné jako s těmi argumety o import/export filtrech pro MSO. Testovali jste to kdy? - před kolika roky, nebo na jaké verzi LO, AOO? Přesvědčil jste se před napsáním takové kritiky jak se to dnes má? Domnívám se, že jde o tradiční výmluvy (spíš pomluvy), které možná byly kdysi aktuální.

Myslíte že státy a státní celky migrují na LO a nevědí o co se připravují? Nebo to vědí a umí řešit i v krajních případech? Na podobné záležitosti se specializuje například Maďarsko - respektive firma Collabora - podívejte se na to co tato firma nabízí Collabora online . Collabora není jedinou komerční firmou která se zabývá komplexním systémem pro komerční, státní i nestátní sféru.

Ne snad že by Libre Office nemělo nedostatky - ví se o nich dík BugZille a řeší se průběžně. MSO nic takového pro širokou veřejnost nedělá. O chybách se mlčí. Vychází opravné balíčky o kterých se těžko zjišťuje co řeší - známe je zejména z OS a já se domnívám že se tak rozesílají kazítka na OS kterým dochází životnost. Nedůvěra k Microsoftu je na místě ať už se jedná o cokoliv - nyní jde zejména o cloud který centrálně shromažďuje informace a má každého uživatele v hrsti. To učitě ohrožuje národní bezpečnost. Takže všechno nasvědčuje tomu, že ten kdo se soustředí jen na MSO dělá pro budoucnost velkou chybu.

 
Odpovědět 1. července 19:20
Avatar
Odpovídá na neutr
Michal Štěpánek:2. července 22:09

Nemá smysl se dohadovat, co je lepší. U nás prostě kontingenčky nefungují v ničem jiném, než v klasických MS Office 2010 a vyšších. V LibreOffice a v OpenOffice jsme to zkoušeli naposledy letos v dubnu a prostě to házelo nesmysly. Po neúspěšných pokusech jsme byli nuceni zakoupit licenci na MSO (tam, kdy se s nimi pracuje), jinde používají starší verzi MSO, popř. LO. S Linuxem a spouštěnými aplikacemi na serveru jsme to zkoušeli taky a ve finále to vyšlo dráž, než klasické windows stanice... Takže si stojím za tvrzením, že to není pro každého to nejvýhodnější řešení...

Odpovědět 2. července 22:09
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zobrazeno 10 zpráv z 10.