Lekce 5 - Symboly a stopy v Adobe Illustrator

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 3. - 4. lekci Adobe Illustrator, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

V této lekci si představíme 2 základní knihovny programu a konkrétní nástroje, které s nimi pracují.

Balík Adobe programů je tu už nějaký pátek a prošel x varianty a bylo by naivní myslet si, že vše je třeba dělat od nuly, resp. že tvůrci programu nepokročili při tvorbě vstříc současným grafikům. Postupem času se změnily součásti programu, rozšiřovalo se nastavení nástrojů, měnily se efekty a filtry, přidávalo se více pláten, isometrie a mnoho jiného ...

Symboly a nástroj sprej

Okno symbolů aktivujeme přes horní lištu okna - symboly nebo klávesovou zkratkou Ctrl + Shift + F11. Ikona okna symbolů (v minimalizovaném stavu) je trojlístek. V tomto okně se nachází několik vybraných symbolů - obrázků, které při tvorbě můžeme kdykoliv použít.

Jak jsme zmiňovali již v minulých lekcích, okna Illustratoru fungují systémem "chyť a pusť", čili cokoliv z nich je možné myší uchopit a přetáhnout na plátno. Tak je tomu i v případě symbolů. Kromě viditelných prvků je toho v symbolech ale mnohem více. Klikneme na ikonku v levém dolním rohu okna symbolů (nabídka knihovny symbolů) a vidíme symboly, které pro nás autoři připravili a s kterými můžeme pracovat.

Předpřipravené symboly jsou kategorizované do jednotlivých skupin, které umíme jednoduše otevřít a následně používat.

I když ne všechny symboly jsou určeny k použití ve větším množství, byl to jejich původní účel.

Abychom lépe pochopili práci se symboly, vytvoříme jednoduchou scénu.

Samostatně vytvoříme nebo si stáhneme siluetu stromu bez listů, kterou umístíme centrálně na plátno. Otevřeme si okno symbolů a v symbolech knihovnu s názvem příroda. Naším cílem bude kolem spodní části kmene symboly vytvořit travnatou plochu a korunu stromu obohatit o listy. Pokud bychom měli postupně po jednom vybírat z okna jednotlivé prvky, nebyli bychom příliš efektivní. Proto existuje nástroj, který nám s tímto pomůže - sprej.

Sprej

Nástroj sprej se nachází v okně nástrojů (mezi kapátkem a nástrojem nastavení plátna v Dvousloupcovém zobrazení) a podobně jako nástroj pero je komplexní a obsahuje další podnástroje. V zásadě nástroj sprej funguje tak, že podle nastaveného průměru (rozptylu = DIAMETRU) náhodně umisťuje označené symboly na plátno do jedné skupiny. Další nástroje, které se nacházejí pod ním, upravují takto vzniklou skupinu symbolů - např. změny barvy, velikosti, rotace nebo viditelnosti podle zasažení a velikosti průměru atd.

Dvakrát klikneme na nástroj sprej a nastavíme si průměr tak, aby se nám symboly příliš nerozptylovaly mimo větvení našeho stromu. Nyní si označíme v okně symbolů list a jednoduše jej nastříkáme sprejem na plátno. Všimněme si, že i přes vyšší počet listů máme ve vrstvách pořádek a jejich počet zbytečně nenarostl.

Aby nasprejované listy nepůsobily příliš uměle, vybereme si z podnástrojů sprej postupně: nástroj přizpůsobení velikosti symbolů, natočení symbolů, rozmístění a posouvání symbolů.

Díky těmto nástrojům posuneme listy na žádané místo a dodáme do scény prvek náhody. Posledním nástrojem - zabarvení symbolů - můžeme změnit odstín listů a dosáhnout dojmu prostoru.

Při používání podnástrojů spreje musí být označena vrstva symbolů. Naopak, nové symboly je ideální sprejovat do nové vrstvy (např.: aby se nám při úpravě trávníku neměnila koruna stromu). Průměr nástroje samozřejmě průběžně upravujeme. Stejným způsobem postupujeme i při trávě nebo případně jiných symbolech, které jsme si do scény zvolili.

Pokud bychom chtěli na scénu použít vlastní symboly, stačí je vytvořit běžnými nástroji a následně přesunout do okna symbolů myší. V praktickém použití volíme práci s nástrojem sprej všude tam, kde je třeba vytvořit velký počet stejných prvků s možností jejich náhodného umístění na scénu. Třeba při optickém rozbití jednoduchých ploch geometrickými tvary, při ilustraci počasí (déšť nebo sníh), při rychlém zdobení a doplňkové grafice jednoduchých printů (pozvánka, leták) apod.

Nástroj sprej je úžasný, ale doporučuji jeho použití v kombinaci s tvorbou vlastních symbolů, které budou podle Vašich představ!

Stopy a nástroj štětec

Zatímco při symbolech a spreji šlo spíše o náhodu , stopy jsou čistě technické, přesně nastavitelné a úzce navázané na křivky. Stopa je vybraný vizuální prvek, který je umísťován na vytvořenou křivku podle přesně daných kritérií. Stopy mají také výchozí zásobu vyvolatelnou přes ikonku vlevo dole. Jelikož při stopách existuje širší škála použití a metod tvorby, postupně si jednotlivé stopy vytvoříme sami a popíšeme jejich princip.

Okno stop otevřeme pomocí horní lišty okna - stopy nebo klávesovou zkratkou F5. Ikona minimalizovaného okna stop je pohárek se štětci.

Z pohledu do okna stop je jasné, že existuje řada kategorií už podle jejich stylu zobrazení. Stopy dělíme do 5 základních skupin:

1. Stopy kaligrafické

Jedná se o elipsové profily ukládané na křivku těsně za sebou. Takto vytvořená cesta působí jako kresba štětcem (japonská kaligrafie), resp. zvýrazňovačem s nepravidelným profilem, a podle orientace křivky se profil mění na užší nebo širší. Pokud vytvoříme elipsu výrazně stlačenou v určitém směru, bude cesta výrazně dynamická. Tvorba těchto stop se realizuje výhradně přes okno stop. Klikneme na rozšířenou nabídku okna štětců vpravo nahoře (4 vodorovné úsečky), potvrdíme vytvoření stopy a následně tvorbu nové kaligrafické stopy.

V okně voleb kaligrafické stopy si nastavíme profil pomyslného štětce. Můžeme to udělat přímo v okně tažením za ovládací body elipsy, natáčením směrového vektoru, nebo pomocí nastavení hodnot úhlu, zaoblení a velikosti přímo pod obrázkem. Takto si můžeme nejen nastavit přesné chování, ale i aktivovat možnost náhodnosti u jednotlivých parametrů. Abychom nemuseli nejprve vytvářet cestu perem a následně ji kliknutím ověřovat, pomůže nám nástroj štětec.

Štětec

Je nástroj, který se nachází v okně nástrojů (ikona štětce) a spojuje v sobě vlastnosti vytváření cesty a přímého aplikování označené stopy na tuto cestu. Jelikož štětec není na tvorbu křivek tak komplexní jako nástroj pero, využívá se ve vektorovém prostředí v nižší míře oproti využití v bitmapových editorech.

Vybereme si nástroj pero a námi vytvořenou stopu si ověříme na plátně. Kaligrafická stopa bez nutnosti dalších nastavení automaticky přebírá barvu cesty a možnost přidávání tloušťky pomocí okna Tahu nebo horní interaktivní lišty (2. řádek).

2. Objektové stopy

Objektová stopa umísťuje na křivku prvek tak, že křivku používá jako osu svého tvaru a tvar se natáhne na její celou délku v jedné jediné kopii. Oproti kaligrafickým stopám se objektové stopy vytvářejí na plátně a do okna stop se umísťují nahoře popsaným způsobem chyť a pusť (čili obyčejným přetažením myší).

Nástrojem pero vytvoříme siluetu ryby a myší ji přesuneme do okna stop. Při vyskočení otázky vytvoření nové stopy ji potvrdíme jako novou objektovou stopu. V otevřeném okně - volby objektové stopy - si můžeme nastavit pevný rozměr, orientaci tvaru na křivku nebo i možnost barevné změny tvaru v závislosti na barvě obrysu. My si nastavíme jen vybarvení - odstíny.

Abychom si ověřili princip jednoho tvaru i dlouhou cestu, vyzkoušíme si vytvořit jednoduchou scénu. Vybereme naši rybu a nástrojem štětec náhodně nakreslíme cesty. Všimněte si, že platí princip - jedna cesta, jeden tvar na celou její délku.

Objektové stopy se používají hlavně v ilustracích, resp. kresbách, kde je potřebná dynamická křivka. V dalším procvičení této stopy použijeme tvar listu a tvar čočky. Čočkový tvar natáhneme na křivku stonky a listovou stopou vytvoříme květ a listy. Vytvořenou kompozici ze tří stonků spojíme do skupiny (označíme všechny objekty a stiskneme Ctrl + G), zkopírujeme, snížíme kopii krytí a vhodně transformujeme...

3. Rozsévací stopy

Výchozím principem rozsévacích stop je umísťování grafického prvku na cestu těsně vedle sebe v původní velikosti prvku a v počtu závislém na délce cesty. V základě funguje rozsévací stopa podobně jako náhrdelník plný perel. Stejně jako objektové, tak i rozsévací stopy vytváříme sami a stopy z nich děláme tím, že je do okna stop přesouváme.

Vytvoříme vedle sebe tři kružnice s různými rozměry. Všechny tři označíme a přesuneme je do okna stop. Při dotazu na vytvoření nové stopy potvrdíme rozsévací stopu a následně v okně volby rozsévacích stop potvrdíme "OK". Abychom totiž viděli smysl podrobného nastavení rozsévacích stop, musíme si ji nejprve vytvořit.

Vytvoříme velkou kružnici a následně klikneme na naši novou stopu. Nyní můžeme sledovat, že prvek se nám zkopíroval těsně vedle sebe po celém obvodu kružnice a je stejně natočen. Stopu máme aplikovanou a nyní poklepáním na novou stopu otevřeme její vlastnosti. Okno voleb posuneme tak, abychom případné změny nastavení viděli přímo na plátně.

V okně voleb zaškrtneme vlevo dole náhled a postupně vyzkoušíme velikost, vzdálenost, rotaci a rozptyl. Kromě těchto nastavení můžeme vyzkoušet náhodnost parametrů a to v rozpětí prvního a druhého sloupce v daném řádku a změnit orientaci prvků z orientace na stranu na orientaci na křivku. Pokud jsme s dynamikou vzoru spokojení, aplikujeme barevnost podle odstínů, potvrdíme OK a povolíme aplikaci na tahy. Pokud budeme nyní touto stopou kreslit štětcem, vytvoříme zajímavý efekt bublinkové stopy.

Alternativou jsou hvězdičky nebo jiné žánrové prvky pro ilustrace nebo dotvoření textu. V kombinaci s textem je možné místo linie psát text pomocí květin nebo libovolnými symboly.

4. Stopa se vzorkem

Stopa se vzorkem uzavírá různorodost aplikování tvarů na cestu. Doplňuje možnosti rozsévací stopy, která se při nestandardních částech křivky chová nepředvídatelně. Například při ostrých úhlech a vnějších nebo vnitřních rozích.

Pro srovnání si můžeme vyzkoušet vytvoření řetězu. Nejprve vytvoříme základní element a následně jej umístíme do okna stop dvakrát. Nejprve jako rozsévací stopu a pak jako stopu se vzorkem.

Kromě přesnějšího přepočítání tvaru na cestu nám dovoluje tato stopa ukládat postupně do jedné stopy více obrázků. Každý je definován jinak na jiný charakter křivky. Nejvhodnější aplikací je rám nebo ornamentální doplnění libovolného printu.

5. Stopa se štětinami

Touto stopou uzavíráme jejich jednotlivé varianty. Jedná se o specifickou stopu vytvořitelnou opět jen v okně stop a slouží hlavně jako alternativa bitmapových stop ve vektorovém prostředí podle nastavitelných parametrů.

Níže vidíte další ukázky použití. Nyní si zkuste sami jmenovat použité stopy

V následujícím cvičení, Řešené úlohy k 5. lekci Adobe Illustrator, si procvičíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.