Jak ovládat Blender - verze 2.9

Blender byl dříve špatně ovladatelný a neintuitivní. Například k označování nepoužíval levé myšítko ale pravé. Důvod k tomu měli vývojáři dobrý: nejčastěji se myš používá na označování. Většina lidí nemá ergonomickou myš a tak je zdravější používat prst co nejbližší malíčku a tak se tlačítka prohodily a nezbylo než čekat, kdy se ostatní programy přidají. To se bohužel nestalo. Od verze 2.80 se tedy Blender (nejen prohozením tlačítek) začal přibližovat standardům ostatních grafických programů. I přesto však může, vzhledem k tomu, kolik nabízí možností, působit poněkud nepřehledně a neintuitivně. Za to se vývojáři snaží být konzistentní v jeho ovládání, ať už používáte Blender k čemukoli. Například klávesovou zkratkou G můžete posouvat jak objekty, uzly v node editoru, tak jednotlivé záběry ve video editoru.

Od konce srpna 2020 máme novou verzi Blendru 2.9. Po instalaci se nám zobrazí toto okno:

Zde si můžeme nastavit jazyk, kterým myšítkem se vybírá, co se stane, když zmáčkneme Mezerník, vzhled rozhraní (barevný) a případné načtení preferencí z předchozí verze.

Co se týče jazyka, je vhodné zůstat na angličtině. I když z počátku vám může čeština být příjemnější, při hledání nápovědy nebo sledování tutoriálů budete zmatení, jelikož jsou všechny materiály samozřejmě v angličtině.

Seznámení s prostředím

Na obrázku níže máte barevně vyznačené jednotlivé prvky. Postupně si je probereme.

V hlavním okně krom jiného vidíme kostku. Můžeme si vyzkoušet pohyb okolo ní. Pro otáčení se kolem středu prostředí stačí držet prostřední myšítko a pohybovat myší. Pokud se chceme posunout do stran nebo nahoru a dolu, stačí k tomu přidat klávesu Shift. Ctrl + posun myší nás přibližuje nebo oddaluje. Příjemnější pro vás ale asi bude klasické pootáčení prostředním myšítkem.

Pro rychlou změnu pohledu máme ještě několik zkratek na numerické klávesnici:

  • 0 -  pohled kamery a zpět
  • 4 a 6 – otáčí podel osy Y, s Ctrl posouvá do stran, s Shift rotuje podél osy kamery
  • 8 a 2 - otáčí nahoru a dolu, s Ctrl posouvá nahoru a dolu
  • , - přiblíží vybraný objekt
  • 5 - přepíná perspektivní a ortografické zobrazení
  • + a - oddaluje a přibližuje
  • 1 – zepředu
  • Ctrl + 1 – zezadu
  • 3 - zprava
  • Ctrl + 3 – zleva
  • 7 - shora
  • Ctrl + 7 – zespoda
  • Home - zobrazí všechny objekty ve scéně

Rozložení oken

Jak již bylo zmíněno dříve, Blender zvládá spoustu různorodých činností. Pro každou je potřeba něco jiného. Podle toho, k čemu chceme Blender používat, je více než vhodné použít patřičné rozložení oken. To si vybereme na horní liště okna.

Vyzkoušejte si pro představu různá rozložení proklikat a pak se můžete vrátit zpět na základní layout.

Tento výukový obsah pomáhají rozvíjet následující firmy, které dost možná hledají právě tebe!

Rozložení oken, tedy jaká okna, kde budou a jak velká, si můžeme samozřejmě nastavit sami ručně. Velikost oken se upravuje podle očekávání potažením hrany okna. Někdy potřebujeme přidat okno. Po najetí kurzorem na roh okna se kurzor změní do tvaru plus.

Pokud táhneme kurzorem směrem ke středu okna, rozdělí se současné okno na dvě. Pokud táhneme směrem ven k okolním oknům, aktuální okno pohltí to, na které jsme ho přetáhli.

Nezapomínejte, že v Blenderu se ukládá nejen obsah scény, ale i rozložení celého prostředí, čili uložením své práce uložíte i to, jak jste si upravili velikost a rozložení jednotlivých oken.

Tovární nastavení

Pro případy, že se při experimentování příliš rozjedete, chcete se vrátit a je vám jedno, že přijdete o svou práci, je tady návrat do továrního nastavení. Najdete ho v menu File > Defaults > Load Factory Settings. Pokud o svou práci přijít nechcete, pomůže běžné Ctrl + Z.

Outliner

Po nahrání továrního nastavení byste měli vidět kostku (Cube), kameru (Camera), světlo (Light) a pár dalších maličkostí. Ty můžete označit (vybrat) buď v okně 3D viewer, tam kde je vidíte, nebo podle názvu v okně Outliner, kde je můžete i přejmenovat, zneviditelnit či přiřazovat do různých skupin (Collections).

.<> Přejmenování provedete dvojklikem na jméno v outlineru

Výběr

Na rozdíl od minulých verzí je už možné vybrat si myšítko, kterým se provádí výběr objektů. Pokud tuto volbu nezměníme, je defaultně nastavená na levé. Pravým myšítkem se otevírá kontextové menu. Pro výběr všech objektů se používá zkratka A. Pokud chceme všechno odznačit, stiskneme A 2x rychle za sebou. Pro vybrání více objektů najednou použijeme Shift. Někdy je rychlejší vybrat předměty, které označit nechceme a potom výběr invertovat CTRL + I. Vybírat můžeme i výběrovou oblastí – kliknutím levého myšítka a tažením.

Pro označení objektu, který se schovává za jiným, stiskneme Alt a klikneme na něj. Ve vyskočeném menu vybereme, který objekt jsme chtěli označit.

Po stisknutí C se změní kurzor na výběrový štětec, tj. kterému objektu "kreslíme" přes počátek (Origin), ten je vybraný. Režim výběru se ukončí klávesou Esc.

Vkládání, skrývání a mazání

Pokud chceme cokoliv smazat, napřed to označíme a následně stiskneme buď klávesu Delete nebo X. Co se týče vkládání, stačí použít klávesovou zkratku Shift + A. Uvědomte si, že vkládáte na pozici 3D kurzoru. To je ten zaměřovací křížek v záchranném kruhu.

Při vložení se vždy shoduje počátek (Origin) objektu s 3D kurzorem. "Origin" je ta žlutá tečka uprostřed vybraného objektu.

To je také místo, které označuje umístění objektu, a také bod, který je středem případné rotace či zvětšování, pokud ho neurčíme jinak. Pokud chceme jakýkoliv objekt dočasně skrýt, označíme ho a použijeme klávesu H. Pokud naopak chceme skrýt vše ostatní, použijeme Shift + H. A jestliže chceme své objekty vrátit zas na scénu, stiskneme Alt + H.

Zkopírovat a vložit

Zkratky Ctrl + C a Ctrl + V se Blenderu používají, ale ne pro práci s objekty v okně 3D viewer. Tam se "kopíruje" pomocí Shift + D. Nekopíruje přes schránku, ale rovnou vytvoří kopii, kterou vás nechá umístit tam, kam potřebujete. Pokud nechceme plnou kopii, ale pouze instanci (tzn. když přemodeluju originální objekt, změny se projeví i na instanci), použijeme Alt + D.

Kontextové menu

  • F3 – pro případ, že víme, co chceme, ale nevíme, kde to máme najít stiskneme F3 a napíšeme, co hledáme.
  • N – vyvolá panel vlastností (properties).
  • T – vyvolá panel nástrojů (Tool Shelf, nalevo okna)

Obecně platí, že vše, co potřebujeme pro práci v daném okně, najdeme v příslušném menu vlevo. Například pro 3D okno v Object módu to jsou následující položky: výběr, posun 3D kurzoru, posun, rotace, škálování a transformování objektu. Pokud vybereme Edit mód pomocí klávesy Tab, zjistíme, že se tyto položky změnily. Nabídka se značně rozšíří o modelovací nástroje.

Každý mód má své funkce, takže je nezapomeňte prozkoumat. Jako začátečníci byste se měli věnovat jen Object a Edit módu. Cokoliv dalšího vás může dokonale zmást.

Práce s okny

Ctrl + Mezerník zvětšuje aktuální okno.

Pozor! V Blenderu je aktuální okno to, nad kterým se nachází kurzor myši.

Klikat pro přepínání netřeba. Pro dané okno platí také klávesové zkratky, které zrovna mačkáme. Ze začátku vás může zmást, že zkratka, kterou používáte, nefunguje nebo funguje jinak. Proto zkontrolujte, jestli máte kurzor opravdu nad oknem, pro které je zkratka určena.

Základní operace s objekty

Stejně jako v křesťanství, i v Blenderu existuje svatá trojice. Jsou to Posun (Translate), Škálování (Scale) a Otáčení (Rotate). Tyto tři stálice (klávesy G, S a R), vás budou provázet, doplněné o další funkce toho kterého módu.

Nahrajeme tovární nastavení. Stiskneme klávesu G, pak stiskneme klávesu X, napíšeme 10 a potvrdíme. Právě jsme posunuli kostku o deset jednotek ve směru osy X. Nyní zkusme totéž, tj. stiskneme G, ale místo klávesy X stiskneme prostřední myšítko a pokusíme se přichytit kostku na jednu ze zobrazených os. Totéž si můžeme vyzkoušet s klávesou S pro škálování (zadávané číslo je násobek rozměru) a klávesou R pro otáčení (zadané číslo je úhel rotace). Všimněte si, že vlevo dole se vždy, když tyto (a jiné) klávesy stiskneme, objeví malé okénko s názvem činnosti, kterou právě provádíme. Pokud ho rozklikneme, můžeme zadat přesná čísla.

Ukládáme

S novější verzí se program vždy před zavřením zeptá, zda chceme soubor uložit (ostatně, tak jak je to již dávno normální ve všech programech). A tak se nám už nemůže stát, že po několika hodinách práce vypneme program a teprve pak nám dojde, že jsme práci neuložili. Rozumný člověk ale samozřejmě zálohuje pravidelně v průběhu práce. I když se nám stane, že se překlikneme a práci neuložíme, stačí otevřít Blender znova a v menu File > Recover > Last Session práci načíst. Když se nám podaří mezitím ještě otevřít jiný soubor, tak File > Recover > Autosave > vybrat soubor, který chceme.

Závěr

Naučit se 3D grafiku, ať už v kterémkoliv software, není snadné. Je to dokonce náročné. Když budete trpěliví, můžete za rok prohlásit, že znáte alespoň základy. A pak už jen krásné ženy, rychlá auta - to vše si (stejně jako profesor Hubert J. Farnsworth) můžete vytvořit ve svém skromném podkroví.


 

Všechny články v sekci
Základy Blenderu
Článek pro vás napsal Václav Janda
Avatar
Jak se ti líbí článek?
2 hlasů
Aktivity (4)

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!