Nalétl jsi phishingu? Zjisti, co teď dělat Nové
Téma phishingu na našem blogu zaznělo už mnohokrát, a není divu. Podle aktuálního Verizon Data Breach Investigations Report se lidský faktor podílel na 62 % analyzovaných narušení bezpečnosti a phishing zůstává jednou z nejčastějších forem sociálního inženýrství. A je to logické. Ne vždy máš čas každou příchozí zprávu důkladně zkoumat. Možná zrovna někam spěcháš, šéf na tebe tlačí, abys dokončil práci co nejrychleji, nebo jsi jednoduše unavený po dlouhém dni. Stačí chvíle nepozornosti a na phishingový odkaz klikneš dřív, než ti dojde, že na zprávě něco nesedí.
Co ale dělat ve chvíli, kdy už se to stalo? Právě na to se podíváme v tomto článku.
Co je phishing?
Ještě než se do toho pustíme, pojďme si v rychlosti shrnout, co phishing vlastně je. NÚKIB ho definuje jako techniku sociálního inženýrství, jejímž cílem je získat od uživatelů důvěrné, nejčastěji přihlašovací údaje. Nejčastěji se s phishingem setkáš v e-mailu, ale podvodné zprávy mohou přijít také prostřednictvím SMS, sociálních sítí nebo dalších komunikačních kanálů.
Podoba zprávy se může lišit, útočníci napodobují banky, kurýrní služby nebo dokonce i kolegy a nadřízeného a často spoléhají na časový nátlak. Co se může stát, když přihlašovací údaje skutečně získají, nedávno ukázal i případ youtubera Lukefryho. Jak informoval Refresher, útočníci převzali jeho kanál a využili ho k podvodnému vysílání.
Pokud tě případ zajímá podrobněji, doporučujeme jeho video:
Co se stane, když na phishing naletíš?
Hlavně nepanikař. Situace nemusí být tak vážná, jak se na první pohled zdá. Projdeme si teď jednotlivé fáze phishingového útoku a ukážeme si, co se v každé z nich může stát a jak reagovat tak, abys co nejvíce omezil případné škody.
1. Jen jsi otevřel odkaz
Rozklikl jsi phishingový odkaz a vzápětí ti došlo, co jsi udělal? Někdy ruce zkrátka konají rychleji než hlava. Pokud jsi ale nikde nic nevyplnil, nestáhl žádný soubor ani nic nepotvrdil, situace nemusí být tak vážná. V mnoha případech se totiž samotným otevřením stránky nic zásadního nestane.
Úplně bez rizika ale samotné kliknutí není. Škodlivá stránka může například automaticky zahájit stahování souboru nebo se pokusit zneužít bezpečnostní chybu v prohlížeči. Nejde jen o teoretickou možnost, český tým CSIRT.CZ popsal kampaň, při které návštěva škodlivého webu ve zranitelném prohlížeči stačila k automatickému stažení a spuštění malwaru bez dalšího zásahu uživatele. Právě proto je důležité udržovat prohlížeč i operační systém aktuální. NÚKIB upozorňuje, že aktualizace opravují bezpečnostní chyby, které mohou útočníci využít k napadení zařízení.
Pokud jsi stránku pouze otevřel, zavři ji a zkontroluj, jestli se mezitím nestáhl neznámý soubor. Zároveň ověř, že používáš aktuální verzi systému a prohlížeče. Není ale nutné automaticky měnit všechna hesla jen proto, že ses na podvodnou stránku dostal.
Víš, jak často měnit hesla? Zjisti to v našem kurzu kybernetické bezpečnosti a nauč se, jak se na internetu pohybovat bezpečně.
2. Zadal jsi heslo nebo jiné údaje
Pokud jsi na podvodné stránce zadal uživatelské jméno a heslo, případně další citlivé údaje, které by se daly snadno zneužít, je potřeba jednat rychle. Otevři skutečný web dané služby přímo v prohlížeči nebo použij její oficiální aplikaci a heslo co nejdříve změň. Pokud stejné heslo používáš i jinde, změň ho také tam. Nečekej přitom na upozornění o podezřelém přihlášení, získané údaje může útočník začít zneužívat velmi rychle.
Zkontroluj také, na jakých zařízeních je tvůj účet právě přihlášený, a všechna neznámá přihlášení odhlaš. U některých moderních phishingových útoků, například typu Adversary-in-the-Middle (AiTM), totiž útočník nezíská jen heslo, ale může převzít i už otevřené přihlášení k účtu. To znamená, že se do něj může dostat i po změně hesla. Microsoft proto doporučuje kromě změny hesla také ukončit všechny aktivní relace a znovu se přihlásit jen na svých zařízeních.
3. Stáhl jsi soubor
U staženého souboru je důležité rozlišit, jestli se jen objevil ve složce Stažené soubory, nebo jsi ho skutečně otevřel či spustil. Pokud se soubor pouze stáhl, ale neotevřel jsi ho ani nespustil, riziko je zpravidla nižší. NÚKIB u škodlivých příloh popisuje jako klíčový moment právě jejich otevření či spuštění, které může vést k instalaci malwaru. Podezřelý soubor proto raději smaž a nezkoušej zjišťovat, co obsahuje.
Jiná situace nastává ve chvíli, kdy jsi dokument otevřel, spustil instalační program, povolil makra nebo udělil další oprávnění. Škodlivý soubor pak může sloužit například ke krádeži přihlašovacích údajů, získávání informací ze systému nebo k umožnění dalšího přístupu útočníka k zařízení. Pokud jsi podezřelý soubor spustil, proveď kontrolu zařízení pomocí aktuálního bezpečnostního softwaru. Jak doporučuje také americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA), v případě, že se počítač začne chovat neobvykle, je vhodné ho odpojit od sítě, aby se omezila případná komunikace malwaru s útočníkem.
U pracovního zařízení pak incident co nejdříve nahlas IT nebo bezpečnostnímu týmu a další kroky nech na něm – důležité totiž nemusí být jen samotné zařízení, ale také původní phishingová zpráva nebo skutečnost, že stejný útok mohl cílit i na další kolegy.
4. Zadal jsi údaje o platební kartě
Pokud jsi na podezřelé stránce zadal údaje o platební kartě, opět jednej co nejrychleji. Česká národní banka na svém webu doporučuje: „Okamžitě kontaktujte vlastní banku a zablokujte platební prostředky – tj. internetové či mobilní bankovnictví a platební karty. Zjistěte, zda podvodně zadané platby už odešly, popř. se je pokuste zastavit. Poté ihned kontaktujte Policii ČR – sdělte, jak útok proběhl a jaká škoda vznikla.“
Pokud už peníze z účtu odešly, ještě to nemusí znamenat, že jsou definitivně ztracené. Neautorizovanou platbu můžeš u banky reklamovat a je dobré přiložit také dostupné podklady, například výpis z účtu nebo screenshoty komunikace. Jak řekl pro iDNES.cz analytik bankovních služeb skupiny Partners František Nonnemann, pokud banka reklamaci neuzná a s jejím rozhodnutím nesouhlasíš, můžeš se pak obrátit také na finančního arbitra, který řeší spory mezi klienty a poskytovateli platebních služeb.
Kliknutí není to nejhorší. Nečinnost může být
Nejdůležitější je reagovat co nejdříve a nenechat situaci jen tak být. Pokud jde o pracovní účet nebo zařízení, dej o incidentu vědět IT či bezpečnostnímu týmu, i když ti může být nepříjemné přiznat, že jsi na phishing naletěl. Čím dříve budou vědět, co se stalo, tím rychleji mohou ověřit rozsah problému, zabezpečit účet nebo zařízení a případně upozornit i další kolegy. Phishing může potkat kohokoli – mnohem větší problém než samotné kliknutí proto může být snaha incident zatajit a doufat, že se nic nestane.
Stejně důležitá je ale i prevence. Kromě silných a unikátních hesel, vícefaktorového ověřování a pravidelných aktualizací může dávat smysl také pojištění internetových rizik, které může v některých případech pomoci pokrýt finanční škody spojené s online podvody nebo zneužitím platebních údajů.
Pokud tě zajímá, jak chránit počítačové sítě, servery a firemní data před kybernetickými útoky, věnujeme se těmto tématům podrobně v našem rekvalifikačním kurzu Kybernetická bezpečnost. Naučíš se navrhovat a spravovat sítě, zabezpečovat IT infrastrukturu, řešit bezpečnostní incidenty i orientovat se v požadavcích směrnice NIS2 a GDPR. Získáš praktické dovednosti, které využiješ při práci správce sítí nebo specialisty kybernetické bezpečnosti. Přihlas se ještě dnes:
Přečti si také:
