Lekce 18 - Verzovací nástroj Git a Visual Studio

V minulé lekci, Nejčastější chyby C# začátečníků, děláš je také?, jsme si ukázali nejčastější chyby začátečníků v C# .NET, např. ohledně pojmenování kolekcí, bool výrazů a DRY.

Základní konstrukce jazyka C# .NET máme za sebou. Než kurz zcela opustíme, naučíme se pracovat s nástrojem Git, který nám pomáhá efektivně spravovat a sledovat změny v našem kódu. Často se také používá pro spolupráci ve vývojových týmech.

Co je to Git?

Git je nástroj pro správu verzí, který programátorům umožňuje sledovat historii všech změn v projektu. Můžeme se tak jednoduše vrátit k libovolné předchozí verzi našeho kódu, když zjistíme, že nám nový způsob řešení nakonec nevyhovuje. Verze lze organizovat do tzv. větví, které si můžeme libovolně pojmenovávat.

Git si můžeme rovněž představit jako magický deník, který si pamatuje každý náš krok při psaní kódu.

Proč používat Git?

Git nám pomůže organizovat kód ve vlastních projektech. Největší přínos Gitu je při práci v týmu, kdy umožňuje jednoduše vidět, které konkrétní změny kdo v aplikaci provedl. Když se stane, že dva lidé editovali tentýž soubor, lze změny sloučit (zamergovat). Díky tomu se nestane, že by si členové vývojového týmu přepisovali kód pod rukama. Proto je základní znalost práce s Gitem očekávána na většině pracovních pozic ve firmách s vývojovým týmem. Když potenciálnímu zaměstnavateli ukážeme své projekty přes Git, budeme vypadat mnohem seriózněji, než když je budeme sdílet např. přes Google Disk.

Git lze do určité míry použít i jako zálohu. Změny však musíme ručně a pravidelně nahrávat na vzdálený repozitář. Aplikace také obvykle obsahují i další soubory kromě zdrojových kódů, které se do Gitu nedávají. Proto minimálně začátečníkům doporučujeme stále používat synchronizovaná úložiště typu Dropbox, abyste o své projekty nepřišli při ztrátě nebo poškození počítače.

Základní příkazy Gitu

S Gitem se často pracuje pomocí příkazového řádku. My si ukážeme, jak s ním pracovat v grafickém rozhraní Visual Studio, v příkazovém řádku i v desktopové aplikaci GitHub Desktop. Budeme používat následující příkazy:

• Clone - Zkopíruje repozitář z GitHubu na náš počítač.
• Add – Přidá změny k budoucímu uložení.
• Commit – Uloží změny tak, že vytvoří záznam o tom, co se od posledního commitu (uložení) změnilo.
• Push – Nahraje všechny naše lokální změny (commity) na vzdálený server, odkud si je mohou ostatní programátoři stáhnout.
• Pull – Stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních programátorů do naší verze kódu.

Příkazů je samozřejmě více, těm je pak věnován celý kurz. Pro naše potřeby to zatím stačí.

Git repozitář

Git repozitář si představme jako speciální složku na našem počítači, která obsahuje všechny soubory projektu, ale kromě toho také informace o historii všech změn, které jsme v těchto souborech udělali. Pokaždé, když uděláme nový commit, Git uloží informace o změnách právě do repozitáře.

Vzdálený vs. lokální repozitář

Repozitář je uložený na našem počítači (lokální repozitář), ale také na serveru na internetu (vzdálený repozitář). Pokaždé, když provedeme push, odešleme všechny změny z našeho lokálního repozitáře do vzdáleného. Tam si je pak mohou prohlížet další lidé. A naopak, když provedeme pull, stáhneme nejnovější změny ze vzdáleného repozitáře do svého lokálního repozitáře (např. změny provedené ostatními).

Vytvoření vzdáleného GitHub repozitáře

GitHub je jednou z nejznámějších platforem pro hostování Git repozitářů, a proto ji budeme využívat i my v tomto tutoriálu.

Registrace

Abychom na GitHubu mohli vytvořit vlastní repozitář, musíme se nejprve zaregistrovat. Přejdeme na oficiální stránky GitHub a provedeme registraci, kde si nastavíme:

• e-mailovou adresu,
• heslo,
• svou unikátní přezdívku.

Postup registrace vypadá takto:

Vytvoření vzdáleného repozitáře

Po úspěšné registraci se přihlásíme do svého účtu. V pravém horním rohu klikneme na tlačítko s plusem a šipkou (+ ▼) a z menu vybereme položku New repository:

Následně vidíme formulář k vytvoření repozitáře. Pojďme si podrobněji projít jednotlivé položky a jejich význam:

• Repository name – Název repozitáře je krátký, jednoduchý a popisuje, co obsahuje. Vyhýbáme se speciálním znakům a namísto mezer píšeme spojovníky (-).
• Public/Private – Viditelnost určuje, kdo může repozitář vidět a přistupovat k němu. Nejčastěji vytváříme privátní repozitáře, ke kterým máme přístup pouze my či naši kolegové. Veřejné repozitáře vytváříme zejména pro tzv. open source projekty, které povzbuzují veřejnou spolupráci.
• README file – Tento dokument je první věc, kterou uživatel vidí, když navštíví náš repozitář. Obsahuje základní popis projektu, instrukce pro instalaci, použití, přispívání do projektu a tak dále.
• .gitignore – Již víme, že Git repozitář by měl obsahovat výhradně zdrojový kód. Tento soubor se používá k vyloučení ostatních souborů nebo složek z verzovacího systému. Jedná se například o dočasnou složku .vs/, spustitelné .exe soubory a podobně.
• License – Licence v repozitáři určuje, jak mohou ostatní používat, kopírovat, modifikovat či distribuovat náš projekt.

Nový repozitář pojmenujeme např. git-tutorial, viditelnost nastavíme na Private a dále přidáme README a .gitignore template: VisualStudio:

Jakmile máme formulář vyplněný, klikneme na tlačítko Create repository a počkáme, než se vzdálený repozitář vytvoří:

Tímto máme vzdálený GitHub repozitář vytvořený a můžeme přejít k práci s Gitem ve Visual Studiu.

Git ve Visual Studiu

Aktuální verze Visual Studia už v sobě má Git integrován. Jedná se o minimalistickou distribuci Git pro Windows, která pokrývá většinu běžných případů použití v rámci IDE. K využívání funkcí správy zdrojového kódu ve Visual Studiu tedy není nutné instalovat Git samostatně.

Pokud ale plánujete provádět operace Git z příkazového řádku nebo z aplikace GitHub Desktop, budete muset nainstalovat plnou verzi Git for Windows.

Ukážeme si postupné kroky práce s Git při vytváření nových verzí (tzv. commitů) a následném nahrávání na GitHub.

Git Clone

Vytvořit lokální repozitář jde více způsoby. Pokud již vzdálený repozitář existuje, jako v našem případě, stačí využít klonování. Příkaz git clone tedy zkopíruje vzdálený repozitář do lokálního v našem počítači.

S Gitem je možné pracovat buď přímo pomocí integrace v IDE nebo pomocí příkazové řádky nebo desktopové aplikace. Doporučujeme pro začátek používat integraci přímo v IDE. Pokud by postup nefungoval, např. z důvodu změny rozhraní IDE, můžete postupovat podle alternativního návodu, na který se přepnete pomocí tlačítek níže. Jak už bylo zmíněno, musíte ale mít nainstalovanou plnohodnotnou verzi Git klienta.

Ve Visual Studiu otevřeme náš stažený adresář git-tutorial výběrem z menu Soubor -> Otevřít -> Složka....

Verzování projektu

V IDE klikneme na Soubor > Nový > Projekt… a v nabídce vybereme Konzolová aplikace:

Jako název projektu zvolíme HelloWorld. Umístění projektu nastavíme shodné se složkou, do které jsme naklonovali náš repozitář:

Poté vytvoření projektu dokončíme. Pojďme nyní do souboru Program.cs vložit následující kód, který jistě poznáváte:

using System;

namespace HelloWorld
{
    internal class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {
            Console.WriteLine("Ahoj světe!");
        }
    }
}

Nyní je načase vytvořit náš první commit.

Git Add a Git Commit

Push

Změnu máme vytvořenou. Nyní ji nahrajeme do vzdáleného repozitáře na GitHubu. K tomu slouží operace push. Push typicky provádíme po dokončení logické jednotky práce, před odchodem z domova či práce nebo pokud chceme, aby naše změny byly viditelné pro ostatní.

Projekt je nahraný v našem repozitáři na GitHub. Můžeme se v prohlížeči podívat na náš Dashboard, že projekt má nově složku HelloWord/ a z ní se proklikáme až na soubor s novým kódem:

Pozor! Projekty vytvořené podle kurzů z ITnetwork pod licencí PRO nenahrávejte do veřejných repozitářů! Jsou chráněny autorskými právy a jejich šíření je nelegální. Mohl by si je pak zobrazit a stáhnout kdokoli na internetu, čímž by po Vás mohla být vyžadována náhrada škody.

Pull

Opačnou operací k push je pull. Ta stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních případných členů týmu do naší verze kódu.

Nyní umíme založit vzdálený GitHub repozitář a napojit se na něj přes Visual Studio. Umíme vytvářet commity a do repozitáře je nahrávat pomocí příkazu push, případně je stáhnout příkazem pull. Pokud vás Git zaujal, detailně se jím zabýváme v pokročilém kurzu Git.

V následujícím kvízu, Kvíz - Základní konstrukce C# .NET, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z kurzu.