Goniometrické funkce nejsou třeba, stačí podobnost, případně trojčlenka, nazvat to můžeš jak chceš.
Nejsou třeba, ale učí se to podle nich. Né každý má logické myšlení
tak dobré, že nepotřebuje třeba trojčlenku 
Tím jsi nejsem zcela jist, když jsme takovéto příklady počítali ještě pár let před tím, než jsme se učili goniometrické funkce.
Řekl bych, že na to abys tohle spočítal pomocí goniometrických funkcí potřebuješ mnohem lepší logické myšlení než na trojčlenku nebo procenta. Navíc je potřeba umět počítat goniometrické rovnice (konkrétně jsem dostal 9,12/x = tg(63,13deg)) což se učí tuším někdy ve třetím ročníku střední školy, trojčlenku a procenta umíš od základky.
Nevím jak vy, ale já se goniometrické f-ce učil už na základce. Sice
jsem vůbec nevěděl jak vypadá sinus, ale uměl jsem to vypočítat 
Goniometrické funkce a goniometrické rovnice jsou dvě různé věci. I když v tomhle případě je ta rovnice tak jednoduchá, že by se to i se znalostmi základky dalo vyřešit, ale řekl bych, že hned tak někomu nedojde že to přes ně vůbec řešit jde, osobně by mě to také nenapadlo, kdybys to sem nenapsal, vlastně to počítáš přes úhel dopadu světla. Přijde mi to trochu přes ruku.
Tyč 1,5 m dlouhá vrhá stín o délce 0,76 m. Jak vysoký je strom, který ve stejnou dobu vrhá stín 9,12 m ?
ak to tu uz nezaznelo tak urcite trojclenka.
1. je to priklad, ktory je aplikaciou uciva pravouhlych trojuholnikov do slovnej ulohy:D. tyc(strom) je vertikalna odvesna, tien horizontalna. samozrejme funguju tu goniometricke rovnice a sinusy a cosinusy ale kedze v tom istom okamihu je slnko na tom istom mieste a zviera s horizontom rovnaky uhol tak to nebudem hrotit:D jednoducho to urob na baze podobnosti - to znamena ze pomer vyska objektu:dlzka tiena bude vzdy rovnaky ci je to pri stlpoch, stromoch alebo kominoch.
Zobrazeno 13 zpráv z 13.
