Lekce 3 - Expoziční trojúhelník, barevnost a černobílá fotka
V předchozím kvízu, Kvíz - Jak vybrat foťák a základní pojmy fotografování, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.
Proto je dnes dokončíme a řekneme si k tomu ještě něco o barevnosti a černobílé fotce.
Expoziční trojúhelník
Expoziční trojúhelník je v podstatě klíč k dokonalé fotografii s dokonalou expozicí. K pochopení expozičního trojúhelníku je nezbytné pochopení jednotlivých prvků trojúhelníku. Těmi jsou clona, expoziční čas a ISO.
Clona
Clona je optické zařízení, které reguluje množství světla procházející objektivem. Funguje na stejném principu, jako oční zornice - tedy když je clona plně otevřená, prochází jí maximum světla. Pokud je ovšem přivřená nebo zavřená, prochází objektivem málo nebo vůbec žádné světlo. Nízká clona tedy znamená velké množství procházejícího světla.
To ale není jediná funkce clony. Je zde i další důležitá funkce a tou
je hloubka ostrosti. Pokud je clona nízká - např.
f/1.4
, je plně otevřená, prochází jí maximum možného
světla a hloubka ostrosti je tedy nízká. To znamená, že
jenom malá část fotografie bude 100
% ostrá a zbytek bude
rozmazaný.
Nízká clona se používá u portrétu nebo u makra, z důvodu dosažení
rozmazaného pozadí (bokehu) za fotografovaným objektem. Oproti tomu
vysoká clona - např. f/15
propouští málo světla, ale focená
scéna je maximálně ostrá v každé její části. Toho se využívá u
focení krajiny, architektury jako celku apod.
Na obrázku výše můžeme vidět přivřenou clonu přibližně kolem
f/5.6
Expoziční čas
Expoziční čas je veličina, která udává dobu, po kterou je
závěrka fotoaparátu otevřena a umožňuje tak světlu dopadat na
senzor fotoaparátu. Na expozičním čase závisí ostrost
fotografie. Pokud je expoziční čas dlouhý (1/50
sekundy) do
fotoaparátu projde hodně světla, ale fotografie může být rozmazaná,
protože se nám mohly klepat ruce, nebo se objekt pohyboval příliš rychle.
Pokud je expoziční čas krátký (1/200
sekundy) fotoaparátem
projde méně světla, ale máme jistotu, že fotka nebude rozmazaná vlivem
našich klepajících se rukou.
Velmi dlouhé časy (1/20
sekundy a méně) se používají
pouze pokud máme fotoaparát na stativu. Takto dlouhé časy
totiž není možné udržet v rukou. Využití dlouhých časů je hned
několik, např: focení vodopádu a celkově vody. Voda bude jemně
rozmazaná a dosáhneme tak zajímavé fotografie. Další situace, kdy budeme
potřebovat dlouhé čas, může nastat, pokud fotíme ve špatných
světelných podmínkách, např. za šera, ve stinném lese, v noci
atd. a tím pádem potřebujeme, aby fotoaparátem prošlo co nejvíce
světla.
Pro focení z ruky se jako ideální udává čas 1/125
sekundy. Při této rychlosti by fotka neměla být rozmazána, ani
kdyby se nám klepaly ruce.
Dalo by se to shrnout tak, že pokud fotíme
nehybné předměty, můžeme si dovolit jít s časem
dolů a nic nebude rozmazané, avšak pokud fotíme
pohybující se objekty, musíme nastavit čas co
nejvyšší to půjde. U sportu nebo pohybujících se
předmětů je ideální čas kolem 1/500
sekundy a kratší, tedy
1/640
atd. Např. pro zachycení padající kapky je potřeba
1/4000
sekundy, to už je ovšem extrémní rychlost, která se
běžně nepoužívá.
Fotografie uvedená výše je zachycena časem 1/1000
sekundy.
ISO
ISO je citlivost fotografie určující expozici snímku. V praxi to znamená následující - Máme scénu, kde potřebujeme přesně ten expoziční čas a clonu, který jsme již nastavili, ale snímek je příliš tmavý, tzv. podexponovaný. Od toho je zde citlivost ISO. Nastavíme vyšší citlivost a je po problému.
Zas tak lehké to ale bohužel někdy není. Čím vyšší ISO, tím
více se totiž na fotce objeví šum a zrno, proto je rozumné volit
ISO jen do určitých hodnot, kde zvýšení ISA není výrazně patrné na
fotce. U dnešních zrcadlovek je to přibližně ISO 1600
. Při
vyšších hodnotách už je lehce patrný šum a při hodnotách nad
12 800
už je šum dosti výrazný.
Opět by se to dalo shrnout takto: Pochopení tří složek expozičního trojúhelníku je klíčové k pochopení focení samotného. Pokud chceme perfektně exponované fotky, musíme plně porozumět expozičnímu trojúhelníku. Ze začátku to chce trochu cviku a pochopit, že pokud nastavíme jeden parametr trochu vyšší, druhý musíme snížit apod. Např. pokud zvýšíme čas, musíme snížit clonu nebo zvýšit ISO, aby fotografie nebyla moc tmavá. Pokud chceme vysokou clonu, musím snížit čas nebo zvýšit ISO, abychom dosáhli perfektně exponované fotografie atd. Časem to ale vše dostanete do ruky a už budete nastavovat parametry automaticky. Důležité je nebát se a všechno si to vyzkoušet na vlastní pěst.
Vyvážení bílé
Různé zdroje světla mají různý odstín, barvu, teplotu atd. Lidský mozek dokáže vyhodnotit tu správnou, nezkreslenou barvu, takže v našem vnímání dojde k barevnému posunu. To ovšem neplatí u fotoaparátů, a proto je zde možnost nastavení vyvážení bílé. Pokud se nacházíme v interiéru, kde je hlavní světelný zdroj žárovka, která má oranžový odstín, naše fotky budou zbarvené do oranžova. To ale nechceme, a proto nastavíme vyvážení bílé na žárovka, to obarví naše fotky do normálního odstínu. To stejné můžeme udělat, pokud fotíme v zamračený den. Vyvážení bílé nastavíme na režim zamračeno a máme po problému.
Je zde i možnost AWB, neboli automatické vyvážení bílé. AWB nastaví vyvážení automaticky, ať se nacházíme v jakémkoliv prostředí, v jakýchkoliv podmínkách. Na AWB se dá ve většině situací plně spolehnout, avšak občas je lepší, když si vyvážení nastavíme sami. To totiž může častokrát do fotek vnést větší barevný kontrast. Pokud fotíme do formátu RAW, můžeme vyvážení bílé kdykoliv ve vhodném editoru změnit bez ztráty kvality fotografie.
Černobílá fotografie vs barevná fotografie
Mezi černobílou a barevnou fotkou je spousta rozdílů. Na každý žánr, v podstatě na každou fotku, se může hodit něco jiného. Pokud se chceme zaměřit na černobílé fotky, měly by mít bohatou kompozici, protože na fotce nebudou poutat žádné barvy. Půjde čistě o subjekt a kompozici. To může být výhoda i nevýhoda. Občas barvy narušují atmosféru fotografie a je lepší převést fotografii do černobílé. Občas barvy dělají fotku zajímavou a originální. Např. fotky při západu slunce nebo fotky oblohy nabízejí rozmanité barvy, které obohacují fotografii. Na otázku, jestli barevně nebo černobíle, není jasná odpověď. Záleží na konkrétní fotografii a stylu fotografa. Časem poznáte, co se k vašemu stylu hodí nejvíce a kdy se hodí nechat fotku v barvách a kdy ji převést do černobílé.
Na následujících dvou fotkách uvedených výše můžeme vidět, jak velkou roli hrají barvy. Pokud bychom tyto fotografie převedly do černobílé, ztratily bychom veškerý nádech, který z nich vychází.
Tak a je to. Tyto 3 díly byly naprostým úvodem do focení. Děkuji, že jste je se mnou prošli a doufám, že vám objasnily základní pojmy a pomohly na cestě stát se lepším fotografem.
V příští lekci, Kompozice, nás čeká téma kompozice.