NOVINKA – Víkendový online kurz Software tester, který tě posune dál. Zjisti, jak na to!
NOVINKA - Online rekvalifikační kurz Java programátor. Oblíbená a studenty ověřená rekvalifikace - nyní i online.

Lekce 3 - Expoziční trojúhelník, barevnost a černobílá fotka

V předchozím kvízu, Kvíz - Jak vybrat foťák a základní pojmy fotografování, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Proto je dnes dokončíme a řekneme si k tomu ještě něco o barevnosti a černobílé fotce.

Expoziční trojúhelník

Expoziční trojúhelník je v podstatě klíč k dokonalé fotografii s dokonalou expozicí. K pochopení expozičního trojúhelníku je nezbytné pochopení jednotlivých prvků trojúhelníku. Těmi jsou clona, expoziční čas a ISO.

Clona

Clona je optické zařízení, které reguluje množství světla procházející objektivem. Funguje na stejném principu, jako oční zornice - tedy když je clona plně otevřená, prochází jí maximum světla. Pokud je ovšem přivřená nebo zavřená, prochází objektivem málo nebo vůbec žádné světlo. Nízká clona tedy znamená velké množství procházejícího světla.

To ale není jediná funkce clony. Je zde i další důležitá funkce a tou je hloubka ostrosti. Pokud je clona nízká - např. f/1.4, je plně otevřená, prochází jí maximum možného světla a hloubka ostrosti je tedy nízká. To znamená, že jenom malá část fotografie bude 100% ostrá a zbytek bude rozmazaný.

Nízká clona se používá u portrétu nebo u makra, z důvodu dosažení rozmazaného pozadí (bokehu) za fotografovaným objektem. Oproti tomu vysoká clona - např. f/15 propouští málo světla, ale focená scéna je maximálně ostrá v každé její části. Toho se využívá u focení krajiny, architektury jako celku apod.

Clona - Fotografování pro začátečníky

Na obrázku výše můžeme vidět přivřenou clonu přibližně kolem f/5.6

Expoziční čas

Expoziční čas je veličina, která udává dobu, po kterou je závěrka fotoaparátu otevřena a umožňuje tak světlu dopadat na senzor fotoaparátu. Na expozičním čase závisí ostrost fotografie. Pokud je expoziční čas dlouhý (1/50 sekundy) do fotoaparátu projde hodně světla, ale fotografie může být rozmazaná, protože se nám mohly klepat ruce, nebo se objekt pohyboval příliš rychle. Pokud je expoziční čas krátký (1/200 sekundy) fotoaparátem projde méně světla, ale máme jistotu, že fotka nebude rozmazaná vlivem našich klepajících se rukou.

Velmi dlouhé časy (1/20 sekundy a méně) se používají pouze pokud máme fotoaparát na stativu. Takto dlouhé časy totiž není možné udržet v rukou. Využití dlouhých časů je hned několik, např: focení vodopádu a celkově vody. Voda bude jemně rozmazaná a dosáhneme tak zajímavé fotografie. Další situace, kdy budeme potřebovat dlouhé čas, může nastat, pokud fotíme ve špatných světelných podmínkách, např. za šera, ve stinném lese, v noci atd. a tím pádem potřebujeme, aby fotoaparátem prošlo co nejvíce světla.

Pro focení z ruky se jako ideální udává čas 1/125 sekundy. Při této rychlosti by fotka neměla být rozmazána, ani kdyby se nám klepaly ruce.

Dalo by se to shrnout tak, že pokud fotíme nehybné předměty, můžeme si dovolit jít s časem dolů a nic nebude rozmazané, avšak pokud fotíme pohybující se objekty, musíme nastavit čas co nejvyšší to půjde. U sportu nebo pohybujících se předmětů je ideální čas kolem 1/500 sekundy a kratší, tedy 1/640 atd. Např. pro zachycení padající kapky je potřeba 1/4000 sekundy, to už je ovšem extrémní rychlost, která se běžně nepoužívá.

běh - Fotografování pro začátečníky

Fotografie uvedená výše je zachycena časem 1/1000 sekundy.

ISO

ISO je citlivost fotografie určující expozici snímku. V praxi to znamená následující - Máme scénu, kde potřebujeme přesně ten expoziční čas a clonu, který jsme již nastavili, ale snímek je příliš tmavý, tzv. podexponovaný. Od toho je zde citlivost ISO. Nastavíme vyšší citlivost a je po problému.

Zas tak lehké to ale bohužel někdy není. Čím vyšší ISO, tím více se totiž na fotce objeví šum a zrno, proto je rozumné volit ISO jen do určitých hodnot, kde zvýšení ISA není výrazně patrné na fotce. U dnešních zrcadlovek je to přibližně ISO 1600. Při vyšších hodnotách už je lehce patrný šum a při hodnotách nad 12 800 už je šum dosti výrazný.

Opět by se to dalo shrnout takto: Pochopení tří složek expozičního trojúhelníku je klíčové k pochopení focení samotného. Pokud chceme perfektně exponované fotky, musíme plně porozumět expozičnímu trojúhelníku. Ze začátku to chce trochu cviku a pochopit, že pokud nastavíme jeden parametr trochu vyšší, druhý musíme snížit apod. Např. pokud zvýšíme čas, musíme snížit clonu nebo zvýšit ISO, aby fotografie nebyla moc tmavá. Pokud chceme vysokou clonu, musím snížit čas nebo zvýšit ISO, abychom dosáhli perfektně exponované fotografie atd. Časem to ale vše dostanete do ruky a už budete nastavovat parametry automaticky. Důležité je nebát se a všechno si to vyzkoušet na vlastní pěst.

Vyvážení bílé

Různé zdroje světla mají různý odstín, barvu, teplotu atd. Lidský mozek dokáže vyhodnotit tu správnou, nezkreslenou barvu, takže v našem vnímání dojde k barevnému posunu. To ovšem neplatí u fotoaparátů, a proto je zde možnost nastavení vyvážení bílé. Pokud se nacházíme v interiéru, kde je hlavní světelný zdroj žárovka, která má oranžový odstín, naše fotky budou zbarvené do oranžova. To ale nechceme, a proto nastavíme vyvážení bílé na žárovka, to obarví naše fotky do normálního odstínu. To stejné můžeme udělat, pokud fotíme v zamračený den. Vyvážení bílé nastavíme na režim zamračeno a máme po problému.

Je zde i možnost AWB, neboli automatické vyvážení bílé. AWB nastaví vyvážení automaticky, ať se nacházíme v jakémkoliv prostředí, v jakýchkoliv podmínkách. Na AWB se dá ve většině situací plně spolehnout, avšak občas je lepší, když si vyvážení nastavíme sami. To totiž může častokrát do fotek vnést větší barevný kontrast. Pokud fotíme do formátu RAW, můžeme vyvážení bílé kdykoliv ve vhodném editoru změnit bez ztráty kvality fotografie.

Černobílá fotografie vs barevná fotografie

Mezi černobílou a barevnou fotkou je spousta rozdílů. Na každý žánr, v podstatě na každou fotku, se může hodit něco jiného. Pokud se chceme zaměřit na černobílé fotky, měly by mít bohatou kompozici, protože na fotce nebudou poutat žádné barvy. Půjde čistě o subjekt a kompozici. To může být výhoda i nevýhoda. Občas barvy narušují atmosféru fotografie a je lepší převést fotografii do černobílé. Občas barvy dělají fotku zajímavou a originální. Např. fotky při západu slunce nebo fotky oblohy nabízejí rozmanité barvy, které obohacují fotografii. Na otázku, jestli barevně nebo černobíle, není jasná odpověď. Záleží na konkrétní fotografii a stylu fotografa. Časem poznáte, co se k vašemu stylu hodí nejvíce a kdy se hodí nechat fotku v barvách a kdy ji převést do černobílé.

obloha - Fotografování pro začátečníky letadlo s oblohou - Fotografování pro začátečníky

Na následujících dvou fotkách uvedených výše můžeme vidět, jak velkou roli hrají barvy. Pokud bychom tyto fotografie převedly do černobílé, ztratily bychom veškerý nádech, který z nich vychází.

Tak a je to. Tyto 3 díly byly naprostým úvodem do focení. Děkuji, že jste je se mnou prošli a doufám, že vám objasnily základní pojmy a pomohly na cestě stát se lepším fotografem.

V příští lekci, Kompozice, nás čeká téma kompozice.


 

Předchozí článek
Kvíz - Jak vybrat foťák a základní pojmy fotografování
Všechny články v sekci
Fotografování pro začátečníky
Přeskočit článek
(nedoporučujeme)
Kompozice
Článek pro vás napsal Jan Kaláb
Avatar
Uživatelské hodnocení:
85 hlasů
Jan Kaláb
Aktivity