Panoramatické fotografie

Když v praxi fotíte, často se stává, že nejste od objektu tak daleko, jak byste chtěli, popřípadě, že je objekt příliš široký, než aby se vešel na celý snímek. Nejen k tomu slouží takzvané panoramatické fotografie. V tomto článku vám chci ukázat, jak se dá podobný snímek nafotit.

Co je to panoramatická fotografie?

Panoramatická fotografie je fotografický žánr, jenž má za úkol zachytit velký úhel pohledu. Často se fotí fotografie i v úhlu 360 stupňů. Není proto divu, že se hojně využívá u krajinářských fotografií. Samozřejmě se dá ale využít i při fotografování jiného celku.

Tento formát je velmi oblíbený, protože divákovi předkládá pohled přirozený, který je bližší tomu, co vidí ve skutečném světě.

Jak snímek pořídit?

Existuje několik metod, pro pořízení panoramatické fotografie. Některé jsou vhodné a některé přinejmenším přijatelné. Jednou z nich je například ořez fotografie.

V této metodě vezmete fotografii běžného formátu a v grafickém editoru ji ořežete shora a zdola. Nemusím asi říkat, že výsledný obraz není nijak kvalitní a výhody této metody se dají spočítat na jednom prstu. Této metodě se říká „nepravé“ panorama.

Proto se v praxi využívá jiných metod. Při pořizování profesionálních panoramat se určitě setkáte se speciálním velkoformátovým fotoaparátem, který se otáčí, vyfotí několik snímků v rovině a ty poté automaticky spojí.

Třetí metoda je v podstatě totožná s druhou, jenže vše, co se ve velkoformátovém fotoaparátu dělá automaticky, musíte zařídit manuálně. Jednoduše scenérii vyfotíte po částech. Dobré je mít fotoaparát převrácený na výšku, aby výsledná fotografie nebyla jen dlouhá nudle. V počítači se poté fotografie softwarově spojí. Této metodě se říká „pravé“ panorama nebo také stitching.

Základní techniky stitchingu

Nejprve je nutné si správně vyvážit bílou a zamknout expozici, aby se od sebe jednotlivé fotografie expozičně příliš nelišily. Dále je potřeba držet si rovný horizont. K tomu se užívá stativu a vodováhy, popřípadě jiné pevné základny.

Dbejte na to, aby se jednotlivé fotografie překrývaly alespoň ze 30ti procent. To kvůli tomu, aby později software správně vyhodnotil společné body. Při fotografování pláže (rychle se pohybující vlny), nebo pohybujících se lidí, zvířat, atp. je dobré překrytí 50 procent a výš. Je možné, že se např. osoby budou na obraze opakovat. V tom případě je nutná retuš.

Na obrázku vidíte špatně složené panorama. Špatná expozice, špatné překrytí. (Od Jakub Pastucha, CC 3)

Typy panoramat

Existuje více typů panoramatických fotografií. Často se dělí do čtyř skupin. Takzvané cylindrické (válcové) panorama – pozorovatel stojí uprostřed válce. Kubické (krychlové) panorama – tento typ se skládá z šesti virtuálních stran krychle. Sférické (kulové) panorama – v obrazu jsou zastoupeny všechny úhly pohledu, které je z dané pozice možné vidět. Oproti cylindrickému panoramatu má podstavu i vrchlík. Poslední se nazývá panografie. To je fotografická technika překrývání více fotografií.

(Od Halloleo, CC 3)

Softwarové složení fotografií

Pro softwarové složení vyfocených fotografií do panoramatu je možné použít řadu programů. Já si vybral program Hugin Panorama Maker, jelikož je volně dostupný (pod licencí GNU), multiplatformní, kompletně lokalizován do češtiny a přestože je to open-source, je to profesionální program.

Vyrovná se i takovým programům, jako je Adobe Photoshop nebo Zoner Photo Studio. V některých ohledech má Hugin dokonce navrch (obzvláště v rychlosti zpracování, v čemž Photoshop poměrně zaostává).

Praxe

Spusťme si tedy program Hugin Panorama Maker. Předpokládejme, že fotografie máme nafocené. V případě, že ne, můžete si stáhnout příkladové pod článkem. První karta v nabídce, Pomocník, je zjednodušení všech možných kroků, které máte k dispozici. Pro vytvoření kvalitního snímku většinou stačí.

Klikneme na tlačítko Nahrát obrázky a vybereme nafocené obrázky. Máme tu i rozevírací menu, kde si můžeme vybrat mezi typy panoramat. V příkladu využijeme výchozí Obyčejný (rectilinear). Poté stiskneme tlačítko Zarovnat. Dialogové okno nás informuje o průběhu. Hugin nám tímto fotografie zarovná, ořízne a připraví k dalšímu užití. Nyní stačí kliknout na tlačítko Vytvořit panorama. Vybereme velikost a formát výsledného obrázku a potvrdíme volbu.

Jak vidíme, Hugin nám vytvořil krásné panorama bez nějakého poškození kvality.

Kliknete-li v menu na Interface - Advanced (Pokročilý), ukáže se vám dialogové okno s rozšířeným nastavením zpracování fotografie. Příkladem může být například maska, která povoluje upravit část obrázku, nebo karta Kontrolní body, kde si můžete manuálně nastavit body vzájemného překryvu tak, aby byla fotografie co nejkvalitnější.

Pro běžné účely to není tak potřebné, takže se tím v článku nebudu zabývat, nicméně pokud by vás to zajímalo, nezapomeňte se mrknout na oficiální stránky Hugin Panorama Maker.

Zdroje

1. Oficální stránka Hugin Panorama Maker, http://hugin.sourceforge.net/
2. Wikipedie, otevřená encyklopedie, Wikipedia.org
3. BŘEZINA, Petr.Hugin: Panorama jako od profesionálů. In: DIGIarena.cz [online]. 2012 [cit.2014-04-09].Dostupné z:http://digiarena.e15.cz/…profesionalu
4. KARÁSEK, Jan.Hugin–úvod a pořízení fotografií. In: Linuxsoft.cz [online]. 2011 [cit.2014-04-09].Dostupné z:http://www.linuxsoft.cz/article.php?…
5. Panoramatická fotografie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2014 [cit.2014-04-09].Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/…1_fotografie
6. VRABEC, Tomáš.Hugin: panorama pro začátečníky i náročné. In: DIGIarena.cz [online]. 2009 [cit.2014-04-09].Dostupné z:Hugin: panorama pro začátečníky i náročné Více na:http://digiarena.e15.cz/…-i-narocne_6#…
7. Studijní materiály SPŠSOU Pelhřimov