Lekce 21 - Verzovací nástroj Git a IntelliJ IDEA

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 18.-20. lekci Javy, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Základní konstrukce jazyka Java máme za sebou. Než kurz zcela opustíme, naučíme se pracovat s nástrojem Git, který nám pomáhá efektivně spravovat a sledovat změny v našem kódu. Často se také používá pro spolupráci ve vývojových týmech.

Co je to Git?

Git je nástroj pro správu verzí, který programátorům umožňuje sledovat historii všech změn v projektu. Můžeme se tak jednoduše vrátit k libovolné předchozí verzi našeho kódu, která byla ještě funkční. Git nám také umožňuje vrátit se zpět, když zjistíme, že nám nový způsob řešení nakonec nevyhovuje. Verze lze organizovat do tzv. větví, které si můžeme libovolně pojmenovávat.

Git si můžeme rovněž představit jako magický deník, který si pamatuje každý náš krok při psaní kódu.

Proč používat Git?

Git nám určitě pomůže organizovat kód ve vlastních projektech. Největší přínos Gitu je při práci v týmu, kdy umožňuje jednoduše vidět, které konkrétní změny kdo v aplikaci provedl a kde. Když se stane, že dva lidé editovali tentýž soubor, lze změny sloučit (zamergovat). Díky tomu se nestane, že by si členové vývojového týmu přepisovali kód pod rukama. Proto je základní znalost práce s Gitem očekávána na většině pracovních pozic (kde existuje nějaký vývojový tým). Když potenciálnímu zaměstnavateli ukážeme své projekty přes Git, budeme vypadat mnohem seriózněji, než když je budeme sdílet např. přes Google Disk.

Git lze používat do jisté míry i jako zálohu. Změny však musíme ručně a pravidelně nahrávat na vzdálený repozitář. Aplikace také obvykle obsahují i další soubory kromě zdrojových kódů, které se do Gitu nedávají. Proto minimálně začátečníkům doporučujeme stále používat synchronizovaná úložiště typu Dropbox, abychom o své projekty nepřišli při ztrátě nebo poškození počítače.

Základní příkazy Gitu

S Gitem se často pracuje pomocí příkazového řádku. My si ukážeme, jak s ním pracovat v grafickém rozhraní IntelliJ IDEA, v příkazovém řádku i v desktopové aplikaci GitHub Desktop. Budeme používat následující příkazy:

• Clone - Zkopíruje repozitář z GitHubu na náš počítač.
• Add – Přidá změny k budoucímu uložení.
• Commit – Uloží změny tak, že vytvoří záznam o tom, co se od posledního commitu (uložení) změnilo.
• Push – Nahraje všechny naše lokální změny (commity) na vzdálený server, odkud si je mohou ostatní programátoři stáhnout.
• Pull – Stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních programátorů do naší verze kódu.

Příkazů je samozřejmě více, těm je pak věnován celý kurz. Nám to však takto stačí.

Git repozitář

Git repozitář si představme jako speciální složku na našem počítači, která obsahuje všechny soubory projektu, ale kromě toho také informace o historii všech změn, které jsme v těchto souborech udělali. Pokaždé, když uděláme nový commit, Git uloží informace o změnách právě do repozitáře.

Vzdálený vs. lokální repozitář

Repozitář je uložený na našem počítači (lokální repozitář), ale také na serveru na internetu (vzdálený repozitář). Pokaždé, když provedeme push, odešleme všechny změny z našeho lokálního repozitáře do vzdáleného. Tam si je pak mohou prohlížet další lidé. A naopak, když provedeme pull, stáhneme nejnovější změny ze vzdáleného repozitáře do svého lokálního repozitáře (např. změny provedené ostatními).

Vytvoření vzdáleného GitHub repozitáře

GitHub je jednou z nejznámějších platforem pro hostování Git repozitářů, a proto ji budeme využívat i my v tomto tutoriálu.

Registrace

Abychom na GitHubu mohli vytvořit vlastní repozitář, musíme se nejprve zaregistrovat. Přejdeme na oficiální stránky GitHub a provedeme registraci, kde si nastavíme:

• e-mailovou adresu,
• heslo,
• svou unikátní přezdívku.

V následující ukázce využíváme zavináč @. Zavináč na české klávesnici můžeme napsat pomocí klávesy pravý ALT a písmene V:

Postup registrace vypadá takto:

Vytvoření vzdáleného repozitáře

Po úspěšné registraci se přihlásíme do svého účtu. V pravém horním rohu klikneme na tlačítko s plusem a šipkou (+ ▼) a z menu vybereme položku New repository:

Následně vidíme formulář k vytvoření repozitáře. Pojďme si podrobněji projít jednotlivé položky a jejich význam:

• Repository name – Název repozitáře je krátký, jednoduchý a popisuje, co obsahuje. Vyhýbáme se speciálním znakům a namísto mezer píšeme spojovníky (-).
• Public/Private – Viditelnost určuje, kdo může repozitář vidět a přistupovat k němu. Nejčastěji vytváříme privátní repozitáře, ke kterým máme přístup pouze my či naši kolegové. Veřejné repozitáře vytváříme zejména pro tzv. open source projekty, které povzbuzují veřejnou spolupráci.
• README file – Tento dokument je první věc, kterou uživatel vidí, když navštíví náš repozitář. Obsahuje základní popis projektu, instrukce pro instalaci, použití, přispívání do projektu a tak dále.
• .gitignore – Již víme, že Git repozitář by měl obsahovat výhradně zdrojový kód. Tento soubor se používá k vyloučení ostatních souborů nebo složek z verzovacího systému. Jedná se například o dočasnou složku .idea/, spustitelné .jar soubory a podobně.
• License – Licence v repozitáři určuje, jak mohou ostatní používat, kopírovat, modifikovat či distribuovat náš projekt.

Nový repozitář pojmenujeme např. git-tutorial, viditelnost nastavíme na Private a dále přidáme README a .gitignore template: Java:

Jakmile máme formulář vyplněný, klikneme na tlačítko Create repository a počkáme, než se vzdálený repozitář vytvoří:

Tímto máme vzdálený GitHub repozitář vytvořený a můžeme přejít k práci s Gitem v IntelliJ IDEA 😊

Instalace Git

Nejprve potřebujeme mít na našem počítači nainstalovaného Git klienta. Přejdeme na stránku https://git-scm.com/, kde klikneme na tlačítko "Install for Windows":

Následně klikneme na "Click here to download":

Po spuštění instalátoru stačí klikat na tlačítko Next až do poslední obrazovky, kde klikneme na Install. Tím máme Git klienta nainstalovaného na svém počítači.

Ukážeme si postupné kroky práce s Git při vytváření nových verzí (tzv. commitů) a následném nahrávání na GitHub.

Git Clone

Vytvořit lokální repozitář jde více způsoby. Pokud již vzdálený repozitář existuje, jako v našem případě, stačí využít klonování. Příkaz git clone tedy zkopíruje vzdálený repozitář do lokálního v našem počítači.

S Gitem je možné pracovat buď přímo pomocí integrace v IDE nebo pomocí příkazové řádky nebo desktopové aplikace. Doporučujeme pro začátek používat integraci přímo v IDE. Pokud by postup nefungoval, např. z důvodu změny rozhraní IDE, můžete postupovat podle alternativního návodu, na který se přepneme pomocí tlačítek níže.

Git Add

V IntelliJ IDEA klikneme pravým tlačítkem myši na adresář git-tutorial/, dále v nabídce zvolíme New > Directory a nový adresář pojmenujeme src/:

Na vytvořený adresář znovu klikneme pravým tlačítkem myši a v nabídce vybereme Mark Directory as > Sources Root:

Poté klikneme pravým tlačítkem myši na adresář src/, zvolíme New > Java Class a třídu pojmenujeme HelloWorld. Můžeme si všimnout, že ve stromové struktuře svítí třída HelloWorld červeně. To znamená, že se zatím neverzuje.

V IntelliJ vlevo ve stromové struktuře nyní vidíme třídu zeleně, což znamená, že je do Gitu přidána a verzuje se.

Pojďme do třídy vložit následující kód, který poté nahrajeme na GitHub:

public class HelloWorld {
    public static void main(String[] args) {
        System.out.println("Ahoj světe!");
    }
}

Nyní je načase vytvořit náš první commit.

Git Commit

Git Push

Změnu máme vytvořenou. Nyní ji nahrajeme do vzdáleného repozitáře na GitHubu. K tomu slouží operace push. Push typicky provádíme po dokončení logické jednotky práce, před odchodem z domova či práce nebo pokud chceme, aby naše změny byly viditelné pro ostatní.

Projekt je nahraný v našem repozitáři na GitHub. Můžeme se v prohlížeči podívat na náš Dashboard, že projekt má nově složku src/ a z ní se proklikáme až na soubor s novým kódem:

Pozor! Projekty vytvořené podle kurzů z ITnetwork pod licencí PRO nenahrávejte do veřejných repozitářů! Jsou chráněny autorskými právy a jejich šíření je nelegální. Mohl by si je pak zobrazit a stáhnout kdokoli na internetu, čímž by po vás mohla být vyžadována náhrada škody.

Git Pull

Opačnou operací k push je pull. Ta stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních do naší verze kódu.

Nyní umíme založit vzdálený GitHub repozitář a napojit se na něj přes IntelliJ IDEA. Alternativně umíme pracovat s Git v příkazové řádce i aplikaci GitHub Desktop. Naučili jsme se vytvářet commity a do repozitáře je nahrávat pomocí příkazu push, případně je stáhnout příkazem pull. Pokud vás Git zaujal, detailně se jím zabýváme v pokročilém kurzu Git.

V následujícím kvízu, Kvíz - Základní konstrukce Javy, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z kurzu.