Lekce 14 - Verzovací nástroj Git a IntelliJ IDEA
V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 11.-13. lekci Kotlin, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.
Základní konstrukce jazyka Kotlin máme za sebou. Než kurz zcela opustíme, naučíme se pracovat s nástrojem Git, který nám pomáhá efektivně spravovat a sledovat změny v našem kódu. Často se také používá pro spolupráci ve vývojových týmech.
Co je to Git?
Git je nástrojem pro správu verzí, který programátorům umožňuje sledovat historii všech změn v projektu. Můžeme se tak jednoduše vrátit k libovolné předchozí verzi našeho kódu, která byla ještě funkční nebo když zjistíme, že nám nějaký nový způsob řešení čehokoli nakonec nevyhovuje. Verze lze organizovat do tzv. větví, které si můžeme libovolně pojmenovávat.
Git si můžeme rovněž představit jako magický deník, který si pamatuje každý náš krok při psaní kódu.
Proč používat Git?
Git nám určitě pomůže organizovat kód ve vlastních projektech. Největší přínos Gitu je ale při práci v týmu, kdy umožňuje jednoduše vidět, jaké konkrétní změny kdo v aplikaci provedl a kde. Když se stane, že dva lidé editovali ten samý soubor, lze změny sloučit (zamergovat) a nestane se tak, že si členové vývojového týmu přepisují kód pod rukama. Proto je základní znalost práce s Gitem očekávána na většině pracovních pozic (kde existuje nějaký vývojový tým). Přes Git rovněž studenti našich rekvalifikačních kurzů odevzdávají svůj projekt ke zkoušce.
Git lze používat do jisté míry i jako zálohu. Změny však musíme ručně a pravidelně nahrávat na vzdálený repozitář. Aplikace také obvykle obsahují i další soubory kromě zdrojových kódů, které se na Git nedávají. Proto minimálně pro začátečníky doporučujeme stále používat synchronizovaná úložiště typu Dropbox, abyste o své projekty nepřišli při ztrátě nebo poškození počítače.
Základní příkazy Gitu
S Gitem se často pracuje přes příkazový řádek. My si práci usnadníme a budeme pracovat v grafickém rozhraní IntelliJ IDEA. Budeme používat následující příkazy:
- Commit - je v Gitu ekvivalentem ukládání dokumentu a slouží k vytvoření záznamu o tom, co se změnilo od posledního commitu (uložení),
- Push - nahraje všechny naše lokální změny (commity) na vzdálený server, odkud si je mohou ostatní programátoři stáhnout,
- Pull - stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních programátorů do naší verze kódu.
Příkazů je samozřejmě více, těm je pak věnovaný celý kurz. Nám to však takto stačí.
Git repozitář
Git repozitář si představme jako speciální složku na našem počítači, která obsahuje všechny soubory projektu, ale kromě toho také informace o historii všech změn, které jsme v těchto souborech udělali. Pokaždé, když uděláme nový commit, Git uloží informace o změnách právě do repozitáře.
Vzdálený vs. lokální repozitář
Repozitář je uložený na našem počítači (lokální repozitář), ale také na serveru na internetu (vzdálený repozitář). Pokaždé, když provedeme push, odešleme všechny změny z našeho lokálního repozitáře do vzdáleného. Tam si je pak mohou prohlížet další lidé. A naopak, když provedeme pull, stáhneme nejnovější změny ze vzdáleného repozitáře do svého lokálního (např. změny provedené ostatními).
Vytvoření vzdáleného GitHub repozitáře
GitHub je jednou z nejznámějších platforem pro hostování Git repozitářů, a proto ji budeme využívat i my v tomto tutoriálu.
Registrace
Abychom na GitHubu mohli vytvořit vlastní repozitář, musíme se nejprve zaregistrovat. Přejdeme na oficiální stránky GitHub a provedeme registraci, kde si nastavíme:
- emailovou adresu,
- heslo,
- svou unikátní přezdívku.
Postup registrace vypadá takto:
Vytvoření repozitáře
Po úspěšné registraci se přihlásíme do svého účtu. V pravém horním rohu klikneme na tlačítko s plusem a šipkou (+ ▼) a z menu vybereme položku New repository:
Následně vidíme formulář k vytvoření repozitáře. Pojďme si podrobněji projít jednotlivé položky a jejich význam:
- Repository name - Název repozitáře je
krátký, jednoduchý a popisuje, co obsahuje. Vyhýbáme se speciálním
znakům a namísto mezer píšeme pomlčky (
-). - Public / Private - Viditelnost určuje, kdo může repozitář vidět a přistupovat k němu. Nejčastěji vytváříme privátní repozitáře, ke kterým máme přístup pouze my či naši kolegové. Veřejné repozitáře vytváříme zejména pro tzv. open source projekty, které povzbuzují veřejnou spolupráci.
- README file - Tento dokument je první věc, kterou uživatel vidí, když navštíví náš repozitář. Obsahuje základní popis projektu, instrukce pro instalaci, použití, přispívání do projektu a tak dále.
- .gitignore - Již víme, že Git repozitář by měl
obsahovat výhradně zdrojový kód. Tento soubor se používá k
vyloučení ostatních souborů nebo složek z verzovacího
systému. Jedná se například o dočasnou složku
.idea/, kterou vytváří IntelliJ IDEA. - License - Licence v repozitáři určuje, jak mohou ostatní používat, kopírovat, modifikovat či distribuovat náš projekt.
Nový repozitář pojmenujeme např. git-tutorial, viditelnost
nastavíme na Private a dále přidáme README a
.gitignore template: Kotlin:
Teď, když máme formulář vyplněný, klikneme na tlačítko Create repository a počkáme, než se vzdálený repozitář vytvoří:
Tímto máme vzdálený GitHub repozitář vytvořený a můžeme přejít na práci s Gitem v IntelliJ IDEA 😊
Git v IntelliJ IDEA
Prvně potřebujeme mít nainstalovaného Git klienta na našem počítači.
Instalace Git
Spustíme IntelliJ IDEA a v úvodní nabídce klikneme na Get from VCS:
Pokud nám IDE po spuštění automaticky otevřelo poslední projekt, klikneme v menu na File -> Close project. Tímto se dostaneme zpět na úvodní nabídku.
Následně v menu klikneme na Repository URL, z rozbalovací nabídky Version control vybereme Git a klikneme na tlačítko Download and Install:
Pokud ve formuláři nevidíte možnost Download and Install, máte na svém počítači již Git nainstalovaný 🙂
Klonování repozitáře
Jako další krok je potřeba vzdálený repozitář naklonovat do lokálního. Po úspěšné instalaci Gitu vybereme v menu GitHub a přihlásíme se ke svému účtu kliknutím na Log In via GitHub...:
Nyní vidíme formulář s našimi vzdálenými GitHub repozitáři. Z nabídky vybereme repozitář, který jsme si v předchozím kroku založili a klikneme na tlačítko Clone:
Tímto se vzdálený repozitář naklonuje (zkopíruje) z GitHubu do počítače. Ihned poté se automaticky otevře rozhraní IntelliJ IDEA, které již dobře známe.
Verzování projektu
V projektu klikneme pravým tlačítkem myši na adresář
git-tutorial/, dále v nabídce zvolíme New >
Directory a nový adresář pojmenujeme src/. Na
vytvořený adresář znovu klikneme pravým tlačítkem myši a v nabídce
vybereme Mark Directory as > Sources Root:
Poté klikneme pravým tlačítkem myši na adresář src/,
zvolíme New > Kotlin Class/File a třídu pojmenujeme
HelloWorld. Můžeme si všimnout, že ve stromové struktuře
svítí třída HelloWorld červeně. To znamená, že se zatím
neverzuje. Zároveň se nám zobrazilo dialogové okno Add File to Git,
ve kterém se nás IDE dotazuje, zda chceme třídu přidat do Gitu a začít
verzovat. Klikneme tedy na tlačítko Add:
Ve stromové struktuře nyní vidíme třídu zeleně, to znamená, že je do Gitu přidána a verzuje se.
Pokud jste dialogové okno zavřeli a název třídy je stále červený, klikněte na třídu pravým tlačítkem myši a v nabídce zvolte Git a klikněte na Add.
Pojďme do třídy vložit následující kód, který jistě poznáváte:
fun main() { println("Ahoj světe!") }
Nyní je na čase vytvořit náš první commit.
Commit
V levém postranním panelu klikneme na ikonu 
čímž zobrazíme nový panel
Commit.
V nabídce Changes vybereme soubory, kterých se commit týká. V
našem případě pouze soubor HelloWorld.kt. Dále do textového
pole Commit message napíšeme, co jsme udělali. My jsme do
repozitáře přidali aplikaci Hello World, napíšeme tedy např. Add
HelloWorld application a klikneme na tlačítko Commit:
Správně napsaná commit zpráva by měla jasně a stručně popisovat, jaké změny daný commit přináší. Dále existují různé konvence, ale obecně platí, že zprávy píšeme v imperativu a ideálně v anglickém jazyce.
Commit amend
Při vytváření commitu se nám rovněž zobrazí checkbox Amend, který nám umožní upravit poslední commit. Tato možnost je užitečná, pokud jsme udělali chybu ve svém posledním commitu, například zapomněli přidat nějaký soubor, nebo chceme změnit commit zprávu.
Push
Změnu máme vytvořenou. Nyní ji nahrajeme do vzdáleného repozitáře na GitHubu. K tomu slouží operace push. Push typicky provádíme po dokončení logické jednotky práce, před odchodem z domova či práce a nebo pokud chceme, aby naše změny byly viditelné pro ostatní.
V IDE push vyvoláme kliknutím na záložku main v levé části horního panelu:
V dalším okně push potvrdíme kliknutím na tlačítko Push:
Pozor! Projekty vytvořené podle kurzů z ITnetwork pod licencí PRO nenahrávejte do veřejných repozitářů! Jsou chráněny autorskými právy a jejich šíření je nelegální. Mohl by si je pak zobrazit a stáhnout kdokoli na internetu, čím by po Vás mohla být vyžadována náhrada škody.
Pull
Opačnou operací k push je pull. Ta stáhne ze vzdáleného serveru všechny změny od ostatních do naší verze kódu. Pull provedeme opět kliknutím na záložku main v levé části horního panelu. Poté rozklikneme položku Remote > main a zvolíme možnost Rebase (pokud chceme změny v projektu přepsat) nebo Merge (pokud chceme změny v projektu sloučit):
Jelikož na vzdáleném serveru nemáme aktuálně žádné změny, operace po dokončení zobrazí hlášku All files are up-to-date.
Nyní umíme založit vzdálený GitHub repozitář a napojit se na něj přes IntelliJ IDEA. Umíme vytvářet commity a do repozitáře je nahrávat pomocí příkazu push, případně je stáhnout příkazem pull. Pokud vás Git zaujal, detailně se jím zabýváme v pokročilém kurzu Git.
V následujícím kvízu, Kvíz - Základní konstrukce Kotlin, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z kurzu.
