Lekce 5 - Písmo a Odstavec v MS Word tak trochu jinak

Tato lekce bude zaměřena na nastavení v menu Písmo a Odstavec s důrazem na pokročilá nastavení. Nastavení základní jsme již probírali v několika lekcích v sekci pro nováčky

Společně uvidíme, že mezi těmito dvěma nastaveními je rozdíl co se týká užitečnosti, neboť znalost speciální úpravy Písma není vůbec klíčová a naopak bez znalosti nastavení odstavců na úrovni této lekce se občas obejít nelze.

Písmo

V několika posledních verzích Wordu jsou již zakomponovány možnosti, které přibližují Word profesionálním nástrojům na úpravu textu. Úpravy nalezneme pod menu Písmo – Upřesnit.

Proložení znaků

Jako první se nabízí úpravy proložení znaků. Proložení znaků ovlivňuje šířku písmen (čísel, symbolů) a mezer mezi nimi.

• První volba se jmenuje měřítko a měří se v procentech. Určuje šířku písmen vzhledem k jejich originální šířce, která je 100 %. Nastavíme-li hodnotu na polovinu, resp. dvojnásobek, tj. 50 % a 200 % a porovnáme ji s originálem, získáme následující:

Pochopitelně to má vliv na proporce, protože výška řádku se nemění. Hodnoty lze nastavit v rozmezí 1 % až 600 %, ale to už jsou skutečné extrémy. Neznám příklad, kdy by se tato věc používala běžně v praxi, ale změna proporce písma je vlastně tak trochu, jako byste si vytvořili vlastní font, můžete tedy trochu upravit ty stávající, aby se vám více líbily.

• Druhou volbou jsou mezery mezi písmeny. Tato volba nechává písmena bez povšimnutí a mění mezery mezi nimi, hodnoty se nastavují v bodech a mezery se buď rozšiřují, nebo zužují. Tento typ zvýraznění textu se používá v úředních dokumentech, jako jsou rozhodnutí, výzvy apod. s důrazem na klíčové sloveso. Příklad (zvětšeno o 2 b.):

• Třetí volbou je umístění znaku na řádku, což je jakési zvýšení/snížení oproti linii textu v rámci řádku. Extrémním případem jsou horní a dolní index, u kterých ale dochází i ke zmenšení velikosti.

Funkce písem

Druhá kategorie, celým názvem Funkce písem OpenType, je vstupní branou do světa typografie. To je disciplína zabývající se (mimo jiné) vzájemnými proporcemi písmen, jejich propojením, grafickou stránkou atd. Do Wordu pronikly ligatury, tedy „svazky“ písmen vedle sebe. Pokud napíšeme „ff“, tak tato dvě písmena na sebe úplně nepřiléhají, je mezi nimi milimetrová mezera (vždy). Pokud zvolíme standardní ligatury, které tyto znaky spojí odstraněním mezery v bodě dotyku, mezera zmizí. Ligatury jsou k dispozici i další, složitější, a to kontextové a hlavně historické.

Pokud máte o použití takového písma zájem, tak uvedu, že je použit font Gabriola a další nastavení je podle obrázku níže:

Odstavec

Teď se přesuneme zpátky do světa fádního textu. Budeme se více věnovat nastavení Odstavce. Tato nastavení mají vliv na text jako celek, tedy pochopitelně odstavce, ale jak uvidíte, tak i na nadpisy a další.

Odsazení a mezery

Odsazení a mezery je název první karty v menu Odstavec, kde se nastavují odsazení, řádkování, mezery za odstavci atp. Na tomto menu není nic magického, alespoň ne na první pohled.

Jednotlivé číselníky využívají jim přiřazené jednotky, tedy body, řádky a centimetry. Ne vždy to ale musí být úplně praktické. Třeba mezera za odstavcem je definována v bodech, přičemž užitečnější by mohlo být definovat ji v řádcích, tedy aby třeba mezi odstavci byla mezera o velikosti dvou běžných řádků v odstavci.

Kouzlo je v tom, že jednotky můžeme vpisovat sami, nemusíme se nechat omezovat. Do kteréhokoliv pole můžeme vepsat body (b.), řádky (ř.) a centimetry (cm), respektive milimetry (mm).

Ani tím to ale nekončí. Word připouští i další jednotky, které by vás asi nikdy ani nenapadly. Jednou takovou jsou pixely (px) a další je jednotka, která se anglicky nazývá character (ch). Tato jednotka je i pro mne tajemstvím a není jasné, kolik přesně a proč měří.

V kterémkoliv políčku v menu Odstavec můžete využít kteroukoliv z těchto šesti jednotek. V anglickém nastavení navíc existují i palce (inch). A kdo ví, třeba jich je ještě víc. Až budete příště odstavce nastavovat, věnujte minutku na zamyšlení, jestli není některá jednotka pohodlnější, než ta defaultní.

Tok textu

Druhá karta vede k nastavení vazeb mezi řádky v odstavci nebo odstavců mezi sebou. Existují důvody, proč řádky/odstavce vázat k sobě.

• Prvním důvodem je existence tzv. vdov a sirotků. Tento výraz se vžil pro řádky odstavce, které zůstávají na stránce nepřirozeně osamocené. Vdovou se nazývá situace, kdy stránka končí prvním řádkem nového odstavce a sirotkem situace, kdy stránka začíná posledním řádkem odstavce předchozího.

Tyto situace jsou nejen nepohodlné pro čtenáře, ale i zcela flagrantně chybné z hlediska pravidel úpravy textu. Z odstavce nikdy nesmí být na jedné straně pouze jeden řádek, samozřejmě s výjimkou odstavců, které mají právě a pouze jeden řádek.

Stejná pravidla platí i pro nadpisy. Nadpis nikdy nesmí zbýt na konci strany sám, jinak se také stává sirotkem.

Těmto fenoménům předejdeme volbami Kontrolovat osamocené řádky a Svázat s následujícím. První z nich má na starosti řádky odstavců a druhý osamocené nadpisy.

• Třetí podobnou volbou je Svázat řádky, která váže k sobě celé odstavce a ty se pak stávají nedělitelnými, jednoduše celý odstavec musí být na jedné straně, pokud se část dostane na další stranu, přeskočí celý odstavec. Jde o obdobu pevných mezer mezi slovy.
• Čtvrtou možností v této kategorii je Vložit konec stránky před. Tato možnost se používá pro hlavní nadpisy, jako jsou třeba nadpisy kapitol. Každý takový nadpis se automaticky přesune na začátek další strany. Těžko byste hledali knihu, kde kapitola začíná ležérně uprostřed strany, a ne na stránce nové. O studentských a akademických pracích platí (doufám) totéž.
• Zbylé dvě možnosti, Potlačit čísla řádků a Nedělit slova se vztahují k možnosti číslování řádků a dělení slov, které si probereme později samostatně, a k těmto volbám se pak vrátíme.

Nastavit jako výchozí

V obou menu, Písmo i Odstavec, nalezneme v dolní části tlačítko Nastavit jako výchozí. To znamená, že konkrétně nastavené Písmo/Odstavec se propíše do stylu Normální a každý text, který není určen, aby vypadal jinak, bude mít tyto vlastnosti.

Odtud slovo „výchozí“, neboť z tohoto stylu vychází každý text, dokud není následně upraven. Změnu lze uplatnit buď (jen) na stávající dokument, nebo na celou šablonu, což by znamenalo, že i kterýkoliv jiný dokument bude mít tyto vlastnosti.

S tím je třeba zacházet opatrně a vyloučit možnost provedení změn, které by byly nežádoucí a nepříjemně perzistentní.

V příští lekci, Nejen odstavec v MS Word může mít Styl, se zaměříme na styly, což je téma volně navazující.