Lekce 12 - Základní objekty v MS Word 1
V předchozím kvízu, Kvíz - Záhlaví, zápatí a vzhled stránky v MS Word, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.
V dnešní lekci se podíváme na práci se základními objekty v MS Word, hlavně tabulkami. Ty se dají do dokumentů vkládat a následně upravovat.
V lekci pro pokročilé je ukázáno vkládání interaktivních objektů MS Office. Tak daleko zde nedojdeme, nicméně ukážeme si přece jen více typů objektů, než jen dva základní.
Základní vlastnosti
Ještě než si začneme povídat o různých objektech, probereme obecné vlastnosti, které takové objekty mají a jak tyto vlastnosti upravovat.
Práci s objekty usnadňuje přídavná karta, která se interaktivně objevuje (a mizí) na pásu karet a jejíž název se skládá ze slova „Formát“ a názvu objektu (Formát obrazce, Formát tabulky apod.). Všimnout si jí můžete na obrázku níže:
Nyní už přichází řada na zmiňované vlastnosti objektů.
Velikost
Každý objekt má dva rozměry - šířku a výšku. Důležitý je také poměr těchto dvou rozměrů. Rozměry objektu můžeme měnit dvěma základními způsoby:
- Pomocí myši: uchopíme objekt za jeden ze zvýrazněných bodů a s přidrženým levým tlačítkem měníme velikost. Tyto body se nacházejí v rozích objektu a někdy i po stranách.
- Na horní liště: v menu Formát obrazce –
Velikost máme možnost nastavit přesné rozměry v
cm
Obě varianty ilustruje následující obrázek:
Ještě se ale vrátíme k poměru stran. Ten někdy chceme a někdy nechceme zachovat (respektive je nám jedno, jestli se změní). Měníme-li velikost objektu myší, pro zachování poměru stran současně s použitím myši musíme držet klávesu Shift. Jen tak zajistíme, že se ze čtverce nestane obdélník a z kruhu ovál.
Pokud využijeme horní lištu, tak si všimneme zvýrazněného tlačítka vpravo dole, které nás vede k rozšířenému menu. Zde zaškrtneme/odškrtneme „Zachovat poměr stran“, jako na obrázku níže:
Pokud jde o absolutní velikost objektů, tak připomínám, že stránka
A4 má 29,7 x 21 cm, obrázky tedy přizpůsobte
dle těch rozměrů.
Šířka a výška se měří úplně u všech objektů, nezávisle na jejich tvaru. U obrazců, jako jsou třeba čára nebo trojúhelník, pak můžou hraniční body ležet mimo objekt samotný a šířka a délka představují maximální rozpětí bodů k tomu obrazci příslušných.
Pozice
Dále můžeme určit pozici objektu na stránce. V zásadě může být kterýkoliv objekt umístěn kdekoliv, a to opět buď manuálně, nebo si pomůžeme předdefinovanými pozicemi. Těsně s pozicí obrazce souvisí i zarovnání textu.
Pozice se vyjadřuje (zjednodušeně řečeno) buď vzhledem ke stránce (okrajům stránky nezávisle na ostatních objektech), nebo vzhledem k textu. Pokud má objekt definovanou pozici vzhledem k okraji stránky, tak se se změnami obsahu dokumentu nepohybuje, jeho pozice je stálá. Pokud je vázán na text, tak se se změnami obsahu logicky posouvá. Nelze říct, co je lepší, oboje má svá pro a proti.
Pozice se nastavuje na stejné kartě - Formát obrazce. Vybráním některé z devíti předdefinovaných pozic se objekt umístí na své místo, nedbá přitom okolního textu. Toto je nejpřímější varianta umístění objektů. Pokud máme třeba 9 fotek, které chceme dát na jednu stránku (a vejdou se tam vedle sebe), tak tímto způsobem toho docílíme nejefektivněji.
Obtékání textu
Jak přesně probíhá interakce objektu a textu určuje obtékání (zalamování) textu. Můžeme si ho představit jako „bublinu“ kolem objektu, do které prostě za žádných okolností nemůže žádný text vkročit.
Nejjednodušší systém obtékání je tzv. čtverec, tedy že bublina má jasně určené rozměry, např. 1 centimetr každým směrem. Druhou používanou možností je pak těsné obtékání, tedy že text se přibližuje, jak jen to jde. Tyto dvě možnosti vidíte ilustrované na dalším obrázku:
Celkově různých možností existuje spousta a lze je dodatečně upravovat ručním nastavením vzdáleností v různých směrech. Odlišná obtékání se proto v odlišných okamžicích mohou chovat stejně.
Možnost úprav opět nabízí karta Formát obrazce. Všimněme si i možnosti před textem, tj. že obrazec text ignoruje a jednoduše ho zakrývá.
Druhy objektů
Předchozí výklad se týkal vlastností objektů, které nejsou pro všechny stejné. Nebo lépe řečeno, i třeba tabulky mají svou velikost a pozici, ale pracuje se s nimi trochu jinak. Na tabulky se podíváme v této části lekce a zopakujeme si i obrazce.
Tabulky
Tabulka je jednoduchá struktura pro přehledné zobrazení strukturovaných informací. Každá tabulka má řádky a sloupce (výjimečně pouze jeden řádek nebo jeden sloupec). Prvnímu řádku říkáme záhlaví, to je ten řádek, který nese místo hodnot názvy sloupců.
O vložení tabulky se postará příkaz Tabulka na kartě
Vložit. Tam dostaneme na výběr, jak velkou tabulku chceme
– počet sloupců a řádků navolíme buď myší na připraveném schématu
10x8, a pokud nám nevyhovuje, zadáme ručně pod příkazem
Vložit tabulku. Viz obrázek níže:
Vlastnosti tabulky upravujeme na kartách Návrh tabulky a Rozložení.
Návrh tabulky se věnuje hlavně designu, tedy jsou zde různé navolené grafické styly a můžeme zde upravit podobu čar – tloušťku, barvu, styl atd.
Rozložení se věnuje struktuře a formátování tabulky. Je zde několik důležitých příkazů, které bych rád zdůraznil:
- Přidat nebo odstranit řádky nebo sloupce - kliknutím na danou ikonu se přidá nebo odebere jeden řádek, případně sloupec. Pokud chceme tabulku ovlivnit více, třeba zdvojnásobit její délku, vybereme ji celou a zvolíme přidat řádky – pod, čímž se rovnou přidá tolik řádků, kolik jich již existuje
- Sloučit nebo rozdělit buňky - někdy se stane, že v záhlaví máme dvě úrovně a některé slovo nechceme opakovat a místo toho raději zvolíme sloučenou buňku v záhlaví, tak jako na ukázce níže:
- Zarovnání - jelikož buňky tabulek typicky nabývají větších rozměrů, je důležité správně nastavené zarovnání, a to jak vodorovné, tak svislé. Pokud je buňka vysoká a text se přitom krčí přilepený ke spodní hraně, něco je špatně. Jako inspirace, jak správně zarovnávat, může posloužit i předchozí obrázek.
K odstranění celé tabulky použijeme výše zmíněnou možnost Odstranit.
Další možnosti úprav otevírá pravé tlačítko myší a Vlastnosti tabulky. Tam existují třeba možnosti řádek a sloupec, které umožňují nastavení šířky a chování sloupců – šířku sloupce a výšku řádku můžeme nastavovat zcela individuálně pro každý jeden z nich. Zejména u šířky je pak důležitá celková šířka tabulky – zda má vyplnit celou stránku (i kdyby to znamenalo spoustu bílého prostoru), nebo zda má být naopak co nejmenší a jen těsně obepínat vepsaný text.
Nakonec zmíním ještě tři důležité klávesy, opět na kartě Rozložení, nacházejí se nejvíce vpravo.
- První je Seřadit – toto tlačítko otevře dialog, který umožní i vícekriteriální řazení řádků v tabulce. Není to sice tak pokročilé, jako v Excelu, ale možnosti zde jsou. Poslouží ale i k jednoduchému seřazení tabulky podle prvního sloupce - třeba podle abecedy.
- Možnost Opakovat řádky záhlaví pomůže, pokud má tabulka tolik řádků, že přesahují na více stránek. Protože chceme pořád vědět, co se pod kterým sloupcem skrývá, toto tlačítko zajistí, že se záhlaví (první řádek) zopakuje na každé stránce a pak až tabulka navazuje dál.
- Úplně nakonec tu pak máme Převést na text, což je možnost, která vede k odstranění tabulky, ale zachování jejího obsahu – tabulka zmizí, ale text zůstane v nějaké strukturované podobě, pravděpodobně odsazený tabulátory.
Obrazce
Pod obrazce řadíme všelijaké čáry a tvary. Vkládají se na kartě Vložení – Obrazce. Z nabídky vybereme příslušný obrazec a myší určíme jeho velikost a (případně s pomocí klávesy Shift) i tvar.
Obrazce jsou různorodé od základních geometrických tvarů přes šipky a nápisy až po vývojové diagramy. Ve „slušnějších“ dokumentech se bez nich budeme muset obejít, jelikož se do nich příliš nehodí (nebo si naopak s obrazci musíme hodně pohrát, aby vznikl třeba nějaký technický nákres), v ostatních dokumentech jejich střídmému využívání ale nic nebrání.
V příští lekci, Základní objekty v MS Word 2, dokončíme téma objektů. Budeme se věnovat obrazcům, obrázkům a textovým polím.
