Pouze tento týden sleva až 80 % na e-learning týkající se C# .NET. Zároveň využij akce až 50 % zdarma při nákupu e-learningu. Více informací:
Hledáme nové posily do ITnetwork týmu. Podívej se na volné pozice a přidej se do nejagilnější firmy na trhu - Více informací.

Lekce 7 - MS-SQL krok za krokem: Řazení, Limit a agregační funkce

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 6. lekci MS-SQL, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Dnes se v MS-SQL tutoriálu podívejme na řazení a agregační funkce.

Řazení

Doposud jsme nijak neřešili pořadí nalezených položek, které nám dotaz SELECT vrátil. Některé databáze neudržují žádné pořadí prvků a vrací je tak, jak se jim to zrovna hodilo. MS-SQL je výjimka a výsledky vrací vždy seřazené podle Id. Databáze nám ale navrácený výsledek samozřejmě seřadit dokáže, když si o to řekneme.

Řadit můžeme podle kteréhokoli sloupce. Když budeme řadit podle Id nebo ponecháme výchozí řazení, máme položky v pořadí, v jakém byly do databáze vloženy. Dále můžeme řadit podle číselných sloupců, ale i podle těch textových (řadí se podle abecedy). Řadit můžeme i podle datumu a všech dalších datových typů, databáze si s tím vždy nějak poradí. Pojďme si vybrat úplně všechny uživatele a seřaďme je podle příjmení. Slouží k tomu klauzule ORDER BY (řadit podle), která se píše na konec dotazu:

SELECT [Jmeno], [Prijmeni] FROM [Uzivatele] ORDER BY [Prijmeni]

Výsledek:

Jmeno Prijmeni
Václav Blažek
Ondřej Bohatý
Marie Černá
Petr Černý
Vítezslav Churý
Pavel Dušín
... ...

V dotazu by samozřejmě mohlo být i WHERE (psalo by se před ORDER BY), pro jednoduchost jsme vybrali všechny uživatele.

Řadit můžeme podle několika kritérií (sloupců). Pojďme si uživatele seřadit podle napsaných článků a ty se stejným počtem řaďme ještě podle abecedy:

SELECT [Jmeno], [Prijmeni], [PocetClanku] FROM [Uzivatele] ORDER BY [PocetClanku], [Prijmeni]

Výsledek:

Jmeno Prijmeni PocetClanku
Matěj Horák 0
Michal Krejčí 0
Petr Černý 1
Miroslav Kučera 1
Vladimír Pokorný 1
Jana Veselá 1
František Veselý 1
Ludmila Dvořáková 2
Věra Svobodová 2
Jiří Veselý 2
... ... ...

Směr řazení

Určit můžeme samozřejmě i směr řazení. Můžeme řadit vzestupně (výchozí směr) klíčovým slovem ASC a sestupně klíčovým slovem DESC. Zkusme si udělat žebříček uživatelů podle počtu článků. Ti první jich tedy mají nejvíce, řadit budeme sestupně. Ty se stejným počtem článků budeme řadit ještě podle abecedy:

SELECT [Jmeno], [Prijmeni], [PocetClanku] FROM [Uzivatele] ORDER BY [PocetClanku] DESC, [Prijmeni]

Výsledek:

Jmeno Prijmeni PocetClanku
Petr Dvořák 18
Jan Novák 17
Eva Kučerová 12
Tomáš Marný 12
Pavel Dušín 9
Otakar Kovář 9
... ... ...

DESC je třeba vždy uvést, vidíte, že řazení podle příjmení je normálně sestupné, protože jsme DESC napsali jen k PocetClanku.

Agregační funkce

Databáze nám nabízí spoustu tzv. agregačních funkcí. To jsou funkce, které nějakým způsobem zpracují více hodnot a jako výsledek vrátí hodnotu jednu.

COUNT (Počet)

Příkladem takové funkce je funkce COUNT(), která vrátí počet řádků v tabulce, splňující nějaká kritéria. Spočítejme, kolik z uživatelů napsalo alespoň jeden článek:

SELECT COUNT(*) FROM [Uzivatele] WHERE [PocetClanku] > 0;

Výsledek:

29

Na COUNT() se ptáme pomocí SELECT, není to příkaz, je to funkce, která se vykoná nad řádky a její výsledek je vrácen selectem. Funkce má stejně jako v jiných programovacích jazycích (alespoň ve většině z nich) závorky. Ta hvězdička v nich znamená, že nás zajímají všechny sloupce. Můžeme totiž počítat třeba jen uživatele, kteří mají vyplněné jméno (přesněji kteří ho nemají NULL, ale to nechme na další lekce).

Pozn.: Určitě by vás napadl i jiný způsob, jak tohoto výsledku docílit. Jednoduše byste si vybrali nějakou hodnotu jako doposud (třeba jméno), tyto řádky byste si přenesli do své aplikace a spočítali, kolik jmen je. Data byste poté zahodili. Takový přenos je ale zbytečně náročný na databázi a zpomaloval by aplikaci. COUNT() přenáší jen jedno jediné číslo. Nikdy nepočítejte pomocí výběru hodnoty, pouze funkcí COUNT()!

AVG()

AVG() počítá průměr z daných hodnot. Podívejme se, jaký je průměrný počet článků na uživatele:

SELECT AVG([PocetClanku]) FROM [Uzivatele];

Výsledek:

5

SUM()

SUM() vrací součet hodnot. Podívejme se, kolik článků napsali dohromady lidé narození po roce 1980:

SELECT SUM([PocetClanku]) FROM [Uzivatele] WHERE [DatumNarozeni] > '1980-12-31';

Výsledek:

57

MIN()

Funkce MIN() vrátí minimum (nejmenší hodnotu). Najděme nejnižší datum narození:

SELECT MIN([DatumNarozeni]) FROM [Uzivatele];

Výsledek:

1935-05-15

Pozor, pokud bychom chtěli vybrat i jméno a příjmení, tento kód nebude fungovat:

-- Tento kód nebude fungovat
SELECT [jmeno], [prijmeni], MIN([DatumNarozeni]) FROM [Uzivatele];

Agregační funkce pracuje s hodnotami více sloupců a vybrané sloupce (Jmeno a Prijmeni) nebudou nijak souviset s hodnotou MIN(). Problém bychom mohli vyřešit poddotazem nebo ještě jednodušeji se funkcím MIN() a MAX() úplně vyhnout a použít místo nich řazení a TOP:

SELECT TOP 1 [Jmeno], [DatumNarozeni] FROM [Uzivatele] ORDER BY [DatumNarozeni]

Výsledek:

Jmeno DatumNarozeni
Alfons 1935-05-15

MAX()

Obdobně jako MIN() existuje i funkce MAX(). Najděme maximální počet článků od 1 uživatele:

SELECT MAX([PocetClanku]) FROM [Uzivatele];

Výsledek:

18

MS-SQL má ještě nějaké agregační funkce, ale ty pro nás již nejsou zajímavé.

Seskupování (Grouping)

Položky v databázi můžeme seskupovat podle určitých kritérii. Seskupování používáme téměř vždy spolu s agregačními funkcemi. Pojďme seskupit uživatele podle jména:

SELECT [Jmeno] FROM [Uzivatele] GROUP BY [Jmeno];

Výsledek:

Jmeno
Alfons
Eva
František
Jan
Jana
...

Vidíme, že každé jméno je zde zastoupeno jen jednou, i když je v databázi vícekrát. Přidejme nyní kromě jména i počet jeho zastoupení v tabulce, uděláme to pomocí agregační funkce COUNT(*):

SELECT [Jmeno], COUNT(*) FROM [Uzivatele] GROUP BY [Jmeno];

Výsledek:

Jmeno  
Alfons 1
Eva 1
František 1
Jan 2
Jana 1
...  

Vidíme, že třeba Jany máme v databázi dva.

AS

Pro zjednodušení si můžeme v dotazu vytvořit aliasy, tedy přejmenovat třeba nějaký dlouhý sloupec, aby byl dotaz přehlednější. S tímto se ještě setkáme u dotazů přes více tabulek, kde je to velmi užitečné. U tabulek AS používáme ke zjednodušení operací uvnitř dotazu. U sloupců se AS používá k tomu, aby aplikace viděla data pod jiným názvem, než jsou skutečně v databázi. To může být užitečné zejména u agregačních funkcí, protože pro ně v databázi není žádný sloupec a mohlo by se nám s jejich výsledkem špatně pracovat. Upravme si poslední dotaz:

SELECT [Jmeno], COUNT(*) AS [Pocet] FROM [Uzivatele] GROUP BY [Jmeno];

Výsledek:

Použití AS u agregační funkce COUNT v MS-SQL databázi

V následujícím cvičení, Řešené úlohy k 7. lekci MS-SQL, si procvičíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.


 

Předchozí článek
Řešené úlohy k 6. lekci MS-SQL
Všechny články v sekci
MS-SQL databáze krok za krokem
Přeskočit článek
(nedoporučujeme)
Řešené úlohy k 7. lekci MS-SQL
Článek pro vás napsal Michal Žůrek - misaz
Avatar
Uživatelské hodnocení:
121 hlasů
Autor se věnuje tvorbě aplikací pro počítače, mobilní telefony, mikroprocesory a tvorbě webových stránek a webových aplikací. Nejraději programuje ve Visual Basicu a TypeScript. Ovládá HTML, CSS, JavaScript, TypeScript, C# a Visual Basic.
Aktivity