Lekce 2 - Práce na dohodu

V minulé lekci, Jak si vyřídit živnostenský list pro podnikání v IT, jsme probírali, jak se zaregistrovat jako právnická osoba.

Každý, kdo někdy chodil na brigádu, zná práci tak zvaně "na dohodu". Jinak si ani legálně přivydělávat nelze, pokud to není vyloženě jen příležitostné. V praxi se jedná o 2 vymezení pracovního vztahu a to:

• Dohoda o provedení práce[1]
• Dohoda o pracovní činnosti

Jak se tyto v zásadě velmi jednoduché dohody liší? Mezi laiky existuje spousta mýtů a polopravd, což může v praxi způsobovat nepříjemné situace. Dohody si proto blíže představíme a zabředneme i do související (například daňové nebo sociálněprávní) problematiky. Článek je vhodný nejen pro potenciální zaměstnavatele, kteří potřebují krátkodobou pracovní výpomoc, ale i pro brigádníky, kteří volí alternativy k pracovnímu poměru.

Motivace

Proč vlastně něco takového existuje? Právě z důvodu jednoduchosti. Standardně se totiž závislá práce (tj. práce vykonávaná pro někoho, na základě jeho pokynů, za jeho odměnu atd.) vykonává v pracovním poměru, který je poměrně detailně a striktně regulován zákoníkem práce. Existují pravidla upravující pracovní dobu, dovolenou, mzdu, možnost (spíše nemožnost) výpovědi a mnohá další vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance.

Tato složitá úprava v případě dohod odpadá, vše by mělo být ideálně flexibilní, ponecháno na "dohodě" stran. A i když tomu tak úplně v realitě není, jsou dohody nesrovnatelně jednodušší a méně regulované než pracovní poměr vznikající pracovní smlouvou.

Dohoda o provedení práce (DPP)

V praxi převažují dohody o provedení práce, protože jsou méně náročné z hlediska daní a sociálního zabezpečení, jak si ukážeme dále. Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti u nich totiž neexistuje povinnost zaměstnance platit (prostřednictvím zaměstnavatele) pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, pokud příjem od jednoho zaměstnavatele za kalendářní měsíc nepřesáhne 10.000 Kč.

Dalším rozdílem je maximální přípustný rozsah práce v hodinách – to znamená, kolik hodin smí zaměstnanec na dohodu maximálně odpracovat u totožného zaměstnavatele za určité období. U dohody o provedení práce (DPP) nesmí rozsah přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok

Náležitosti

Co musí DPP smlouva obsahovat?

• Údaje o zaměstnavateli a zaměstnanci
• Musí být uvedena doba, na kterou se DPP uzavírá. Lze však uzavřít DPP i na dobu neurčitou (pouze rozsah vykonávané práce nesmí přesáhnout již zmiňovaných 300 hodin za kalendářní rok).
• Předmět práce
• Odměna, většinou jako hodinová mzda

Dohoda o provedení pracovní činnosti (DPČ)

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je omezení stanoveno jinak, a sice jako polovina stanovené týdenní pracovní doby, která činí 40 hodin. Co je však důležité – toto neznamená, že by zaměstnanec na DPČ nemohl za týden odpracovat více jak 20 hodin, protože přípustný rozsah se u DPČ počítá z celkového počtu hodin odpracovaného za dobu, na kterou byla DPČ uzavřena. Uveďme si příklad.

Příklad

Celkový počet hodin odpracovaný na DPČ např. za 4 měsíce nesmí přesáhnout polovinu z cca 640 hodin. Číslo 640 jsme zhruba vypočítali jako stanovenou týdenní pracovní doba za 1 týden, tj. 40 hodin, vynásobenou počtem týdnů za 4 měsíce - berme 16), nejdéle však za období 52 týdnů.

Náležitosti

• Již bylo zmíněno, že DPČ musí obsahovat ujednání o sjednaném rozsahu pracovní doby.
• Dále musí obsahovat ujednání o době, na kterou se dohoda uzavírá (neurčitá/určitá, např. 3 měsíce).
• A také dobu sjednané práce. Sjednaný rozsah pracovní doby znamená, že podobně jako v pracovním poměru pracuje i na DPČ zaměstnanec v určitých časových intervalech (např. 4 hodiny denně), které musí být dopředu ujednány (popřípadě dopředu rozvrženy zaměstnavatelem).
• Rovněž práci, kterou bude zaměstnanec vykonávat, je třeba alespoň druhově v DPČ vymezit. To je rozdíl oproti DPP, která nemusí obsahovat ani ujednání o druhu práce, ani o rozsahu pracovní doby.

Forma

Forma obou dohod musí být písemná. To ovšem neznamená, že by musely být uzavřeny v papírové podobě. Písemnou formou se totiž rozumí i komunikace „elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“ [2]. Tuto definici splňuje například emailová komunikace, avšak tento způsob sjednávání dohod nedoporučujeme. Z praktického hlediska je totiž přirozeně obtížnější prokázat, že email odeslala skutečně osoba, která je pod ním podepsaná; v případě fyzického podpisu na papíře je důkazní pozice výrazně lepší. Z tohoto pravidla ovšem existuje výjimka – pokud strany (prokazatelně) uzavřely DPP / DPČ v jiné než zákonem požadované formě (například ústně) a zaměstnanec už začal s výkonem práce, není možné se dovolávat neplatnosti dohody pro nedostatek formy a pracovněprávní vztah založený dohodou platně vznikl.

Rozšířené mýty

Ačkoli nejčastějších mýtů spojených s dohodami dotkneme v dalších dílech seriálu, zmíníme některé již zde:

• Odměna z dohody se nedaní – jak odměna z DPP, tak z DPČ podléhá dani z příjmu fyzických osob. Rozdíl ovšem je, jak se daní. V některých případech tvoří odměna součást dílčího základu daně, která se platí zálohově každý měsíc a jednou za rok se na základě daňového přiznání vyúčtuje. Jindy je tak zvaným samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, čemuž se říká zkráceně srážková daň. Kdy se použije co, si ukážeme v dalších dílech.
• Mohu pracovat pouze na jednu dohodu – takové omezení není nikde stanoveno, dohod můžete mít klidně několik. Potřeba je pouze dodržet omezení 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele. I u něj však můžete mít dohod třeba 30. Dále je potřeba si dát pozor na celkovou výši příjmů, abyste posléze nebyli nepříjemně překvapeni obsílkou ze správy sociálního zabezpečení o dlužném pojistném.
• U jednoho zaměstnavatele nemohu pracovat současně na dohodu a na pracovní smlouvu – takové omezení je rovněž smyšlené. Podobně jako můžete mít u jednoho zaměstnavatele několik dohod, můžete u něj být zaměstnáni na několik pracovních smluv, nebo na několik dohod a pracovních smluv současně. Opět je však třeba dodržet maximální hodinový rozsah práce ze všech dohod (300/rok u DPP, u DPČ viz výše). Do tohoto limitu se samozřejmě nepočítají hodiny odpracované v pracovním poměru (na pracovní smlouvu).
• Dohodu může zaměstnavatel vypovědět jen z těch samých důvodů jako u pracovního poměru – omyl! Zde je bohužel ochrana zaměstnance nižší a zaměstnavatel může dohodu vypovědět i bez uvedení důvodu. Výpověď ovšem musí učinit v písemné formě a pracovněprávní vztah končí až uplynutím 15denní výpovědní doby.

[1] Souhrnně se označují jako dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. [2] Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V příští lekci, OSVČ - Jak vyplnit Přiznání k dani z příjmu fyzických osob, probereme, jak vyplnit a odeslat Přiznání k dani z příjmu fyzických osob plně elektronicky přes datovou schránku včetně vypořádání s původním zaměstnáním.