Lekce 18 - Git - Nahrání repozitáře na GitLab

V minulé lekci, Git - GitHub Desktop, jsme si ukázali práci s naším kódem pomocí aplikace GitHub Desktop, tedy bez použití příkazové řádky.

V dnešním Git tutoriálu si ukážeme práci se vzdáleným repozitářem. Představíme si GitLab, ve kterém si založíme profil. Ukážeme si, jak založit nový repozitář a následně do něj nahrát náš projekt.

GitLab

GitLab je webová platforma pro správu verzí kódu umožňující vývojářům spolupracovat na projektech, sledovat změny v kódu, řešit problémy a sdílet svůj software. GitLab rozšiřuje možnosti Gitu tím, že poskytuje uživatelům prostor pro ukládání repozitářů na svých serverech. Repozitáře na GitLabu jsou úložiště pro projekty, do kterých můžeme ukládat svůj kód, spravovat změny a vést diskuse o případných vylepšeních nebo chybách.

Využití GitLabu

GitLab nabízí širokou škálu nástrojů a funkcí, které umožňují jednoduchou a efektivní správu projektů, sdílení kódu a spolupráci v reálném čase. Jsou to například:

• Spolupráce a sdílení kódu – Vývojáři mohou pracovat společně na projektech a navrhovat změny pomocí pull requestů.
• Správa verzí a sledování změn – GitLab umožňuje sledovat každou změnu provedenou v kódu.
• Automatizace pomocí integrací – GitLab nabízí integrace s nástroji, jako je CI/CD, pro automatizaci vývoje a nasazení kódu.
• Správa projektů a issues – Vývojáři mohou používat nástroje ke sledování úkolů a problémů v projektu.

GitHub vs. GitLab

GitHub a GitLab jsou dvě populární platformy pro správu verzí kódu. GitHub je oblíbený v open source komunitě díky své jednoduchosti, rozsáhlé komunitě vývojářů a automatizaci procesů prostřednictvím GitHub Actions. GitLab naproti tomu nabízí integrovanější přístup k DevOps s vestavěnými nástroji pro celý vývojový cyklus, s CI/CD integrací a flexibilními možnostmi hostování.

Vytvoření vzdáleného GitLab repozitáře

GitLab je jednou z nejznámějších platforem pro hostování Git repozitářů, a proto se s ním v tomto tutoriálu naučíme pracovat.

Registrace

Abychom na GitLabu mohli vytvořit vlastní repozitář, musíme se nejprve zaregistrovat. Přejdeme na oficiální stránky GitLab a provedeme registraci, kde si nastavíme:

• jméno a příjmení,
• e-mailovou adresu,
• heslo,
• svou unikátní přezdívku.

Po vyplnění všech údajů zadáme verifikační kód, který nám přijde do naší e-mailové schránky:

Vytvoření repozitáře

Po úspěšné registraci se přihlásíme do svého účtu. V levém horním rohu klikneme na tlačítko s plusem a z menu vybereme položku New project/reposi­tory:

Po kliknutí se nám otevře nabídka, ve které zvolíme možnost Create blank project:

Následně vidíme formulář k vytvoření repozitáře. Pojďme si podrobněji projít jednotlivé položky a jejich význam:

• Project name – Název repozitáře je krátký, jednoduchý a popisuje to, co repozitář obsahuje. Vyhýbáme se speciálním znakům a namísto mezer píšeme spojovníky (-).
• Public/Private – Viditelnost určuje, kdo může repozitář vidět a přistupovat k němu. Nejčastěji vytváříme privátní repozitáře, ke kterým máme přístup pouze my či naši kolegové. Veřejné repozitáře vytváříme zejména pro tzv. open source projekty, které povzbuzují veřejnou spolupráci.
• README file – Tento dokument je první věc, kterou uživatel vidí, když navštíví náš repozitář. Obsahuje základní popis projektu, instrukce pro instalaci, použití, přispívání do projektu a tak dále.

Nový repozitář pojmenujeme např. git-tutorial, viditelnost nastavíme na Private a dále přidáme README:

Když máme nyní formulář vyplněný, klikneme na tlačítko Create project a počkáme, než se vzdálený repozitář vytvoří:

Tímto máme vzdálený GitLab repozitář vytvořený a můžeme přejít k práci s Gitem v IntelliJ IDEA 😊

Git v IntelliJ IDEA

Nejprve potřebujeme mít nainstalovaného Git klienta na našem počítači.

Instalace Gitu

Spustíme IntelliJ IDEA a v úvodní nabídce klikneme na Get from VCS:

Pokud nám IDE po spuštění automaticky otevřelo poslední projekt, klikneme v menu na File -> Close project. Tímto se dostaneme zpět na úvodní nabídku.

Následně v menu klikneme na Repository URL, z rozbalovací nabídky Version control vybereme Git a klikneme na tlačítko Download and Install:

Pokud ve formuláři možnost Download and Install nevidíte, máte Git na svém počítači již nainstalovaný 🙂

Klonování repozitáře

Jako další krok je potřeba vzdálený repozitář naklonovat do toho lokálního. Po úspěšné instalaci Gitu vybereme v menu GitLab a necháme si kliknutím na tlačítko Generate… vygenerovat osobní přístupový token, který zkopírujeme do pole Token v IntelliJ. Pak jen klikneme na tlačítko Log in:

Nyní vidíme formulář s našimi vzdálenými GitLab repozitáři. Z nabídky vybereme repozitář, který jsme si v předchozím kroku založili, a klikneme na tlačítko Clone:

Tímto se vzdálený repozitář naklonuje (zkopíruje) z GitLabu do počítače. Ihned poté se automaticky otevře rozhraní IntelliJ IDEA, které již dobře známe.

Verzování projektu

V projektu klikneme pravým tlačítkem myši na adresář git-tutorial/, dále v nabídce zvolíme New > Directory a nový adresář pojmenujeme src/. Na vytvořený adresář znovu klikneme pravým tlačítkem myši a v nabídce vybereme Mark Directory as > Sources Root:

Poté klikneme pravým tlačítkem myši na adresář src/, zvolíme New > Java Class a třídu pojmenujeme HelloWorld. Můžeme si všimnout, že ve stromové struktuře třída HelloWorld svítí červeně. To znamená, že se zatím neverzuje. Zároveň se nám zobrazilo dialogové okno Add File to Git, ve kterém se nás IDE dotazuje, zda chceme třídu přidat do Gitu a začít verzovat. Klikneme tedy na tlačítko Add:

Ve stromové struktuře nyní vidíme třídu zeleně, což znamená, že je třída do Gitu přidána a verzuje se.

Pokud jste dialogové okno zavřeli, ale název třídy je stále červený, klikněte na třídu pravým tlačítkem myši a v nabídce zvolte Git a klikněte na Add.

Pojďme do třídy vložit následující kód, který jistě poznáváte:

public class HelloWorld {
    public static void main(String[] args) {
        System.out.println("Ahoj světe!");
    }
}

Nyní je načase vytvořit náš první commit.

Commit

V levém postranním panelu klikneme na ikonu , čímž zobrazíme nový panel Commit.

V nabídce Changes vybereme soubory, kterých se commit týká. V našem případě pouze soubor HelloWorld.java. Dále do textového pole Commit message napíšeme, co jsme udělali. My jsme do repozitáře přidali aplikaci HelloWorld, napíšeme tedy např. Add HelloWorld application a klikneme na tlačítko Commit:

Správně napsaná commit zpráva by měla jasně a stručně popisovat, jaké změny daný commit přináší. Dále existují různé konvence, ale obecně platí, že zprávy píšeme v imperativu a ideálně v anglickém jazyce.

Commit amend

Při vytváření commitu se nám rovněž zobrazí checkbox Amend, který nám umožní upravit poslední commit. Tato možnost je užitečná, pokud jsme ve svém posledním commitu udělali chybu, například jsme zapomněli přidat nějaký soubor nebo chceme změnit commit zprávu.

Push

Změnu máme vytvořenou. Nyní ji nahrajeme do vzdáleného repozitáře na GitLabu. K tomu slouží operace push. Push typicky provádíme po dokončení logické jednotky práce, před odchodem z domova či práce nebo chceme-li, aby naše změny byly viditelné pro ostatní.

V IDE push vyvoláme kliknutím na záložku main v levé části horního panelu:

V dalším okně push potvrdíme kliknutím na tlačítko Push:

Pozor! Projekty vytvořené podle kurzů z ITnetwork pod licencí PRO nenahrávejte do veřejných repozitářů! Jsou chráněny autorskými právy a jejich šíření je nelegální. Mohl by si je pak zobrazit a stáhnout kdokoli na internetu, čímž by po Vás mohla být vyžadována náhrada škody.

Pull

Opačnou operací k push je pull. Ta ze vzdáleného serveru stáhne všechny změny od ostatních do naší verze kódu. Pull provedeme opět kliknutím na záložku main v levé části horního panelu. Poté rozklikneme položku Remote > main a zvolíme možnost Rebase (pokud chceme změny v projektu přepsat), nebo Merge (pokud chceme změny v projektu sloučit):

Jelikož na vzdáleném serveru nemáme aktuálně žádné změny, operace po dokončení zobrazí hlášku All files are up-to-date.

Nyní umíme založit vzdálený GitLab repozitář a napojit se na něj přes IntelliJ IDEA. Umíme vytvářet commity a nahrávat je do repozitáře pomocí příkazu push, případně je stáhnout příkazem pull.

V následujícím kvízu, Kvíz - Vnitřní struktura, Git GUI a GitHub Desktop v Gitu, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.