Lekce 4 - Připojená databázová aplikace v C# .NET

V minulé lekci, Přístupy pro práci s relačními databázemi v .NET, jsme si popsali různé přístupy pro práci s databází v objektových jazycích a také technologie, které jsou v .NET frameworku pro tyto účely obsaženy.

Dnes si v C# .NET tutoriálu ukážeme základy práce s databází pomocí připojeného přístupu.

Všude v dalším textu, kde se před názvem třídy objeví *, ji můžete nahradit příslušným poskytovatelem dat.

Získání ConnectionStringu

Abychom se mohli k DB připojit, potřebujeme tzv. ConnectionString. To je řetězec, který obsahuje údaje potřebné k připojení k databázi. Typicky je zde název databáze a případně heslo.

ConnectionString lze ve Visual Studiu získat více způsoby. Jelikož jsme si v jedné z dřívějších lekcí při vytváření lokální databáze zaškrtli, že chceme uložit ConnectionString do nastavení našeho projektu, tak k němu můžeme jednoduše přistupovat rovnou v kódu přes třídu Settings. Vypišme si jej do konzole:

string connectionString = Properties.Settings.Default.SlovickaDBConnectionString;
Console.WriteLine(connectionString);

Vidíme zde náš ConnectionString:

Konzolová aplikace
Data Source=(LocalDB)\MSSQLLocalDB;AttachDbFilename=|DataDirectory|\SlovickaDB.mdf;Integrated Security=True

Další způsob je otevřít si okno SQL Server Object Explorer, kliknout pravým tlačítkem na naši databázi a zvolit "Properties". V okně Properties pak naleznete ConnectionString, který si někam můžete zkopírovat, můj vypadá takto:

Data Source=(localdb)\MSSQLLocalDB;Initial Catalog=SlovickaDB;Integrated Security=True;Connect Timeout=30;Encrypt=False;TrustServerCertificate=False;ApplicationIntent=ReadWrite;MultiSubnetFailover=False

Jak si můžete všimnout, tak řetězec získaný z nastavení se liší od toho z okna Properties. Kromě toho, že se v tom prvním nenachází tolik definovaných vlastností, které v tuto chvíli nejsou až tak důležité, tak se v něm samotná databáze předává skrze vlastnost AttachDbFilename a ve druhém řetězci skrze vlastnost InitialCatalog. AttachDbFilename se využívá pro připojení k lokální databázi s příponou .mdf. InitialCatalog můžeme použít pro připojení k jakékoli databázi, tedy i k lokální.

SQLConnectionStringBuilder

Tento výukový obsah pomáhají rozvíjet následující firmy, které dost možná hledají právě tebe!

Každý poskytovatel dat z ADO.NET potřebuje trochu jiné údaje a proto se někdy připojovací řetězec generuje pomocí třídy *ConnectionStringBuilder. Stačí vytvořit instanci této třídy a naplnit její vlastnosti požadovanými hodnotami. Výsledný řetězec bude dostupný právě ve vlastnosti ConnectionString. Pokud nechcete řešit kompatibilitu s dalšími poskytovateli, můžete tento krok přeskočit a vrátit se k němu třeba později. V kurzu si řekneme od všeho trochu, účelem není, aby vás to odradilo a vyvolalo dojem, jak jsou databáze složité, ale abyste měli přehled.

Příklad 1

S využitím třídy SQLConnectionStrigBuilder sestavte připojovací řetězec k naší cvičné databázi SlovnicekDB.

Řešení

SqlConnectionStringBuilder csb = new SqlConnectionStringBuilder();
csb.DataSource = @"(LocalDB)\MSSQLLocalDB";
csb.InitialCatalog = "SlovnicekDB";
csb.IntegratedSecurity = true;
string pripojovaciRetezec = csb.ConnectionString;

Pozn.: Nezapomeňte deklarovat příslušný jmenný prostor (přidat using System.Data.SqlClient;).

Připojení

Jakmile máme ConnectionString, můžeme se k databázi připojit. To uděláme vytvořením instance třídy *Connection, které ConnectionString předáme v konstruktoru. Připojení pak otevřeme zavoláním metody Open(). Je dobrým zvykem všechny databázové objekty tvořit v bloku using, aby došlo k rychlému zavření nepotřebných spojení. Druhým přístupem je nechávat spojení otevřené, což se dělá jen u desktopových aplikací a vyžaduje to nějaký databázový wrapper, typicky realizovaný statickou třídou.

Příklad 2

Otestujte spojení s databází s pomocí připojovacího řetězce z příkladu 1. Vypište do konzole, zda se spojení podařilo otevřít nebo ne.

Řešení

string connectionString = @"Data Source=(localdb)\MSSQLLocalDB;Initial Catalog=SlovickaDB;Integrated Security=True";
using (SqlConnection pripojeni = new SqlConnection(connectionString))
{
    pripojeni.Open();
    Console.WriteLine("Aplikace se úspěšně připojila k databázi.");
}
Console.ReadKey();

Výsledek:

Konzolová aplikace
Aplikace se úspěšně připojila k databázi.

Další kód budeme psát pod pripojeni.Open();.

Databázové příkazy

Databázové příkazy jsou zastoupeny třídou *Command. Umožňují spustit nad připojenou databází jakýkoliv SQL dotaz. Pro jejich vytvoření tedy musíte znát syntaxi jazyka SQL (budu se je snažit trochu popsat i zde, nicméně SQL je na ITnetwork podrobně věnováno hned několik kurzů).

U nové instance třídy *Command musíme naplnit 2 základní vlastnosti - Connection (viz příklad 2) a CommandText. Ten bude právě obsahovat SQL dotaz. Poté můžeme příkaz spustit.

Ke spuštění slouží metody:

• ExecuteReader() - Tuto první využijeme tehdy, pokud SQL dotaz vrací množinu dat (většina příkazů SELECT, např. dotaz na jedno nebo více slovíček).
• ExecuteScalar() - Druhá metoda nalezne své uplatnění, pokud SQL dotaz vrací jedinou hodnotu (typicky SELECT s agregační funkcí, např. počet všech slovíček).
• ExecuteNonQuery() - Poslední metoda se používá ke spouštění dotazů, které nevracejí žádnou hodnotu (příkazy INSERT, UPDATE, DELETE, např. vložení slovíčka). Její návratová hodnota nese informaci o počtu "ovlivněných" řádků.

Příklad 3

Vytvořte příkaz, který z připojené databáze z příkladu 2 získá počet záznamů v tabulce Word a vypíše jej na obrazovku.

Řešení

SqlCommand prikaz = new SqlCommand();
prikaz.Connection = pripojeni;
prikaz.CommandText = "SELECT COUNT(*) FROM Word";
int pocetSlovicek = (int)prikaz.ExecuteScalar();  // metoda vrací typ object - je potřeba převést na int
pripojeni.Close();
Console.WriteLine("Počet slovíček v DB je {0}", pocetSlovicek);

Výsledek:

Konzolová aplikace
Počet slovíček v DB je 6

Dotaz začíná slovem SELECT (tedy vyber). SQL klauzule se většinou píší velkými písmeny. Dále následuje COUNT(*), tím říkáme, že nás zajímá počet. Hvězdička označuje, že chceme počítat s ohledem na všechny sloupce. FROM Word označuje, že data vybíráme z tabulky Word. Jednoduché, že? Mimochodem, SQL se dříve jmenovalo SEQUEL, kde ono EQUEL označovalo anglický dotazovací jazyk. Každý dotaz vypadá proto jako jednoduchá anglická věta.

Někteří začátečníci zjišťují počet záznamů v tabulce tak, že si načtou úplně všechny řádky i s daty a ty potom spočítají (řádky se naučíme načítat příště). Vrácený výsledek je sice stejný jako výsledek při použití COUNT, jenže jsme databázi zbytečně zatížili načtením hodnot, které vůbec nevyužijeme. Mezi "načíst jedno číslo" nebo "načíst milion slovíček jen proto, abychom zjistili, že jich je milion" je velký výkonový rozdíl

V příští lekci, SqlDataReader a připojená databáze v C# .NET, si z databáze tedy načteme nějaká slovíčka.