4. díl - Připojená databázová aplikace v C# .NET

V minulé lekci, Přístupy pro práci s relačními databázemi v .NET, jsme si popsali různé přístupy pro práci s databází v objektových jazycích a také technologie, které jsou v .NET frameworku pro tyto účely obsaženy. Dnes si v C# .NET tutoriálu ukážeme základy práce s databázi pomocí připojeného přístupu.

Pozn.: Všude v dalším textu, kde se před názvem třídy objeví *, ji můžete nahradit příslušným poskytovatelem dat.

Založte si nový projekt, konzolovou aplikaci, kterou pojmenujte SlovickaSQL.

Získání ConnectionStringu

Abyste se mohli k DB připojit, potřebujete tzv. ConnectionString. To je řetězec, který obsahuje údaje potřebné k připojení k databázi. Typicky je zde název databáze a případně heslo.

Ve Visual Studio si zobrazte Database Explorer (View -> Other Windows -> Database Explorer), ve starších verzích VS se toto okno jmenuje Server Explorer. Přidáme nové připojení a v následujícím dialogu zkontrolujeme, že máme v DataSource nastaveno "Microsoft SQL Server (SqlClient)". Do Server name zadáme "localhost\JME­NO_VASEHO_SER­VERU" a dole vybereme naši databázi SlovnicekDB. Spojení můžete otestovat tlačítkem Test Connection. Potvrdíme.

Jakmile nové spojení v Database Exploreru označíte a pravým zvolíte Properties, bude vám zobrazen ConnectionString. Ten si někam zkopírujte, můj vypadá takto:

Data Source=localhost\MSSQLSERVER2008;Initial Catalog=SlovnicekDB;Integrated Security=True

Váš SQL server se bude dost možná jmenovat SQLEXPRESS místo MSSQLSERVER2008.

SQLConnection­StringBuilder

Každý poskytovatel dat z ADO.NET potřebuje trochu jiné údaje a proto se někdy připojovací řetězec generuje pomocí třídy *ConnectionStrin­gBuilder. Stačí vytvořit instanci této třídy a naplnit její vlastnosti požadovanými hodnotami. Výsledný řetězec bude dostupný právě ve vlastnosti ConnectionString. Pokud nechcete řešit kompatibilitu s dalšími poskytovateli, můžete tento krok přeskočit a vrátit se k němu třeba později. V seriálu si řekneme od všeho trochu, účelem není aby vás to odradilo a vyvolalo dojem, jak jsou databáze složité, ale abyste měli přehled.

Příklad 1

S využitím třídy SQLConnection­StrigBuilder sestavte připojovací řetězec k naší cvičné databázi SlovnicekDB.

Řešení

SqlConnectionStringBuilder csb = new SqlConnectionStringBuilder();
csb.DataSource = @"localhost\SQLEXPRESS";
csb.InitialCatalog = "SlovnicekDB";
csb.IntegratedSecurity = true;
string pripojovaciRetezec = csb.ConnectionString;

Pozn.: Nezapomeňte otevřít příslušný jmenný prostor (using System.Data.SqlCli­ent;).

Připojení

Jakmile máme ConnectionString, můžeme se k DB připojit. To uděláme vytvořením instance třídy *Connection, které ConnectionString předáme v konstruktoru. Připojení pak otevřete zavoláním metody Open(). Je dobrým zvykem všechny databázové objekty tvořit v bloku using, aby došlo k rychlému zavření nepotřebných spojení. Druhým přístupem je nechávat spojení otevřené, což se dělá jen u desktopových aplikací a vyžaduje to nějaký databázový wrapper, typicky realizovaný statickou třídou.

Příklad 2

Otestujte spojení s databází s pomocí připojovacího řetězce z příkladu 1. Vypište do konzole, zda se spojení podařilo otevřít nebo ne.

Řešení

string connectionString = @"Data Source=localhost\MSSQLSERVER2008;Initial Catalog=SlovnicekDB;Integrated Security=True";
using (SqlConnection pripojeni = new SqlConnection(connectionString))
{
        pripojeni.Open();
        Console.WriteLine("Aplikace se úspěšně připojila k databázi.");
}
Console.ReadKey();

Výsledek:

Další kód budeme psát pod pripojeni.Open();

Databázové příkazy

Databázové příkazy jsou zastoupeny třídou *Command. Umožňují spustit nad připojenou databází jakýkoliv SQL dotaz. Pro jejich vytvoření tedy musíte znát syntaxi jazyka SQL (budu se je snažit trochu popsat i zde, nicméně SQL je na ITnetwork věnováno hned několik sekcí). U nové instance třídy *Command musíte naplnit 2 základní vlastnosti - Connection (viz příklad 2) a CommandText. Ten bude právě obsahovat SQL dotaz. Poté můžete příkaz spustit. Ke spuštění slouží metody ExecuteReader(), ExecuteScalar() a ExecuteNonQuery(). Tu první využijete tehdy, pokud SQL dotaz vrací množinu dat (většina SELECTů, např. dotaz na jedno nebo více slovíček). Druhá nalezne své uplatnění, pokud SQL dotaz vrací jedinou hodnotu (typicky SELECT s agregační funkcí, např. počet všech slovíček). Poslední se používá ke spouštění dotazů, které nevracejí žádnou hodnotu (INSERT, UPDATE, DELETE, např. vložení slovíčka). Její návratová hodnota nese informaci o počtu "ovlivněných" řádků.

Příklad 3

Vytvořte příkaz, který z připojené databáze z příkladu 2 získá počet záznamů v tabulce Word a vypíše jej na obrazovku.

Řešení

SqlCommand prikaz = new SqlCommand();
prikaz.Connection = pripojeni;
prikaz.CommandText = "SELECT COUNT(*) FROM Word";
int pocetSlovicek = (int)prikaz.ExecuteScalar();  // metoda vrací typ object - je potřeba převést na int
pripojeni.Close();
Console.WriteLine("Počet slovicek v DB je {0}", pocetSlovicek);

Výsledek:

Dotaz začíná slovem SELECT (tedy vyber). SQL klauzule se většinou píší velkými písmeny. Dále následuje COUNT(*), tím říkáme, že nás zajímá počet. Hvězdička označuje, že chceme počítat s ohledem na všechny sloupce. FROM Word označuje, že data vybíráme z tabulky Word. Jednoduché, že? Mimochodem, SQL se dříve jmenovalo SEQUEL, kde ono EQUEL označovalo anglický dotazovací jazyk. Každý dotaz vypadá proto jako jednoduchá anglická věta.

Pozn.: Někteří začátečníci zjišťují počet záznamů v tabulce tak, že si načtou úplně všechny řádky i s daty a ty potom spočítají (řádky se naučíme načítat příště). Vrácený výsledek je sice stejný jako výsledek při použití COUNT, jenže jsme databázi zbytečně zatížili načtením hodnot, které vůbec nevyužijeme. Mezi "načíst jedno číslo" nebo "načíst milion slovíček jen proto, abychom zjistili, že jich je milion" je velký výkonový rozdíl

V příští lekci, SqlDataReader a připojená databáze v C# .NET, si z databáze tedy načteme nějaká slovíčka.