Lekce 2 - Kreativní fotografování - Minimalismus, zkušenosti a řád

V prvním díle naší malé série, Kreativní fotografování a jeho rozvoj, jsme se podívali na inspiraci, šokování, juxtapozici a koincidence.

Minule toho bylo opravdu hodně, avšak dnes máme jen pár témat, která rozebereme opravdu do hloubky. Jsou to minimalismus, zkušenosti, řád a kompozice. Dnešní díl bude nabitý informacemi, proto nebudeme otálet a vrhneme se na to.

Fotografický minimalismus

Dnešní článek začínáme doslova s málem. S minimalismem. Minimalismus je umělecký směr, který se v 50. letech 20. století objevil v sochařství a malířství a postupně se rozšířil i do dalších oblastí, především do hudby, ale i architektury, designu, filmu, literatury, fotografie či filosofie a životního stylu.

Nás ale zajímá minimalismus fotografický. Jak takový fotografický minimalismu vypadá? Většina lidí si představí jednoduché, strohé a nezáživné fotky - o tom ale minimalismus vůbec není! Minimalismus zachycuje pár hlavních objektů, které jsou perfektně kompozičně rozloženy, no a zbylé, nezbytně důležité části fotografie, jsou zredukovány na minimum.

Ne nadarmo se minimalismu říká čistý design. Směr je to opravdu jedinečný a v mnoha ohledech inspirativní, občas ale může být také náročný. Ne vždy se nám na první pokus povede z rušné scény odstranit rušivé elementy. Minimalismus pro mě byl a pořád je poměrné velká výzva, která ve mně rozvíjí cit pro kompozici a učí mě vidět opravdu zajímavé snímky v rušivých scénách.

Klíčem k pořízení takových záběrů je udělat správný výřez hlavního objektu od okolí. Totiž, pokud je na fotografii jen pár objektů, divákovo oko nemá co rozptylovat, a tudíž můžeme lépe odhadnout, na co se divák zaměří a jaký bude jeho celkový dojem. Povětšinou dobře funguje jednodušší pozadí, které pomáhá vyzdvihnout hlavní předměty v popředí.

Obrázky s minimálním počtem rušivých předmětů lze pořídit i v doslova minimální podobě, zde například popínavá rostlina na omítce:

Fotit, fotit, fotit…

V minulém díle jsme mluvili o problematice přehnaného využívání zaběhlých zkušeností a tedy o přehnaném důvěřování našim zkušenostem. Dnes to bude naprosto opačně. Budeme mluvit o nabírání zkušeností.

Zkušenosti se nedají nabrat jinak než focením. To ví přece každý, avšak Henri Cartier-Bresson posunul tento výrok ještě o něco dál a řekl: "Prvních 10 000 fotografií je nejhorších." Já s jeho výrokem naprosto souhlasím, prvních 10 000 fotografií se teprve učíme s fotoaparátem, poznáváme pravidla kompozice a hru se světlem, která nás bude provázet celým naším fotografickým životem.

S focením se, ale, pojí ještě jedno číslo 10 000. Je to 10 000 hodin, než se staneme mistrem svého oboru, je to číslo, které představuje bod zlomu. Přijde vám to jako přehnané číslo? Věřte tomu, že není! Stát se mistrem svého oboru je cesta, která je nelehká a prosetá nemalým množstvím překážek.

Mohu vám ale poskytnout alespoň nějaké tipy, které vám na vaší cestě pomůžou. Ze začátku své fotografické kariéry vyzkoušejte co nejvíce žánrů. Foťte krajinu, portréty, produkty, makro - no prostě všechno, co vás napadne. Získáte tím zkušenosti a hlavně zjistíte, který žánr vás nejvíce baví! A když říkám baví, myslím ti žánr, který vás naplňuje doslova a do písmene. Musí to být žánr, který byste fotili i zadarmo - jenom protože vás baví. Pro někoho jsou to portréty, pro jiné krajiny, pro mě jsou to například produkty.

Proč si vůbec vybírat jenom jeden žánr? Má to hned několik důvodů. Váš potenciální klient bude chtít vidět vaše portfolio, váš rukopis, no prostě celou vaší práci. Avšak pokud chce nafotit portréty, nezajímají ho fotky krajiny, ani produkty. Klient chce vidět co možná nejvíce fotografií z žánrů, který chce nafotit. To nás přivádí k dalšímu důvodu.

Každý známý fotograf je spojovaný s jedním, maximálně 2 žánry, tzn., že když se řekne jméno Ansel Adams, vybavíme si krajinu, když zmíním jméno Helmut Newton, vybavíme si módní fotografii. Proč by to u vás mělo být jinak? Nechte se spojovat pouze s jedním žánrem. Vaši klienti budou vědět, co očekávat a zafixují si vás lépe, než nějakého "všeuměla", který fotí doslova všechno. Posledním důvodem je i to, že jeden život je příliš krátký pro vypilování jednoho žánru, natož všech.

Řád

Řád. Prvek, ve kterém si lidské oko doslova libuje. Řád milujeme, užíváme si, když jsou věci okolo nás, podle nás! Řád má pravidla, je organizovaný a má svůj smysl. Proč tedy nepřenést řád do našich fotografií. Jak to ale udělat?

No, popravdě naše práce nebude zrovna jednoduchá. Fotografie má oproti malování či architektuře jednu velkou nevýhodu. Prvky povětšinou nacházíme už rozmístěné, my fotografové nemáme tu možnost rozmístit prvky tam, kde je chceme mít (výjimka je samozřejmě focení v ateliéru), a proto musíme pracovat s tím, co se v záběru před námi už nachází.

Povětšinou se před námi nachází chaotická, neuspořádaná scéna. My se v takové scéně budeme snažit najít pravidelné, opakující se motivy, které v sobě nesou jakýsi řád. Když takovou část scény najdeme, musíme najít ten správný úhel, pod kterým jí zachytíme. Tedy úhel, který ukáže všechny prvky přesně tak uspořádaně, jak je vidíme, jak je chceme mít.

Chaos

Opak již zmíněného řádu je chaos. I chaos v sobě nese své kouzlo, avšak zachytit chaos takovým způsobem, aby nevypadal jako omylem vyfocené fotka, je občas nadlidský úkol. Chaos si můžeme přestavit snad všemi možnými způsoby. Ta nejméně radikální představa je například obyčejné vybočení z řady. Představme si zástup lidí, ze kterého jeden člověk vybočuje. Přesně ten jeden vybočující člověk vytváří jakési napětí, pocit rebelie, jednoduše řečeno chaos.

Chaos ale může vypadat i úplně jinak. Může být například v podobě neuklizené pracovny, ve které to vypadá jako po výbuchu bomby. Všude jsou poházené knížky, všude jsou nějaké listy, nic nemá svůj řád a pořádek. Ano! I takto může vypadat scéna, která chaos představuje. Avšak je jen na nás, jak se se zachycením záběru popereme a jakou kompozici pro něj vytvoříme.

Kompozice

Kompozice. Srdce každého vizuálního umění. Rozhodně není na místě jí podceňovat nebo jí ignorovat. Kompozici je vedle světla nejzásadnější prvek fotografie. O kompozici je na webu široce rozpracovaná série, začínající článkem Lineární kompozice. Prostudujte si o kompozici co možná nejvíce. Pochopte její principy a začněte je používat ve své vlastní tvorbě. Můžu vám totiž garantovat, že znalost kompozice je klíč k pořízení těch nejlepších snímků, které kdy v životě uvidíte.

To je pro dnešní lekci vše.

V příštím díle, Kreativní fotografování - Napětí a opovržení, budeme v naší mini sérii pokračovat. Podíváme se na vytváření napětí a opovrhované žánry a myšlenky. Opět vše rozebereme do hloubky, a proto se rozhodně máte na co těšit.