Lekce 11 - Interakční design v UX

V předchozím kvízu, Kvíz - Persony a základní analýza v UX, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

V této lekci se zaměříme na interakční design. Je to obor, který se zabývá designováním ideální formy komunikace uživatele s technologií.

Interakční design

Interakční design (někdy nazýván i jako interaktivní) se zaměřuje na vzájemnou komunikaci uživatele a produktu. Pomáhá nám přizpůsobovat digitální objekty na míru potřeb uživatele. Myšlenka oboustranné interakce je zde velmi důležitá. Musíme totiž vědět, jak dobře komunikovat s technologií, aby nám rozuměla a my rozuměli jí. Je nezbytné zmapovat nejen chování samotného uživatele ale i to, jak se daný produkt chová při zpětné vazbě směrem k uživateli. Za ideálně zvládnutý interakční design se považuje taková forma komunikace, která je přirozená a podobná lidské komunikaci. Produkt je ale v interakčním designu až věc druhotná, primární je právě akce obou stran.

Vymezení interakčního designu

Interakční design je speciální obor, který zasahuje do dalších oblastí, které se věnují tvorbě webových stránek a aplikací se zaměřením na koncového uživatele. Proto je třeba vědět, kam přesně patří a čeho se dotýká. Někdy je zaměňován s podstatou oboru UX, jindy je brán zase jako součást informační architektury. 

Rozdíl mezi UX a interakčním designem je hlavně ve způsobu, jak přemýšlíme o interakci mezi uživatelem a produktem. Interakční design se věnuje čistě momentu interaktivního zážitku, kdežto UX tento bod považuje za pouhý jeden moment ve složité cestě za dokonalým uživatelským prožitkem. Interakční design je tedy podmnožinou oboru UX.

Rozdíl mezi informační architekturou a interakčním designem je ten, že v interakčním designu jde právě o tu interakci – vzájemnou komunikaci obou stran, kdežto informační architektura je spíš monologem. Informační architektura vytváří řád a systematičnost proto, aby uživatel nalezl potřebné informace. Nezabývá se však tolik momentem interakce. Jde tedy o dvě rozdílné věci v oboru UX.

Základy interakčního designu

Základními prvky interakčního designu jsou:

• Pohyb – interakce je chápána jako typ pohybu. Pokud mluvíme, rozhýbáváme ústa. Pokud píšeme, hýbe se ruka. Náš pohyb tedy spouští určitou akci, a to i v interakci s technologií – například když klikneme myší na tlačítko, či potvrdíme odeslání klávesou enter, tak tímto krokem získáme od technologie zpětnou vazbu (otevře se nám další webová stránka, naše zpráva se zobrazí v chatu,…).
• Prostor – vše co děláme, se děje v určitém prostoru, ať už v běžném životě na fyzické úrovni, tak i ve virtuálním prostoru. Prostor dává našim akcím rámec i celkový kontext.
• Čas – veškeré interakce probíhají v čase, ať už se jedná o časové úseky vteřin, jako je například kliknutí, tak i dlouholeté úseky, jako například on-line archivovaná data. Interakční designér by měl mít velmi dobrý cit pro čas a dobu trvání jednotlivých akcí a podle toho tyto akce navrhovat.
• Vzhled – to jak něco vypadá, je nám nápovědou, jak by se daný objekt mohl chovat i jak bychom s ním měli interagovat. Víme například, že křížek v rohu obrazovky nám umožňuje obrazovku zavřít, stejně jako známe chování hypertextového odkazu, který nás po kliknutí přesměruje na danou stránku.
• Zvuk – i zvuková stopa nám pomáhá v interakci s technologiemi. Většinou zvukovou interakci známe ve formě různých notifikací.

Dimenze interakčního designu

Autoři Gillian Crampton Smith a Kevin Silver pojmenovali hlavní dimenze jazyka interakčního designu. Jsou to tyto:

• 1D – text a slovo, které umožňuje interakce mezi uživatelem a produktem.
• 2D – vizuální reprezentace, kterou jsou ikony, ale i typografie a různé diagramy a další grafické prvky, které dovolují uživateli nějakou interakci.
• 3D – prostor a objekty, se kterými uživatel přichází do kontaktu.
• 4D – čas, v němž uživatel interaguje či obsah, který se v čase mění (video, zvuk,…).
• 5D – chování, které je spouštěčem nějaké akce či reakce a dalšího jednání.

Cíl interakčního designu

Cílem interakčního designu je vytvořit ideální systém pro komunikaci technologie a člověka tak, aby tato interakce probíhala stejně přirozeně jako komunikace dvou lidí mezi sebou. Interakční design by měl vést k usnadnění života lidem, kteří používají dané produkty. Proto by jednou z úvodních otázek mělo být – pro koho produkt designujeme a jaký bude jeho cíl. Jde tedy o silně uživatelsky orientovaný obor, kde zájmy uživatele jsou nadřazeny technickému řešení.

Co je prací interakčního designéra

Interakční designér pracuje na tvorbě ideálního systému komunikace s technologiemi. Jeho klíčovou vlastností je rozumět jazyku technologií a tento jazyk umět ideálně přeložit pro koncového příjemce z řad lidí. Jde mu o zefektivnění výměny informací. Musí také dobře rozumět sekvencím akce a reakce a toto chování dobře předpovídat a navrhovat ideální varianty řešení různých stavů. Důležité je, aby také zajistil, že uživatel porozumí, kde a v jakém stavu se technologie nachází. Podobně jako člověk pozná pomocí řeči těla a dalšího chování, jak se druhý asi může cítit. Interakční designér musí umět dobře plánovat i workflow, tedy umět zároveň poskytovat řešení na různé úlohy, kterými může být hledání, výběr i koupě zboží. V neposlední řadě je také opravářem závad či nedorozumění, kterým by ale ideálně měl předcházet svou prací.

Metody interakčního designu

Interakční design zná různé metody, které může designér při své práci použít. Jednu z nich, kterou využije i interakční designér při své práci, jsme si již detailně rozebrali v lekci Co to jsou persony a jak si je vytvořit v UX. Další metoda má v hledáčku hlavně cíle uživatelů.

Design orientovaný na cíle

Design orientovaný na cíle (z anglického goal-oriented design či goal-oriented design) čerpá ze zkušenosti uživatele, který je s produktem spokojený. V této metodě je pro nás stěžejní:

• Pochopit potřeby, touhy a motivace uživatele i jeho životní styl.
• Rozumět oboru z technického i obchodního hlediska, včetně příležitostí i rizik.
• Využít znalostí při plánu vývoje produktu s důrazem na praktičnost a použitelnost, ale i technickou proveditelnost.

V této lekci jsme si ukázali, jak je důležitá každá součást celkového konceptu UX a že je nutné se zamýšlet ve své práci na samotné momenty interakce chování. Často se stává, že při vývoji produktu se dává důraz na technické dispozice či obchodní cíle a design orientovaný na uživatele, natož interakční design, se buď neřeší vůbec, nebo až v pozadí. Je ale nutné metody interakčního designu brát v potaz, jelikož právě ty jsou pak často rozhodující při plnění cílů daného projektu, obchodní účinnosti a další celkovou spokojeností ze stran koncových uživatelů.

V příští lekci, Informační architektura v UX, si vysvětlíme, co je informační architektura, jak ji vytvořit, zaznamenat a otestovat.