Lekce 2 - Testování v Kotlin - První unit test pomocí JUnit
V minulé lekci, Úvod do testování softwaru v Kotlin, jsme si uvedli základní typy testů a V-model, který znázorňuje vztah mezi jednotlivými výstupy fází návrhu a příslušnými testy.
V dnešním Kotlin tutoriálu věnovaném testování si vytvoříme jednoduchou kalkulačku a pokryjeme ji unit testy. Zopakujeme si, co jednotkovými (unit) testy testujeme a ukážeme si, jak je do naší aplikace přidat.
Použití unit testů
Víme, že testy píšeme vždy na základě návrhu, nikoli implementace. Kontrolujeme jimi tedy očekávanou funkčnost. Pokud takovou funkčnost definuje zákazník, sáhneme po akceptačních testech. Může být také definována programátorem, který specifikuje, jak se má daná metoda chovat. Ve druhém případě použijeme unit testy, které testují detailní specifikaci aplikace, tedy její třídy.
Pamatujme, že nikdy nepíšeme testy podle toho, jak je něco uvnitř naprogramované! Velmi jednoduše by to mohlo naše myšlení svést. Například bychom zapomněli, že metodě mohou přijít i jiné vstupy, na které není vůbec připravená.
Testování s implementací ve skutečnosti vůbec nesouvisí, vždy testujeme, zda je splněno zadání.
Jaké třídy testujeme
Unit testy testují jednotlivé metody ve třídách. Pro jistotu zopakuji, že netestujeme jednoúčelové metody, které např. ve formulářových aplikacích pouze něco vybírají z databáze. Abychom byli konkrétnější, nemá valný smysl testovat metodu jako je tato:
fun vlozPolozku(nazev: String, cena: Double) { try { val spojeni = DriverManager.getConnection("jdbc:mysql://localhost/aplikace_db?user=root&password=") val dotaz = spojeni.prepareStatement("INSERT INTO polozka(nazev, cena) VALUES(?, ?") dotaz.setString(1, nazev) dotaz.setDouble(2, cena) } catch (ex: SQLException) { System.err.println("Chyba při komunikaci s databází") } }
Metoda přidává položku do databáze. Typicky je použita jen v nějakém formuláři. Pokud by nefungovala, zjistí to akceptační testy, jelikož by se nová položka neobjevila v seznamu. Podobných metod je v aplikaci hodně a zbytečně bychom ztráceli čas pokrýváním něčeho, co snadno pokryjeme v jiných testech.
Unit testy nalezneme nejčastěji u knihoven, tedy
nástrojů, které programátor používá na více místech
nebo dokonce ve více projektech. Pokud používáme nějakou kvalitní
knihovnu, staženou např. z GitHubu, nalezneme u ní také testy, které se
nejčastěji vkládají do složky src/test/
v adresářové
struktuře projektu.
Jestliže píšeme aplikaci, ve které často potřebujeme nějaké matematické výpočty, např. faktoriály a další pravděpodobnostní funkce, je samozřejmostí vytvořit si na tyto výpočty knihovnu a je velmi dobrý nápad pokrýt takovou knihovnu testy.
Jednoduchá kalkulačka s testy
My si nyní podobnou třídu vytvoříme a zkusíme ji otestovat. Bude to pouze jednoduchá kalkulačka, která bude umět:
- sčítat,
- odčítat,
- násobit,
- dělit.
Vytvoření projektu
V praxi by ve třídě byly nějaké složitější výpočty, ale tím se
zde zabývat nebudeme. Nový projekt nazveme UnitTesty
a přidáme
do něj třídu Kalkulacka
s následující implementací:
/** * * Reprezentuje jednoduchou kalkulačku */ class Kalkulacka { /** * Sečte 2 čísla * @param a První číslo * @param b Druhé číslo * @return Součet 2 čísel */ fun secti(a: Double, b: Double): Double { return a + b } /** * Odečte 2 čísla * @param a První číslo * @param b Druhé číslo * @return Rozdíl 2 čísel */ fun odecti(a: Double, b: Double): Double { return a - b } /** * Vynásobí 2 čísla * @param a První číslo * @param b Druhé číslo * @return Součin 2 čísel */ fun vynasob(a: Double, b: Double): Double { return a * b } /** * Vydělí 2 čísla * @param a První číslo * @param b Druhé číslo * @return Podíl 2 čísel */ fun vydel(a: Double, b: Double): Double { if (b == 0.0) throw IllegalArgumentException("Nelze dělit nulou!") return a / b } }
Na kódu je zajímavá pouze metoda vydel()
, která vyvolá
výjimku v případě, že dělíme nulou.
Výchozí chování u desetinných čísel v Kotlin je vrácení
hodnoty Infinity
(nekonečno), což v aplikaci není vždy to, co
uživatel očekává.
Generování testů
Pro testy používáme Java framework JUnit, který je součástí IntelliJ. Pravým tlačítkem klikneme na název třídy a zvolíme Generate:
V následujícím dialogovém okně vybereme položku Test:
V posledním okně zadáme název testu. Konvenčně se za název testované
třídy připojí slovo Test
, v našem případě vytvoříme
třídu KalkulackaTest
. Zaškrtneme také možnosti setUp
a tearDown pro vygenerování potřebných metod. Jejich význam si
vysvětlíme později:
Potvrdíme a vygeneruje se nám nový soubor s následujícím kódem:
import org.junit.jupiter.api.AfterEach import org.junit.jupiter.api.BeforeEach import org.junit.jupiter.api.Test public class KalkulackaTest { @BeforeEach fun setUp() { } @AfterEach fun tearDown() { } }
Vidíme, že celý test je třída a jednotlivé testy reprezentují metody. Dokonce zde nalezneme dvě předpřipravené metody, které jsou označené anotacemi.
Metody setUp()
a
tearDown()
Metody setUp()
a tearDown()
s anotacemi
@BeforeEach
a @AfterEach
, se zavolají před, resp. po
každém testu v této třídě. To je pro nás velmi
důležité, jelikož podle best practices chceme, aby byly
testy nezávislé. Obvykle tedy před každým testem
připravujeme znovu to samé prostředí, aby se vzájemně vůbec
neovlivňovaly.
Do třídy si přidejme proměnnou kalkulacka
a v metodě
setUp()
do ní vytvoříme vždy novou instanci pro každý test.
Pokud by ji bylo ještě třeba dále nastavovat nebo vytvořit další
závislosti, byly by také v této metodě:
class KalkulackaTest { private lateinit var kalkulacka: Kalkulacka @BeforeEach fun setUp() { kalkulacka = Kalkulacka() } @AfterEach fun tearDown() { } }
Pokrytí třídy testy
Máme vše připraveno k přidání samotných testů. Jednotlivé metody
budou vždy označené anotací @Test
a budou testovat jednu
konkrétní metodu z třídy Kalkulacka
, typicky pro několik
různých vstupů.
Metody označujeme anotacemi, abychom měli možnost vytvořit si i pomocné
metody, které budeme v daném testu využívat a které nebudou pokládány za
testy. IntelliJ nám totiž metody s anotací @Test
automaticky
spustí a vypíše jejich výsledky.
Ve starších verzích JUnit musely místo anotací metody
začínat textem test
a třída dědila ze třídy
TestCase
.
Přidejme následujících pět metod:
@Test fun scitani() { assertEquals(2.0, kalkulacka.secti(1.0, 1.0), 0.0) assertEquals(1.42, kalkulacka.secti(3.14, -1.72), 0.001) assertEquals(2.0/3, kalkulacka.secti(1.0/3, 1.0/3), 0.001) } @Test fun odcitani() { assertEquals(0.0, kalkulacka.odecti(1.0, 1.0), 0.0) assertEquals(4.86, kalkulacka.odecti(3.14, -1.72), 0.001) assertEquals(2.0/3, kalkulacka.odecti(1.0/3, -1.0/3), 0.001) } @Test fun nasobeni() { assertEquals(2.0, kalkulacka.vynasob(1.0, 2.0), 0.0) assertEquals(-5.4008, kalkulacka.vynasob(3.14, -1.72), 0.001) assertEquals(0.111, kalkulacka.vynasob(1.0/3, 1.0/3), 0.001) } @Test fun deleni() { assertEquals(2.0, kalkulacka.vydel(4.0, 2.0), 0.0) assertEquals(-1.826, kalkulacka.vydel(3.14, -1.72), 0.001) assertEquals(1.0, kalkulacka.vydel(1.0/3, 1.0/3), 0.0) } @Test fun deleniVyjimka() { assertThrows(IllegalArgumentException::class.java) { kalkulacka.vydel(2.0, 0.0) } }
K porovnávání výstupu metody s očekávanou hodnotou používáme
assert
metody, staticky naimportované z balíčku
org.junit.jupiter.api.Assertions
. Nejčastěji asi použijeme
assertEquals()
, která přijímá jako první parametr
očekávanou hodnotu a jako druhý parametr hodnotu
aktuální.
Protože jsou desetinná čísla v paměti počítače reprezentována binárně, způsobí to určitou ztrátu jejich přesnosti a také určité obtíže při jejich porovnávání. V tomto případě musíme tedy zadat i třetí parametr a to je delta, tedy kladná tolerance. Určíme tak, o kolik se může očekávaná a aktuální hodnota lišit, aby test stále prošel.
Důležité je také vyzkoušet různé vstupy. Sčítání netestujeme jen jako 1 + 1 = 2, ale zkusíme celočíselné, desetinné i negativní vstupy. V některých případech by nás mohla zajímat také maximální hodnota datových typů a podobně.
Poslední test ověřuje, zda metoda vydel()
opravdu vyvolá
výjimku při nulovém děliteli. Nemusíme se zatěžovat s
try-catch
bloky, stačí danou část kódu pouze obalit metodou
assertThrows()
a uvést zde třídu výjimky. Pokud výjimka
nenastane, test selže.
Pro testování více případů vyvolání výjimky tímto způsobem by bylo třeba přidat více metod. To si ukážeme v některé z dalších lekcí.
Dostupné assert
metody
Kromě metody assertEquals()
můžeme použít několik
podobných:
- Metoda
assertArrayEquals()
zkontroluje, zda dvě pole obsahují ty samé prvky. - Metodami
assertTrue()
aassertFalse()
kontrolujeme, zda je vrácena hodnotatrue
, resp.false
. - Pokud očekáváme rozdílné hodnoty, použijeme metodu
assertNotEquals()
. - Metoda
assertNotNull()
kontroluje hodnotunull
. - Pro porovnání referencí na objekt využijeme metodu
assertSame()
nebo její negaciassertNotSame()
.
Existuje ještě metoda assertThat()
, která
umožňuje novější přístup k psaní assercí, ale tu si vysvětlíme až
příště.
Spuštění testů
Testy nyní spustíme kliknutím pravým tlačítkem na projekt a vybráním položky Run 'All Tests':
IntelliJ nám hezky vizuálně ukáže průběh testů a také výsledky:
Chybový test
Zkusme si nyní udělat v kalkulačce chybu a zakomentujme vyvolávání výjimky při dělení nulou:
fun vydel(a: Double, b: Double): Double { // if (b == 0.0) // throw IllegalArgumentException("Nelze dělit nulou!") return a / b }
A spusťme znovu naše testy:
Vidíme, že chyba je zachycena a jsme na ni upozorněni. Můžeme kód vrátit zpět do původního stavu.
Příště, Testování v Kotlin - Hamcrest, TestRules a best practices, se podíváme na změny v JUnit, uvedeme si knihovnu Hamcrest, naučíme se používat pravidla a zmíníme ty nejdůležitější best practices pro psaní testů.
Měl jsi s čímkoli problém? Stáhni si vzorovou aplikaci níže a porovnej ji se svým projektem, chybu tak snadno najdeš.
Stáhnout
Stažením následujícího souboru souhlasíš s licenčními podmínkami
Staženo 2x (11.15 kB)
Aplikace je včetně zdrojových kódů v jazyce Kotlin