Lekce 1 - Úvod do operačního systému Linux

Vítejte u první lekce kurzu o operačním systému Linux. V jeho průběhu se nejprve seznámíme s tímto operačním systémem a postupně se naučíme pracovat v jeho grafickém rozhraní i v příkazové řádce. V závěru se zaměříme na způsob konfigurace vlastního linuxového serveru. Získáme tak základní dovednosti, které by měl znát každý IT profesionál, i pokud primárně používá Windows.

V tomto tutoriálu si popíšeme historii Linuxu a základní principy. Ukážeme si, co Linux vlastně je, představíme si jeho hlavní využití na desktopu i serverech a vysvětlíme si, jak se liší od Windows.

Minimální požadavky kurzu

Kurz předpokládá základní znalost práce s počítačem a internetem, např. byste tedy měli umět vytvořit složku, stáhnout instalační soubor apod.

Úvod do Linuxu

Linux má dlouhou historii a bohatou filosofii, my se ale zaměříme na hlavní milníky, které pomohou pochopit základní principy.

Historický vývoj

V roce 1969 byl na trh uveden operační systém UNIX. V této době se jednalo o revoluční operační systém, jelikož podporoval běh více aplikací současně (multitasking), umožňoval využívání systému více uživateli zároveň (multi-user operating system) a mnoho dalšího. UNIX byl však vydán pod placenou licencí, a tak každý, kdo chtěl UNIX využívat na svém počítači, si ji musel zakoupit. V roce 1985 přišel Richard Stallman s myšlenkou operačního systému, který by mohl kdokoli svobodně využívat, studovat a šířit. Založil tak projekt svobodného operačního systému GNU [GNU:].

V roce 1991 měl Linus Torvalds na svém počítači operační systém MINIX, odlehčenou verzi UNIXu, která mu ale nestačila. Linus chtěl využívat UNIX, avšak v té době byl studentem vysoké školy, a tak si ho nemohl dovolit. Vytvořil proto vlastní jádro operačního systému inspirované UNIXem, které nazval Linux. Název Linux je odvozen z jeho jména, ale také označuje rekurzivní zkratku Linux Is Not UniX (tedy Linux není UNIX). O rok později začal vydávat nové verze jádra Linux pod záštitou projektu GNU, čímž vznikl plnohodnotný operační systém GNU/Linux.

Samotný Linux není kompletní operační systém – je to jen jádro, které zajišťuje komunikaci s hardwarem. Když mluvíme o "Linuxu" jako o systému, máme ve skutečnosti na mysli GNU/Linux. To je kombinace linuxového jádra s potřebným softwarem z projektu GNU.

Distribuce Linuxu

Linux není jeden systém, ale označení celé rodiny operačních systémů. Všechny jsou svobodné a založené na linuxovém jádru. Konkrétní distribuce Linuxu vycházejí jako různé distribuce. Každá obsahuje jiná uživatelská prostředí, balíčkovací systémy a aplikace.

Mezi nejoblíbenější linuxové distribuce patří:

• Ubuntu – nejrozšířenější desktopová distribuce s obrovskou komunitou uživatelů, četnými návody a tutoriály dostupnými i v českém jazyce,
• Debian – základ mnoha jiných distribucí (včetně Ubuntu) – stabilní systém používaný i na serverech,
• Linux Mint – uživatelsky přívětivý, vhodný pro přechod z Windows, staví na Ubuntu/Debianu,
• Fedora – moderní technologie umožňující rychlý vývoj,
• Kali Linux – specializovaný na bezpečnostní testy a hacking,
• Arch Linux – oblíbený u pokročilých uživatelů.

Struktura Linuxu

Operační systém Linux se skládá z:

• jádra (kernelu),
• systémových a aplikačních programů,
• a grafického nebo textového rozhraní.

Grafické či textové rozhraní nám umožňuje ovládat počítač pomocí grafických ovládacích prvků nebo příkazů. Systémové a aplikační programy pak určují, jakým způsobem můžeme operační systém využívat. Jádro si můžeme představit jako základovou desku celého operačního systému, která dokáže komunikovat s hardwarem pomocí ovladačů.

Pokud chceme spustit například kalkulačku, využijeme grafické rozhraní a klikneme na ikonu aplikace. Tím dáme pokyn jádru, že tuto aplikaci chceme spustit a jádro pomocí příslušných ovladačů předá informaci hardwaru. Výsledkem tohoto procesu je, že se nám na monitoru zobrazí kalkulačka čekající na další pokyny.

Využití Linuxu

Znalost Linuxu patří k základním znalostem IT profesionálů. Je to podobné, jako kdybychom se ptali, proč se učit angličtinu. Nicméně jeho užití se na desktopu a na serveru velmi liší.

Linux na desktopu

I když Linux zatím na desktopech používají jen zhruba 4 % uživatelů, jeho podíl v posledních letech výrazně roste. Systém se stal mnohem vyspělejším a pro mnoho lidí je dnes plnohodnotně použitelný i na běžném počítači.

Pro běžné uživatele však zatím často nepřináší zásadní výhody oproti Windows. Důvodem je zejména omezená nabídka některých populárních aplikací (např. hry nebo specializované programy) a někdy také horší podpora ovladačů od výrobců hardwaru, zejména u notebooků. Tyto faktory zatím brání tomu, aby se Linux na desktopu prosadil masověji.

Na desktopu má Linux své místo zejména v oblastech, na které se nyní podíváme podrobněji.

Korporátní prostředí

Firmy často hledají způsoby, jak ušetřit na licencích. V případech, kdy zaměstnanci pracují převážně s dokumenty, tabulkami a e-maily, může být Linux ideální volbou. Díky tomu, že většina kancelářských aplikací dnes běží v cloudu nebo v prohlížeči, už není tolik důležité, zda se používá Windows, macOS nebo Linux.

IT profesionál

Linux si našel silnou základnu mezi vývojáři, administrátory a techniky. Programátoři ocení množství nástrojů dostupných přímo v systému, administrátoři pak stabilitu a možnosti správy. Oblíbený je také mezi webdesignéry, i když zde Linuxu konkuruje macOS, který má lepší podporu profesionálních grafických nástrojů.

Linux na serveru

Na serverech je situace odlišná. Linux je zde dominantní volbou – je stabilní, bezpečný, flexibilní a navíc bez licenčních poplatků. Odhaduje se, že na Linuxu běží 75 % světových serverů, což jasně ukazuje jeho význam v této oblasti.

Tradičně se s Linuxem setkáme v podobě tzv. LAMP stacku (Linux, Apache, MySQL, PHP), který pohání obrovskou část internetu. Dnes k tomu přibyly i moderní technologie jako Docker, Kubernetes, Node.js nebo různé cloudové frameworky. Díky široké podpoře a dostupnosti nástrojů je nasazení webových a podnikových aplikací na Linuxu velmi efektivní.

Provozování webových aplikací na Linuxu je navíc cenově výhodné – existuje velké množství webhostingů a cloudových platforem založených právě na Linuxu. Naopak Windows Server se častěji objevuje u velkých firemních řešení, kde je potřeba využívat Microsoft technologie (.NET, Active Directory, Exchange).

Linux se uplatňuje také jako firemní doménový server – například distribuce NethServer nabízí grafické rozhraní pro snadnou správu uživatelů, domény či sdílených složek, a to bez nákladů na drahé licence.

V některých případech může firma ušetřit i desítky tisíc korun. Přesto je třeba vzít v úvahu, že některé specializované aplikace jsou dostupné pouze pro Windows, a tam je Linuxová alternativa obtížně použitelná.

Předsudky o Linuxu

Kolem Linuxu panuje řada nedorozumění. Podívejme se na ty nejčastější.

Vývoj a financování Linuxu

Linux je tvořen svobodným softwarem, což ale neznamená, že vzniká zdarma. Na jeho vývoji se podílí jak komunita, tak velké firmy, které jeho používání aktivně podporují a financují. Díky tomu se systém dlouhodobě rozvíjí a udržuje vysokou kvalitu.

Rozšíření Linuxu

Linux se nepoužívá jen na serverech nebo desktopových počítačích. Najdeme ho v cloudových platformách, superpočítačích, mobilních telefonech (Android) i v mnoha běžných zařízeních, jako jsou routery nebo chytré televize.

Linux a Windows

Linux a Windows jsou odlišné systémy, z nichž každý je vhodný pro jiné použití. Linux se častěji uplatňuje na serverech, ve vývoji nebo tam, kde je důležitá flexibilita, otevřenost a možnost přizpůsobení. Windows má naopak silnou pozici na desktopu, zejména díky široké podpoře aplikací a hardwaru. Volba konkrétního systému tak vždy závisí na potřebách uživatele a prostředí, ve kterém pracujeme.

Shrnutí

Linux je dnes rozšířenější, než se na první pohled zdá, a hraje klíčovou roli v moderní IT infrastruktuře. Zároveň ale není univerzální náhradou za všechny ostatní systémy. Při práci s technologiemi je proto vhodné volit nástroje podle konkrétní situace a nebýt omezen předsudky. Otevřený přístup a ochota učit se nové věci nám umožní využít výhody různých řešení naplno.

V příští lekci, Instalace Linuxu Ubuntu, si představíme linuxovou distribuci Ubuntu, vytvoříme bootovatelný flash disk s live verzí a poté Ubuntu nainstalujeme.