Lekce 11 - Vzhled stránky v aplikaci MS Word

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 10. lekci Word pro začátečníky, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

V této lekci se zaměříme na nastavení vzhledu stránky a ohraničení dokumentu. Živě si vybavuji, že ještě před pár lety byl vzhled stránky samostatnou kartou na hlavní liště v MS Word. Dnes už tomu v nové verzi tak není a možnosti jsou tak poněkud roztroušené, ale i když budeme vybírat z vícero karet, zjevná návaznost tam bude. Je možné, že ve vaší verzi ještě tato karta stále existuje.

Vzhled stránky slouží k nastavení základních vlastností, které jsou vidět na první pohled – formát a orientace papíru, ohraničení a další spousta věcí, které dnes budou zmíněny. Bude to trochu taková sběrná lekce, neboť některá témata je těžké přesně zařadit do nějaké kapitoly, tak je z velké části zahrneme dnes. Ani tak nezvládneme "posbírat" úplně vše, takže se k tomu ještě jednou v budoucnu vrátíme.

Rozložení stránky

Začneme na kartě Rozložení stránky. Zde nalézáme základní volby přiřaditelné pod vzhled stránky. Všechny se nacházejí v levé sekci:

Okraje stránky

Okrajem stránky se rozumí vzdálenost od fyzického okraje stránky, na kterou již nelze vkládat text. Důvodem existence těchto okrajů je fakt, že ani tiskárny nejsou schopné tisknout po celé ploše papíru, hlavně vlevo a vpravo od textu. Nahoře nad a dole pod textem teoreticky něco může být, a to záhlaví a zápatí, viz předchozí lekce.

Okraje stránky mohou být pozměněny, ale vždy je třeba respektovat možnosti tiskárny, na které chceme dokument vytisknout, protože nastavit si můžeme co chceme, ale fyzicky to někdy proveditelné není. Pokud dokument netiskneme, tak nás prakticky nic neomezuje, protože programy s tím většinou problémy nemají.

Tak jako tak se okraje nastavují na kartě Rozložení – Okraje stránky. Základní druhy okrajů jsou normální, úzké, střední, široké a vlastní – tedy jakékoliv, jaké si sami nastavíme. Normální okraje jsou výchozí a ve většině případů je netřeba měnit. Fyzická vzdálenost textu od okrajů je 2,5 cm všemi směry.

Zúžené a rozšířené okraje můžeme využít buď z estetického, nebo praktického důvodu – na stránku se pak může vejít více textu. Každopádně pro užití jako školní práce, formální dopisy a dokumenty apod. okraje stránky nikdy neměníme, ledaže by bylo výslovně uvedeno jinak.

Orientace stránky

Orientace stránky jednoduše znamená, zda řádky textu budou paralelní s kratší, nebo delší hranou papíru. Běžnější je orientace na výšku než orientace na šířku. Orientace na šířku se někdy používá ke vkládání rozměrných objektů, jako jsou obrázky či tabulky. Pokud chcete otočit papír jen v části dokumentu, potřebujete ho rozdělit na oddíly, o tom jsme psali v předchozí lekci.

Při orientaci na šířku se překlopí úplně všechno, včetně záhlaví a zápatí, které je pak na další straně (opět nahoře a dole).

Pozor na to, že pokud stránku plnou obsahu překlopíte jedním způsobem a pak zase druhým, může se obsah, tedy hlavně vložené objekty, trochu „rozházet“, proto je lepší akci zrušit a vrátit tlačítkem zpět.

Velikost papíru

Jde o další vlastnost přímo spojenou s tiskárnami. Běžný papír je formátu A4, tedy má rozměry 210 x 297 mm. Pokud chcete tisknout v jiném formátu (standardní řady „A“), musíte si to ve volbě velikost papíru navolit.

Důvodů je víc. Druhý nejčastější formát, větší A3, má rozměry 420 x 297 mm a je tudíž přirozeně na šířku. Teoreticky by stačilo obyčejný papír otočit, ale poměr stran je přeci jen maličko jiný. A hlavně, je třeba dát signál tiskárně, protože ty, co umí tisknout A3, mívají obvykle více zásobníků a je třeba vytáhnout papír z toho správného.

Kromě běžně řady A existují i další řady – B, C a D. Řada C patří obálkám, proto pokud chcete obálku, do které se vám (s patřičnou rezervou) vejde papír/sešit A4, je to obálka C4.

Ještě pro zajímavost, největší běžně definovaný formát – A0 – je navržen tak, aby (s přimhouřením očí) reprezentoval plochu jednoho metru čtverečního, a to díky rozměrům 841 x 1 189 mm. Další menší formáty se vždy odvozují rozpůlením delší hrany.

Svislé zarovnání

Vše, o čem tu dnes hovoříme, případně co je součástí návazných lekcí, se dá dohledat i v nabídce otevřené kliknutím na pravý dolní roh v příslušné sekci (zvýrazněn na prvním obrázku).

Speciálně bych ale upozornil na možnost Vzhled stránky – Rozložení – Stránka, kde najdeme volbu svislého zarovnání.

Tím se nastavuje, kde na stránce začne první řádek. Obvykle samozřejmě začíná nahoře, protože chceme popsat stránku celou. Můžeme ale chtít, aby začínal uprostřed, pokud to bude jediný nebo jeden z mála řádků – například v podobě titulní strany (název práce, autor).

Je hrubou chybou pokoušet se řádek umístit doprostřed pomocí klávesy Enter. Pokud má být uprostřed, tak jedině takto.

Návrh stránky

Druhou kartou, kde nacházíme skupinu souvisejících pokynů, je karta Návrh a pokyny se nacházejí v pravé části:

Jde o tři následující možnosti:

1. Vodoznak

Vodoznak je textovým nebo obrázkovým prvkem, který je „otištěn“ na stránce za textem. Má vypadat, jako by na stránce byl už dříve, než jsme na ní něco vytiskli. Slouží buď ke grafické úpravě (vodoznak z obrázku), nebo ke klasifikaci dokumentu – můžeme ho označit jako důvěrný, naléhavý, se zákazem tisku apod.

Samozřejmě můžeme přidat i velké červené razítko „Top Secret“ ve stylu amerických filmů a stejně samozřejmě to nikomu přímo nezabrání, aby s dokumentem nakládal libovolně. Ve firmách jsou nicméně často na vodoznaky navázána skutečná pravidla zacházení s dokumenty a jako technický prostředek je vodoznak praktický.

2. Barva stránky

Touto volbou se obarví pozadí stránky libovolnou barvou, nebo barevným přechodem. Nedaří se mi najít jiné využití, než vytvoření dokumentu, který bude záměrně křiklavý, kontrastní a nápadný. Samozřejmě pokud chce někdo mít napsáno něco „bílé na černém“, nevidím v tom problém.

Problém v tom ale obvykle vidí tiskárny, jmenovitě zásobníky barev – tisknout celé stránky, byť jen mírně obarvené, je na barvy v tiskárně skutečně velice náročné, proto bych takový dokument k tisku nikdy nedoporučoval.

Mimo to je člověk zvyklý na kontrast černého textu na bílé stránce a cokoliv jiného je znakem snahy o neobvyklost, rozhodně ne praktičnost.

3. Ohraničení stránky

Tato možnost umožňuje ohraničit stránku, například rámečkem. Nenápadný rámeček může být vhodným dekorativním prvkem, ovšem pozor na to, aby třeba váš životopis nevypadal spíše jako smuteční oznámení, pro které jsou těžké rámečky typické.

Ohraničení má další možnosti nastavení, hlavně styl rámečku (obyčejný, stínovaný, prostorový,…), můžeme dokonce mít „rámeček“ jen z několika čar, nemusí být kolem dokola a můžeme si přes tlačítko Možnosti nastavit vzdálenost od kraje stránky nebo od textu.

Pokud chystáte dětskou party, možná využijete možnost grafických efektů. Nicméně obrázky působí jako by byly na úrovni grafického zpracování někdy kolem roku 2000, takže zázraky nečekejte. Avšak pokud chcete vytvořit nějaký dokument pro své děti nebo své známé, možná tam nějaký vhodný efekt objevíte.

Význam oddílů

Pokud chcete aplikovat takřka kterýkoliv z těchto prvků jen na část dokumentu, skutečně se neobejdete bez oddílů. Například v případě ohraničení stránky existuje možnost rovnou zaškrtnout, že se má týkat jen konkrétního oddílu spíše než celého dokumentu, ovšem většinou to tak nejde.

Práci s oddíly je radno si předem promyslet. Někdy se nevyhneme tomu, že stránky prostě mají určité pořadí a rozdělujeme je tak do spousty oddílů, abychom mohli průběžně nastavovat různorodé vlastnosti vzhledu stránky, někdy je ovšem lepší udělat oddílů méně a zvláštní stránky (na šířku, s ohraničením apod.) dát až na konec.

V následujícím cvičení, Řešené úlohy k 11. lekci Word pro začátečníky, si procvičíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.