Lekce 8 - MS-SQL krok za krokem: Datové typy a NULL

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 7. lekci MS-SQL, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Dnes se v MS-SQL tutoriálu vrátíme k datovým typům, představíme si tabulky těch nejdůležitějších a řekneme si něco o hodnotě NULL.

Datové typy

Hned na začátku našeho on-line kurzu MS-SQL jsme si uvedli několik základních datových typů. Tehdy jsem vám s nimi nechtěl motat hlavu. Řeč byla o typech INT, VARCHAR a DATE. Databáze (konkrétně zde MS-SQL) jich má samozřejmě mnohem více. Uveďme si několik tabulek a představme si ty nejdůležitější.

Celá čísla

Pozn.: Pokud hledáte datový typ boolean (hodnoty true/false), tak k ukládání této hodnoty se zpravidla používá typ BIT (0/1).

Texty

Již víme, že existují i typy VARCHAR a CHAR. Ty ale nepodporují Unicode kódování a mohli byste v nich mít problémy s diakritikou. Proto je nebudeme používat. N v datových typech označuje National, jako mezinárodní. Zajímavá situace nastane, když zapíšeme datový typ jako NVARCHAR (MAX). V tuto chvíli je délka textu neomezená (prakticky je tam limit asi 2GB, což jednou hodnotou jen těžko zaplníme). Pro dlouhé texty se v minulosti používal typ NTEXT, který je ovšem nyní zastaralý.

Ostatní

Hodnota NULL

Datové typy v databázích se malinko odlišují od datových typů, jak je známe v programovacích jazycích. Zatímco třeba v jazyce C může mít typ int hodnoty jen nějakých -32 768 až 32 767 a nic kromě toho, databázový INT může nabývat i hodnoty NULL. NULL nemá vůbec nic společného s nulou (0), označuje to, že hodnota nebyla ještě zadána. Filozofie databází je takto postavena, nezadané hodnoty mají výchozí hodnotu NULL (pokud jim nenastavíme jinou) a každý datový typ má kromě hodnot, které bychom v něm očekávali, navíc možnou hodnotu NULL. Datovému typu tuto hodnotu můžeme i zakázat, více dále.

Pokud si vzpomínáte, když jsme vytvářeli databázi, odškrtávali jsme Allow Nulls. To zajistí, že se nám do databáze NULL nedostanou. Zkusme si to:

INSERT INTO [Uzivatele] ([Jmeno], [Prijmeni]) VALUES ('Pan', 'Neuplny');

Výsledkem bude chyba, která nám říká , že některé sloupce neumožňují NULL. Otevřete si designer tabulky, zaškrtejte Allow Nulls u všech sloupců kromě Id, potvrďte tlačítkem Update a následně tlačítkem Update Database. Nyní dotaz spusťte znovu. Když se nyní podíváte do dat v tabulce, na konci bude Pan Neúplný a bude mít v nevyplněných sloupcích NULL.

Přínos hodnoty NULL

Asi se ptáte k čemu hodnota NULL vlastně je? Její přínos je v tom, že poznáme, jestli byla hodnota zadána. Např. při zadávání čísla neexistuje hodnota, podle které bychom poznali, že číslo není zadáno. Kdybychom si k tomuto určili hodnotu nula (0), nevíme, jestli uživatel číslo nezadal nebo zadal právě nulu. NULL mimo jiné i šetří místo v databázi, kde na rozdíl od výchozích hodnot nezabírá místo.

NULL na straně aplikace

Již jsme si řekli o tom, že programovací jazyky hodnotu NULL zpravidla nemají (tedy ty staticky typované). V jazycích typovaných, jako je třeba Java nebo C#, musíme použít jiné datové typy. V C# můžeme kterýkoli datový typ označit jako NULLovatelný a on pochopí, že v něm může být i NULL. Používá se k tomu otazník, typ je potom např. int?.

Upřesňující informace k datovým typům

K datovým typům (chcete-li ke sloupcům) můžeme uvést několik upřesňujících informací. Již jsme se setkali s IDENTITY. Podívejme se na další.

Nová slova upřesňující datový typ se vkládají za něj, stejně jako tomu bylo u IDENTITY. Uveďme si nějaký příklad:

CREATE TABLE [Osoby] (
    [Id] INT NOT NULL IDENTITY(1, 1),
    [Jmeno] CHAR(35) NOT NULL,
    PRIMARY KEY ([Id])
);

V následujícím kvízu, Kvíz - Výběr dat, řazení a datové typy v MS-SQL, si vyzkoušíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.