Lekce 2 - Měna, vznik peněz a struktura financí

V minulém článku, Finance, peníze a měna - Úvod, jsme se podívali na ty nejzákladnější informace o financích.

Dnes budeme v základních znalostech pokračovat. Dokončíme malý rest, který nám zbývá od minule - strukturu financí - a hned poté se vrhneme na měnu, její specifikace a vznik peněz.

Struktura financí

Ano! Finance mají svojí vlastní strukturu. Dělí se totiž do několika základních oblastí. Všechny oblasti jsou spolu úzce propojené a kolikrát i na sobě závislé. Pojďme se podívat, jaké části tvoří celou strukturu financí:

• Podnikové finance
• Měna a mezinárodní finance
• Bankovnictví
• Pojišťovnictví
• Veřejné finance

Strukturu financí jsme více méně prolétli letem světem, pouze v podobě seznamu. Udělal jsem tak záměrně, protože se k jednotlivým oblastem financí ještě vrátím v následujících článcích. Napřed se ale musíme podívat na určité pojmy a teorii. Bez jejich znalostí by vám jednotlivé struktury připadaly nesmyslné a nelogické.

Moc tedy neotálejme a pojďme k dalšímu tématu.

Měna a peníze

Oba pojmy slýcháme doslova denně. Známe ale rozdíl mezi měnou a penězi? Stručně řečeno - měna je národní forma peněz, z toho logicky vyplývá, že měna je užší pojem než peníze. Naopak když řekneme peníze např. v České republice, můžeme si představit české koruny, americké dolary, eura atd., avšak měna v ČR je samozřejmě jediná - a to právě česká koruna.

Měna

Každá měna má technické a ekonomické znaky, které slouží k charakteristice a rozlišení jednotlivých měn. Pojďme se na pár základních znaků podívat:

• Název měny – koruna česká, americký dolar…
• Hotovostní druhy (mince a bankovky) - mince (1 Kč, 5 Kč, 10 Kč, ... Kč) a bankovky (100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, ... Kč)
• Dělení/kumulace – Dělení a kumulace jsou spojené se základní měnovou jednotkou (např. česká koruna). Pokud se jednotka dělí na poloviny, desetiny atd., je zpravidla silnější. Kumulace je naopak spojená se slabší měnou, a proto se vyznačuje zvětšováním základní měnové jednotky (desítky, sta, tisíce).
• Plně směnitelná (konvertibilní)/čás­tečně směnitelná/ne­konvertibilní – Měna může být směnitelná buď na celém světě (je tedy plně směnitelná), nebo může být pouze částečně směnitelná - což znamená, že stát, kterému měna náleží, si stanoví vlastní pravidla směny. Poslední možností je měna nekonvertibilní, tedy měna platná pouze na území daného státu, její kurz je dán státní institucí a nesmí se vyvážet ze země.
• Způsob zajištění měnové stability – např. Centrální banka.
• Charakter emise peněz – neboli způsob, jakým jsou peníze jednotlivých měn přidávány a stahovány z oběhu.

Peníze

Měnu vysvětlenou máme, rozdíl mezi měnou a penězi víceméně chápeme, ale pořád nevíme, jak vlastně definovat peníze.

Zkusme to tedy takto:

Peníze jsou cokoliv, co je všeobecně přijatelné pro platbu za zboží, služby, nebo úhradu dluhu.

Jednoduché, že? Důležité je slovo "všeobecně". Vyjadřuje, že dané aktivum (peníze) je přijímáno na daném území všemi subjekty.

Peníze plní následující funkce:

• Prostředek směny - Penězi můžeme platit za zboží a služby nebo uhradit dluh.
• Zúčtovací jednotka - Prostřednictvím peněz vyjadřujeme hodnotu zboží, služeb, práce, zahraničních měn atd. Peníze nám usnadňují ekonomickou kalkulaci. Díky penězům už nemusíme cenu zboží, jako ve středověku, odhadovat způsobem: Jeden pár bot může mít cenu pytle až dvou obilí.
• Uchovatel hodnoty - Majetek můžeme držet i v podobě peněz (peníze jsou součást majetku, stejně jako třeba nemovitosti), avšak tato funkce má jednu podmínku! Měna musí být kvalitní, a tedy stabilní. Peníze by nám v takovém případě poskytly kupní sílu, kdykoliv by nás napadlo.

Pořád jsem ale neodpověděl na jednu otázku. Co v praxi představují peníze?

Jsou to hotovostní a bezhotovostní peníze, šeky, platební a úvěrové karty, cenné papíry apod.

Vznik peněz

Bez papírových peněz nebo kreditních karet by to v dnešním světě prostě a jednoduše nešlo. Nikdo z nás si neumí představit, že by v kapse nosil plný měšec zlata, který by při každé platbě vytáhl. Věřte nebo ne, takovýmto způsobem fungovalo placení a to hned několik století, avšak mince nejsou úplným prvopočátkem. Tím úplně prvním náznakem jakési ekonomiky byla tzv. Robinzonovská ekonomika.

Robinzonovská ekonomika

Všechno to začalo Robinzonovskou ekonomikou. Už samotný název napovídá, že peníze v této době nehrály žádnou roli. Totiž nikdo nikoho nepotřeboval, každý si zajišťoval živobytí vlastními silami. Prakticky řečeno každý byl svůj vlastní švec, pekař, vinař, kovář a nespočet dalších povolání.

Barterová směna

Postupem času začali lidé přicházet na to, že každý člověk má své přednosti, které může zúročit při práci. Někdo bude dobrý švec, jiný je zase šikovný pekař atd. Tento proces nazýváme první dělbou práce. S dělbou práce je spojen další důležitý termín, kterým je první historická směna. Celým názvem barterová směna. Podstata bartera byla přímá směna jednoho boží za druhé. Boty za jídlo, prase za povoz apod.

Časem lidé zjistili další nezbytnou informaci. Každá věc má svojí cenu, tzn., že pár bot má hodnotu pytle jablek, avšak pokud chce švec jablko pouze jedno, není východiska. Svůj produkt rozdělit nemohl! Proto přichází další forma směny – nepřímá.

Mimochodem s barterovou směnou se určitě setkáte i dnes! Povětšinou v podobě - služba za zboží. Dobrým příkladem je třeba fotograf, který nafotí nějaký produkt, který si následně nechá. Produkt zaplatí jeho služby.

Nepřímá směna

Nepřímá směna je směna probíhající ve dvou krocích – první krok představuje směnu určitého statku nebo služby za prostředek směny, obvykle za peníze (doba, která následovala po barterové směně, neměla peníze, proto mohlo být prostředkem směny téměř cokoliv, co požadovala protistrana), a druhý krok směnu takto získaného prostředku směny za požadovaný statek nebo službu.

To je pro tuto lekci již vše.

V příštím článku, Emise peněz, budeme pokračovat - a to vývojem emise peněz. Uděláme si malou procházku historií, podíváme se na několik období emisí a vysvětlíme si jejich výhody a nevýhody.