Lekce 9 - Vzorce, funkce a adresování v aplikaci Excel 3

V minulé lekci, Vzorce, funkce a adresování v aplikaci Excel 2, jsme se seznámili s relativním adresováním, hromadnými výpočty, smíšeným adresováním a argumenty funkcí v Excelu.

Tato třetí lekce v minisérii o vzorcích, odkazech a adresování představí dosud nepopsané zajímavé možnosti využití funkcí.

Vnořování funkcí

Kolik funkcí se vejde do jedné buňky? Správná odpověď je opět nekonečno, nebo něco podobného, a to z toho důvodu, že funkce můžeme do sebe vzájemně vnořovat, a pak se hodnota vnořené (vnitřní) funkce stává argumentem funkce vnější.

Mezi jednodušší příklady patří třeba tento způsob součtu hodnot v buňkách:

=SUMA(SUMA(A1:A2);SUMA(A3:A4)). Tento výpočet můžeme označit jako „sumu sum“, kdy se nejprve vyhodnotí dva vnitřní součty a ty se pak navzájem sečtou. Opět se bavíme čistě akademicky, protože toto je dost nepraktické.

Jiná je situace s funkcí KDYŽ, která je učebnicovou funkcí pro vnořování. Platí totiž, že jedna funkce KDYŽ může pojmout jen jedno kritérium (podmínku), a to je mnohdy nedostatečné. Třeba když si řekneme, že voda pod 0°C je ve formě ledu a nad 100°C je ve formě páry. Jak bychom toto převedli do řeči Excelu?

Potřebujeme funkci KDYŽ do sebe vzájemně vnořit. Platí, že **počet intervalů (zde 3) je vždy o

...konec náhledu článku...
Pokračuj dál