Lekce 5 - Formátování textu pomocí Odstavce v aplikaci MS Word 1

V předchozím kvízu, Kvíz - Typy souborů, základní operace, formátování v MS Word, jsme si ověřili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Jelikož už přinejmenším od minulé lekce, umíme libovolně formátovat text na úrovni písmen a slov, je na čase přesunout se o úroveň výše, tedy začít s formátováním celých bloků textu, kterým říkáme Odstavce.

Různě formátované odstavce vypadají při pohledu z dálky odlišně hlavně tím, na které straně jsou přísně zarovnány jako podle pravítka a na které ne, jak daleko od kraje začínají a končí, zda a jak mají ošetřený první řádek, a tak dále. Důležité jsou i mezery mezi řádky a odstavci. Ale nepředbíhejme, hezky jedno po druhém.

Sekci Odstavec najdeme na hlavní liště na místě, které zdůrazňuje následující obrázek.

Pravdou ale je, že jsou tam obsažené i věci, které s odstavci příliš nesouvisí. My se proto rovnou zaměříme na nastavení odstavců pomocí samostatného menu Odstavec (otevřeme ho kliknutím na šipku vpravo dole zvýrazněnou i na minulém obrázku), kde už jsou věci s odstavci striktně související. Některé ikony na horním menu jsou však pro svou dostupnost praktické.

Základní pojmy

Pojďme si nyní utřídit pojmy zmíněné v úvodu, na což níže navážeme i elaborací těchto pojmů.

• Hlavní kategorií je zarovnání odstavců. Zarovnání určuje, na které straně papíru bude odstavec, a tedy začátek každého řádku, zarovnán podle pravítka a kde takový být nemusí. Než se pustíme do detailů, zkuste se zatím zamyslet a odhadnout, jak jsou zarovnané odstavce v textu na tomto webu.

• Druhé na řadě je odsazení odstavců. Ať už je zarovnání jakékoliv, vždy musí existovat vlevo i vpravo hranice, za kterou text už nemůže jít, daná vzdáleností od hrany fyzického papíru. Taková vzdálenost existuje vždy, neboť tiskárny prostě neumí tisknout až úplně ke krajům, nicméně u odstavců ji lze nastavovat libovolně nad tuto minimální míru a takto upravené odstavce pak zabírají méně místa (jsou užší) než jiný text.
• Výšku odstavce kromě počtu řádků určují i mezery mezi řádky, které mohou mít standardní rozměr (písmena nad sebou na sebe nikdy nejsou zcela nalepená, ale mezera není nijak velká), ale můžeme tyto mezery i zvětšovat, což může mít pozitivní vliv na čitelnost souvislého textu (pokud se to nepřežene).

• Stejnou logikou odvodíme i existenci mezer mezi odstavci. Je celkem pochopitelné, že prázdná místa mezi odstavci jsou trochu větší než prázdná místa mezi řádky v rámci odstavců, neboť tyto odstavce mají představovat bloky textu, a i když na sebe navazují, musí být nějak odlišené. Text bez zřetelného oddělení odstavců by byl zcela nečitelný.

• Speciální zacházení se někdy dostává prvnímu řádku, typickým příkladem budiž odsazení. Určitě jste již někdy viděli, že první řádek každého odstavce je odsazen více než ostatní řádky. To se dá nastavit automaticky.

Výběr odstavců

Než se pustíme do úprav, tak bych rád zopakoval, jak text v odstavcích formátovat.

K výběru celého odstavce slouží trojklik, tedy rychlé trojnásobné kliknutí levým tlačítkem myši kdekoliv uprostřed odstavce.

Stojíme-li na začátku odstavce, vybereme celý odstavec klávesovou kombinací Ctrl + Shift + ↓. Výběr od konce provedeme analogicky pomocí Ctrl + Shift + ↑. Stojíme-li někde v odstavci, ale ne na začátku či konci, vybere se jen zbývající část textu, a ne celý odstavec.

Někdy ale není třeba odstavec ani zvýrazňovat. Formátování odstavce lze aplikovat na celý odstavec i jen tehdy, kdy stojíme kurzorem někde v tomto odstavci. Zrovna třeba na úpravu zarovnání nebo ohraničení odstavce se bez výběru všeho textu v klidu obejdeme.

Teď už si pojďme projít možnosti, které při úpravě odstavců máme.

Formátování odstavců

Zarovnání

Jde pravděpodobně o nejdůležitější kategorii. Zarovnání odstavců má čtyři druhy: zarovnání vlevo, na střed, vpravo a do bloku.

• Zarovnání vlevo znamená, že každý řádek vždy začíná na stejném místě (stejně daleko od okraje) a jak daleko dojde na pravé straně (kde se zalomí) není pevně určeno. Tento druh nastavení je nejběžnější a je široce používán pro běžné texty, články i knihy.

• Zarovnání vpravo znamená, že každý řádek vždy končí na stejném místě (stejně daleko od okraje) a jak daleko dojde na levé straně (kde bude zdánlivý začátek řádku) není pevně určeno. Pokud odstavec takto rovnou píšeme a neupravujeme ho až zpětně, tak vidíme, že řádky se nepřirozeně tvoří zprava a předchozí slova se posouvají doleva. Tento styl zarovnání je spíše estetickou záležitostí a nemá praktické využití.

• Kombinací obojího je pak zarovnání do bloku, kdy levá i pravá hrana odstavce jsou striktně dodržovány a text se přizpůsobuje šíří mezer mezi slovy. Někdy tak zůstane na řádku jen pár slov s neobvykle výraznými mezerami a někdy zase slova nahuštěná na sebe, ale není zbytí, okraje musí být respektovány. Tento styl se používá u odborných (studentských či akademických) prací a článků, ale můžeme se s ním setkat i v knihách a novinových článcích, zejména pokud jsou členěny na sloupce.

• Specialitou je zarovnání na střed. Text u něj vzniká uprostřed stránky a posouvá se s dalšími znaky doleva i doprava zároveň. Tento styl zarovnání je typický třeba pro poezii.

Odsazení odstavců

Běžné okraje stránky jsou definovány na úrovni 2,5 cm od každého kraje (přičemž nás teď zajímá levý a pravý okraj) a menšího odsazení od kraje pomocí úpravy odstavců nedosáhneme, většího ale můžeme. Můžeme odstavec speciálně odsazovat jen zleva, jen zprava, nebo oboje zároveň, což dává největší smysl.

Speciální odsazení zleva se často dopřává prvnímu řádku, to je běžné pro všelijaké texty. Ačkoliv pro užívání tohoto odsazení existují jistá pravidla, ve velké většině případů nic nezkazíte ani bez jejich znalosti. Odsazení prvního řádku je ale jen jedna z eventualit.

My se bavíme o odsazení odstavce zleva a zprava platném pro každý řádek v tomto odstavci. Reálně se nabízejí v zásadě dvě možnosti, buď nastavíme zúžení všech odstavců a tím dosáhneme požadovaného vzhledu celého textu, nebo zúžíme jen vybraný odstavec a tím dosáhneme jeho zvýraznění, můžeme ho zkombinovat třeba i s tučným textem nebo jinými prvky, například orámováním.

Takovéto zúžení odstavce nejlépe vynikne, pokud je text zarovnán do bloku.

Mezera mezi řádky

Největší vliv na výšku odstavců má mezera mezi řádky (řádkování). Standardně nabývá mezera mezi řádky hodnoty 1,08. To je takové vypozorované optimum, větší logiku bych za touto zvláštní hodnotou nehledal. Číslo udává násobek výšky řádků, čili mezera mezi řádky je takto o trochu vyšší než každý jeden řádek.

Pokud máte v ruce pravítko, tak vás možná napadlo s touto informací nesouhlasit, jelikož to tak na první pohled zrovna nevypadá. Kouzlo je v tom, že v tomto případě se do výšky řádku počítá jen výška písmen „bez nožiček“ nahoru nebo dolu, takže třeba v, z, o jsou v pohodě, kdežto například h, k, l utíkají příliš nahoru a j, y, q zase příliš dolů. Vzorovým slovem pro „správnou“ výšku řádků může být třeba slovo vzor.

Konkrétní volby v rozvinovacím menu sahají od jednoduchého řádkování, kdy výška mezery je přesně rovna výšce řádky a takový text je velice zahuštěný, přes možnosti 1,5- a dvojnásobku až po možnost vlastního nastavení násobku.

Běžné texty pracují s variantami 1,08, 1,15 a 1,5, což už je spíše krajní hodnota, vyžadovaná třeba u studentských/vě­deckých prací. Občas se možná ještě setkáme s hodnotou na úrovni dvojnásobku (nejspíše tamtéž), vyšší hodnota násobku je už jen vzácností. Pochopitelně tím, že mezera je rovna určitému násobku výšky řádků, se mezery přirozeně mění - pokud upravujeme velikost písma.

V příští lekci, Formátování textu pomocí Odstavce v aplikaci MS Word 2, si uvedeme zbývající kategorie a probereme odstavce v širším kontextu.