Lekce 1 - Obecně o Batchi
Batch je skriptovací jazyk vyvinutý pro operační systémy od Microsoftu – MS-DOS a Windows. Pro běh využívá příkazový řádek. Programům zapsaným v tomto jazyce se říká dávkové soubory, protože obsahují více příkazů, které jsou spuštěny v příkazovém řádku. Jedná se o obyčejné textové soubory s příponou .bat, které lze spustit na každých Windows, aniž by člověk musel cokoli instalovat. Proto je experimentování s těmito soubory oblíbené zejména u začínajících a mladších ajťáků. Proto je k „ladění“ těchto programů, případně pro zkoušení příkazů, možné využít přímo příkazový řádek. Příkazový řádek spolu s tímto jazykem je pomalu nahrazován PowerShellem.
Příkazový řádek
Neboli command line, je rozhraní (CLI - command line interface), ve kterém uživatel komunikuje s počítačem pomocí zadávání příkazů nebo textových údajů. Toto rozhraní využíval operační systém MS-DOS do té doby, než vyšly první grafické nadstavby. V operačních systémech Windows lze toto rozhraní vyvolat pomocí stisku klávesové zkratky Windows + R a následně zadat příkaz „cmd“.
Příkazový řádek je ve výchozím nastavení černé okno s šedým písmem a blikajícím kurzorem (prompt). Po kliknutí na ikonku v záhlaví okna lze vyvolat okno „Vlastnosti“, pomocí kterého lze do určité míry změnit vzhled příkazového řádku.
V operačním systému Windows 8.1 je na výběr z 3 písem. Já používám písmo „Lucida Console“ velikosti 12. Dále lze nastavit výchozí velikost okna a jeho umístění. Ve výchozím nastavení je okno otevřeno na pozici automaticky zvolené systémem. Samozřejmě nesmíme zapomenout na možnost zvolit barvu písma a barvu pozadí.
But we are hackers and hackers have black terminals with green font colors! [John Nunemaker]
Pokud jste již v příkazovém řádku něco zkoušeli, nejspíše víte, že tu nefungují standardní klávesové zkratky jako je CTRL+C nebo CTRL+V. Ty zde mají vyšší účel. Kopírování nebo vkládání lze provádět pomocí kliknutí pravým tlačítkem myši. Můžete zde nalézt možnost „Označit“. Po zvolení lze levým tlačítkem myši označit libovolný text, který se zkopíruje po stisknutí klávesy Enter nebo pravého tlačítka myši. Vkládání lze provést stiskem pravého tlačítka a výběrem možnosti Vložit.
Klávesové zkratky
Jak jsem již zmínil u kopírování a vkládání textu, v příkazovém řádku lze využívat i klávesové zkratky.
Pozastavení výpisu
Čas od času se může stát, že spustíte nějaký příkaz, který má (hodně) dlouhý výstup. Příkladem takového příkazu je například vypsání stromové struktury složky C:\Windows. Pokud budete chtít pozastavit výpis a například si přečíst jaké složky tam jsou, stačí stisknout klávesu Pause. Vypisování obsahu se pozastaví, obnovit lze stiskem libovolné klávesy.
Ukončení programu
Můžeme použít předchozí příklad. Může se také stát, že takový příkaz spustíte omylem. V tomto případě vás ale výpis vůbec nezajímá a nejradši byste program ukončili. K tomu slouží klávesová zkratka CTRL+C.
Doplnění názvu
Příkazový řádek umožňuje automaticky doplnit název složky podle zadání, a to klávesou TAB. Pokud se například nacházíte ve složce „C:\“, stačí zadat „Wi“, stisknout TAB a slovo bude automaticky doplněno na „Windows“.
Listování příkazy
Pomocí šipek Nahoru a Dolů lze listovat mezi dříve zadanými příkazy. Pro přehlednější výpis slouží klávesa F7. Po stisknutí této klávesy se zobrazí seznam dříve zadaných příkazů. Příkaz lze vybírat šipkami a následně zvolit klávesou Enter.
Minulý příkaz lze také vyvolat písmenko po písmenku – a to pomocí klávesy F1. Seznam dříve zadaných příkazu je možné vymazat pomocí ALT+F7. V případě, že jste spouštěli hodně příkazů a chcete spustit například 1. příkaz, je možné spustit příkaz číslo # - a to po stisku klávesy F9.
Konec řádku
Čas od času se hodí konec řádku. Ten lze zadat pomocí klávesové zkratky CTRL+Z.
Kódování
Příkazový řádek má občas problém s kódováním, a to hlavně se znaky „ěščřžý“. Znaky jako jsou „áíé“ fungují bez problému. V dávkových souborech ale nefungují ani znaky „áíé“. Řešení je velmi jednoduché – stačí soubor uložit v kódování OEM-852 a budou fungovat. V dalším díle si ukážeme jak na to.
