Vědci s MRI odhalují proč ignorujeme bezpečnostní varování
Všichni to už důvěrně známe, nutně potřebujete pracovat na nějakém projektu, ale opakovaně vám vyskakuje bezpečnostní okno žádající o práva nebo vás váš webový prohlížeč neustále upozorňuje na nedůvěryhodný SSL certifikát. V tomto okamžiku byste asi byli schopní kvůli zdánlivě stejně vypadajícímu varování zaprodat i duši ďáblu (no, jen se přiznejte kdy jste naposledy četli licenční ujednání). Zdá se, že na to někdo pekelně doplatil, protože byl složen výzkumný tým (v teamu jsou vědci z Birgham Young Univerzity, University v Pittsburgu, a pár zaměstnanců z Google) vyzbrojený magnetickou rezonancí, která by měla vědcům objasnit proč a jak reaguje na takto vyskakující okna náš mozek.
Ukázka aktivity mozku po sobě následujících podobných oken (1), Doporučovaná různorodost oken (2)
Studie se skládala ze dvou částí, které se účastnilo dohromady 25 dobrovolníků. V první byli dobrovolníci uloženi do magnetické rezonance, kde jim bylo ukázáno 560 různých druhů varování a upozornění, to mělo ukázat jak mozek reaguje na podobně a odlišně vypadající sekvence vyskakovacích oken na obrázcích. Druhý test probíhal už u počítače, kde byl sledován pohyb myši dobrovolníků reagujících na další sekvence oken.
Výsledky z magnetické rezonance ukázaly drastický úbytek aktivity v té části mozku, která zajišťuje vizuální zpracování dat ihned jak bylo dobrovolníkovi dvakrát za sebou ukázáno na pohled podobné okno. Toto chování mozku je veřejně označováno jako návyk (habituation) a jediný způsob jak s ním podle vědců bojovat je často a různorodě obměňovat vzhled těchto oken. Tato úloha ale leží už na bedrech vývojářů, jestli budou při vývoji svých aplikací vymýšlet tucty oken o jiných barvách, tvarech, rozložení a animacích nebo se uchýlí k mnohem více pohodlnější cestě používání už systémem před konstruovaných oken a formulářů.
Celou studii si můžete přečíst zde
Zdroje obrázků použitých v článku:
miniatura: extremetech.com
(1) a (2): neurosecurity.byu.edu/media/Anderson_et_al._CHI_2015.pdf
