BF Summer sales
Pouze tento týden sleva až 80 % na HTML & CSS a JavaScript
80 % bodů zdarma na online výuku díky naší Letní akci!

Lekce 2 - První objektová aplikace v C# - Hello object world

Minulá lekce, Úvod do objektově orientovaného programování v C#, nás uvedla do objektově orientovaného programování.

Již víme, že objekty mají atributy a metody. Také víme, že k vytvoření objektu vytvoříme nejprve třídu. Ta je vzorem, podle kterého následně tvoříme její instance.

Na začátku kurzu se základními konstrukcemi jazyka C# jsme si vytvořili program Hello world. Udělejme si nyní podobný program jako úvod do objektově orientovaného programování. Naprogramujme si Hello object world!

Založme si ve Visual Studiu novou konzolovou aplikaci tak, jak jsme to dělali doposud. V Solution Exploreru napravo klikneme pravým tlačítkem myši na náš projekt a vybereme Add -> Class. Jde to i klávesouvou zkratkou Shift + Alt + C.

Přidání nové třídy class k C# projektu ve Visual Studio

Class pojmenujeme Zdravic.cs a potvrdíme. Název třídy píšeme vždy velbloudí notací bez mezer a na rozdíl od proměnných má každé slovo velké první písmeno, tedy i první. Název je samozřejmě také bez diakritiky, tu v programu používáme max. uvnitř textových řetězců, nikoli v identifikátorech.

Vytvoření nové třídy v C# ve Visual Studio

Podle této třídy později vytvoříme objekt zdravic, který nás bude umět pozdravit. Vidíme, že se na program již díváme úplně jinak, za každou akci je zodpovědný nějaký objekt, nestačí pouze něco "nabušit" do Main(). V našem případě vám to může přijít zbytečné, u složitějších aplikací si to budete pochvalovat :)

V našem Solution Exploreru přibude další soubor .cs a VS nám ho otevře. K původnímu Program.cs s metodou Main() se můžeme vrátit pomocí záložky nebo přes Solution Explorer.

Podívejme se, co nám VS vygenerovalo a kód si popišme. Následně si do třídy přidáme vlastní metodu pro pozdravení.

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Linq;
using System.Text;

namespace HelloObjects
{
    class Zdravic
    {

    }
}

Klíčové slovo namespace nám označuje tzv. jmenný prostor. Stejně jako se metody sdružují do tříd, tak se třídy sdružují do jmenných prostorů. Pokud chceme, aby byla naše třída viditelná i v Program.cs, kde máme metodu Main(), musíme ji mít ve stejném jmenném prostoru. To zde platí, VS samo novou třídu obalí tím samým jmenným prostorem, vy místo HelloObjects budete mít název své aplikace, pokud jste ji nepojmenovali, bude tam ConsoleApplication1.

Příkaz using nám umožňuje zviditelnit třídy jiných jmenných prostorů, abychom s nimi mohli pracovat. V základu nám VS připraví System, poté generické kolekce, Linq a Text. Pro nás bude nejdůležitější namespace System, protože právě ten obsahuje třídu Console. Další využijeme až později a poté budeme dokonce potřebovat nějaké dodat, zejména pro práci s textovými soubory.

V namespace je tedy umístěná samotná třída, která se deklaruje klíčovým slovem class. Třída se jmenuje Zdravic a je prázdná.

Všimněte si, že kód je téměř stejný, jako ten v Program.cs, již tedy rozumíme tomu, co jsme předtím ignorovali. Náš konzolový program byla vlastně třída umístěná ve jmenném prostoru, která obsahovala jednu metodu Main(). Vidíme, že v C# se v podstatě neobjektově programovat ani nedá, což je jen dobře :)

Tento výukový obsah pomáhají rozvíjet následující firmy, které dost možná hledají právě tebe!

Nyní si do třídy Zdravic přidáme metodu Pozdrav(), bude veřejně viditelná a nebude mít žádnou návratovou hodnotu ani parametry.

Deklarace metody v C# je tedy následující:

[modifikátor přístupu] [návratový typ] [JmenoMetody]([parametry])

Před metodou bude tzv. modifikátor přístupu, v našem případě public (veřejná). Kdybychom modifikátor vynechali, C# by ji chápal jako private (neveřejná). Metoda nebude vracet žádnou hodnotu, toho docílíme klíčovým slovem void. Dále bude následovat samotný název metody, metody píšeme stejně jako třídy velbloudí notací s velkým poč. písmenem. První písmeno názvu je však na rozdíl od proměnných velké! Závorka s parametry je povinná, my ji necháme prázdnou, protože metoda žádné parametry mít nebude. Do těla metody zapíšeme kód pro výpis na konzoli.

Naše třída bude nyní vypadat takto:

class Zdravic
{

    public void Pozdrav()
    {
        Console.WriteLine("Hello object world!");
    }

}

Zde jsme prozatím skončili, přejdeme do Program.cs.

Nyní si v těle metody Main() vytvoříme instanci třídy Zdravic. Bude to tedy ten objekt zdravic, se kterým budeme pracovat. Objekty se ukládají do proměnných, název třídy slouží jako datový typ. Instance má zpravidla název třídy, jen má první písmeno malé. Deklarujme si proměnnou a následně v ní založme novou instanci třídy Zdravic:

Zdravic zdravic;
zdravic = new Zdravic();

První řádek říká: "Chci proměnnou zdravic, ve které bude instance třídy Zdravic". S proměnnými jsme vlastně již takto pracovali.

Na druhém řádku je klíčové slovo new, které nám založí novou instanci třídy Zdravic. Tuto instanci přiřadíme do naší proměnné.

Při vytvoření nové instance se zavolá tzv. konstruktor. To je speciální metoda na třídě, proto při vytvoření instance píšeme ty prázdné závorky, jelikož voláme tuto "vytvářecí" metodu. Konstruktor zpravidla obsahuje nějakou inicializaci vnitřního stavu instance (např. dosadí výchozí hodnoty do proměnných). My jsme v kódu žádný konstruktor nedeklarovali, C# si proto vytvořil tzv. implicitní bezparametrický konstruktor. Vytvoření instance objektu je tedy podobné volání metody. Celý zápis můžeme samozřejmě zkrátit na:

Zdravic zdravic = new Zdravic();

Jelikož v proměnné nyní máme opravdu instanci třídy Zdravic, můžeme instanci nechat pozdravit. Zavoláme na ni metodu Pozdrav() a to jako zdravic.Pozdrav(). K aplikaci přidáme ještě Console.ReadKey(). Kód metody Main() bude tedy nyní vypadat následovně:

            Zdravic zdravic = new Zdravic();
            zdravic.Pozdrav();
            Console.ReadKey();
    class Zdravic
    {

        public void Pozdrav()
        {
            Console.WriteLine("Hello object world!");
        }

    }

Program spustíme.

Vaše první objektová aplikace
Hello object world!

Máme tedy svou první objektovou aplikaci!

Dejme nyní naší metodě Pozdrav() parametr jmeno, aby dokázala pozdravit konkrétního uživatele:

public void Pozdrav(string jmeno)
{
    Console.WriteLine("Ahoj uživateli {0}", jmeno);
}

Vidíme, že syntaxe parametru metody je stejná, jako syntaxe proměnné. Kdybychom chtěli parametrů více, oddělujeme je čárkou. Upravíme nyní naši metodu Main():

            Zdravic zdravic = new Zdravic();
            zdravic.Pozdrav("Karel");
            zdravic.Pozdrav("Petr");
            Console.ReadKey();
    class Zdravic
    {

        public void Pozdrav(string jmeno)
        {
            Console.WriteLine("Ahoj uživateli {0}", jmeno);
        }

    }

Náš kód je nyní v metodě a my ho můžeme jednoduše pomocí parametrů volat znovu s různými parametry. Nemusíme 2x opisovat "Ahoj uživateli...". Kód budeme odteď dělit logicky do metod.

Konzolová aplikace
Ahoj uživateli Karel
Ahoj uživateli Petr

Třídě přidáme nějaký atribut, nabízí se text, kde bude uložen text pozdravu. Atributy se definují stejně, jako proměnné. Jako u metod platí, že před ně píšeme modifikátor přístupu, bez něj je C# bere jako private. Upravme naši třídu:

class Zdravic
{
    public string text;

    public void Pozdrav(string jmeno)
    {
        Console.WriteLine("{0} {1}", text, jmeno);
    }

}

Text nyní musíme pochopitelně nastavit vytvořené instanci v Program.cs:

            Zdravic zdravic = new Zdravic();
            zdravic.text = "Ahoj uživateli";
            zdravic.Pozdrav("Karel");
            zdravic.Pozdrav("Petr");
            zdravic.text = "Vítám tě tu programátore";
            zdravic.Pozdrav("Richard");
            Console.ReadKey();
    class Zdravic
    {
        public string text;

        public void Pozdrav(string jmeno)
        {
            Console.WriteLine("{0} {1}", text, jmeno);
        }

    }

Konzolová aplikace
Ahoj uživateli Karel
Ahoj uživateli Petr
Vítám tě tu programátore Richard

Vzhledem k objektovému návrhu není nejvhodnější, aby si každý objekt ovlivňoval vstup a výstup, jak se mu zachce. Pochopitelně narážím na naše vypisování do konzole. Každý objekt by měl mít určitou kompetenci a tu by neměl překračovat. Pověřme náš objekt pouze sestavením pozdravu a jeho výpis si zpracujeme již mimo, v našem případě v metodě Main(). Výhodou takto navrženého objektu je vysoká univerzálnost a znovupoužitelnost. Objekt doposud umí jen psát do konzole, my ho však přizpůsobíme tak, aby daná metoda text pouze vracela a bylo na jeho příjemci, jak s ním naloží. Takto můžeme pozdravy ukládat do souborů, psát na webové stránky nebo dále zpracovávat.

Jelikož chceme, aby metoda vracela hodnotu a to string, změníme její dosavadní typ void na string. K návratu hodnoty použijeme příkaz return. Return metodu ukončí a navrátí hodnotu, jakýkoli kód v těle metody po return se již neprovede! Upravme obě třídy:

Metoda Pozdrav() v Zdravic.cs:

public string Pozdrav(string jmeno)
{
    return String.Format("{0} {1}", text, jmeno);
}

Tělo metody Main() v Program.cs:

            Zdravic zdravic = new Zdravic();
            zdravic.text = "Ahoj uživateli";
            Console.WriteLine(zdravic.Pozdrav("Karel"));
            Console.WriteLine(zdravic.Pozdrav("Petr"));
            zdravic.text = "Vítám tě tu programátore";
            Console.WriteLine(zdravic.Pozdrav("Richard"));
            Console.ReadKey();
    class Zdravic
    {
        public string text;

        public string Pozdrav(string jmeno)
        {
            return String.Format("{0} {1}", text, jmeno);
        }
    }

Nyní je náš kód dle dobrých praktik. Ještě naši třídu okomentujme, jak se sluší a patří. Komentáře budeme psát nad název třídy a nad název každého atributu a metody. K jejich zápisu použijeme trojlomítko ///, VS nám poté vygeneruje XML, do kterého vše popíšeme. Vyplatí se nám to ve chvíli, když na třídě používáme nějakou metodu, její popis se nám zobrazí v našeptávači. Pokud by nám komentáře v kódu vadily (zabírají přeci jen několik řádek), můžeme je sklapnout pomocí malých tlačítek "-". Zdokumentovaná třída může vypadat např. takto:

/// <summary>
/// Třída reprezentuje zdravič, který slouží ke zdravení uživatelů
/// </summary>
class Zdravic
{
    /// <summary>
    /// Text pozdravu
    /// </summary>
    public string text;

    /// <summary>
    /// Pozdraví uživatele textem pozdravu a jeho jménem
    /// </summary>
    /// <param name="jmeno">Jméno uživatele</param>
    /// <returns>Text s pozdravem</returns>
    public string Pozdrav(string jmeno)
    {
        return String.Format("{0} {1}", text, jmeno);
    }

}

Podíváme se, že nám VS opravdu popisky zobrazí:

Metody objektu zdravic ve Visual Studio

A jsme u konce. Námi napsaný program má již nějakou úroveň, i když vlastně nic nedělá. Za úkol máte předělat si naši konzolovou kalkulačku do objektů.

V následujícím cvičení, Řešené úlohy k 1.-2. lekci OOP v C# .NET, si procvičíme nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.


 

Stáhnout

Staženo 1758x (24.81 kB)
Aplikace je včetně zdrojových kódů v jazyce C#

 

Předchozí článek
Úvod do objektově orientovaného programování v C#
Všechny články v sekci
Objektově orientované programování v C# .NET
Článek pro vás napsal David Čápka
Avatar
Jak se ti líbí článek?
78 hlasů
Autor pracuje jako softwarový architekt a pedagog na projektu ITnetwork.cz (a jeho zahraničních verzích). Velmi si váží svobody podnikání v naší zemi a věří, že když se člověk neštítí práce, tak dokáže úplně cokoli.
Unicorn College Autor sítě se informační technologie naučil na Unicorn College - prestižní soukromé vysoké škole IT a ekonomie.
Aktivity (23)

 

 

Komentáře
Zobrazit starší komentáře (164)

Avatar
Michal Štěpánek:14. července 6:21

Nemůže to být třeba tím, že mícháš dohromady double a int?

Odpovědět
14. července 6:21
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
Savi
Člen
Avatar
Odpovídá na Michal Štěpánek
Savi:14. července 9:15

No... mám metodu na kontrolu INT a kontrolu DOUBLE. Podle INT jenom vybírám operaci. I ta se vybere dobře, protože ve výpise je správná operace (*, /, +, -). Nějak nevidím problém, jestli tam je INT nebo Double. Máš na mysli něco konkrétního ?

 
Odpovědět
14. července 9:15
Avatar
Odpovídá na Savi
Michal Štěpánek:14. července 9:20

Jestliže máš jako vstupy DOUBLE, pak to nemůžeš zpracovávat jako INT

Odpovědět
14. července 9:20
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
Savi
Člen
Avatar
Odpovídá na Michal Štěpánek
Savi:14. července 10:25

Ale tam se jedná o úplně jinou proměnnou. Zkoušel jsi to ? Bude to nějaká kravina kterou jako úplný začátečník nevidím, ale potřeboval bych případně konkrétně označit řádek, který se ti nezdá :-/

A jelikož neumím využít krokování nebo nějaký debug.. tak se mi blbě hledá příčina.

 
Odpovědět
14. července 10:25
Avatar
Odpovídá na Savi
Michal Štěpánek:14. července 11:45

Když si to spustíš tlačítkem F11 tak dalším F11 budeš postupně krokovat v programu a zjistíš, kde je chyba

Odpovědět
14. července 11:45
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Tento výukový obsah pomáhají rozvíjet následující firmy, které dost možná hledají právě tebe!
Avatar
Michal Štěpánek:14. července 12:24

Měl by sis před "provedením operace" nechat vypsat ty vstupní proměnné. Při té operaci o nich program neví, resp. ví, ale nezná jejich hodnotu (protože jí sice ověříš, ale následně už ji nikam nepošleš) a protože jsou to čísla, tak dosadí nuly.

Editováno 14. července 12:26
Odpovědět
14. července 12:24
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
Odpovídá na Savi
Michal Štěpánek:14. července 12:31

Ty vstupní proměnné bys měl deklarovat jako public na začátku třídy a tou procedurou nebo funkcí jim přiřadit hodnotu. Takto sice program ví o existenci nějaké proměnné, ale její hodnotu neví...

Odpovědět
14. července 12:31
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
Michal Štěpánek:14. července 12:35
class Vypocty
    {
        public double cisloA;
        public double cisloB;

        public double Secti()
        {
            return cisloA + cisloB; //tady program ví o proměnných, ale jejich hodnota je 0
        }

Celá ta třída Vypocty nemá ani páru o existenci hodnot proměnných "cisloA" a "cisloB"

Odpovědět
14. července 12:35
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Avatar
Savi
Člen
Avatar
Odpovídá na Michal Štěpánek
Savi:14. července 12:45

Nakonec jsem to nějak vyřešil. Vyřešil jsem to tak, že ve třídě Program jsem si načetl hodnotu do proměnných vstupy.operace = vypocty.operace = vstupy.nactiV­stup(); . Otázka je, co kdybych chtěl pracovat přímo s proměnnou vstupy.operace ve třídě Vypocty. ? Pokud bych tam s ní chtěl pracovat, tak bych tam musel založit instanci Vstupy vstupy = new Vstupy();, ale ta mi tu proměnnou vynuluje. Je to tak nebo jsem úplně mimo mísu ?? :-) Děkuji moc

 
Odpovědět
14. července 12:45
Avatar
Odpovídá na Savi
Michal Štěpánek:14. července 12:47

Musel by sis ty vstupy posílat do třídy vypocty přes konstruktor

Odpovědět
14. července 12:47
Nikdy neříkej nahlas, že to nejde. Vždycky se totiž najde blbec, který to neví a udělá to...
Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zobrazeno 10 zpráv z 174. Zobrazit vše