5. díl - Podmínky (větvení)

C# .NET Základní konstrukce Podmínky (větvení) American English version English version

Unicorn College ONEbit hosting Tento obsah je dostupný zdarma v rámci projektu IT lidem. Vydávání, hosting a aktualizace umožňují jeho sponzoři.

V minulé lekci C#.NET kurzu, Typový systém podruhé: Datové typy, jsme si podrobně probrali datové typy. Abychom si něco naprogramovali, potřebujeme nějak reagovat na různé situace. Může to být například hodnota zadaná uživatelem, podle které budeme chtít měnit další běh programu. Říkáme, že se program větví a k větvení používáme podmínky, těm se budeme věnovat celý dnešní C# tutoriál. Vytvoříme program na výpočet odmocniny a vylepšíme naši kalkulačku.

Podmínky

V C# se podmínky píší úplně stejně, jako ve všech CLike jazycích, pro začátečníky samozřejmě vysvětlím. Pokročilejší se asi budou chvilku nudit :)

Podmínky zapisujeme pomocí klíčového slova if, za kterým následuje logický výraz. Pokud je výraz pravdivý, provede se následující příkaz. Pokud ne, následující příkaz se přeskočí a pokračuje se až pod ním. Vyzkoušejme si to:

if (15 > 5)
        Console.WriteLine("Pravda");
Console.WriteLine("Program zde pokračuje dál");
Console.ReadKey();

Výstup programu:

Konzolová aplikace
Pravda
Program zde pokračuje dál

Pokud podmínka platí (což zde ano), provede se příkaz vypisující do konzole text pravda. V obou případech program pokračuje dál. Součástí výrazu samozřejmě může být i proměnná:

Console.WriteLine("Zadej nějaké číslo");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if (a > 5)
        Console.WriteLine("Zadal jsi číslo větší než 5!");
Console.WriteLine("Děkuji za zadání");
Console.ReadKey();

Ukažme si nyní relační operátory, které můžeme ve výrazech používat:

Operátor C-like Zápis
Rovnost ==
Je ostře větší >
Je ostře menší <
Je větší nebo rovno >=
Je menší nebo rovno <=
Nerovnost !=
Obecná negace !

Rovnost zapisujeme dvěma == proto, aby se to nepletlo s běžným přiřazením do proměnné, které se dělá jen jedním =. Pokud chceme nějaký výraz znegovat, napíšeme ho do závorky a před něj vykřičník. Když budeme chtít vykonat více než jen jeden příkaz, musíme příkazy vložit do bloku ze složených závorek:

Console.WriteLine("Zadej nějaké číslo, ze kterého spočítám odmocninu:");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if (a > 0)
{
        Console.WriteLine("Zadal jsi číslo větší než 0, to znamená, že ho mohu odmocnit!");
        double o = Math.Sqrt(a);
        Console.WriteLine("Odmocnina z čísla " + a + " je " + o);
}
Console.WriteLine("Děkuji za zadání");
Console.ReadKey();

Konzolová aplikace
Zadej nějaké číslo, ze kterého spočítám odmocninu:
144
Zadal jsi číslo větší než 0, to znamená, že ho mohu odmocnit!
Odmocnina z čísla 144 je 12
Děkuji za zadání

Program načte od uživatele číslo a pokud je větší než 0, vypočítá z něj druhou odmocninu. Mimo jiné jsme použili třídu Math, která na sobě obsahuje řadu užitečných matematických metod, na konci této kapitoly si ji blíže představíme. Sqrt() vrací druhou odmocninu jako double. Bylo by hezké, kdyby nám program vyhuboval v případě, že zadáme záporné číslo. S dosavadními znalostmi bychom napsali něco jako:

Console.WriteLine("Zadej nějaké číslo, ze kterého spočítám odmocninu:");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if (a > 0)
{
        Console.WriteLine("Zadal jsi číslo větší než 0, to znamená, že ho mohu odmocnit!");
        double o = Math.Sqrt(a);
        Console.WriteLine("Odmocnina z čísla " + a + " je " + o);
}
if (a <= 0)
        Console.WriteLine("Odmocnina ze záporného čísla neexistuje!");
Console.WriteLine("Děkuji za zadání");
Console.ReadKey();

Všimněte si, že musíme pokrýt i případ, kdy se a == 0, nejen když je menší. Kód však můžeme výrazně zjednodušit pomocí klíčového slova else, které vykoná následující příkaz nebo blok příkazů v případě, že se podmínka neprovede:

Console.WriteLine("Zadej nějaké číslo, ze kterého spočítám odmocninu:");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if (a > 0)
{
        Console.WriteLine("Zadal jsi číslo větší než 0, to znamená, že ho mohu odmocnit!");
        double o = Math.Sqrt(a);
        Console.WriteLine("Odmocnina z čísla " + a + " je " + o);
}
else
        Console.WriteLine("Odmocnina ze záporného čísla neexistuje!");
Console.WriteLine("Děkuji za zadání");
Console.ReadKey();

Kód je mnohem přehlednější a nemusíme vymýšlet opačnou podmínku, což by v případě složené podmínky mohlo být někdy i velmi obtížné. V případě více příkazů by byl za else opět blok { }.

Klíčové slovo else se také využívá v případě, kdy potřebujeme v příkazu manipulovat s proměnnou z podmínky a nemůžeme se na ni tedy ptát potom znovu. Program si sám pamatuje, že se podmínka nesplnila a přejde do větve else. Ukažme si to na příkladu: Mějme číslo a, kde bude hodnota 0 nebo 1 a po nás se bude chtít, abychom hodnotu prohodili (pokud tam je 0, dosadíme tam 1, pokud 1, dosadíme 0). Naivně bychom mohli kód napsat takto:

int a = 0; // do a si přiřadíme na začátku 0

if (a == 0) // pokud je a 0, dáme do něj jedničku
        a = 1;
if (a == 1) // pokud je a 1, dáme do něj nulu
        a = 0;

Console.WriteLine(a);
Console.ReadKey();

Nefunguje to, že? Pojďme si projet, co bude program dělat. Na začátku máme v a nulu, první podmínka se jistě splní a dosadí do a jedničku. No ale rázem se splní i ta druhá. Co s tím? Když podmínky otočíme, budeme mít ten samý problém s jedničkou. Jak z toho ven? Ano, použijeme else.

int a = 0; // do a si přiřadíme na začátku 0

if (a == 0) // pokud je a 0, dáme do něj jedničku
        a = 1;
else // pokud je a 1, dáme do něj nulu
        a = 0;

Console.WriteLine(a);
Console.ReadKey();

Podmínky je možné skládat a to pomocí dvou základních logických operátorů:

Operátor C-like Zápis
A zároveň &&
Nebo ||

Uveďme si příklad:

Console.WriteLine("Zadejte číslo v rozmezí 10-20:");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if ((a >= 10) && (a <= 20))
        Console.WriteLine("Zadal jsi správně");
else
        Console.WriteLine("Zadal jsi špatně");
Console.ReadKey();

S tím si zatím vystačíme, operátory se pomocí závorek samozřejmě dají kombinovat.

Console.WriteLine("Zadejte číslo v rozmezí 10-20 nebo 30-40:");
int a = int.Parse(Console.ReadLine());
if (((a >= 10) && (a <= 20)) || ((a >=30) && (a <= 40)))
        Console.WriteLine("Zadal jsi správně");
else
        Console.WriteLine("Zadal jsi špatně");
Console.ReadKey();

Switch

Konstrukce switch je převzatá z jazyka C (jako většina gramatiky C#). Umožňuje nám zjednodušit (relativně) zápis více podmínek pod sebou. Vzpomeňme si na naši kalkulačku v prvních lekcích, která načetla 2 čísla a vypočítala všechny 4 operace. Nyní si ale budeme chtít zvolit, kterou operaci chceme. Bez switche bychom napsali kód podobný tomuto:

Console.WriteLine("Vítejte v kalkulačce");
Console.WriteLine("Zadejte první číslo:");
float a = float.Parse(Console.ReadLine());
Console.WriteLine("Zadejte druhé číslo:");
float b = float.Parse(Console.ReadLine());
Console.WriteLine("Zvolte si operaci:");
Console.WriteLine("1 - sčítání");
Console.WriteLine("2 - odčítání");
Console.WriteLine("3 - násobení");
Console.WriteLine("4 - dělení");
int volba = int.Parse(Console.ReadLine());
float vysledek = 0;
if (volba == 1)
        vysledek = a + b;
else
if (volba == 2)
        vysledek = a - b;
else
if (volba == 3)
        vysledek = a * b;
else
if (volba == 4)
        vysledek = a / b;
if ((volba > 0) && (volba < 5))
        Console.WriteLine("Výsledek: {0}", vysledek);
else
        Console.WriteLine("Neplatná volba");
Console.WriteLine("Děkuji za použití kalkulačky, aplikaci ukončíte libovolnou klávesou.");
Console.ReadKey();

Konzolová aplikace
Vítejte v kalkulačce
Zadejte první číslo:
3,14
Zadejte druhé číslo:
2,72
Zvolte si operaci:
1 - sčítání
2 - odčítání
3 - násobení
4 - dělení
2
Výsledek: 0,42
Děkuji za použití kalkulačky, aplikaci ukončíte libovolnou klávesou.

Všimněte si, že jsme proměnnou vysledek deklarovali na začátku, jen tak do ni můžeme potom přiřazovat. Kdybychom ji deklarovali u každého přiřazení, C# by kód nezkompiloval a vyhodil chybu redeklarace proměnné. Proměnná může být deklarována (založena v paměti) vždy jen jednou. Bohužel C# není schopen poznat, zda je do proměnné vysledek opravdu přiřazena nějaká hodnota. Ozve se při výpisu na konzoli, kde se mu nelíbí, že může vypisovat proměnnou, která nemá přiřazenu hodnotu. Z tohoto důvodu na začátku dosadíme do vysledek nulu.

Další vychytávka je kontrola správnosti volby. Program by v tomto případě fungoval stejně i bez těch else, ale nač se dále ptát, když již máme výsledek.

Nyní si zkusíme napsat ten samý kód pomocí switche:

Console.WriteLine("Vítejte v kalkulačce");
Console.WriteLine("Zadejte první číslo:");
float a = float.Parse(Console.ReadLine());
Console.WriteLine("Zadejte druhé číslo:");
float b = float.Parse(Console.ReadLine());
Console.WriteLine("Zvolte si operaci:");
Console.WriteLine("1 - sčítání");
Console.WriteLine("2 - odčítání");
Console.WriteLine("3 - násobení");
Console.WriteLine("4 - dělení");
int volba = int.Parse(Console.ReadLine());
float vysledek = 0;
switch (volba)
{
        case 1:
                vysledek = a + b;
        break;
        case 2:
                vysledek = a - b;
        break;
        case 3:
                vysledek = a * b;
        break;
        case 4:
                vysledek = a / b;
        break;
}
if ((volba > 0) && (volba < 5))
        Console.WriteLine("Výsledek: {0}", vysledek);
else
        Console.WriteLine("Neplatná volba");
Console.WriteLine("Děkuji za použití kalkulačky, aplikaci ukončíte libovolnou klávesou.");
Console.ReadKey();

Vidíme, že kód je trochu přehlednější. Pokud bychom potřebovali v nějaké větvi switche spustit více příkazů, překvapivě je nebudeme psát do {} bloku, ale rovnou pod sebe. Blok {} nám zde nahrazuje příkaz break, který způsobí vyskočení z celého switche. Konstrukce switch může místo case x: obsahovat ještě možnost default:, která se vykoná v případě, že nebude platit žádný case. Je jen na vás, jestli budete switch používat, obecně se vyplatí jen při větším množství příkazů a vždy jde nahradit sekvencí if a else. Nezapomínejte na breaky. Samozřejmě lze použít switch i pro hodnoty stringové proměnné.

To bychom měli. V příští lekci, Cykly v C#, nás čekají pole a cykly. Tím dovršíme základní znalosti, máte se na co těšit :)


 

Stáhnout

Staženo 936x (45.8 kB)
Aplikace je včetně zdrojových kódů v jazyce C#

 

 

Článek pro vás napsal David Čápka
Avatar
Jak se ti líbí článek?
73 hlasů
Autor pracuje jako softwarový architekt a pedagog na projektu ITnetwork.cz (a jeho zahraničních verzích). Velmi si váží svobody podnikání v naší zemi a věří, že když se člověk neštítí práce, tak dokáže úplně cokoli.
Unicorn College Autor se informační technologie naučil na Unicorn College - prestižní soukromé vysoké škole IT a ekonomie.
Miniatura
Všechny články v sekci
Základní konstrukce jazyka C#
Miniatura
Následující článek
Cvičení k 5. lekci C# .NET
Aktivity (8)

 

 

Komentáře
Zobrazit starší komentáře (87)

Avatar
Jan Mareš
Člen
Avatar
Jan Mareš:4.5.2017 9:20

Toto mi zatím dělá problém,vím že ke switch patří default ale když se podívám na tu kalkulačku za pomocí switche tak tam má také else,ale když na to zpětně koukám tak už to vidím,to else tam nepatří ke switch ale k tomu if,nevšiml jsem si. A k tomu poslednímu kodu,když jsem ho psal tak jsem k přehledu používal tu kalkulačku a tam má také psané if-else if,zatím to použít neumím.To že se to používá společně s booleanem,mi nějak uniklo,moc děkuji,možná už vím jak to napsat,snad to půjde.

 
Odpovědět 4.5.2017 9:20
Avatar
OpenGL
Člen
Avatar
OpenGL:3.10.2017 21:17

Ahoj, vysvětlil by mi někdo pls., proč to nechce fungovat? Hlásí to chybu na 44 řádku kvůli proměnné "a", viz. komentář v kódu. Chtěl bych to takto se switch, ale nechci zbytečně vypočítávat kód pro výpočet a výpis výsledku v každém case, tam chci jen dosadit a to mi nejde.

using System;
using System.Collections.Generic;
using System.Linq;
using System.Text;

namespace VypocetRozmeruObrazovky
{
    class Program
    {
        static void Main(string[] args)
        {
            Console.WriteLine("Zadejte úhlopříčku obrazovky v palcích: ");
            int Up = int.Parse(Console.ReadLine());
            double Ucm = Up * 2.54;
            // Vychází se ze soustavy:  c^2 = a^2 + b^2
            //                          Ucm^2 = Acm^2 + Bcm^2
            int a,b = 1;
            double c, Acm, Bcm = 0;
            double CastUhlopricky = 1;
            Console.WriteLine(@"Zvolte poměr stran obrazovky: 1 pro 4:3
                              2 pro 16:10
                              3 pro 16:9");
            int volba = int.Parse(Console.ReadLine());
            switch (volba)
            {
                case 1:
                    a = 4;      //4:3
                    b = 3;
                    break;
                case 2:
                    a = 16;      //16:10
                    b = 10;
                    break;
                case 3:
                    a = 16;      //16:9
                    b = 9;
                    break;
                default:
                    Console.WriteLine("Byla zadána neplatná volba!");
                break;
            }
            if ((volba == 1) || (volba == 2) || (volba == 3))
            {
                c = Math.Sqrt((a * a) + (b * b)); // Tady to háže chybu, kvůli proměnné a, že je lokální či co, proč?
                CastUhlopricky = Ucm / c;
                Acm = a * Ucm / c;
                Bcm = b * Ucm / c;
                Console.WriteLine("Obrazovka o úhlopříčce " + Up + " palců má úhlopříčku " + Ucm + " cm a délky stran " + Acm + " x " + Bcm + " cm");
            }
            Console.ReadKey();
        }
    }
}
 
Odpovědět 3.10.2017 21:17
Avatar
gcx11
Redaktor
Avatar
Odpovídá na OpenGL
gcx11:3.10.2017 21:31

Protože toto

int a, b = 1;

znamená, hodnotu a přiřadím později a hodnota b je jedna.

A když kód prochází switchem, tak pokud jde přes default, tak a nemá přiřazenou hodnotu.

 
Odpovědět 3.10.2017 21:31
Avatar
OpenGL
Člen
Avatar
Odpovídá na gcx11
OpenGL:3.10.2017 22:10

Díky za radu :-) opravil jsem to tedy na:

int a = 1, b = 1;
double c, Acm, Bcm;

a už to fachčí jak má :-)

 
Odpovědět  +1 3.10.2017 22:10
Avatar
Petr Husnaj
Člen
Avatar
Petr Husnaj:18.10.2017 9:17

Velmi užitečné děkuji.

 
Odpovědět 18.10.2017 9:17
Avatar
Jozef Šprlák:3.11.2017 14:22

Zdravím mohol by som sa spýtať ako sa jednoducho vrátiť na dané miesto v kóde kde sa píše case? Lebo keď sa tam chcem vrátiť potom ako som to napísal tak tu musím vrátiť tam pomocou medzerníka

 
Odpovědět 3.11.2017 14:22
Avatar
pocitac770
Redaktor
Avatar
Odpovídá na Jozef Šprlák
pocitac770:3.11.2017 14:28

Třeba pokud ti jde o pohyb doleva/doprava, tak můžeš použít TAB / SHIFT + TAB (doprava/doleva)

 
Odpovědět 3.11.2017 14:28
Avatar
Petr Zajac
Člen
Avatar
Petr Zajac:21. února 10:09

Buď jsem raněn slepotou, nebo nevím :-O
Jedná se mi o odstavec "Mimo jiné jsme použili třídu Math, která na sobě obsahuje řadu užitečných matematických metod, na konci této kapitoly si ji blíže představíme."
Nikde ke konci kapitoly třídu Math blíže představenou nevidím.
Když jsem se ptal autora, tak mi řekl, ať použiju CTRL+F, že on jí vidí :-O
Please help, vidíte ještě někdo jiný bližší představení třídy Math (ani CTRL+F mi nepomohlo :-( )

 
Odpovědět 21. února 10:09
Avatar
LittleBigOwl
Redaktor
Avatar
Odpovídá na Petr Zajac
LittleBigOwl:21. února 10:17

Asi je to myslené tak, že nie vrámci tejto lekcie, ale seriálu, 12. diel sa venuje knižnici Math.

Odpovědět  +1 21. února 10:17
Act as if it was Impossible to Fail
Avatar
Petr Zajac
Člen
Avatar
Odpovídá na LittleBigOwl
Petr Zajac:21. února 10:39

Asi nejspíš ano, ikdyž "tato lekce" je "lekce č. 5." ;-) a moje slepota nebude asi až tak hrozná ;-)
Díky :-)

 
Odpovědět 21. února 10:39
Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zobrazeno 10 zpráv z 97. Zobrazit vše