4. díl - Podmínky v JavaScriptu

V minulé lekci, Základní datové typy v JavaScriptu a jejich funkce, byla řeč o datových typech a jejich funkcích. Dnes se v JavaScript tutoriálu budeme věnovat podmínkám.

Abychom si něco naprogramovali, potřebujeme nějak reagovat na vstupy. Ty mohou být buď od uživatele nebo od systému a podle nich budeme měnit průběh programu. Říká se tomu větvení a používají se k tomu podmínky. V JavaScriptu se podmínky píší úplně stejně, jako ve všech CLike jazycích, pro začátečníky samozřejmě vysvětlím. Pokročilejší se dnes asi budou ze začátku nudit, ale věřím, že ke konci to začne být zajímavé i pro ně

Následující kód vypíše text "Je po šesté hodině", pokud je 18:00 a více, bude to fungovat až do půlnoci, kdy se hodiny dostanou na 0 a to začne být menší než 18.

var d = new Date();
if (d.getHours() >= 18)
{
        document.write("Je po šesté hodině.");
}

Podmínka začíná příkazem if, samotný výraz v podmínce píšeme do závorky a tak, jak jsme zvyklí z matematiky, je tu však menší změna v zápisu (syntaxi) operátorů, viz tabulka níže. Pokud výraz platí, spustí se první příkaz za podmínkou. Pokud ne, příkaz se přeskočí a program pokračuje dále až pod ním. Pokud potřebujeme spustit více příkazů, píšeme je do složených závorek. Kvůli přehlednosti se někdy do závorek píše i jen jeden příkaz, víz příklad výše.

Operátory

Ve výrazech můžeme využívat následujících operátorů:

Rovnost zapisujeme dvěma == proto, aby se to nepletlo s běžným přiřazením do proměnné, které se dělá jen jedním =. Pokud chceme nějaký výraz znegovat, napíšeme ho do závorky a před něj vykřičník.

Skládání podmínek

Nyní si zkusme udělat něco lepšího, co již reálně k něčemu bude. Zatím neumíme zpracovávat moc vstupů, zůstaňme tedy u času. Napíšeme si script na rozpoznání dne a noci. To se může hodit pro pozdrav na webu (Dobrý večer/Dobrý den) nebo dokonce pro přepínání skinu webu na denní/noční.

var d = new Date();
if ((d.getHours() > 5) && (d.getHours() < 18))
        document.write("Dobrý den");
else
        document.write("Dobrý večer");

Jistě i říkáte, co jsou to ty 2 ampersandy (&&), uveďme si proto ještě jednu tabulku operátorů pro skládání podmínek:

S tím si zatím vystačíme, operátory se pomocí závorek samozřejmě dají kombinovat. Kód výše tedy vypíše "Dobrý den" pokud je aktuální hodina větší než 5 ráno a zároveň menší než 6 večer.

Novinkou oproti minule je příkaz else, který vykoná následující příkaz v případě, že podmínka neplatila. To se jistě hodí, jinak bychom museli psát tu samou podmínku opačně i pro noc.

Else se také využívá v případě, kdy potřebujeme v příkazu manipulovat s proměnnou z podmínky a nemůžeme se na ni tedy ptát potom znovu. Program si sám pamatuje, že se podmínka nesplnila a přejde do větve else. Ukažme si to na příkladu: Mějme číslo a, kde bude hodnota 0 nebo 1 a po nás se bude chtít, abychom hodnotu prohodili (pokud tam je 0, dáme tam 1, pokud 1, dáme tam 0). Naivně bychom mohli kód napsat takto:

var a = 0; // do a si přiřadíme na začátku 0

if (a == 0) // pokud je a 0, dáme do něj jedničku
        a = 1;
if (a == 1) // pokud je a 1, dáme do něj nulu
        a = 0;

document.write(a);

Nefunguje to, že? Pojďme si projet, co bude program dělat. Na začátku máme v a nulu, první podmínka se jistě splní a dosadí do a jedničku. No ale rázem se splní i ta druhá. Co s tím? Když podmínky otočíme, budeme mít ten samý problém s jedničkou. Jak z toho ven? Ano, použijeme else.

var a = 0; // do a si přiřadíme na začátku 0

if (a == 0) // pokud je a 0, dáme do něj jedničku
        a = 1;
else // pokud je a 1, dáme do něj nulu
        a = 0;

document.write(a);

Zkusme si s podmínkami pohrát tak, aby script uměl pozdravit návštěvníka stránek podle denní doby, tedy Dobré ráno, Dobré dopoledne, Dobré poledne, Dobré odpoledne, Dobrý večer... Jistě to zvládnete, stačí vložit více podmínek za sebe a vhodně nastavit časy. Nesmíte zapomenout na použití operátorů s rovná se (tedy >=, <=), pro ty, kteří stejně potřebují popostrčit dám malou nápovědu, jak za sebe podmínky spojovat:

var d = new Date();
if ((d.getHours() >= 5) && (d.getHours() <= 9))
        document.write("Dobré ráno");
else if ((d.getHours() >= 10) && (d.getHours() <= 11))
        document.write("Dobré dopoledne");
else if ((d.getHours() == 12))
        document.write("Dobré poledne");
else if ((d.getHours() >= 13) && (d.getHours() <= 17))
        document.write("Dobré odpoledne");
else if ((d.getHours() >= 18 && (d.getHours() <= 21)))
        document.write("Dobré odpoledne");
else
        document.write("Dobrou noc");

Všimněte si, že u posledního else již není žádný if. Jakmile se program dostane až sem, nezbývá jiná možnost, než že je noc a je zbytečné to ověřovat.

Switch

Pokud reagujeme na různé hodnoty jedné proměnné, můžeme místo sekvence if-else if použít konstrukci switch. Teoreticky může někdy kód zpřehlednit, i když bychom se podobnému větvení měli spíše vyhýbat a snažit se ho řešit např. pomocí polí (viz dále v seriálu).

var hodnota = 2;
var slovy;
switch (hodnota)
{
        case 1:
                slovy = "jedna";
                break;
        case 2:
                slovy = "dva";
                break;
        case 3:
                slovy = "tři";
                break;
        default:
                slovy = "nevím";
}
document.write(slovy);

Syntaxe vychází z céčka a příkazy jednotlivých větví se nepíší do složených závorek, ale oddělují příkazem break, což je poměrně nepřirozené a dá se na něj lehce zapomenout. Pokud se nevykoná ani jeden případ, spustí se větev default, což je období posledního else. Každý switch lze zapsat pomocí sekvence if-else if a kromě jiného zápisu nám nepřináší žádnou výhodu, zmiňuji ho jen kdybyste ho někde viděli nebo se vám nějak extra zalíbil.

Boolean

S podmínkami úzce souvisí datový typ boolean, který v sobě dokáže uchovávat pouze 2 hodnoty - true (pravda) nebo false (nepravda). Vytvořme si nějakou takovou proměnnou:

var mameRohliky = false;
var mameChleba = true;

Na hodnotu true/false se ve finále převede jakákoli podmínka, můžeme tedy do proměnné uložit její výslednou hodnotu:

var vek = 26;
var zletily = (vek >= 18);
document.write(zletily);

Pokud proměnnou typu boolean použijeme dále v podmínce, je již zbytečné ptát se zda se hodnota rovná true:

if (zletily == true)
...

a místo toho se můžeme ptát jen na proměnnou, jelikož konstrukce if očekává logický výraz, který nabývá hodnoty true nebo false:

if (zletily)
...

Ternární operátor

Často se nám stává, že někde potřebujeme různé hodnoty podle toho, zda platí nějaká podmínka. Představme si, že máme např. pohlaví uživatele uložené jako boolean (muz = true) a my bychom ho chtěli převést do textu. S dosavadními znalostmi bychom napsali asi takovýto kód:

var muz = true; // nějaká proměnná udávající pohlaví
var nazevPohlavi;
if (muz)
        nazevPohlavi = "muž";
else
        nazevPohlavi = "žena";
document.write(nazevPohlavi);

Získat hodnotu podle platnosti logického výrazu můžeme s využitím tzv. ternárního výrazu:

var muz = true; // nějaká proměnná udávající pohlaví
var nazevPohlavi = (muz) ? "muž" : "žena";
document.write(nazevPohlavi);

Podmínku vložíme většinou do závorky, poté následuje otazník a 2 hodnoty, které se mají vrátit. Hodnoty jsou oddělené dvojtečkou, první se vrátí když podmínka platí a druhá když neplatí. Místo booleanu bychom mohli do závorky samozřejmě napsat jakoukoli jinou podmínku, např. (vek >= 18) ? "zletilý" : "nezletilý".

Prompt

Protože nyní umíte podmínky, jistě by bylo příjemné vyzkoušet si reagovat na co nejvíce vstupů. Bohužel zatím známe pouze datum a čas a na načítání textu z formulářů ještě nejsme dost zkušení.

JavaScript nám ovšem poskytuje funkci prompt(), která vyvolá zobrazení dialogu k zadání textu. Funkce bere 2 vstupní parametry, prvním je otázka, která se uživateli položí a druhým parametrem je výchozí text, který je v poli zadaný. Druhý parametr můžeme vynechat. Zkusme si napsat aplikaci, která zjistí zda je uživatel plnoletý:

var vek = prompt("Zadej svůj věk");
document.write((vek >= 18) ? "Jsi plnoletý" : "Nejsi plnoletý");

Výsledek:

Myslím, že podmínky již umíme a odnesli jsme si užitečný script pro pozdravení návštěvníků Navíc umíte používat prompt() a můžete tak psát aplikace, které komunikují s uživatelem. V příští lekci, Cykly v JavaScriptu, bude řeč o cyklech v JavaScriptu.