Lekce 12 - Objektové počítadlo návštěv v PHP a PDO

V předešlém cvičení, Řešené úlohy k 9.-11. lekci OOP v PHP, jsme si procvičili nabyté zkušenosti z předchozích lekcí.

Na dnešek si ukážeme reálný příklad. Půjde o objektovou práci s databází pomocí ovladače PDO, se kterým se v tomto dílu seznámíme. Zkusíme si naprogramovat webové počítadlo návštěv.

Metodika počítání přístupů

Při počítání návštěv webu se většinou rozlišuje mezi třemi termíny:

1. Zobrazení - Počet všech zobrazení webu. Započítá se při každém přístupu. Pokud tedy nějaký uživatel zobrazí na webu 10 stránek za hodinu, připočte se 10 zobrazení.
2. Návštěva - Návštěvník se započítá jen jednou asi za 30 minut. Pokud si tedy za hodinu 1 uživatel přečte 10 článků, bere se to jako že web 2x navštívil.
3. UIP - Unikátní návštěvníci, přesněji počet unikátních IP adres za určité období. Pokud si uživatel přečte za měsíc 1000 článků, bere se to jen jako 1 unikátní zobrazení.

Zobrazení jsou samozřejmě nejvyšší a UIP nejnižší. UIP mají nejvyšší vypovídací hodnotu. Návštěvy jsou něco mezi a v našem případě je ukládat nebudeme, jelikož je není úplně jednoduché rozlišit. Budeme ukládat pouze zobrazení stránek a počet UIP z nich později jednoduše zjistíme tak, že si vybereme jen unikátní zobrazení za určitý časový úsek.

Databáze

Zobrazení tedy budeme ukládat do databáze. Při každém zobrazení stránky na našem webu vložíme do databáze řádek s aktuálním datem a IP adresou návštěvníka. Daly by se ukládat i další věci, jako prohlížeč nebo jazyk, ale to zanedbáme.

U hodně navštěvovaných webů se návštěvnost neukládá do databáze při každém zobrazení stránky, jelikož by to databázi příliš zatěžovalo. Zobrazení se logují do textového souboru a za nějaký čas se spustí skript, který je ze souboru uloží do databáze. K DB tedy není přistupováno tak často a zátěž je nižší. V našem případě toto můžeme určitě zanedbat a budeme ukládat zobrazení rovnou do databáze.

Zakládací skripty

Vytvořme si databázovou tabulku zobrazeni, která bude mít 3 sloupce:

• zobrazeni_id (INT, AI, primární klíč)
• ip (VARCHAR 40)
• datum (INT)

Datum a čas zde uložíme jako celé číslo. Je to druhá alternativa oproti databázovému typu DATETIME. Já osobně ji používám více, tak si alespoň zkusíme zas něco jiného. Datum uložíme jako počet vteřin od roku 1970. Dělá se to tak často a rok 1970 není náhodný, jedná se o začátek Unixové epochy. PHP na to má samozřejmě funkce.

Tabulku si klidně naklikejte v PHPMyAdmin:

Případně zde máte zakládací skripty:

CREATE TABLE IF NOT EXISTS `zobrazeni` (
  `zobrazeni_id` int(11) NOT NULL AUTO_INCREMENT,
  `ip` varchar(40) COLLATE utf8_czech_ci NOT NULL,
  `datum` int(11) NOT NULL,
  PRIMARY KEY (`zobrazeni_id`)
) ENGINE=InnoDB DEFAULT CHARSET=utf8 COLLATE=utf8_czech_ci AUTO_INCREMENT=1 ;

Databázi máme připravenou.

První seznámení s PDO

Minule jsme si vysvětlili, že se v PHP pro práci s databází používá téměř výhradně objektový ovladač PDO. PDO je třída, která je součástí jazyka PHP. Ukažme si, jak by vypadalo připojení se k databázi a vložení nového řádku do tabulky zobrazeni pomocí tohoto ovladače.

Připojení

Vytvoříme si úplně nový projekt s novou složku pocitadlo/ a dovnitř umístíme index.php. Do indexu vložíme následující řádky:

<?php

$nastaveni = array(
    PDO::ATTR_ERRMODE => PDO::ERRMODE_EXCEPTION,
    PDO::ATTR_EMULATE_PREPARES => false,
    PDO::MYSQL_ATTR_INIT_COMMAND => 'SET NAMES utf8'
);

$spojeni = new PDO("mysql:host=localhost;dbname=pocitadlo_db", 'root', '', $nastaveni);

Nejprve si vytvoříme pole s nastavením pro PDO. První klíč je způsob, jakým chceme, aby byly zpracovávány chyby. Zvolili jsme výjimky (exceptions), k těm se dostaneme dále v seriálu. Ten druhý určuje, že nechceme, aby PDO emulovalo prepared statements pro starší verze MySQL, které ho nepodporovaly. Bez tohoto nastavení bychom nemohli používat např. parametry v klauzuli LIMIT. Třetí klíč je inicializační příkaz pro databázi, zde chceme nastavit kódování na UTF-8.

Klíčové je vytvoření spojení, což provedeme jako vytvoření instance PDO. První parametr konstruktoru PDO je řetězec obsahující připojovací údaje. Prvním je host (localhost), druhým název databáze (u mně pocitadlo_db). Další 2 parametry konstruktoru jsou uživatelské jméno (u mne root) a heslo (u mne prázdné). Jako poslední parametr předáme naše nastavení. Pokud vám to po zapsání tohoto řádku nevypsalo žádnou chybu, jste úspěšně připojení k DB. Pokud ne, opravte si připojovací údaje.

Dotazy

Jakmile máme instanci PDO spojení, můžeme na ni volat databázové dotazy. Na rozdíl od zastaralých ovladačů podporuje PDO tzv. prepared statements. Jedná se o oddělení vkládání samotného dotazu a parametrů do tohoto dotazu. Jelikož je dotaz od svých parametrů oddělený, nemůže dojít k SQL injekci. Databáze si přijaté parametry sama ošetřuje. V minulosti se v PHP pro podobnou ochranu používaly funkce jako mysql_real_escape_string(), na které už můžete zapomenout

Připišme do index.php další řádky:

$dotaz = $spojeni->prepare('INSERT INTO `zobrazeni` (`ip`, `datum`) VALUES (?, ?)');
$parametry = array($_SERVER['REMOTE_ADDR'], time());
$dotaz->execute($parametry);

Kód si popišme. Nejprve si vytvoříme instanci dotazu. Tu nám vrátí metoda prepare() na instanci PDO spojení. Do parametru metody napíšeme normálně SQL dotaz jako textový řetězec. Namísto parametrů dotazu však vložíme otazníky. Nikdy nebudeme vkládat proměnné nebo hodnoty přímo do dotazu! Jedná se o bezpečnostní riziko.

Parametry potom vložíme do nového pole v tom pořadí, v jakém jsou otazníky v dotazu. $_SERVER['REMOTE_ADDR'] obsahuje IP adresu (na lokálním počítači budete mít dost možná hodnotu :1 nebo něco podobného). Funkce time() vrátí aktuální čas jako UNIX timestamp (počet sekund od 1.1.1970).

Vytvořený dotaz nakonec spustíme metodou execute(), které předáme pole s parametry, které se do dotazu mají vložit. Zkuste index.php navštívit a podívat se do tabulky, bude tam nový řádek.

POZOR! Pokud máte v PHP zapnuté chybové hlášky a máte nějakou chybu v dotazu, vypíše se chybová zpráva. Ovladač PDO vyhazuje při chybách výjimky (což je správně) a jelikož se ty vypisují spolu se stopou stacku, mohou zobrazit spolu s částí kódu i vaše heslo k databázi! Je velmi důležité, abyste o tom věděli a měli vypnuté chyby na produkčním serveru (kde samozřejmě vypnuté být mají).

To by bylo pro dnešek vše. Dnešní zdrojový kód včetně exportu DB je jako vždy připojen pod článkem ke stažení.

V příští lekci, Objektové počítadlo návštěv v PHP - Databáze, si vytvoříme objekt, který bude zaznamenávat návštěvy, analyzovat je a vypisovat.

Měl jsi s čímkoli problém? Stáhni si vzorovou aplikaci níže a porovnej ji se svým projektem, chybu tak snadno najdeš.